Jak se překládají středověké rukopisy, co všechno (ne)zvládne AI nebo proč je dobré vidět Crichtonovy Vikingy? Nejen o tom jsme si povídali s akademikem a překladatelem Ondřejem Beránkem, čerstvým držitelem prestižní Turjuman Award.
S překladatelkou z němčiny a nizozemštiny Janou van Luxemburg o zkušenosti s nebinárním jazykem při překladu Knihy krve, limitech češtiny i o tom, jak si můžeme v literatuře prožít to, co v realitě prožívají jiní.
Mladý moldavský autor nejen poodhaluje vnitřní strachy vlastní i ty, jimiž trpí hlavní postava jeho románového debutu, ale přibližuje i svůj komplikovaný vztah k železnici, která v románu hraje důležitou roli.
S Joonasem Sildrem jsme mluvili o třináctileté cestě za vznikem grafického románu o hudebním světu Arvo Pärta, o osobním setkávání s Pärtovými i o pečlivém hledání způsobu, jak hudební myšlení přetavit do vizuálního jazyka.
Autor knihy Jak Island změnil svět přibližuje Island hromadně skupovaný cizími investory, zamýšlí se nad možným přínosem Islandu modernímu světu v oblasti ekologie a kulinářství a v neposlední řadě prozradil, čím popudil tehdejšího islandského prezidenta.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní „nakladatelství“, jak chápe poezii coby dialog, i proč se psaní dá naučit. Osobitý pohled na poezii jako stav mysli i způsob existence.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela Kreuz barvitě domýšlí epizodu z života vlastního dědečka, který musel v Čechách zanechat svou lásku z mládí.
Má člověk, který pečuje o malé děti, vůbec čas na čtení, nebo dokonce na psaní?
S propagátorem čtenářství o tom, jak se neztratit v knihkupectví, jak si vybírat knihy, jak nepropadnout chmurám, že nepřečteme vše, co chceme, ale i o tom, co se naučil, když předčítal slepému Borgesovi, a jak vypadá cenzura v dnešním demokratickém světě.
Knihu rozhovorů s ruskými emigranty v Evropě připravila publicistka a literární teoretička Olga Pavlova, která se sama do České republiky přistěhovala z Moskvy před dvaceti lety.
S ukrajinskou spisovatelkou Jevhenijou Kuzněcovou o potřebě zachytit obyčejnost uprostřed chaosu, o síle detailů, které mizí z paměti, i o tom, proč se také v době tragédií musí psát s humorem.
Literatura a výtvarné umění spolu odpradávna úzce souvisí, říká španělský spisovatel a kurátor Enrique Juncosa. Pro pražský DOX připravil historicky první výstavu věhlasného katalánského umělce Miquela Barcelóa v České republice.
Jak se v současnosti proměňují knihovny jako budovy i jako instituce? Jsou pouhým místem na regály s knihami, nebo spíš otevřeným prostředím pro setkávání a komunitní život, jakýmsi obývacím pokojem města či obce? Jak a pro koho se vlastně dnes knihovny stavějí a mají do návrhů promlouvat také jejich uživatelé? Proniká knihovní prostředí i na stránky finské beletrie?
V současnosti mezinárodně nejúspěšnější německy píšící spisovatel Daniel Kehlmann napsal román o nejlepším filmaři éry němého filmu – rodákovi z Roudnice nad Labem G. W. Pabstovi. I Kehlmann má k filmu blízko. Je synem filmového a televizního režiséra, sám píše filmové scénáře a zároveň má stále bohatší zkušenosti také s filmovými adaptacemi svých literárních děl.
Mluví německy a myslí si, že jsou Češi. Markéta Pilátová napsala zdánlivě historický román z prostředí českých Němců v Brazílii v 19. století. Její hlavní hrdina, kluk probíjející se dobrodružně životem, objevuje a sceluje odlišné světy Evropanů a indiánů, misionářů a vyznavačů domorodých kultů, přistěhovalců doufajících v lepší budoucnost, válečníků i botaniků. Němců a Čechů.
Plechová skříň v opuštěných kasárnách slouží v románech Ztracený v povětří a Strach nad řekou nejenom jako brána do minulosti, ale především podporuje dětskou představivost a odvahu. Právě chuť „vymýšlet si vlastní věci“ je něco, co se Stanislav Beran snaží ve svých čtenářích probouzet.
Bulharská spisovatelka Gergana Galabova podlehla literárnímu bádání, zároveň s literaturou ráda experimentuje jako autorka. Ve svých krátkých prózách reflektuje současné dění v Bulharsku a aktuální témata jako domácí násilí, postavení LGBT lidí nebo všudypřítomnou byrokracii. V rozhovoru naráží i na to, že svůj oblíbený surrealismus nachází i v dnešní společnosti.
Osudové výzvy pojímá francouzská spisovatelka H. Lenoir s humorem. V napínavém, vtipném vyprávění pro mládež hledá východisko z postapokalyptické situace, kdy Zemi ovládli mimozemšťané. Někdo se pokouší jen přežít, někdo se staví na odpor – a použije k tomu nečekanou zbraň.
Bára Dočkalová píše dětské příběhy, jejichž hrdinové dostávají příležitost podívat se na svět i na sebe z nečekané perspektivy. Jak to ale udělat, aby děti necítily, že jsou poučovány příliš?
Literatura je nástroj. K útoku, pomstě, ale i k obraně. Využít ji dokázala francouzská autorka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Vrací se v ní ke vztahu, který ve čtrnácti letech navázala s padesátiletým mužem. Dávnou zkušenost popisuje ze svého pohledu: jinak než tehdejší partner, oceňovaný spisovatel Matzneff.
Proč dodnes milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? A v čem mají čeští zájemci o dávné severské texty mimořádné štěstí? O světě staroseverské literatury i jejím vztahu k dnešku diskutují nordistka a překladatelka Marie Novotná a religionista a překladatel Jiří Starý.
Norská spisovatelka Maria Kjos Fonn představila v Praze na Světě knihy 2025 svou knihu nominovanou na Cenu EU za literaturu. Tato autorka je v Norsku ceněná pro schopnost pronikat do temných zákoutí lidské psychiky, aniž by přitom rezignovala na humor a naději.
Německý povídkář, esejista a básník Utz Rachowski byl na sklonku sedmdesátých let 20. století uvězněn východoněmeckým režimem za šíření samizdatu a následně vyhoštěn ze země. Dnes působí v Sasku jako poradce pro občany pronásledované komunistickou diktaturou a věnuje se literární tvorbě. Rozhovor s ním byl pořízen v rámci stipendijním pobytu Pražského literárního domu autorů německého jazyka na jaře 2025.
V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více to doléhá na země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko: finsko-ruská hranice má více než 1300 kilometrů.
Česká romská literatura má dobře našlápnuto, přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. Povídají si o tom spisovatelka Květoslava Podhradská a romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER.
Jak vzniká ilustrovaná kniha nebo co je třeba překreslit pro jiné jazykové mutace? Ilustrátorka Madalena Matoso popisuje své vlastní zkušenosti i zákulisí ediční práce v portugalském nakladatelství Planeta Tangerina.
O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale obohacující věnovat se i spojitostem kulturním.
Je díra v trdelníku jeho součástí? Pokud si myslíte, že ano, palec nahoru. Pokud si myslíte, že ne, palec dolů. Pokud si říkáte, co je to za podivnou otázku, vězte, že během rozhovoru na téma filozofie pro děti zazní podobných otázek víc.
„O něze a přátelství mezi muži by se mělo rozhodně mluvit víc,“ říká španělský spisovatel Luis Díaz, který se poprvé představuje českým čtenářům. Autor dvou básnických sbírek a experimentální poetické prózy byl v květnu hostem Světa knihy Praha.
