In memoriam Julek Neumann (22. 4. 1953–22. 9. 2018), divadelník, překladatel, novinář. Připomínáme ho rozhovorem z roku 2009, kde vypráví o svém zajímavém rodinném původu, o svých barvitých osudech doma i v emigraci, o tom, jak se dostal k překládání, i o svém pohledu na českou divadelní scénu v porovnání se zahraničím. Jeho překladatelské i divadelní počiny by si zasloužily podrobnější zmapování.

Rozhovor s překladatelem, bývalým diplomatem a cestovatelem Zdeňkem Lyčkou odhaluje taje téměř neznámé grónštiny i kulturu ostrova, který si dodnes uchoval svůj ráz a kde se kosti považují za národní památku.

Petr Kopl je jedním z nejproduktivnějších českých komiksových tvůrců. Série Victoria Regina, v níž adaptuje klasická díla z přelomu 18. a 19. století, se dočkala překladu do angličtiny, jako první u nás začal vydávat sešitový superhrdinský komiks na pokračování a nejnověji vydal příručku pro kreslíře komiksů. Co stojí za jeho úspěchem a jak přistupuje k tvorbě?

Proč bylo těžké odhodlat se k překladu nového pokračování Harryho Pottera? A jak se redaktor a překladatel v jedné osobě dívá na palčivou otázku ohodnocení překladatelů? O své zkušenosti se podělil šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš.

Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.

Proč se debutový román Jessie Chaffeeové odehrává ve Florencii? V čem tkvěla svoboda středověkých mučednic? A umějí být ženy vůbec šťastné? S Jessie Chaffee o jejím literárním debutu Florencie v extázi, který právě vyšel v češtině, ale také o situaci překladové literatury v USA a překládání obecně. Rozhovor vznikl těsně před autorčiným odjezdem do Ostravy na letošní Meltingpot, kde vystoupila spolu se svým manželem, taktéž spisovatelem Brendanem Kielym.

O špičkové izraelské literatuře, ale třeba i o tom, jak důležité je mít dobrého redaktora nebo jak se překládá v tandemu, vypráví hebraistka Lenka Bukovská v dalším rozhovoru z cyklu o překládání.

Roman Tilcer (nar. 1987) se věnuje překladu od roku 2008, kdy uspěl v Soutěži Jiřího Levého, a do češtiny převádí zejména fantasy a sci-fi. Žije v Lošticích. Před časem založil facebookovou skupinu Tváře překladu a i jinak se zasazuje o zviditelnění překladatelů. V letním pokračování cyklu rozhovorů prozrazuje, co ho k překládání přivedlo, jak se mu je daří skloubit s rodinným životem, čím se liší práce s fantasy či sci-fi od jiné beletrie a která kniha mu změnila život.

Nakladatelství Absynt, sídlící v Žilině, si díky atraktivním tématům a grafické úpravě vydávaných reportážních titulů rychle získává popularitu i v českých zemích. V rozhovoru s jeho polským spoluzakladatelem byla řeč samozřejmě o polské reportážní škole, ale hlavně o zákulisí nakladatelství a o jeho plánech do budoucnosti.

Zpráva o smrti překladatelky ze severských jazyků, vysokoškolské pedagožky a spisovatelky Heleny Kadečkové zasáhla v uplynulých dnech její studenty, kolegy i početné řady fanoušků severské literatury. iLiteratura získala svolení on-line uveřejnit obsáhlý rozhovor, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.

O situaci literárního překladu v Rumunsku, nešvaru překládání přes třetí jazyk, agenturách, které dodávají na klíč literární překlady a jméno překladatele tak zůstává utajeno, o výši honorářů za literární překlad, ale i o vydávání klasických světových děl teorie překladu mluví v rozhovoru Peter Sragher ze Svazu rumunských spisovatelů.

Romain Puértolas přijel v červnu do Prahy představit svůj román Léto bez Facebooku. V rozhovoru prozradil, v čem spočívá úspěch jeho knih, jaká mu literatura přináší dobrodružství a co si myslí o literárním snobismu. Krom toho se také přiznal ke knižnímu fetišismu…

Proč dává překladatel z dánštiny, angličtiny, němčiny a švédštiny Robert Novotný přednost redaktorkám před redaktory? A co si myslí o situaci českého překladu jako takové?

O maďarském či americkém pohledu na nespoutanou Evropu, o Hrabalovi, o rozpadu společnosti, ale především o své knize s námi hovořil maďarský prozaik Ferenc Barnás.

Ingmar Bergman – jeden z nejznámějších světových režisérů a ikona filmu – je ve Švédsku stále nedoceněný a na své znovuobjevení v rodné zemi čeká. Nejen kolem Bergmana, ale také kolem krize současné žurnalistiky ovládané oligarchy se točí rozhovor s česko-švédským novinářem Hynkem Pallasem, autorem dokumentárního filmu Trespassing Bergman.

Rozhovor s vlámským prozaikem Jeroenem Olyslaegersem se točil kolem jeho nedávno do češtiny přeloženého románu Vůle, ale došlo také na témata národní identity, renesančních Antverp a umírající Evropy, kterou možná zachrání smart cities.

Jeroen Olyslaegers provází Thomase de Veena po Antverpách, dějišti svého románu Vůle. Ukazuje důležitá místa, vypráví o svých inspiračních zdrojích, o svém dědečkovi-fašistovi, zamýšlí se nad morálními dilematy lidí za německé okupace i nad způsoby, jak v literatuře přistupovat k historickému období, které autor na vlastní kůži nezažil.

Rozhovor s komiksovou autorkou Kati Närhi o situaci tohoto žánru ve Finsku, o vyčnívající hrdince a o tom, jak samotnou tvůrkyni vlastní příběhy často překvapí.

Asaf Gavron, autor prvního románu z prostředí osad na Západním břehu Jordánu, hovoří o funkci humoru ve své tvorbě, o současné hebrejské literatuře, ale také o svém mládí a o okamžiku, kdy se rozhodl začít psát.

Autorská dvojice Catel & Bocquet představila na letošním veletrhu Svět knihy české vydání komiksu o Josephine Bakerové. Dozvěděli jsme se, jak se píšou a kreslí příběhy skutečných žen. Povídali jsme si také o tom, co mají jejich hrdinky společného a v čem se liší.

„Severské země nejsou utopie. Dokáží vytvářet dobré rámcové podmínky pro kvalitní život, ale nejsou bezchybné,“ říká v rozhovoru dánský autor Meik Wiking, který se proslavil svými knihami na téma spokojeného životního stylu s mystickým názvem „hygge“.

Jak si pomáhají sourozenci v jeho románu Davidův dům? Jak spisovatele Michela Lamberta podporovali členové vlastní rodiny? Co sám dělá pro své kolegy spisovatele a jaký význam mohou mít dílny tvůrčího psaní pro psychicky nemocné nebo pro vězně? Leitmotivem rozhovoru s belgickým autorem se nečekaně stala pomoc v různých podobách.

„V básni Mrak zmiňuji čínské delfínovce – píšu o nich jako o šedých andělech z řeky Jang-c’-ťiang. Pamatuji si, že v šesté třídě, to bylo ke konci 90. let minulého století, za mnou přišel táta do družiny a ukázal mi článek z novin nadepsaný ‚Delfínovců v řece Jang-c’-ťiang ubývá‘. A už v roce 2006 byl tento druh definitivně vyhubený,“ říká v rozhovoru básník Radek Štěpánek, jenž tím zároveň prozrazuje hlavní téma své nové sbírky Hic sunt homines.

Netradičně trojstranný rozhovor, v němž spolu klasik současné izraelské literatury A. B. Jehošua, jeho dvorní překladatelka a redaktorka iLiteratury hovořili o vývoji a stavu moderní hebrejštiny i o nevyhnutelné provázanosti izraelské literatury s politickou situací v zemi.

Díky Zuzaně Li si v češtině můžeme přečíst řadu knih soudobých čínských autorů. Jak je u nás vnímána čínská literatura, nakolik lze přiblížit jazykově i kulturně vzdálený text českým čtenářům a jak daleko si překladatel může dovolit zajít? Dozvíte se v dalším rozhovoru z volného cyklu věnovaného literárním překladatelům.

U příležitosti Světa knihy navštívil Prahu dánský prozaik a dramatik Lars Husum (*1974). Autor kritiky opěvovaného románu Můj kámoš Ježíš se v rozhovoru zamýšlí nad důvody výjimečného úspěchu své prvotiny, odhaluje svůj osobní literární vkus a poukazuje na nespolehlivost internetové encyklopedie.

Německá spisovatelka Olga Grjasnowa představila v Praze svůj nový román, který pojednává o válce v Sýrii. Vrátily jsme se ale i k její česky vydané knize Rus je ten, kdo miluje břízy a dotkly se dění v dnešním Německu, potažmo Evropě, kde je možná svoboda problematičtější pojem, než se na první pohled zdá.

O posedlosti psaním, ale především o sobě v rozhovoru vyprávěl portugalský spisovatel António Lobo Antunes. Mluví též o zkušenosti s válkou v Africe, která se opakovaně vrací jako téma jeho románů, o zbabělcích a hrdinech, o moři a o mnohém dalším.

O bohatém i chudém Stockholmu, narušování předsudků, jazykových srážkách, stržených maskách a mýtech o Švédsku s jedním z nejvýraznějších švédských spisovatelů současnosti.

Caya Makhelé pochází z Konga, ale Prahu zná jako své boty. Co všechno se mu ve městě líbí? Jak se mu podařilo poznat i jeho utajená zákoutí? Africký spisovatel a dramatik nám poskytl rozhovor těsně před svým příjezdem… do Prahy.