Chce to pozorněji číst, než se začne střílet… radí editorka monografie Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář v reakci na recenzi Terezy Šnellerové uveřejněnou v Revolver revue č. 113.

Skupina devíti překladatelů české literatury do němčiny se s povděkem ohlíží za spoluprací s Českým literárním centrem pod vedením Ondřeje Buddeuse. Připomíná tak, že úspěch české literatury v zahraničí je z velké části dílem překladatelů, proto se vyplatí jim pro spolupráci (a práci samotnou) připravit ty nejlepší podmínky.

Ráda bych se podělila o čerstvou zkušenost s jednou pozoruhodnou překladatelskou vymožeností a povzbudila kolegy k jejímu smělému využívání: Kdo se jednou odhodlá vyrazit na rezidenční pobyt, pro toho se zřejmě taková „služební cesta“ alespoň jednou za čas stane téměř nutností.

Adaptace básnické sbírky Tramvestie Pavla Novotného zahájila odvážný pražský festival současné opery. Původně regionálně zaměřená poezie, zobrazující pradávný topos člověka na cestě, nabízí díky spojení s hudbou překvapivě svěží, ba dokonce mnohovrstevnatý literárně-hudební zážitek.

Do série ohlasů k aktuální situaci Českého literárního centra přispěli i Petra Hůlová a David Zábranský.

Nizozemský překlad románu Marka Šindelky Únava materiálu (přel. Edgar de Bruin) je jednou z pěti nejlepších překladových knih za rok 2018. O tom, který z pěti titulů získá nizozemskou Cenu pro evropskou literaturu, se rozhodne na podzim. Nicméně i nominace už znamená nejen širokou publicitu pro autora a titul, ale i uznání role, kterou v zahraničním úspěchu knihy sehrává překladatel.

Ilustrátor Chrudoš Valoušek získal za knihu Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček významnou nizozemskou cenu Zilveren penseel. Z osmi laureátů v různých kategoriích jsou dva zahraniční výtvarníci – kromě Valouška ještě Američan Jeffrey Alan Love. Zásluhou nakladatelství Boycott představil svou knihu společně s Vojtěchem Maškem a Jurajem Horváthem na podzim 2018 v Antverpách a Utrechtu. V srpnu se chystá v Amsterodamu výstava.

Komentář předsedy Asociace spisovatelů k aktuální situaci Českého literárního centra: „Zasedání Rady ČLC minulý týden působilo dojmem připraveného představení, které začali narušovat diváci.“

Komentář Pavla Mandyse k aktuální situaci Českého literárního centra: „Nevím, kdo z toho bude mít prospěch, ale česká literatura sotva.“

Komentář Ondřeje Buddeuse k aktuální situaci Českého literárního centra: „Jedním z důvodů mé výpovědi byla prudce sestupná tendence v komunikaci ředitele MZK Tomáše Kubíčka se mnou v roli vedoucího, a to do té míry, že představovala zásadní přítěž v praktickém fungování centra.“

Laureátem letošní Camõesovy ceny, nejprestižnějšího literárního ocenění, jakého se může dostat autorům píšícím portugalsky, se letos stal Chico Buarque (Francisco Buarque de Hollanda). V portugalském tisku se okamžitě objevila srovnání s udělením Nobelovy ceny za literaturu Bobu Dylanovi, protože i Chico Buarque je v povědomí nejen brazilské veřejnosti mnohem víc hudebníkem než literátem. Nicméně literární ocenění jeho tvorby stojí na velmi solidním základě.

Ediční plán nakladatelství Dokořán pro rok 2019.

Pod souhrnným heslem „La literatura“ proběhlo úspěšné hostování latinskoamerických spisovatelů na Světě knihy. Veletrh přidal nový rekord, když překonal hranici 50 tisíc návštěvníků. Novinkou bylo otevření specifického prostoru Café Evropa, v němž se literatura ocitla v obecnějších kontextech, souvisejících s politikou a občanskou angažovaností.

Cenu Jiřího Ortena získala v roce 2019 Anna Cima za román Probudím se na Šibuji.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer (letos výjimečně v první den) veletrhu Svět knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámská zástupkyně Griet Op de Beecková představí český překlad svého románu v Praze osobně.

Šíření jedné kultury do kultury jiné je vždy cenná a mravenčí práce, jejíž nenápadné plody však často sklízejí až nadcházející generace. Právě taková byla i práce slovenského skandinavisty Milana Žitného, který překládal z několika nejen severských jazyků.

Román Richarda Powerse The Overstory zaznamenal první velký úspěch loni na podzim, kdy se objevil v užších nominacích na Man Bookerovu cenu. Vítězství v převážně novinářském klání, jakým je Pulitzerova cena, lze vysvětlit mimo jiné aktivistickým rozměrem díla.

Mají literární kritici právo předepisovat, o čem by měli psát autoři non fiction? Nebo porotě Magnesie Litery radit, na která témata se má zaměřit? Následující text odpovídá na volání po diskusi o nominacích na právě vyhlášená ocenění.

Které tituly letos u porot slavily největší úspěch? A komu čtenáři poslali nejvíce hlasů?

Po dlouhých 24 letech bylo Česko opět hostem Lipského knižního veletrhu. Organizátoři si předsevzali představit současné autory zastíněné klasiky typu Milana Kundery. Zájem médií i návštěvníků byl značný, ale nakolik bude trvalý, to se ukáže až v dalších letech.

Jednu z nejprestižnějších literárních cen Ukrajiny – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka, založenou v roce 1961 – v kategorii literatura, publicistika a žurnalistika získala básnířka, prozaička, esejistka a literární vědkyně Oksana Zabužko. Tvorba této autorky je známá i za hranicemi Ukrajiny díky odvaze až provokativnosti, se kterými nahlíží ukrajinskou společnost. Oksana Zabužko se letos zúčastní také pražského veletrhu Svět knihy a ukázka z jejího posledního románu zazní na Noci literatury.

Literární událostí německého knižního jara je břitký společenskokritický román berlínské spisovatelky Anke Stelling nazvaný Schäfchen im Trockenen, za který autorka obdržela Cenu lipského knižního veletrhu. Na ocenění aspiroval i Jaroslav Rudiš se svým prvním německy psaným románem.

Co nového na letošním Londýnském knižním veletrhu? Kdo byl hostem a jaké aktuální otázky se na něm probíraly?

V Ostravě se podruhé udělovaly moravskoslezské kulturní ceny Jantar. V kategorii literatura ocenění získala básnířka Irena Šťastná za svou nejnovější básnickou sbírku Sen o třetí plíci.

Letošním vítězem literární ceny Visegrad Eastern Partnership Literary Award, udělované autorům ze zemí Východního partnerství, se stal Vladimir Rafejenko. Rafejenko musel v roce 2014 opustit rodný Doněck a své zkušenosti s válečným konfliktem vtělil právě do oceněné prózy Dlouhé časy.

Ediční plán nakladatelství KNIHA ZLIN na jaro 2019.

Aktuální ediční plán nakladatelství Paseka.

Ediční plán nakladatelství Odeon pro první pololetí 2019.

Nakladatelství Host – ediční plán