Do pátku 24. 9., kdy na Světu knihy vystoupí německá autorka Mariane Leky, soutěžíme o její knihu Co je odtud vidět. Zodpovězte jednu otázku a vyhrajte!

Karlovarský filmový festival je mimo jiné příležitostí přesvědčit se, co se děje v menších kinematografiích. Knihomol samozřejmě v nabídce pátrá po adaptacích knih. A najde.

Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.

Švédská literatura se v létě rozloučila s autorkou Gunillou Bergström, jejíž knihy pro děti formovaly generace čtenářů i tvůrců. Do dětského literárního světa přinesla nová, často složitá témata, ale také jako první použila v knize pro malé čtenáře techniku koláže. Je velká škoda, že její dílo dosud nebylo přeloženo do češtiny. Postavy, jež vytvořila, ale nestárnou, a tak není pozdě tuto chybu napravit.

Jak malí nakladatelé přestáli rok a půl protipandemických opatření? Proč by byla škoda nechat při návštěvě jarmarku doma děti? Bude nová tradice západočeských literárních víkendů pokračovat? A co na to Jaroslav Rudiš? Přečtěte si reportáž z letošního knižního jarmarku v Mariánských Lázních!

Odešel poutník literatury, básník a překladatel, polonofil a dlouholetý kastelán na hradě Pecka.

Překladatel z katalánštiny Michal Brabec se v krátké vzpomínce ohlíží za svým učitelem Janem Schejbalem. Připomenutí nadšeného propagátora katalánského jazyka a literatury se však bohužel nese ve smutném tónu.

V Norsku vyšel první instagramový román na světě. A dokazuje to, co je zřejmé již delší dobu - Norové se nebojí experimentovat. Využívání technologií napříč uměleckými formami je jednou z cest, kterou se v posledních letech ubírají často - a nutno říci, že i úspěšně.

Ve čtvrtek 20. května se v prostorách Vrtbovské zahrady na Malé Straně předávaly ceny za nejlepší audioknihy roku 2020. Na rozdíl od loňského vyhlašování se vše mohlo odehrát naživo a počet nominovaných v každé kategorii se ze tří opět zvýšil na pět titulů. Přestože rozrůstající se audioknižní trh prochází za poslední měsíce až roky zajímavými změnami (a bude to jistě i zajímavější!), většina prvních míst letos skončila u zástupců vydavatelství OneHotBook.

Ediční plán nakladatelství Dokořán pro rok 2021.

Diskuse nad soudobým Řeckem se často omezují buď na ekonomickou, nebo migrační krizi. Obě v Řecku zapříčinily v některých sociálních vrstvách plošnou chudobu, nezaměstnanost, daly vzniknout neobvykle silné vlně radikalismu a násilí, vlivem migrace se zásadním způsobem proměnilo složení obyvatel země. Jak se však fenomén krize odráží v řecké literatuře či zda vůbec, o tom diskutovali řečtí spisovatelé Jannis Palavos a Nikos Panajotopulos při on-line setkání dne 17. února 2021.

Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Má cenu je spojovat? A jak na to, aby se na obou stranách nemusely dělat velké kompromisy?

Když se koncem loňského léta objevila zpráva o úmrtí známého španělského spisovatele Juana Marsého, barcelonská starostka Ada Colau prohlásila: „Zemřel Juan Marsé a my v Barceloně cítíme, jako by nám vyrvali kousíček duše.“

Titulek není slogan nějaké nové politické strany, ale filozofické východisko myslitele Jeana-Paula Sartra, který se v roce 1943 zapsal do dějin svazkem Bytí a nicota. „Něco sdělujeme, i když zarytě mlčíme,“ můžeme vyvodit z převratného exkurzu do chování rozličných forem života od biologa Charlese Darwina, který prvně vyšel roku 1872 pod názvem Výraz emocí u člověka a zvířat. Jeden se zabýval duchem, druhý hmotou, ale oba se do svého problému ponořili tak, že to bere dech.

Dánsko uspělo na letošních Oscarech bytostně severským tématem, totiž zálibou v popíjení alkoholu. Tím však úspěch snímku Chlast nekončí, filmoví diváci se mohou těšit na jeho americký remake. Když jde udělat úspěšný remake filmu, nešel by napsat remake literární? Recyklace je jasný trend současnosti – nezahazujme staré dobré příběhy.

Finský švédskojazyčný spisovatel Christer Kihlman proslul od 60. let 20. století zejména svými angažovanými romány a autobiografickými díly. Vyvolávaly senzaci a nadšení, ale i kritiku a skandály. V menšinové finskošvédské literatuře zanechal výraznou a trvalou stopu – četli ho však s oblibou také ve Švédsku a rovněž i čtenáři finskojazyční.

Přečetla jsem novou knihu Aleny Mornštajnové. A protože asi to úplně nejzajímavější na jejích románech je (pro mě) jejich recepce, vzápětí zapínám počítač a do vyhledávače zadávám: „Listopád recenze“. Přestože od vydání románu uběhlo teprve pár dnů, odkazů mi přistane hned několik. Rozklikávám hned první a smíšené pocity vyvolané čtením se prohlubují. Tentokrát ale z jiného důvodu.

Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.

Nových knih vychází poslední dobou míň, statistiku nemám, ale je to vidět. Ona to jistě není žádná velká zábava, vyrábět zboží, které není pořádně kde prezentovat ani kde prodávat. Na druhou stranu, když už se nějaká novinka objeví, má větší šanci přilákat pozornost novinářů. Jako se to v těchto týdnech stalo komiksu Nejrudější růže rozkvétá spisovatelky Liv Strömquist.

Učit se cizí jazyk lze různými způsoby, ideální je jich kombinovat vícero – učebnice, jazykový kurs, poslech rádia, sledování cizojazyčných filmů, jazykový tandem… Poněkud paradoxně může být situace se sháněním vhodných materiálů obtížnější v okamžiku, kdy člověk dosáhne pokročilé, nikoli však ještě vysoké úrovně. Jak neztrácet čas s materiály pro nižší úroveň znalostí a zároveň nemířit příliš vysoko a nezískat tak pocit, že „to“ přeci jen zvládnout nelze?

Moje děti nechápou, k čemu jsou na světě filozofové. Ve světě on-line výuky, on-line koníčků a skypových rodinných setkání se zdá existence některých profesí absurdnější než kdykoli předtím. Jak vysvětlit všem pochybovačům, že i to, co se nedá spočítat, se počítá?

O Velikonocích Češi malují vajíčka a pečou beránka. Norové lyžují a propadají detektivkám, a to doslova. Detektivkám se totiž v době velikonočních svátků nelze v této severské zemi vyhnout, číhají všude – v knihkupectvích, televizi, rádiu, a dokonce i na obalech potravin. Prostě co Nor, to Jo Nesbø.

Zasazovat knihu do kontextu a odpovídat na otázku, co se jejím vydáním změnilo – taková je podle profesora Petra A. Bílka v současnosti hlavní role literární kritiky. O tématu mluvil na prvním ze šesti workshopů iLilaboratoře kritiky. Ten se zaměřil na úkoly literární kritiky a na její vymezení v různorodém a živém, často až poměrně divokém prostoru reflexe knižní produkce na internetu.

Dnes to bude o bezmoci, o pochybnostech – a o solidaritě. Aktuálně se moc jiných témat nenabízí.

Smí bílá, genderově nebinární básnířka bez překladatelské zkušenosti překládat poezii „skinny Black girl“, jak sama sebe charakterizuje její americká vrstevnice Amanda Gorman, čerstvě proslavená vystoupením na Bidenově inauguraci? Zdánlivě černobílá diskuse má víc odstínů. Stačí prostor glosy k ujasnění názoru?

Po rozhovoru v internetovém Knižním magazínu, v němž se vyslovila pro vyřazení dvou klasických děl maďarské literatury z povinné četby ve školních osnovách pro z dnešního pohledu neadekvátní zobrazení genderových rolí a násilí na dětech, čelí spisovatelka Krisztina Tóthová v Maďarsku denunciační kampani. „Jsem přesvědčená, že je to řízeno,“ řekla iLiteratuře.

Díky audioknihám se literatura probojovala i do takových zákoutí naší každodennosti, kde bychom ji dříve nečekali, a poslední rok tuto tendenci jenom podpořil. Statistiky navíc říkají, že díky audioknihám „čteme“ více.

Umírá poezie, nebo nabírá druhý dech? Asi záleží na tom, co všechno si pod touto literární formou představujeme a kde ji hledáme. Přinášíme trochu inspirace ze Severu, kde básně ovládají Instagram a vyjadřují rozporuplné pocity přistěhovalců, kteří v této části Evropy našli druhý domov.

Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.