Démonizace literární kritiky patří k literárnímu provozu, nejen tomu českému, už dlouho a aktuální text Petra Motýla v tomto směru není ničím novým. Jen přichází v čase, kdy literární kritiku tíží úplně jiný problém – totiž její marginalizace.

Za co se Češi skoro nejvíce stydí? A může mít stud nějaké následky? Malé zamyšlení nejen religionistické.

Jak se promítá politická korektnost do překladů? Jak má překladatel zacházet s „infikovanými“ nebo vysloveně tabuizovanými slovy?

Nizozemsky psaná literatura a její překladatelé slaví mezinárodní úspěch. Marieke Lucas Rijneveld naplňuje svou zdravou barvou, blonďatými vlasy a láskou ke kravám archetypální obraz holandské farmářské dcery, avšak zpestřený genderovou nebinárností. Otevře dveře k britským čtenářům i dalším nizozemsky píšícím kolegům?

Začíná školní rok a studenti a učitelé posledních ročníků středních škol se možná již za měsíc dozvědí, jaký maturitní model bude platit v letošním školním roce. Že je to pozdě? Ministr si myslí, že ne, studentů se nikdo neptá a učitelé si zvykli: zářijový čas je už tradičně pro změny v „nové maturitě“ zřejmě odkudsi shora předurčen, a téměř každé jaro se maturita – podobně jako příroda – znovuzrodí.

Vylezli jsme z nory, chceme se vyjadřovat k věcem, které se kolem nás dějí, občas napsat i to, co si nemyslí celá redakce. Rozhodli jsme se dát jednou za týden možnost někomu z našeho okruhu k tomu, aby vyšel ven bez roušky, aby vyhodil rukavici. A čekat, co to udělá. Proto přicházíme s iLiGlosou.

Na co upozorňuje kauza kolem antologie „Milá Mácho“? Na české nakladatelské scéně najdeme zodpovědné profesionály, idealistické dobroděje i pankáče. Jenže někteří z nich nám všem občas ukazují... fakáče.

Osm autorek zastoupených v čerstvě vydané antologii Milá Mácho se ohrazuje proti jednání nakladatelství Větrné mlýny.

„Můžete mi říkat Naděždo,“ vyzvala budoucího profesora Jaroslava Oliveria rusistka Ragá’, knihovnice káhirské Národní knihovny, v 60. letech minulého století. Následovala nabídka občerstvení. Co by si mladý, pohledný vědec z Československa dal? Celoživotní milovník kakaa neváhal. A pak litoval. „Chutnalo jako písek,“ vzpomínal později. Jenže do knihovny docházet musel a jen co ho zaměstnanci zahlédli, už se chystalo kakao. Vždycky je vypil, protože arabská pohostinnost se zkrátka neodmítá.

Vlámské děti hlasují každý rok o nejlepší knize. V nadcházejícím čtyřicátém ročníku se mezi nominované tituly dostala i Čapkova Dášeňka – doklad toho, že tahle knížka ani po pětaosmdesáti letech od vydání nestárne a že získává i v cizině stále nové čtenáře. Za rok se ukáže, jak u malých Vlámů obstojí v konkurenci současných autorů.

Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...

Že v půli května neuslyšíme na pražském Výstavišti pana Krafta ani pana Kravatu, bylo jasné už o několik týdnů dříve, když organizátoři odvolali letošní ročník Světa knihy. Výše zmíněná jména nepatří renomovaným zahraničním spisovatelům, ale titulním protagonistům knih, jež měli jejich autoři představit v rámci programu německy psané literatury Das Buch 2020.

Ediční plán nakladatelství Dokořán pro rok 2020.

Tísnivá situace českých nakladatelů vlivem pandemie viru COVID-19 ohrožuje samozřejmě i budoucnost překladů z nizozemštiny. Které překlady byly v plánu na roky 2020/2021? Které tituly vyšly v posledních letech a jsou momentálně k dostání? Inspirujte se a podpořte nakladatele tím, že si právě teď koupíte knihu nizozemského nebo vlámského autora!

V mimořádně těžkém období pro obyvatele celého světa se literatura dne 25. 3. 2020 rozloučila s významným představitelem rumunského exilu Paulem Gomou, který zemřel ve věku 84 let v jedné z pařížských nemocnic na vážné zdravotní komplikace spojené s nákazou koronavirem.

Knihovny zpřístupňují elektronické knihy, umělci pořádají online festivaly, divadla streamují svá představení, filmové archivy nabízejí nadčasové poklady. Shromažďujeme pro vás zajímavé odkazy. Stačí si vybrat!

Švédská autorka úspěšné knihy „Mých prvních 54 000 let“ během besedy v Praze mluvila o osidlování Evropy moderním člověkem či o významu migrace při šíření zemědělství a indoevropských jazyků z Asie. Dotkla se však i otázky politického zneužívání genetiky a zmínila osobní motivy, jež podnítily zrod její knihy, přístupně shrnující aktuální poznatky z oblasti archeogenetiky.

Spisovatelky ovládly letošní 27. udílení prestižní polské ceny pro nadané mladé umělce. V kategorii literatura získala ocenění Dominika Słowik, titulem tvůrce kultury se může pochlubit čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuk.

Nakladatelství Host – ediční plán

Rakouské město Graz ve svém rozpočtu dlouhodobě počítá s nemalými finančními prostředky na podporu mezinárodních kulturních vztahů. Pro literáty a výtvarníky z celého světa a zejména ze středoevropského prostoru nabízí řadu stipendií, o něž se mohou ucházet také čeští umělci.

Ať už hledáte knihu jako dárek, anebo si ji chcete koupit sobě pro radost, vyplatí se nespoléhat jen na hezkou obálku. Co všechno stojí za to vědět? Co se dá na knížce zkoumat?

Šestice nominovaných knih v hlavní kategorii letošní ceny Finlandia, vybraná z přibližně 150 přihlášených, dokazuje, že finský román je stále velmi životaschopný a formálně i tematicky mnohotvárný. Každý rok může vyhrát však pouze jeden a tím se v roce 2019 stal jazykově virtuózní román Bolla, v němž se Pajtim Statovci tematicky opět vrací ke svým balkánským kořenům.

Během ceremoniálu udělování nejsledovanější švédské literární ceny se posílaly vzkazy do Číny a vyzdvihovala práce překladatelů. Cenu v kategorii beletrie získala debutující novinářka za neobvykle pojatou knihu rozhovorů, věnovanou rodné vesnici. V kategorii literatury faktu zaujali dodnes neprobádaní úhoři.

V předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien se i letos udělovala Rakouská knižní cena. V hlavní kategorii uspěl uznávaný prozaik Norbert Gstrein s novinkou Als ich jung war, cenu za nejlepší prvotinu si odnesla Angela Lehnerová za titul Vater unser.

Už dvacet let se Vlámský literární fond zasazuje o podporu vlámských autorů a jejich díla doma i v zahraničí. Zavedená značka VFL se mění na FL (Flanders Literature). Znamená změna názvu i změnu činnosti? Co mohou od nadace pod novou firmou očekávat čeští nakladatelé a překladatelé z nizozemštiny?

Cenu Severské rady za literaturu letos získal neznámý mladý dánský autor Jonas Eika, který se vzápětí svým plamenným projevem na adresu vládnoucích politiků postaral o velký mediální rozruch.

Stát se čestným hostem frankfurtského knižního veletrhu je nejen skvělá příležitost k prezentaci vlastní literatury a kultury, ale také obrovská zodpovědnost. Nebývalý zájem Němců i zbytku světa dokazuje, že Norsko svou šanci využilo bezezbytku.

Novinky z veletrhu ve Frankfurtu: více interaktivity, audiovizuálna a tělesných prožitků. Ale také výzvy k obraně klimatu, lidských práv či „zdravého rozumu“.