Aktualita

Česko se ve Frankfurtu představilo jako země na pobřeží, ačkoli k moři fakticky nemá přístup. Hravý koncept českého pavilonu navazuje na motiv, který se překvapivě často objevuje i v české i evropské literatuře. Od Čapkových Mloků přes Radku Denemarkovou až k Jaroslavu Rudišovi se moře stalo metaforou imaginace, historických traumat i nejisté budoucnosti. Dokáže však pozornost, kterou česká literatura na veletrhu získala, přetrvat i poté, co opadne příliv?

Nejprestižnější polskou literární cenu Nike letos získal Szczepan Twardoch za román Null, odehrávající se na ukrajinské frontě. Spisovatel uspěl také v hlasování čtenářů, hlavní cenu poroty však obdržel vůbec poprvé.

Letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“.

Po pětileté přestávce vyšel v srpnu další, už šestý titul Marka Šindelky v nizozemštině. Během zářijového turné po dvou belgických a jedné nizozemské štaci se autor vrací do Gentu a do Utrechtu skoro jako domů. Jak vypadá pronikání české literatury do ciziny, když se zadaří?

Na tomto místě jsou naši pravidelní čtenáři zvyklí nacházet každý den nový článek. V následujících čtyřech týdnech to tak ale nebude. Na výrazné snížení předpokládaného financování projektu musíme reagovat výpadkem v naší publikační rutině.

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští čtenáři.

Festival v Angoulême, založený roku 1974 a po desetiletí považovaný za svatostánek nejen francouzského komiksu, se ocitl ve stavu, který lze sotva nazvat jinak než systémovým rozpadem.

Koncem listopadu se v Helsinkách udělovaly Ceny Finlandia ve třech tradičních kategoriích. V té určené beletrii po dlouhých třinácti letech uspělo švédskojazyčné dílo.

Podzim roku 2024 představoval přelomové období nejen pro francouzsko-alžírské vztahy obecně, ale také pro dva významné a oceňované alžírské spisovatele: Kamela Daouda a Boulema Sansala.

Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.

Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.

Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.

Recenze Martina Lišky na knihu Ženy u oltáře, jejímž jsem autorem, obsahuje několik nepřesností a mírných invektiv, rád bych na něj proto reagoval. Martin Liška volil ve své recenzi sympatický sarkasmus, dovolím si tedy reagovat v podobném tónu, zdvihaje tak hozenou rukavici.

Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.

Mezi překladem, literaturou a válkou: i tak by se dal shrnout letošní ročník kyjevského knižního veletrhu, na který se díky mezinárodnímu projektu CELA vypravily česká reportérka Magdalena Sodomková a ukrajinistka Rita Kindlerová. I pod hrozbou poplachů lidé stáli fronty na knihy. Všechno mezi námi je překlad.

„Ty jsi ale odvážná, že ses sem vypravila!“ Takové a podobné věty jsem slýchala několik dnů, které jsem na konci května strávila v Kyjevě na knižním veletrhu. Připadala jsem si přitom nesmírně hloupě.

Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.

O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.

V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.

24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.

Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.

Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.

Součástí výstavy Milana Hulsinga v nizozemském Delftu je komiksové zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy. Také výloha tamního knihkupectví Paagman je věnována delftskému občanu Hulsingovi a této knize: historické centrum města je tedy momentálně ve znamení Čapkových povídek v nizozemském provedení.

V přímořském letovisku Torquay na jihu Anglie probíhá každé září festival věnovaný životu a dílu zdejší rodačky Agathy Christie. V rámci ročníku 2024 vystoupili mezi dalšími christieology také Mark Aldridge, Carla Valentine nebo John Curran, jejichž knihy vyšly i v překladech do češtiny.

Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.

Neviditelné armádě literárních překladatelů u nás projde rukama celých čtyřicet procent knižní produkce. Avšak jen malý zlomek z nich se překládáním uživí a povážlivé procento těch nejzkušenějších vážně uvažuje o změně profese. I to prozradil loňský výzkum, zorganizovaný spolkem Překladatelé Severu.

Besedovat o literatuře u jezera je příjemné, ale okružní plavba s oblíbeným spisovatelem nebo mediální hvězdou k úspěchu festivalu nestačí. Za tím stojí tradice, pečlivá organizace a dobré nápady: třeba posadit všechny pozvané autory do jednoho stanu.