Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.
Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.
Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.
Recenze Martina Lišky na knihu Ženy u oltáře, jejímž jsem autorem, obsahuje několik nepřesností a mírných invektiv, rád bych na něj proto reagoval. Martin Liška volil ve své recenzi sympatický sarkasmus, dovolím si tedy reagovat v podobném tónu, zdvihaje tak hozenou rukavici.
Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.
Mezi překladem, literaturou a válkou: i tak by se dal shrnout letošní ročník kyjevského knižního veletrhu, na který se díky mezinárodnímu projektu CELA vypravily česká reportérka Magdalena Sodomková a ukrajinistka Rita Kindlerová. I pod hrozbou poplachů lidé stáli fronty na knihy. Všechno mezi námi je překlad.
„Ty jsi ale odvážná, že ses sem vypravila!“ Takové a podobné věty jsem slýchala několik dnů, které jsem na konci května strávila v Kyjevě na knižním veletrhu. Připadala jsem si přitom nesmírně hloupě.
Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.
O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.
V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.
24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.
Spolek Litera vyhlásil nominace 24. ročníku knižních cen Magnesia Litera.
Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.
Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.
Součástí výstavy Milana Hulsinga v nizozemském Delftu je komiksové zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy. Také výloha tamního knihkupectví Paagman je věnována delftskému občanu Hulsingovi a této knize: historické centrum města je tedy momentálně ve znamení Čapkových povídek v nizozemském provedení.
V přímořském letovisku Torquay na jihu Anglie probíhá každé září festival věnovaný životu a dílu zdejší rodačky Agathy Christie. V rámci ročníku 2024 vystoupili mezi dalšími christieology také Mark Aldridge, Carla Valentine nebo John Curran, jejichž knihy vyšly i v překladech do češtiny.
Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.
Neviditelné armádě literárních překladatelů u nás projde rukama celých čtyřicet procent knižní produkce. Avšak jen malý zlomek z nich se překládáním uživí a povážlivé procento těch nejzkušenějších vážně uvažuje o změně profese. I to prozradil loňský výzkum, zorganizovaný spolkem Překladatelé Severu.
Besedovat o literatuře u jezera je příjemné, ale okružní plavba s oblíbeným spisovatelem nebo mediální hvězdou k úspěchu festivalu nestačí. Za tím stojí tradice, pečlivá organizace a dobré nápady: třeba posadit všechny pozvané autory do jednoho stanu.
Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.
Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?
Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.
Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.
V polovině listopadu se na nejprestižnější francouzskou literární cenu snesla vlna kritiky: letošní laureát ceny čelí obžalobě, že vykradl cizí příběh. Porota mlčí, spisovatel obvinění odmítá. Jak se k rozhodnutí udělit cenu zrovna jemu dospělo? A jak vlastně vypadá zákulisí tak důležité události? Vraťme se na začátek listopadu, do dne udělení Goncourtovy ceny.
Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.
Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.
Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.
Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.
Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.
