Děláte si poznámky přímo do knih? V tom případě pozor na budoucí generace knihovníků, literárních vědců a dalších profesionálních kulturních slídilů. V Lapidáriu Národního muzea v areálu holešovického Výstaviště v Praze se na letošním veletrhu Svět knihy právě o takových čtenářích zasvěceně hovořilo a předváděly se důkazy.

Na 23. ročník mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy přijel do Prahy úctyhodný počet zahraničních autorů včetně těch německy píšících. Ti však letos nepoutali takovou pozornost, jakou by si organizátoři i milovníci německy psané literatury nejspíše přáli.

Na letošní mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy zavítalo rekordních 44 tisíc návštěvníků. Organizátorům se pod vedením nového ředitele podařilo využít přirozených možností lokality. Pořady uspořádané v rámci ústředního tématu veletrhu Genius loci v literatuře / M(ě/í)sto v hlavní roli účastníky seznámily s texty inspirovanými atmosférou města či takovými, kde se protagonistou stává konkrétní místo. Podstatnou změnou byl i návrat malých nakladatelů.

V závere apríla zomrel ukrajinský básnik Borys Olijnyk (1935–2017), ktorý takto sformuloval svoje životné a umelecké krédo: „Písať, ako žiješ, a žiť, ako píšeš.“

José de Almada Negreiros: uma maneira de ser moderno – velkolepě pojatá průřezová výstava díla všestranného umělce Josého de Almada Negreirose (1893–1970), kterému tím Portugalsko splácí určitý dluh, je v Lisabonu považována za uměleckou událost roku.

„Olvassuk egymást!“ neslo se ve dnech 20.–23. dubna zas a znovu výstavní halou parku Millenáris, kde se každoročně koná Budapešťský mezinárodní knižní festival. Olvassuk egymást! Čtěme se navzájem! Právě pod tímto heslem se na letošním 24. ročníku největšího maďarského knižního veletrhu prezentovaly jako čestný host zbývající státy visegrádské čtyřky.

Ve dnech 20.–23. dubna se v Budapešti konal 24. ročník Budapešťského mezinárodního knižního festivalu (Budapesti Nemzetközi Könyvfesztivál). Jeho hlavní zahraniční hvězdou byl letos laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk. V zahajovací diskusi s moderátorkou Krisztou D. Tóthovou přišla řeč mj. na nálepku istanbulského prozaika, ale také specifika autorova předposledního románu Kafamda Bir Tuhaflık (Podivnost v mé hlavě).

Pulitzerovu cenu v kategorii beletrie letos obdržel Colson Whitehead za román The Underground Railroad. Původní označení sítě na podporu uprchlých otroků, kteří se v 18. a 19. století potřebovali dostat z amerického Jihu na Sever, se v knize stává názvem skutečné podzemní železnice. Tento a další surreálné prvky však neumenšují syrovost popisovaných zkušeností ze života v otroctví.

Kdo jsou čerství laureáti cen Magnesia Litera?

V Městské knihovně v Praze se v druhé polovině „měsíce čtenářů“ uskutečnila veřejná debata Kniha versus digitál. K diskutovaným tématům patřily rozdíl mezi čtením papírových a elektronických knih, závislost na virtuální realitě či míra ohrožení svobody při zacházení s informacemi z různých prostředí. Ale i nové dimenze vyprávění.

Na Lipském knižním veletrhu 2017 bylo připomínáno pětisetleté výročí vystoupení Martina Luthera, považované za počátek reformace křesťanské církve. Jako hlavní hostující země se představila Litva; za dva roky se této role chopí Česká republika, jak na místě oznámil náš ministr kultury Daniel Herman. Mezi představenými českými literáty převažovali ti, kteří tematizují multietnické vztahy a pomoc lidem v nouzi.

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks byl za svůj překlad Komenského Labyrintu světa nominován na cenu překladatelského časopisu Filter. Recenzenti oceňují živý jazyk, jímž Mercks toto barokní dílo přibližuje současným čtenářům. Vyhlášení vítěze proběhne na literárním festivalu v Utrechtu 11. května 2017.

Na Londýnském knižním veletrhu se debatovalo o Brexitu a postavení knih v digitálním a postfaktickém světě. Oficiálním hostem bylo Polsko: někteří autoři nahlas zadoufali, že událost přitáhne více pozornosti k jejich kultuře obecně, aby Poláci nadále nebyli spojováni pouze s levnou prací.

Ediční plán nakladatelství Meander pro rok 2017.

Cena Adelberta von Chamissa, udělovaná tradičně německy tvořícím autorům neněmeckého původu, kteří se výraznou měrou zasloužili o mezikulturní dialog, letos míří do rukou původem iráckého prozaika Abbase Khidera. Na svých internetových stránkách to oznámila Nadace Roberta Bosche, která ocenění zaštiťuje.

Jak využívat přirozenou lidskou touhu po zážitcích, dobrodružství a vlastní činnosti v prostředí knih a především v prostorách knihoven? Jak do propagace čtení zapojovat sociální sítě a zvláště youtubery? I to řešil třetí ročník konference Do černého.

Střídavá péče, džihádisté, rozdílná náboženství a ženská literatura letos ovládly jednu z nejvýznamnějších cen na norském knižním trhu. Přehled vítězných titulů napovídá mnohé o směřování současné norské literatury i o globálních problémech Evropy.

Tituly oceněné a nominované v letošním ročníku nejvýznamnější švédské literární ceny svědčí o potřebě vyjadřovat se k palčivým otázkám dneška, ale i o věčné snaze co nejdůkladněji probádat nejrůznější nuance mezilidských vztahů.

Dánsko se předčasně loučí se spisovatelem Janem Sonnergaardem, jenž propůjčil hlas mužům, kteří v životě šlápli vedle.

Minulý týden byly ve Finsku po roce opět uděleny ceny Finlandia. V hlavní kategorii si ocenění odnesl Jukka Viikilä za biografický román o staviteli Helsinek nazvaný Akvarelleja Engelin kaupungista (Akvarely z Engelova města).

Letos si připomínáme sté výročí úmrtí a sto sedmdesát let od narození Henryka Sienkiewicze. V rámci Roku Henryka Sienkiewicze, vyhlášeného v Polsku, se odehraje i řada kulturních akcí v Česku.

Francouzská literární scéna má podzimní napětí za sebou, čtenáři se mohou vrhnout na vánoční nákupy. Prestižní literární ceny si překvapivě odnesly dvě ženy, mezi literární smetánku letos patří dva mladí spisovatelé začátečníci a v popředí stojí autoři multikulturního původu. Zlé jazyky si všímají toho, že ceny nápadně imitují žebříčky bestsellerů. Nejsledovanější Prix Goncourt putovala do rukou Leily Slimani.

Ovace při udílení letošní Švýcarské knižní ceny sklidil kontroverzní autor Christian Kracht, přezdívaný „švýcarský Houellebecq“, za svůj román ze třicátých let nazvaný Die Toten.

V pátek 11. listopadu 2016 zemřela ve Vídni prozaička, básnířka a autorka rozhlasových her Ilse Aichingerová. Významné představitelce rakouské poválečné literatury bylo 95 let.

Česká sekce asociace autorů detektivní literatury AIEP už dvacet let uděluje ceny za nejlepší román i povídku. I v době, kdy se detektivní žánr vrátil do popředí zájmu čtenářů, však jde o ocenění vnímané spíše okrajově. Čím to?

V předvečer zahájení vídeňského knižního veletrhu BUCH WIEN byla letos poprvé udělena Rakouská knižní cena. Ocenění inspirované obdobnými cenami v Německu a Švýcarsku získala básnířka a prozaička Friederike Mayröckerová za prozaická notáta s názvem fleurs. Cena za nejlepší debut míří do Tyrolska.

Nejvýznamnější polské literární ocenění získala letos za svůj mimořádný debut – sbírku básní v próze – Bronka Nowická.

Cena Severské rady za literaturu putuje letos do Švédska za renomovanou, u nás však dosud málo známou básnířkou Katarinou Frostenson.

Letošní vítězem Man Bookerovy ceny za prózu se stal jako vůbec první Američan Paul Beatty s románem The Sellout. The Sellout je sžíravá satira na téma rasismu v USA, ale i celé afroamerické kultury. Román je již druhým vítězem prestižního ocenění ze stáje nezávislého nakladatelství Oneworld.

Hostem Frankfurtského knižního veletrhu se roku 2016 stalo Vlámsko a Nizozemsko. Tvůrci vsadili spíše na menší, chytré interakce s návštěvníky. Za ústřední obraz expozice bylo zvoleno moře, protože „má svou poetičnost i politický náboj“. Hlavní postavou českého stánku se stal prezident Havel.