V úterý 22. 5. bude vyhlášen vítěz letošního ročníku Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Navzdory názvu soutěže v ní dominují evropští autoři. Byla literární hodnota díla jediným kritériem pro jeho nominaci?

Hlavní host letošního pražského knižního veletrhu, Izrael, představil mohutnou škálu knih: od detektivek přes humoristické romány a knížky pro děti až po non-fiction. Zdůrazněny byly i četné kulturní a historické vazby mezi oběma státy.

Letošní ročník pražského knižního veletrhu byl obohacen o sekci pořadů, které z obecnějšího hlediska analyzovaly fungování literatury v naší společnosti.

Jedním z hlavních témat letošního pražského knižního veletrhu byl komiks. A to nikoli jako jeden z mnoha literárních žánrů, nýbrž specifické umělecké médium.

Ukrajinský institut knihy, organizace ukrajinského ministerstva kultury, připravil za spolupráce s Českou asociací ukrajinistů na letošní Svět knihy pestrý program.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámský zástupce Jeroen Olyslaegers představí český překlad svého románu o pár týdnů později v Praze osobně.

Letošní Pulitzerovu cenu získal Andrew Sean Greer (1970) za román Less o nepříliš úspěšném homosexuálním spisovateli, který odmítá stárnout a vydává se na pitoreskní literární turné po různých koutech světa.

Během pouhých několika dní odešli dva velikáni české filmové režie: 8. dubna zemřel v Praze Juraj Herz ve věku 83 let a 13. dubna zemřel ve Spojených státech Miloš Forman ve věku 86 let.

Hlavními hosty veletrhu byli letos Rumuni, kteří slaví sto let od „založení svého moderního státu“. Rumunsko se snažilo upoutat pozornost i prostřednictvím osobností, jež jsou rumunského původu, ale píší jinou řečí, případně byli naturalizováni jinde, například Herty Müllerové či Mircei Eliada. Příštím hostem bude Česká republika, což se už letos odrazilo ve vyšší účasti našich literátů.

Vypořádat se s chaotickým světem, rozpomenout se na počátky druhé světové války, zjistit, jak to bylo s Josefem Mengelem, vypátrat, kdo vraždil na zámku, dozvědět se, jakou roli hraje v příběhu dalmatin, projít si s autorem jeho citový život minutu za minutou a po několik let… To nejlepší z francouzské literatury podle výběru prestižních literárních cen.

Finsko si letos 6. prosince připomíná sté výročí nezávislosti a jisté ozvuky celoročních bohatých oslav se projevily i při udělování cen Finlandia. Tři romány z finálové šestice v hlavní kategorii se totiž zabývají nejrůznějšími aspekty finství. A z největšího nadhledu a značnou dávkou humoru k nim ve vítězném románu Niemi (Poloostrov) přistoupil Juha Hurme.

Témata jako autismus, nejistoty dospívání a dějiny v mapách ovládly letošní norskou literární cenu Brageprisen. Přehled vítězných titulů ukazuje, že aktuálnímu knižnímu trhu v Norsku dominují spíše intimnější příběhy, kterým dávají autoři přednost před globálními nebo celospolečenskými otázkami.

Nejlepší švédskou knihou uplynulého roku v kategorii beletrie pro dospělé se stal dystopický román popisující Švédsko budoucnosti: „Johannes Anyuru líčí s originální a osudnou dramaturgií řetězec událostí, kdy se společnost současného a budoucího Švédska zhroutí, a otevře se tak prostor teroru a represím.“

Jonas Lüscher – tak zní jméno nositele desáté Švýcarské knižní ceny. Kraft – tak zní titul oceněného románu a zároveň jméno titulního protagonisty Lüscherovy druhé, nepříliš rozsáhlé prózy o profesorovi rétoriky, který hledá své štěstí v Silicon Valley. Podle poroty chytře a humorně vyprávěný příběh, jenž propojuje tradiční akademické prostředí s novým světem digitální techniky.

V pražské galerii DOX byla představena reportážní publikace Ku-klux-klan. Tady bydlí láska, která zachycuje činnost současného Ku-klux-klanu. Tuto organizaci by mnozí považovali za věc minulosti, avšak ve skutečnosti se přizpůsobila současným trendům a „jde s dobou“.

V předvečer zahájení vídeňského knižního veletrhu Buch Wien byla udělena v pořadí teprve druhá Rakouská knižní cena. Její držitelkou se stala spisovatelka Eva Menasse, která pětičlennou porotu přesvědčila sbírkou všednodenních povídek Tiere für Fortgeschrittene. Ocenění za nejlepší debut si odnesla rodačka z Teheránu Nava Ebrahimiová.

Cena Severské rady za literaturu letos míří do Dánska. Vítězství Kirsten Thorupové nebylo velkým překvapením. Autorka se na literárním poli pohybuje padesát let, v tisku bývá označována za „grand old lady“ dánské literatury.

Vzpomínka na bulharského dramatika, který tvrdil, že „divadlo je mluvčím spisovatele“, se odehrála v minulém týdnu na různých místech v Praze.

Prozaička, teatroložka a herečka Tamara Petkevičová ve 40. letech 20. století prošla několika sovětskými lágry. O své lágrové zkušenosti napsala rozsáhlé a strhující vzpomínky, které směle konkurují všem „špičkám“ lágrové prózy.

Jak upoutat pozornost v silné konkurenci účastníků obřího knižního veletrhu? Organizátoři české účasti ve Frankfurtu nad Mohanem letos vsadili na výročí události, jež naší zemi kdysi zjednala velký respekt.

Hostem Frankfurtského knižního veletrhu 2017 byla Francie a frankofonní literatury. K obvyklým politickým protestům letos přibyly i potyčky mezi Němci samotnými.

Je zvláštní, jak málo se všeobecně ví o uralských evropských autochtonech. Jejich literatura a dějiny jejich kultury vůbec jsou nesmírně zajímavé.

Stanou se počítače spisovateli a malíři? Může se něco stát uměním až díky interpretační práci a výběru vnímatele? I tato témata se řešila na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

„Hlavní město“, Die Hauptstadt, tak se jmenuje německojazyčný román roku 2017. Sotva před měsícem ho vydal třiašedesátiletý rakouský spisovatel Robert Menasse, který se stal letošním držitelem Německé knižní ceny, udělované ve Frankfurtu nad Mohanem těsně před zahájením největšího knižního veletrhu světa. Historie ukáže, jestli to bude nejslavnější román o Bruselu, který je v naší době synonymem Evropské unie i unijní byrokracie. Českým čtenářům autor představí svou novinku v listopadu.

Nejsledovanější polské literární ocenění Nike za rok 2017 získal publicista a autor literárních reportáží Cezary Łazarewicz.

Porota Nobelovy ceny za literaturu vyhlásila letošního laureáta. Stal se jím japonský spisovatel Kazuo Ishiguro, který – slovy poroty – „ve svých románech velké emocionální síly odkryl propast zející pod naší iluzorní sounáležitostí s tímto světem“.

František Listopad (a za hranicemi českých zemí Jorge Listopad), muž se „dvěma domovskými listy“, patřil k výrazným postavám českého poválečného exilu a současně ke klíčovým osobnostem portugalského kulturního dění čtyř dekád dvacátého století. Zemřel v první říjnové noci roku 2017, v listopadu by mu bylo 96 let.

Letošním laureátem slovenské ceny Anasoft litera se stal Ondrej Štefánik, nominovaný na tuto cenu již v roce 2013. Ocenění získal za román Som Paula.

Jsou kybernetická rozšíření jako naprosto běžná součást lidských těl opravdu jen otázkou času? A jaká je budoucnost storytellingu? Rozvinou jednou robotičtí lékaři, právníci a umělci vlastní intuici a kreativitu? I na tyto otázky se hledaly odpovědi během vědeckého festivalu Future Port Prague, který se odehrál 7. září 2017 v Pražské tržnici v Holešovicích.

Letošní Kongres ugrofinských spisovatelů se odehrál v předposledním týdnu měsíce srpna v prostorách Estonského etnografického muzea v Tartu. Tematické zaměření kongresu bylo „Dějiny ugrofinských národů v literatuře“.