Cena Severské rady za literaturu letos míří do Dánska. Vítězství Kirsten Thorupové nebylo velkým překvapením. Autorka se na literárním poli pohybuje padesát let, v tisku bývá označována za „grand old lady“ dánské literatury.

Vzpomínka na bulharského dramatika, který tvrdil, že „divadlo je mluvčím spisovatele“, se odehrála v minulém týdnu na různých místech v Praze.

Prozaička, teatroložka a herečka Tamara Petkevičová ve 40. letech 20. století prošla několika sovětskými lágry. O své lágrové zkušenosti napsala rozsáhlé a strhující vzpomínky, které směle konkurují všem „špičkám“ lágrové prózy.

Jak upoutat pozornost v silné konkurenci účastníků obřího knižního veletrhu? Organizátoři české účasti ve Frankfurtu nad Mohanem letos vsadili na výročí události, jež naší zemi kdysi zjednala velký respekt.

Hostem Frankfurtského knižního veletrhu 2017 byla Francie a frankofonní literatury. K obvyklým politickým protestům letos přibyly i potyčky mezi Němci samotnými.

Je zvláštní, jak málo se všeobecně ví o uralských evropských autochtonech. Jejich literatura a dějiny jejich kultury vůbec jsou nesmírně zajímavé.

Stanou se počítače spisovateli a malíři? Může se něco stát uměním až díky interpretační práci a výběru vnímatele? I tato témata se řešila na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

„Hlavní město“, Die Hauptstadt, tak se jmenuje německojazyčný román roku 2017. Sotva před měsícem ho vydal třiašedesátiletý rakouský spisovatel Robert Menasse, který se stal letošním držitelem Německé knižní ceny, udělované ve Frankfurtu nad Mohanem těsně před zahájením největšího knižního veletrhu světa. Historie ukáže, jestli to bude nejslavnější román o Bruselu, který je v naší době synonymem Evropské unie i unijní byrokracie. Českým čtenářům autor představí svou novinku v listopadu.

Nejsledovanější polské literární ocenění Nike za rok 2017 získal publicista a autor literárních reportáží Cezary Łazarewicz.

Porota Nobelovy ceny za literaturu vyhlásila letošního laureáta. Stal se jím japonský spisovatel Kazuo Ishiguro, který – slovy poroty – „ve svých románech velké emocionální síly odkryl propast zející pod naší iluzorní sounáležitostí s tímto světem“.

František Listopad (a za hranicemi českých zemí Jorge Listopad), muž se „dvěma domovskými listy“, patřil k výrazným postavám českého poválečného exilu a současně ke klíčovým osobnostem portugalského kulturního dění čtyř dekád dvacátého století. Zemřel v první říjnové noci roku 2017, v listopadu by mu bylo 96 let.

Letošním laureátem slovenské ceny Anasoft litera se stal Ondrej Štefánik, nominovaný na tuto cenu již v roce 2013. Ocenění získal za román Som Paula.

Jsou kybernetická rozšíření jako naprosto běžná součást lidských těl opravdu jen otázkou času? A jaká je budoucnost storytellingu? Rozvinou jednou robotičtí lékaři, právníci a umělci vlastní intuici a kreativitu? I na tyto otázky se hledaly odpovědi během vědeckého festivalu Future Port Prague, který se odehrál 7. září 2017 v Pražské tržnici v Holešovicích.

Letošní Kongres ugrofinských spisovatelů se odehrál v předposledním týdnu měsíce srpna v prostorách Estonského etnografického muzea v Tartu. Tematické zaměření kongresu bylo „Dějiny ugrofinských národů v literatuře“.

V německém městě Mülheim an der Ruhr se na počátku června rozdávaly ceny pro nejlepší německojazyčnou divadelní novinku sezóny. Odbornou porotu z nominovaných her nejvíce oslovil příběh Mädchen in Not německé dramatičky Anne Lepper. Cenu publika si odnesl Konstantin Küspert.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.

Laureátem pátého ročníku prestižní polské Básnické ceny Wisławy Szymborské se stal Marcin Sendecki.

Děláte si poznámky přímo do knih? V tom případě pozor na budoucí generace knihovníků, literárních vědců a dalších profesionálních kulturních slídilů. V Lapidáriu Národního muzea v areálu holešovického Výstaviště v Praze se na letošním veletrhu Svět knihy právě o takových čtenářích zasvěceně hovořilo a předváděly se důkazy.

Na 23. ročník mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy přijel do Prahy úctyhodný počet zahraničních autorů včetně těch německy píšících. Ti však letos nepoutali takovou pozornost, jakou by si organizátoři i milovníci německy psané literatury nejspíše přáli.

Na letošní mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy zavítalo rekordních 44 tisíc návštěvníků. Organizátorům se pod vedením nového ředitele podařilo využít přirozených možností lokality. Pořady uspořádané v rámci ústředního tématu veletrhu Genius loci v literatuře / M(ě/í)sto v hlavní roli účastníky seznámily s texty inspirovanými atmosférou města či takovými, kde se protagonistou stává konkrétní místo. Podstatnou změnou byl i návrat malých nakladatelů.

V závere apríla zomrel ukrajinský básnik Borys Olijnyk (1935–2017), ktorý takto sformuloval svoje životné a umelecké krédo: „Písať, ako žiješ, a žiť, ako píšeš.“

José de Almada Negreiros: uma maneira de ser moderno – velkolepě pojatá průřezová výstava díla všestranného umělce Josého de Almada Negreirose (1893–1970), kterému tím Portugalsko splácí určitý dluh, je v Lisabonu považována za uměleckou událost roku.

„Olvassuk egymást!“ neslo se ve dnech 20.–23. dubna zas a znovu výstavní halou parku Millenáris, kde se každoročně koná Budapešťský mezinárodní knižní festival. Olvassuk egymást! Čtěme se navzájem! Právě pod tímto heslem se na letošním 24. ročníku největšího maďarského knižního veletrhu prezentovaly jako čestný host zbývající státy visegrádské čtyřky.

Ve dnech 20.–23. dubna se v Budapešti konal 24. ročník Budapešťského mezinárodního knižního festivalu (Budapesti Nemzetközi Könyvfesztivál). Jeho hlavní zahraniční hvězdou byl letos laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk. V zahajovací diskusi s moderátorkou Krisztou D. Tóthovou přišla řeč mj. na nálepku istanbulského prozaika, ale také specifika autorova předposledního románu Kafamda Bir Tuhaflık (Podivnost v mé hlavě).

Pulitzerovu cenu v kategorii beletrie letos obdržel Colson Whitehead za román The Underground Railroad. Původní označení sítě na podporu uprchlých otroků, kteří se v 18. a 19. století potřebovali dostat z amerického Jihu na Sever, se v knize stává názvem skutečné podzemní železnice. Tento a další surreálné prvky však neumenšují syrovost popisovaných zkušeností ze života v otroctví.

V Městské knihovně v Praze se v druhé polovině „měsíce čtenářů“ uskutečnila veřejná debata Kniha versus digitál. K diskutovaným tématům patřily rozdíl mezi čtením papírových a elektronických knih, závislost na virtuální realitě či míra ohrožení svobody při zacházení s informacemi z různých prostředí. Ale i nové dimenze vyprávění.

Na Lipském knižním veletrhu 2017 bylo připomínáno pětisetleté výročí vystoupení Martina Luthera, považované za počátek reformace křesťanské církve. Jako hlavní hostující země se představila Litva; za dva roky se této role chopí Česká republika, jak na místě oznámil náš ministr kultury Daniel Herman. Mezi představenými českými literáty převažovali ti, kteří tematizují multietnické vztahy a pomoc lidem v nouzi.

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks byl za svůj překlad Komenského Labyrintu světa nominován na cenu překladatelského časopisu Filter. Recenzenti oceňují živý jazyk, jímž Mercks toto barokní dílo přibližuje současným čtenářům. Vyhlášení vítěze proběhne na literárním festivalu v Utrechtu 11. května 2017.

Na Londýnském knižním veletrhu se debatovalo o Brexitu a postavení knih v digitálním a postfaktickém světě. Oficiálním hostem bylo Polsko: někteří autoři nahlas zadoufali, že událost přitáhne více pozornosti k jejich kultuře obecně, aby Poláci nadále nebyli spojováni pouze s levnou prací.

Ediční plán nakladatelství Meander pro rok 2017.