Hodné holky nezlobí
Babí léto je manifestem stárnoucí ženy, která se rozhodla přijmout svůj věk nikoliv jako prohru, ale jako nově nabytou formu svobody. Ačkoliv se autorčina pozornost přesouvá k podzimu života, energie textů neztrácí na intenzitě.
Babí léto je manifestem stárnoucí ženy, která se rozhodla přijmout svůj věk nikoliv jako prohru, ale jako nově nabytou formu svobody. Ačkoliv se autorčina pozornost přesouvá k podzimu života, energie textů neztrácí na intenzitě.
Baker zasazuje lidské dějiny do rámce veledlouhého kosmického vývoje. V duchu konceptu Big History sleduje vzestup komplexity od velkého třesku po digitálně propojenou civilizaci a tvrdí, že jsme „pralidé v módních botách“. Jeho optimistická vize lidstva jako sebeuvědomělé části vesmíru však vyvolává otázku, zda už nejde spíše o metafyziku než o dějiny.
V Zemičce nabízí francouzsko-rwandský rapper Gaël Faye výlet do Burundi, země oplývající mangovníky a ptačím zpěvem. U jezera Tanganika, v bezpečí slepé uličky a ve stínu rozkvetlých lián objevuje malý Gaby svět. Na obzoru se ale pomalu rýsuje rwandská genocida, jejíž důsledky zasáhnou i Burundi a jako tlaková vlna rozmetají zbytky nejen jeho dětství.
Britský autor bestsellerů pro děti změnil formu, svému stylu však zůstává věrný. A vesmír v jeho podání není zas tak pustý a nepřívětivý, jak by se dalo čekat.
V potřebné, poučné a uživatelsky vstřícné publikaci zpřístupňuje Jan Bažant řecké bájesloví pro čtenáře, jejichž zájem není přednostně badatelský. Antické báje předkládá v netradičním pojetí, poučeně a přitom zábavně.
Zima ne a ne skončit, jaro se stále nevrací. Vydejte se spolu s Eevi na cestu tajemným lesem a ještě dál. Komiksový příběh seznamuje dětské čtenáře s baltofinskými mýty.
Asi před čtrnácti lety začala Anna Bolavá publikovat básně. Bylo zapotřebí napsat její medailónek. Uvedla jsem v něm, že fotografuje zemědělské stroje a pěstuje červenou řepu. Zkopírovala to Wikipedie a od té doby se mě na to na autorských čteních pravidelně ptají.
Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“
Sbírka Jana Musila přináší pozoruhodné ztvárnění ohlasů dospívání, dojmů ze současnosti a představ o budoucnosti. Jak lze tyto dimenze skloubit? Co značí hranice mezi nimi? Jsou takové předěly vůbec potřeba?
První román trilogie o památných okamžicích stoleté války nabízí méně bojových scén, než by čtenář čekal, ale autor dokáže popsat i zdlouhavý přesun od města k městu natolik poutavě, že nedovolí knihu odložit.
Kniha o mládí Paula Verlaina není biografií, a není tak docela ani o Paulu Verlainovi. Mladý bolestín je román vyprávěný z perspektivy jeho alter ega Ubohého Leliana. Protože – řečeno slovy Arthura Rimbauda – „já je někdo jiný“.
Norskem otřásá královský skandál, v němž se prolínají soudní proces, Epsteinovy spisy i důvěra v monarchii. Do vyhrocené debaty se zapojují také spisovatelé a otevírají i téma vztahu mezi státem a kulturou.
Křivoklátsko nejsou jen vzácné ekosystémy a diskuse o národním parku. Fotografka Indrová Semelková představuje region skrze intimní portréty lidí, kteří zde zapustili kořeny – od kastelána-teologa přes pokornou restaurátorku mlýnských strojů až po myslivce. Autorka zkoumá vztah mezi člověkem, historií a neokázalou silou krajiny, v níž může „hledání Boha“ skončit u rozštípnutého polene.
Hollywoodská adaptace další sci-fi Andyho Weira je opět spíše komorním dramatem. Ale nechybí velké ohrožení a přátelský mimozemšťan.
Afroamerický autor Percival Everett přináší Dobrodružství Huckleberryho Finna v novém kabátě – z perspektivy uprchlého otroka Jima, jehož očima děj známé předlohy nahlížíme.
Veršovaná exkurze mezi sardinky, mníky a chobotnice zláká nejen šestileté piráty a princezny. Výprava tajemnou ponorkou zavede sourozeneckou dvojici až k pokladu – i když trochu jinému, než by čekali.
Od mládí mám rád poezii. Za nejdůležitější knihy svého dospívání považuji antologii americké poezie Dítě na skleníku a její méně známou britskou sestřičku Ostrovy plovoucí k severu. Česká poezie se mnou tehdy na konci osmdesátých let moc nekomunikovala. To, co jsem znal z gymnaziální čítanky, mě rozhodně k hlubšímu průzkumu tuzemských básníků neinspirovalo.
Britsko-ghanský filozof uštěpačně připomíná, že civilizace není automatické dědictví, ale aktivní péče o nejlepší myšlenky. V textu o mentálních hranicích vyvrací mýtus o čisté kultuře i biologické rase. Místo toho nabízí vizi světa, kde je kulturní „krádež“ motorem pokroku a společná lidskost jediným důležitým měřítkem.
Příběh tří generací žen se čtivě prolíná s osudy slezské oblasti postižné válkou i následným budováním socialismu. Navzdory regionální zakořeněnosti ale zůstává univerzálně srozumitelným.
Dobrou dobrodružnou fantasy lze ocenit v každé době. A to i tehdy, když trpí některými neduhy typickými pro debuty a nepřináší vlastně nic nového. Stvrzeno stříbrem je přesně tou knihou, které pro její zábavnost odpustíme hodně.
Těšínské Slezsko jako malá laboratoř střední Evropy: Adam Miklasz ve své esejistické knize sleduje jazyk, identitu i každodennost regionu, do něhož vstoupil zvenčí. Co jeho pohled vystihuje přesně – a kde se naopak rozchází s realitou?
V pondělí 16. 3. byly vyhlášeny užší nominace ocenění Magnesia Litera.
Na jedné straně sláva, obdiv, euforie, na druhé útlak, nespravedlnost a ponížení. Billie Holiday, Yoko Ono nebo Kate Bush – ženy, které dokázaly měnit svět právě tím, že šly proti proudu, se nyní představují v knize, jež na českém trhu nemá obdoby.
Slavný komiksový román o keltském válečníkovi a králi z konce osmdesátých let se vrací ve velkolepém vydání. A zejména dodnes obdivuhodná Bisleyho kresba (či spíše malba) si velký formát zaslouží.
Pavel Novotný rád balancuje na hranici přeložitelnosti. Při překladu je pro něj zásadní vést s textem dialog a zároveň čtenářům prokázat službu. Proto si texty pečlivě a dlouho vybírá. Nebo si vybírají ony jeho?
Příběh indiána, který se na konci 19. století ocitne sám a bez prostředků v Marseille, zdaleka není jen příběhem o shánění potravy a boji s xenofobií a byrokracií.
Přiblížit dětem realitu války je vždy nesnadný úkol. Nejnověji se s ním popasoval jihočeský historik Dalibor Vácha, autor v tematice druhé světové války již etablovaný.
Doprovodím dceru před školu a jdu hledat volné kolo. Kousek od školy jsou dvě místa: jedno z nich je většinou kolem osmé už bez kol, to druhé, vzdálenější, blíž u řeky, je jistota. Odemknu kolo a přes Baranďák přejedu řeku po cyklostezce: je oddělená svodidly a narvaná chlapy ve sportovních dresech už takhle po ránu.
Může dítě potkat něco horšího než smrt matky? Pokud vyrůstá v provinčním městě v současném Rusku, tak ano. Dětství malého Mikiho se přitom neliší od dětství dalších dětí. Ani jeho dospívání se nevymyká tomu, co zažívají ostatní teenageři. Ale Miki má jedno tajemství. Svou rodinu, kterou nesmí nikomu ukázat. Nemít matku je možná smutné, ale přípustné. Mít dva otce je nemožné.
Citlivě a s pochopením pro všechny zúčastněné předkládá Dostálová čtenářům příběh několika „obyčejných“ a zdánlivě i spokojených lidí ze současné české metropole. S odvahou zpracovává až příliš skutečné téma; hrozbu, tiše se vkrádající i tam, kde bychom to nečekali.