Co přináší nové číslo Revolver revue?

Disidentské hnutí na Ukrajině v letech 1960–1980 vzniklo jako odpověď na zamrzlou destalinizaci v sovětské společnosti, útlak národního, kulturního a duchovního života i porušování ústavy. Autor autobiografické knihy Na karnevalu dějin byl zprvu mladý, věřící komsomolec, ale později prozřel a stal se jakousi spojkou mezi ukrajinskými a moskevskými zástanci lidských práv. Za své aktivity byl roku 1972 zatčen a násilím držen na psychiatrii. Po propuštění se mu podařilo vycestovat do Francie.

Vydání rozsáhlé a ucelené monografie o dějinách rumunské literatury je významným milníkem pro česko-slovenskou rumunistiku. Vedle zahraničních zdrojů tak mají čeští a slovenští rumunisté poprvé k dispozici ucelený literární přehled ve slovenštině.

Románová prvotina nizozemské spisovatelky Niñi Weijersové (1987) Následky se vyznačuje tím, že ji nelze snadno převyprávět, současně však nabízí čtenářský zážitek i podněty k přemýšlení na mnoha úrovních, a tak si přijdou na své nejen profesionální, ale i řadoví čtenáři.

Jaké je naše dnešní historické vědomí? Jak ho vnímáme, jak ho chápeme, čím ho eventuálně (vědomě a nevědomě) nahrazujeme? Jak rozumíme své přítomnosti a jak vidíme svou budoucnost? To autor zkoumá na širokém časovém období: od historiografických úvah starověku až k havárii ve Fukušimě, soudobým národoveckým hnutím a arabskému jaru.

Velkoryse pojatá monografie, jež se neomezuje jen na texty v češtině a krásnou literaturu, pochopitelně obsahuje i nemálo nových (a někdy překvapivých) informací a sympaticky různorodé názory. Autoři připomínají například zaváté úseky antisemitské linky naší literatury, citlivě se dotýkají také pojmů móda či kýč.

Tři nová čísla „postsamizdatového“ projektu Dobrý rub představují první český překlad Mandelštamovy Ódy, dopisy Rimbaudovy matky a Stixovy vzpomínky na setkání s Bohuslavem Reynkem.

I když autor pojednává i o textech, které u nás nejsou obecně známé, většinou hlavně poctivě shrnuje poznatky svých předchůdců i literárních obrazy nejslavnější české kněžny. Je přitom škoda, že vývoj jejího mýtu nesledoval i v následujících desetiletích třeba až do současnosti. Materiálu by k tomu bylo dost.

Dvousvazkové poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic.

Různých slovníčků nejrůznějších jazyků vychází každým rokem dost a dost, ale je zajímavé, že ukrajinština mezi nimi nijak výrazně nefiguruje. To se pokusil napravit kolektiv autorů z brněnské filozofické fakulty a jejich snaha jistě nezůstane bez povšimnutí, neboť 1000 ukrajinských slovíček se nyní může leckomu hodit...

Nový chorvatský literární časopis Libri & Liberi. Časopis za istraživanje dječje kniževnosti i kulture (založen 2012) je zaměřen především na odborný výzkum dětské literatury, tvorby dětí a související problematiky.

Daniela Urbanová, která působí v Ústavu klasických studií Masarykovy univerzity v Brně zejména jako odbornice na jazyky staré Itálie, završila v tomto roce své několikaleté bádání nad jiným tématem – latinskými defixemi, tedy „magickými“ nápisy.

S koncem léta přichází první podzimní melancholie. Loupe se opálení, zkracuje den a sklízejí zahrádky u hospod. Člověk se potom stahuje zpátky do svého, přes zbytek roku vysezeného, důlku a netrpělivě šátrá po něčem na čtení.

Román Monkey Beach (2000), který právě vychází česky pod názvem Pobřeží seskvečů, se celý odehrává v autorčině rodném indiánském teritoriu a kombinuje až drsně realistický pohled na zdejší život s mysticismem původních obyvatel amerického kontinentu.

V roce 1997 básník Petr Borkovec uveřejnil v Lidových novinách zprávu z Mezinárodního setkání spisovatelů Vilenica ve Slovinsku. Jmenoval v ní různé slavné laureáty vilenické ceny, mezi nimi i litevského básníka Tomase Venclovu (ve Vilenici byl oceněn v roce 1990), o kterém napsal, že „je neuvěřitelné, že dosud nemáme ani výbor z jeho básní“. Ten neuvěřitelný stav vydržel ještě dalších víc než patnáct let.

Vodní apokalypsu lze do jisté míry označit za katastrofický román: v severním Švédsku celý podzim bez přestání prší, v řekách stále stoupá voda a nakonec stoupne natolik, že to nevydrží zdejší kaskáda přehrad. Jedna po druhé pod tlakem vodních mas povolí a rozpoutá se peklo...

Román finské autorky, zasazený z velké části do Československa čtyřicátých až počátku devadesátých let 20. století, nabízí vedle ojedinělého čtenářského zážitku českému publiku i určitý bonus v podobě velmi neotřelého pohledu zvenčí na nás, na naše nedávné dějiny či kulturní dědictví.

Příběh siamských dvojčat zkoumá fenomén dvojnictví a převrací ho vzhůru nohama, když dvě samostatně uvažující bytosti, které nicméně sdílejí některé orgány, slévá v jedinou schizofrenní jednotku.

Salla Simukková (nar. 1981) je finská spisovatelka, žijící v Tampere. Je autorkou úspěšných knih pro mládež a překládá ze švédštiny. Přispívá také knižními recenzemi do prestižních finských deníků a týdeníků (Helsingin Sanomat, Suomen Kuvalehti).

Výbor básní Zvláštní květy představuje belgického básníka Maurice Carêma (1899–1978) českým čtenářům poprvé. Carême patří k básníkům, jehož tvorba je snadno přístupná dětem, avšak potěší i zkušené a náročnější čtenáře dospělé.

Román Jeruzalémské sny Lva a Alexandra Šargordských vypráví o osudech Moška Veselého, který se na počátku minulého století jedné noci rozhodl, že si ze svého štetlu kdesi ve východní Evropě „odskočí“ do Jeruzaléma poprosit Boha o nové kalhoty. Každý ze sousedů toho ihned využije a pošle po něm Bohu vzkaz: Šimon křivý by byl rád zase rovný, Rivka se chce konečně vdát a Boruch sní o slanečkovi a o zubech, kterými by ho jedl.

Titul tomuto románu dal pokoj spisovatelova strýce J., který v něm žil na konci šedesátých let. Tento pokoj je v současnosti autorovou pracovnou a stal se tak nejen místem vzpomínek na strýce, ale zároveň i místem vzniku románu. Protagonistou tragikomické ságy jedné hesenské rodiny je strýc J. – od narození postižený podivín, stojící mimo normální společnost, trochu blázen, návštěvník frankfurtských bordelů, milovník starých filmů, znalec lesních ptáků, fanatický obdivovatel zbraní a tanků.

Plnění starých dluhů vůči českému kulturnímu prostředí je záležitost obtížná a nevděčná. Své o tom ví i tým grécistů shromážděný kolem Hynka Bartoše a Sylvy Fischerové, který se již před řadou let odhodlal k nanejvýš záslužnému počinu: představit české veřejnosti jeden ze základních kamenů antické vzdělanosti obecně, korpus tzv. hippokratovských spisů.

Čeští germanisti působící na univerzitě v bavorském Řezně, Andrea Fischerová a Marek Nekula, sestavili antologii německy psaných prozaických textů, jejichž tématem je Praha.

Jaroslav Daneš, který vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, se v posledních letech věnuje především antickému politickému myšlení. Výsledky svého zkoumání politických dimenzí klasického řeckého dramatu 5. století pak předkládá ve své nové knize, která soustřeďuje autorovy dílčí studie na toto téma z let 2008–2012, jež vyšly původně časopisecky u nás i v zahraničí.

Prací prášok spôsobí, že Hňatliakovci sa postupne zmenšujú, až sa stanú súčasťou mikrosveta takmer neviditeľného voľným okom. Vo svojej miniatúrnej podobe začnú účinkovať v úspešnej televíznej šou.

Reprezentativní výbor z poezie polského prokletého básníka Rafała Wojaczka (1945–1971) obsahuje šedesát básní doplněných Wojaczkovými autorskými fotografiemi z počátku šedesátých let a doslovem Macieje Meleckého.

Neobvyklé přátelství mezi německým zajatcem a černým zemědělským dělníkem za druhé světové války v Texasu.

Nové číslo časopisu Psí víno obsahuje verše Jaroslava Horálka (1946), vynikajícího básníka, z jehož tvorby dosud vyšel jediný výbor, a to právě před 10 lety.

Merzovy povídky a krátké prózy jsou tak obyčejné i rozmanité, tak podivné i poetické, jako je sám život: nečekané setkání s věštcem, podivuhodný příběh neznámého vynálezce, teskný život siláckého přistěhovalce, klopotné hledání skromného vesnického umělce. Nemoc a smrt jako nedílná součást naší každodennosti.