Na české básnické scéně se objevuje další sebejistý debut pracující se syrovou tělesností i křehkostí duše. Obrazy se na čtenáře valí jako balvan a dokážou překvapit svou rozvětveností. Podobných sbírek v poslední době vyšlo několik a kniha Eli Hondl se vedle nich může směle zařadit.
Nathan Ballingrud nepatří k bestsellerovým autorům, ale jen těžko v současném hororu najdeme někoho, jehož příběhy by měly hlubší emocionální dopad. Atlas Pekla je jeho druhou česky vydanou sbírkou povídek.
Povídkový soubor prozaika, dramatika a divadelníka Jordana Slavejkova je mozaikou příběhů variujících dávné téma bytostného propojení Lásky a Smrti nebo trýznivého přijetí ztráty milovaného – někdy až fetišisticky zbožňovaného – člověka. Na bulharské poměry nově se povídky navíc odehrávají v tabuizovaném prostředí queer komunity, konkrétně mezi gayi.
V čem vlastně spočívá role veřejnoprávních médií? Otázka, která v Česku v posledních týdnech rezonuje více než kdy jindy. Norská odpověď může naši debatu překvapivě obohatit.
Nová publikace z Filozofické fakulty Ostravské univerzity mapuje, jak moderní etnická literatura reflektuje ničení životního prostředí a útlak menšin. Od starých mýtů o Matce Zemi až po sci-fi vize budoucnosti ukazuje, že ekologická krize může být hluboce propojena s rasovou a genderovou diskriminací. Výsledkem je angažované čtení, které nenechá nikoho chladným.
Knižní rozhovor filmové novinářky s populárním režisérem jde trochu po srsti, nicméně je důkladný a otevřený. Režisér umí přiznat nezdary a přemýšlí o vztazích uvnitř štábu. Jen jeho bohatá – a zároveň nevyrovnaná – seriálová tvorba zůstala na okraji zájmu.
Život zredukovaný na leštění nádobí a výchovu k poslušnosti. Zapomenuté literární klenoty z dob portugalské diktatury odkrývají bezútěšný svět hrdinek, jejichž jedinou seberealizací měla být domácnost. Autorka však tíživé ticho a všudypřítomnou samotu prořezává břitkou ironií a demaskováním pokrytectví tehdejší měšťanské morálky, která raději klevetí, než by pomohla.
Čím detailnější znalost původních Foglarových příběhů čtenář má, tím více si druhý Hornův foglarovský počin užije. Příběh o zločinech rodících se z chudoby ale obstojí i samostatně.
Hudebnice Kateřina Marie Tichá vydává svou druhou básnickou sbírku. Nalezneme v ní množství intimních textů, které působí citlivě a minimalisticky, ale současně místy balancují na hraně patosu.
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři. Do světa Lampičky se po osmi letech vrátila knihou Cvrček.
Debutový román využívá antické inspirace a je zdařilým mixem fantasy a špionážního thrilleru. Pozornost si však zaslouží i díky nekompromisnímu přístupu k postavám.
Po více než dvaceti letech od prvního vydání vyšla česky Kaliban a čarodějnice, zásadní kniha marxistického feminismu. Její autorka, italsko-americká filozofka Silvia Federici, staví do centra svého výkladu figuru čarodějnice jako jednu z určujících postav zrodu moderního kapitalismu a polemizuje přitom s marxistickou tezí o původní akumulaci kapitálu.
Kritika společnosti nemusí být pouze sžíravá aneb laskavým tónem ke snížení polarizace.
Už delší dobu se ví, že Dan Černý kreslí komiksové příběhy Disneyho zvířecích hrdinů pro zahraniční vydavatelství. Nyní vychází česky soubor těchto jeho prací i s vysvětlením, jak to všechno vzniklo.
Svět venku hoří a my se uvnitř potichu rozpadáme. Čtvrtá básnická sbírka Přemysla Krejčíka nenabízí čtenáři bezpečný únik, ale naopak ho zamyká v klaustrofobní realitě jednoho běžného roku. Autor přináší syrovou inventuru každodenního života, ve kterém veškeré iluze odtékají kanalizací pryč spolu se vším ostatním.
Postupné zhoršování duševního zdraví dětí a mladých lidí má v posledních deseti letech podle amerického psychologa dvě příčiny. Nadměrnou ochranu dětí před fyzickým světem a žalostně nedostatečnou před tím virtuálním. Ještě ale nemusí být pozdě.
Nezaměstnanému židovskému profesorovi fyziky hrozí nervový kolaps. Ve své humorné zpovědi o neochotě se zaprodat ho jednu chvíli odvrací, ale hned druhou se mu vydává naproti.
Krejčovský příběh pracovitého psa jménem Baron ukazuje pravou hodnotu věcí i upřímného přátelství. Co jej ale skutečně pozvedává, je neobvyklá, ale o to působivější umělecká výprava celé knihy.
Autorku celosvětového bestselleru Jeřábi táhnou na jih Lisu Ridzén vyzpovídala během Světa knihy přímo překladatelka Linda Kaprová. Výsledkem je nebývale osobní rozhovor o rodině, mužích a stáří, o švédském severu, o tom, jak hrdina románu Bo Andersson přišel na svět skrze erotické scény – ale také o překladatelském pláči.
Zdánlivé osobní drama, nevýrazná hrdinka a těžké životní okolnosti – to vše se nečekaně převrátí v odvážnou grotesku o ženě, kterou najednou vidí celý svět.
První společný román legendární francouzské dvojice průkopníků psychologické krimi byl několikrát úspěšně zfilmován. Navzdory svému věhlasu se nicméně českého vydání dočkal až po čtyřiasedmdesáti letech.
Romány ze sportovního prostředí se zpravidla soustředí na sportovce-muže. O to výjimečnější je oceňovaný debut Rity Bullwinkelové, který nás zavádí mezi náctileté sportovkyně, a to dokonce boxerky.
Letošní Svět knihy přinesl českým čtenářům možnost blíže se seznámit se čtyřmi velikány zahraniční detektivky – publiku se představili Michel Bussi, Helen Fieldsová, Robert Bryndza a Bernard Minier. Právě s posledně jmenovaným jsme v rozhovoru hovořili o jeho oblíbených českých autorech, procesu psaní, ale také třeba o tom, jak si na francouzském knižním trhu stojí povídky.
Sto předmětů, jež mění pohled na minulost i přítomnost. Annabelle Hirsch vypráví dějiny žen způsobem, který je zábavný i mrazivý zároveň. Kdo si přečte její knižní debut, už se na žiletku, kolo nebo počítač nebude nikdy dívat stejně…
Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.
Mladý, ale výrazný hlas katalánské literatury se zamýšlí nejen nad podobností postupného zániku lidských těl a menšinových jazyků.
Šestice romských dětí objeví zakletý cirkusový stan a pokusí se ho vysvobodit ze spárů chamtivého černokněžníka. Naučí se při tom akrobatické kousky a objeví houževnatost, soudružnost a to největší kouzlo na světě – sílu lidského srdce.
Jako dítě jsem chtěl být slavný přírodovědec. Projevovalo se to zejména vášnivým nakupováním knih o zvířatech. Nejraději jsem měl nádhernou bichli Od agamy po žraloka se spoustou barevných ilustrací a fotografií. Tam bylo snad úplně vše. Díky ní jsem měl z celé třídy nejhezčí sešit v přírodopisu, protože jsem si do něj pečlivě překresloval obrázky.
Čtenář nevěří, chytá se za hlavu, je mu do pláče. Postava podobná Doře se v české literatuře ještě neobjevila a je jisté, že nikoho nenechá chladným. Spisovatelka Eva Danišová ji vydolovala ze svých vzpomínek a muselo to stát kus sebezapření. Ale je dobře, že její příběh zaznívá.
Tereza Kadečková oprášila motivy jedné ze svých starších povídek a nabídla barvitý ponor do marasmu života v Londýně na sklonku 19. století. Se vzducholoděmi, automatony a Jackem Rozparovačem.
