Mladý učitel a poručík v záloze, zasnoubený, s dobrou vyhlídkou do života, se ocitl na pokraji zoufalství jen proto, že dosud nic výjimečného nevykonal. Aby si zasloužil své místo na světě, hodlá vykonat „čin hodný muže“ alespoň nebezpečným horským výstupem. „Čin, nebo smrt“ tu není patetické gesto, ale urputná touha najít odpověď na otázku po smyslu bytí. Otázky, které zmítají duší mladého muže, mohou svádět ke zlehčování nebo k ironizování, avšak jsou to otázky po žebříčku hodnot, po hodnotách

Goethe institut nabízí výběr informací o německy psané beletrie a literatury faktu. Vychází z recenzí významných německojazyčných médií, doplňuje je o tipy vzešlé z knižních veletrhů. Odráží tak aktuální tendence a má každému usnadnit přehled o literární scéně.

Nedlouho po rumunském čísle přináší Tvar další tematický blok věnovaný národní literatuře – tentokrát bulharské.

23. října vyšlo nové číslo Psího vína. Co píší autoři narození v letech 1965–1995, a především mladší generace? Jaká je jejich perspektiva, jaký volí jazyk, téma, přístup?

Kniha Marat Sade Bohnice osciluje mezi uměleckými texty a žánrem výstavního katalogu na jedné straně a souborem vytříbených esejů o transformaci české psychiatrické péče na straně druhé. Upozorňuje tak na společenské téma, které je třeba glosovat a reflektovat stále více, a to nutnou propustnější hranici mezi vnějším a vnitřním světem léčebny a neopomenutelnou potřebu komunitní péče coby první krok k přirozené re-integraci pacientů psychiatrické kliniky do společnosti.

Vyšlo nové číslo „samizdatového“ časopisu Rub, které výhradně na vlastní náklady v Olomouci vydává David Voda. Třetí číslo je věnováno Ezru Poundovi a jeho příbuzným, rodině de Rachewiltz.

Tragédie 20. století v osudech koně – lipicána.

Román finské autorky Leeny Krohn, zasazený do smyšleného města obývaného hmyzem, pojednává o sladkém spojení života a smrti. V románu, který byl v roce 2005 nominován na cenu World Fantasy Awards, můžeme najít i paralely s dramatem bratří Čapků Ze života hmyzu.

Bulharská básnířka Dimana Ivanova (1979) je u nás známá spíše jako překladatelka či přispěvatelka bulharské a slovenské sekce iLiteratury. Kromě časopiseckých překladů vydala knižně básnický překlad sbírky Terezy Riedlbauchové Velká biskupovská noc (nakl. Žanet 45, Plovdiv 2011) nebo překlad románu slovenského autora Petera Bilého Démon svätosti (Nakl. Ergo, Sofie 2011).

V Cene Fantázie zostávajú každý rok nezverejnené poviedky, ktoré stoja za prečítanie. Po zániku časopisu Fantázia vznikol nápad aspoň niektoré z týchto poviedok zverejniť. A tak v čase e-publikovania, keď odpadá nemalá časť nákladov na vydanie, padlo rozhodnutie, že viacerí autori si zaslúžia aspoň takúto publicitu.

Kolektivní monografie Arumunština představuje úvod k historii, literatuře a jazyku arumunského etnika, které patří k původním latinizovaným obyvatelům Balkánského poloostrova. Přestože Arumuni nikdy v historii nevytvořili vlastní stát, přetrvalo v nich vědomí odlišnosti od většinového obyvatelstva, které vedlo dokonce ke vzniku písemnictví a literární tradice pokračující i ve 20. a 21. století.

Vyšlo nové číslo mezioborového bohemistického časopisu Slovo a smysl / Word & Sense (17/2012), tentokrát věnované transdisciplinárnímu tématu „Oko (v) textu“.

Téměř sedmisetstránková publikace představuje vodu, základní podmínku života na naší planetě, z nejrůznějších úhlů pohledu.

Silný příběh dětské a posléze i dospělé lásky, která překoná veškeré životní nástrahy a navzdory všudypřítomnému, ničím neomezovanému zlu přetrvá navždy. Vypravěčský um finského spisovatele Markuse Nummiho lze bez obav srovnat například s klasikem vypravěčského žánru Mikou Waltarim.

S René Descartem si každý spojí výrok: „Myslím, tedy jsem.“ S hlavním hrdinou románu Leeny Krohn si můžeme spojit: „Pluji si, tedy jsem.“ Floating je pro něj způsob existence. Slepé okno je román o pravdivosti a klamu paměti i smyslů, o hledání hranic mezi životem, skutečností, sny a představami, o pátrání po tom, čemu a v co může člověk věřit.

Za záslužným vydavatelským počinem stojí Nakladatelství Petr Štengl, které sbírkou zahájilo mini-edici Pí. Knížka se svou netradiční grafickou tváří blíží až bibliofilii. Co do zajímavého obsahu – jde o výbor ze tří básnických titulů (Třešeň jednoho národa, Dopisy Gaustinovi a fragmentu sbírky Neděle světa) a jako takový nabízí vše, na co jsme si u Gospodinova-básníka zvykli: neotřelé metafory, objevné myšlenky, hravost, pestrost, zhuštěnost výrazu i láskyplnou něhu.

Z tohoto deníku z osmdesátých let, jehož strojopis byl teprve nedávno nečekaně objeven Frischovou bývalou sekretářkou a předán archivu Maxe Frische v Curychu (text zachycuje léta 1982–1983), jsme vybrali ukázky zachycující témata jeho vztahu k Alici a rozloučení s přítelem Peterem Nollem. Deník dále obsahuje intimní spisovatelovy úvahy o stárnutí, kritické záznamy o americké politice Ronalda Reagana a obavy z vypuknutí nukleárního konfliktu v osmdesátých letech.

Jihlavský kroatista Josef Kodet zúročil své mnohaleté studium chorvatské židovské literatury ve velice zajímavé antologii vybraných textů s poetickým názvem Zázrak na ostrově. Autor se ujal výběru textů, vypracoval ke každému autorovi malý medailonek, a navíc vše doplnil obecnější úvahou na začátku. Texty jsou řazeny vzestupně chronologicky, od poslední třetiny 19. století až do současnosti.

Prolínající se příběhy skládají dohromady puzzle světa, ve kterém žijeme. Mísí se v něm hon za prací, blogová horečka virtuálního světa, nepodařené vztahy, obrázky z dob pozdního komunismu, zničené maloměsto, chaotická a hlučná Bukurešť, mikrosvět jednoho komunistického paneláku, svět z pohledu člověka, který žil celý život na okraji společnosti, a obsese neuskutečněných revolucí.

Druhý díl krátkých raných próz Thomase Bernharda, popisujících skutečnou, propastnou hloubku lidských vztahů, představuje texty, které vyšly roku 1969 v Literárním kolokviu Berlín pod názvem Události.

Z raných próz mladého a tehdy úplně neznámého Thomase Bernharda (1931–1989), kterému ještě zdaleka nebylo třicet let a své texty uveřejňoval porůznu s větším či menším úspěchem v časopisech a novinách, je zřejmé, jaký obrovský zvrat nastal v jeho tvorbě později, když se už zcela oprostil od vlivu svého dědečka, spisovatele Johannese Freumbichlera (1881–1949).

První překlad a vydání významného německého autora – expresionisty Arna Schmidta (1914–1979) v češtině. Pro knížku byly vybrány texty z doby po druhé světové válce, které jsou pro uvedení Arno Schmidta nejvhodnější.

Prvotina Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse vyšla roku 1906 v nakladatelství Wiener Verlag. Psychologicky vynikajícím způsobem ztvárněné pubertální dospívání čtyř žáků kadetní školy je předobrazem pozdějších autoritativních společenských struktur 20. století, jejichž předpokladem jsou psychické dispozice jedince ve službě totalitárních institucí.

Za svůj výrazný rozvoj a vynikající výsledky vděčí sofijská bohemistika několika vědeckým osobnostem, k nimž patřili mj. Boris Jocov, Emil Georgiev, Ivan Pavlov a mnozí další. K nim se řadí plejáda současných bohemistů, kteří působí na sofijské, plovdivské a dalších bulharských univerzitách.

21. století: Nenápadný sběratel nacistických kuriozit Kevin Broom, trpící vzácnou nemocí a nejraději komunikující přes chat, najde mrtvolu soukromého detektiva a dopis od Adolfa Hitlera ze 4. října 1936 adresovaný jakémusi Philipu Erskinovi...

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize.

Margriet de Moorová vypráví napínavý příběh Elsje Christiaens, mladé Dánky z Jutska, která se na sklonku tuhé zimy 1664 vydá lodí do Amsterodamu. Toto hospodářské centrum tehdejšího světa přitahuje jako magnet přistěhovalce ze všech koutů vidinou lepších, tedy i důstojnějších životních podmínek. Symbolem města je zbrusu nová radnice s nádherným Občanským sálem, volně přístupným všem obyvatelům.

Srdce bestie je třetí knihou německé nobelistky Herty Müllerové, jež vychází v českém překladu. Tento román, který lze číst jako rozsáhlou báseň v próze, byl v Německu vydán již před pětadvaceti lety, krátce předtím, než bylo autorce umožněno vycestovat z rodného Rumunska do Západního Berlína.

Voják musí splnit rozkaz stejně bezpodmínečně, jako se zvíře musí podrobit volání přírody. Když se zajatkyně a její strážce ocitli na opuštěném ostrovu, držel se muž rozkazu, nebo podlehl své přirozenosti? Skvělý finský psychologický thriller odehrávající se na pozadí doznívající finské občanské války v roce 1918 líčí drama uvnitř překvapivého milostného trojúhelníku.

Mezi 12 mladými spisovateli z různých evropských zemí, kteří získali letošní Cenu Evropské unie za literaturu, se objevila i turecká autorka Çiler İlhanová (nar. 1972).