Úspěšná čínsko-americká autorka fantasy vysílá své dva hrdiny na pouť peklem. Průchod temným zásvětím prolínají sžíravé vzpomínky na tvrdé poměry na univerzitě v Cambridgi a rozuzlení má možná až příliš pohádkový půdorys.
Příběh kněze určeného za prvního vyslance Konžského království na papežském dvoře je obžalobou nejen otrockého systému, ale i všech těch, kteří kvůli penězům nebo vlastnímu fanatismu opustili ideál lásky k bližnímu.
Jaké to je vyrůstat vedle sourozence, který je autista a strhává tak na sebe veškerou pozornost? Ve své nejnovější knize pro děti dává autorka nahlédnout do rodiny, ve které je každodenní život obtížnější a mezilidské vztahy komplikovanější, než bývá obvyklé.
Impulsem pro sepsání tohoto díla bylo kompletní ukončení stavby svatovítské katedrály: nestalo se tak v roce 1929, ale až v roce 2026, kdy byly na novogotické kruchtě v západní části chrámu instalovány nové varhany, schopné ozvučit celý prostor dómu. Autor nejenže se podrobně zabývá okolnostmi vzniku těchto nových varhan, ale čerpá též z dokladů o jejich předchůdcích, a to už od středověku.
Další český životopisný komiks sleduje osudy Josefa Františka, jednoho z nejúspěšnějších českých leteckých stíhačů v uniformě RAF. V reáliích je spolehlivý, informačně bohatý, ale příliš výrazně se na něm projevuje původní scénář stejnojmenného filmového dokudramatu.
Existenciální i satirická novela z kancelářského prostředí představuje charismatickou hrdinku potýkající se s úzkostmi a impostor syndromem.
Osm dnes již pozapomenutých spisovatelek neslouží autorce jen jako příklady těžkostí, jimž čelily ženy snažící se prosadit ve světě literatury. Jsou pro ni osobnostmi pomáhajícími formovat její vlastní život a tvorbu.
Působivý příběh o statečné Elize a nesmělém Cvrčkovi vrací čtenáře do přímořského městečka známého z bestselleru Lampička. Autorka opět vychází z archetypů a magických prvků klasické pohádky, ale děj zasazuje do nemilosrdného světa, který se s nikým nepáře. Ani s malými dětmi.
Dvě ženy, dvě velmi rozdílné životní zkušenosti, přesto je spojuje víc než jen stejný byt, který se pro každou z nich v nějaké době stal domovem. Obě se totiž ve svém životě dostaly do fáze, v níž hledají, jak se ke své současné situaci postavit. A možná by mohly najít řešení společně.
Jakkoli čisté a sterilní nám naše domovy připadají, ve skutečnosti jsou rejdištěm tisíců druhů bakterií, hub, hlístic, členovců i jiných živáčků. To ale neznamená, že bychom těmto tvorům měli vyhlásit válku. Podle amerického biologa jsou mnozí z nich dokonce prospěšní.
V nejnovější knize spisovatelky Silvie Moreno-Garcia se v prostředí Mexico City mísí tajemství nedokončeného prokletého filmu s nacistickou magií. Spíše než hororové momenty však Stříbrné přízraky nabídnou zajímavé postavy a množství odkazů, které potěší fanoušky kultovních hororových filmů.
Proč opustil úřednickou kariéru a jak se jeho životní zkušenosti promítají do literární tvorby? Bývalý námořník, spisovatel a ekolog Liao Chung-ťi hovoří o vztahu člověka a oceánu, duchovním rozměru moře i o tom, proč je důležité probouzet zájem o podmořský svět i v zemích daleko od pobřeží.
Originální název povídkového souboru Melancolia neodkazuje pouze ke smutku. Připomíná také renesanční pojetí tohoto stavu jako zdroje hlubšího vnímání světa, představivosti a kreativity. Takovou podobu má melancholie i u Cărtăresca, jehož dětští hrdinové se pohybují na pomezí skutečnosti a snu.
Jako příklad arabského komiksu leckoho nejspíš napadne úžasný dvoudílný Persepolis Marjane Satrapi a možná ještě reportážní Palestina a Gaza. Poznámky pod čarou dějin Joea Sacca. Jenže Satrapi byla Íránka a Sacco je Malťan… Můžou vůbec Arabové kreslit komiksy? A jestli ano, kreslí je? Dá se vlastně mluvit o autentickém arabském komiksu, nebo jde vždy jen o importované západní médium?
První původní česká monografie věnovaná Gustavu Mahlerovi nazvaná podle slavného obrazu švýcarského malíře Paula Kleea zaujme fenomenologickým výkladem a šíří mezioborových perspektiv. Je určena každému, kdo je stále schopen údivu nad světem.
Po úspěšném Oppenheimerovi sáhl slavný režisér po antické látce. Uchopuje ji jako velkolepou fantasy podívanou, ale naráží u toho na své limity.
Rodinná kronika, autobiografické pátrání i výpověď o polských dějinách 20. století. Polsko-švédský spisovatel a novinář rekonstruuje nejen osudy svých rodičů poznamenaných válkou a antisemitismem, ale také vlastní hledání místa v rodině i v zemi, která ho nikdy zcela nepřijala.
O ukrývaných dětech za druhé světové války ve Francii, ale především o udržení vlastní identity v krutých časech: hlavní hrdinka komiksu se vyrovnává s dospíváním v tu nejméně příhodnou historickou chvíli. Zároveň objevuje svou fotografickou vášeň, díky níž se komiks stává dokumentem v dokumentu.
Když se vás v probíhající krizi středního věku zeptá váš pětiletý potomek: „Táto, čím budeš, až budeš velkej?“, pravděpodobně vám příliš nepřidá. Dle nejnovější básnické sbírky Jana Sojky byla však tato otázka podnětem pro vznik veršů o pachtění se životním blátem člověka „s padesátkou na krku“.
Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.
Mezi portugalskou literaturou a portugalsky psanými africkými literaturami existuje do jisté míry specifická, různorodá a stále živá provázanost. Je tomu tak důsledkem vývoje, jímž se ubíraly dějiny, a s tím souvisejícím sdílením společného jazyka – portugalštiny. Tato provázanost je přítomná nejen v tématech literárních děl, ale i v osudech a životních trajektoriích jejich tvůrců.
Podle amerického odborníka představuje závislost na pomstě jeden z největších problémů současné společnosti. V nevšední knize pátrá po jejích neurobiologických příčinách, poukazuje na zvěrstva, k nimž vedla v dávné i nedávné minulosti, přináší srdceryvné příběhy o bažení po odplatě a radí, jak se s touhou po pomstě vypořádat.
Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.
Postavy románu Maartje Wortel se v kempu ukrývají před světem, samy před sebou, či nacházejí útočiště v objetí milenců. Letní pohoda se nekoná.
Želva stojí u růžové květiny rostoucí uprostřed ničeho a považuje to místo za nejlepší, kde může právě být. Když ale otočíte na další stránku, zjistíte, že z oblohy padá obrovský kámen. Jenže to je právě ono – kameny, které se na nás řítí, dost často nemáme šanci zahlédnout.
Na české básnické scéně se objevuje další sebejistý debut pracující se syrovou tělesností i křehkostí duše. Obrazy se na čtenáře valí jako balvan a dokážou překvapit svou rozvětveností. Podobných sbírek v poslední době vyšlo několik a kniha Eli Hondl se vedle nich může směle zařadit.
Nathan Ballingrud nepatří k bestsellerovým autorům, ale jen těžko v současném hororu najdeme někoho, jehož příběhy by měly hlubší emocionální dopad. Atlas Pekla je jeho druhou česky vydanou sbírkou povídek.
Povídkový soubor prozaika, dramatika a divadelníka Jordana Slavejkova je mozaikou příběhů variujících dávné téma bytostného propojení Lásky a Smrti nebo trýznivého přijetí ztráty milovaného – někdy až fetišisticky zbožňovaného – člověka. Na bulharské poměry nově se povídky navíc odehrávají v tabuizovaném prostředí queer komunity, konkrétně mezi gayi.
V čem vlastně spočívá role veřejnoprávních médií? Otázka, která v Česku v posledních týdnech rezonuje více než kdy jindy. Norská odpověď může naši debatu překvapivě obohatit.
Nová publikace z Filozofické fakulty Ostravské univerzity mapuje, jak moderní etnická literatura reflektuje ničení životního prostředí a útlak menšin. Od starých mýtů o Matce Zemi až po sci-fi vize budoucnosti ukazuje, že ekologická krize může být hluboce propojena s rasovou a genderovou diskriminací. Výsledkem je angažované čtení, které nenechá nikoho chladným.
