Nebo jen Svoboda
Měla jsem čtení z nového románu na Mnichovské univerzitě. Bylo to nádherné. Přišlo dost lidí, moderátorka Radana Dielmann byla skvěle připravená, měla jsem povznesenou náladu a za okny univerzity se na jinanech třpytilo zlaté listí.
Měla jsem čtení z nového románu na Mnichovské univerzitě. Bylo to nádherné. Přišlo dost lidí, moderátorka Radana Dielmann byla skvěle připravená, měla jsem povznesenou náladu a za okny univerzity se na jinanech třpytilo zlaté listí.
Na pozadí příběhu o návratu trolejbusů do pražských ulic se malí čtenáři dočkají příběhu, ze kterého si odnesou ponaučení i znalost názvů hned několika skutečně existujících míst.
Prvotina Virginie Despentes nabízí alkohol, sex, násilí a… a vlastně nic moc dalšího. Ale i tak zabaví.
Olympiáda slibuje mír, sbratření národů a fair play. V praxi ale často sloužila diktátorům, mocenské propagandě a komerčním zájmům, zatímco obyvatelům hostitelských měst přinášela i nemalé problémy. Proč nás přesto olympijské hry stále tolik přitahují? Autoři olympiádu nasvěcují z různých úhlů pohledu, zkoumají její rozpory bez idealizace i apriorních soudů.
Čeští čtenáři znají Bernarda Miniera jako autora série detektivek s vyšetřovatelem Martinem Servazem. Ve své knize Kočky však ukazuje, že umí napětí budovat i na menším prostoru a že kromě thrilleru ovládá i řadu jiných žánrů.
Příběh hrdinky hledající vlastní cestu mezi rodinnými očekáváními, nenaplněnými touhami a záhadnými houbovými zásilkami je výpovědí o osamělosti, ženství i současné čínské společnosti.
Často bývají zaměňovány za houby, ve skutečnosti ale hlenky patří do zcela jiné skupiny organismů. Stručné nahlédnutí do jejich života přináší jedinečná, z velké části fotografická publikace, jejíž autoři razí heslo, že obrázek vydá za tisíc slov. A nemýlí se.
Komiksů beze slov u nás nevyšlo mnoho, zvláště ne v rozsahu komiksového románu. Dílo francouzského kreslíře uhrane expresionistickou kresbou i fantaskním příběhem na pomezí balady.
Maďarský šlechtický rod Lázárů postupně čelí rozpadu monarchie, nástupu fašismu a komunistickému režimu. Během půl století jeho členové zažívají první lásky, duševní choroby, vlastní zbabělost, pocity viny, znásilnění, nebo seberealizaci a úspěch. Román se tak stává nostalgickou jízdou zpátky do minulosti.
Dětem stačí málo, aby se běžný den proměnil v dobrodružství. Na chvíli se zasnít a podívat se na svět jinýma očima. Novinka z nakladatelství Běžíliška zve do světa dětské fantazie, kde nic není nemožné a i ty nejobyčejnější okamžiky dostávají zcela nový rozměr.
Z kouta na velká jeviště: jak se stalo, že začala západním komiksovým trhům dominovat japonská manga? Proč nás tak fascinuje?
Otázka v titulku je samozřejmě položena špatně, protože předjímá kladnou odpověď. Já sám je píšu, takže nejsem objektivní a vy jistě tušíte, jak bych odpověděl. Ale jaká je v této věci u nás praxe?
Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje? Na otázku, která zní jako dětská hádanka, není třeba hledat v povídkovém debutu Marie Škrdlíkové doslovnou odpověď. Podstatnější je způsob, jakým podobné myšlenky vznikají: z pozornosti k drobným věcem, dětské imaginace, vztahu k přírodě i potřeby najít v chaotickém světě řád.
Autor trvá na naprosté kredibilitě materiálů sepsaných pracovníky Státní bezpečnosti od padesátých až do osmdesátých let 20. století, konkrétně těch, které se týkají kontaktů básníka a filozofa Zbyňka Fišera (Egona Bondyho). Své oponenty „usvědčuje“ z falšování dějin, z tzv. příručnosti, jestliže stejně jako on sám nevěnují pozornost především materiálům StB a podle nich nehodnotí život a dílo „ZFEB“.
První díl romantické fantasy trilogie o vědkyni studující víly zavádí čtenáře na zasněžený skandinávský ostrov. Vyprávění o hrdince, jež není obdařená magickou mocí, zvláštní silou ani krásou a jejímiž zbraněmi jsou zpravidla jen bystrá mysl, znalost vílích příběhů a kovová mince v kapse, se nese převážně v poklidném tempu, přesto uspokojí i náročnější čtenáře.
Autobiografie rudé od kanadské básnířky a literární vědkyně Anne Carsonové přináší pozoruhodné přepsání starověkého mýtu do moderního příběhu o jinakosti a výjimečnosti. Skvěle dokládá slova Švédské akademie, jež Carsonovou ocenila za „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“.
Izraelský přírodovědec nepřináší ve své pozoruhodné knize pouze nahlédnutí do biologie netopýrů, ale dobrodružně líčí i desetiletí vývoje samotné chiropterologie a seznamuje čtenáře s jejími čelnými představiteli. Nicméně pro samé odbočky příběh létajících savců trochu ztrácí na údernosti.
Čtyřdílná série argentinského kreslíře nabízí klasickou akční sci-fi plnou střetů v kosmu i na roztodivných planetách. Giménezova kresba je opulentní, dynamická a plná detailů, jen občas není jednoduché se v ní vyznat.
V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Které tituly v nizozemštině v roce 2026 vyšly a co se ještě chystá? Jakou roli hraje české čestné hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2026? Co může naproti tomu pronikání české literatury do ciziny nepříznivě ovlivnit?
Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.
George Orwell přirovnává psaní románu k několikaletému nepříjemnému onemocnění, při němž píšící, vyrušovaný záležitostmi běžného života, hledá oázy v čase a prostoru, aby mohl být sám, soustředit se. A psát.
Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Podle odborníků není český pracovní trh na nástup umělé inteligence zatím připraven. Chybí i širší politická debata. Přesto se však v posledních letech čím dál častěji mluví o jejím využití v rámci knižního trhu. O potenciální nahraditelnosti se často diskutuje hlavně v souvislosti s překladateli a tlumočníky.
Kde vlastně končí člověk a začíná stroj? Nový román Marka Šindelky zkoumá tuto hranici prostřednictvím vztahu pianistky Ady s jejím otcem, motivů paměti, hudby i technologií. Ambiciózní próza, která místo rychlých odpovědí nabízí pomalé čtení a prostor k přemýšlení, pravděpodobně jen tak v proudu české literatury nezapadne.
Americký spisovatel se vrací ke své úspěšné trilogii o tajuplné Oblasti X. Ani nový román o ní neprozradí o moc víc než předchozí knihy, nicméně příběhy, které se v její blízkosti odehrávají, jsou patřičně bizarní a skvěle vyprávěné.
V monumentálním románovém cyklu Septologie rozehrává norský nobelista Jon Fosse dva různé osudy malíře Asleho. V hypnotickém proudu vyprávění o samotě, umění a víře hledá odpověď na otázku, jak najít své místo ve světě plném nejistot.
Knižní výprava do historie objevování chemických prvků příliš nepřekvapí a sází hlavně na osvědčené příběhy, ale vyváženým spojením slova a obrazu si čtenáře snadno získá. A ačkoli jde o obrazového průvodce, autor dává na odiv i svůj popularizační um.
Hvězda světové knižní ilustrace přichází s novou knihou po dlouhých sedmi letech. Je to okouzlující a působivé jako vždy, jen čtenář marně pátrá po tom, proč to autorovi tak dlouho trvalo.
V březnu uplynulo 90 let od narození opomíjené britské experimentální autorky Ann Quin. Ve svém díle částečně navazuje na Virginii Woolfovou, ale zároveň předznamenává postmoderní postupy. Stěžejní je pro ni tělesnost, motivy násilí a smrti.