Román Poslední siréna finské spisovatelky Iidy Turpeinen vypráví strhující příběh vyhubení Stellerovy mořské krávy a zároveň zkoumá proměny lidského vztahu k přírodě. V rozhovoru autorka vypráví o práci s archivními prameny i o tom, jak mohou humanitní vědy pomoci proměnit naše uvažování o světě kolem nás.
Český rozhlas poskytuje tuzemské literatuře neocenitelné služby. Už to má i oficiálně stvrzené letošním udělením Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře stanici Vltava. Cenu by si však zasloužily i ostatní stanice, protože Český rozhlas je snad jediné tuzemské médium, které se velkoryse a osvíceně věnuje celému spektru současného písemnictví, nejen literatuře „vysoké“, ale i lehčím žánrům.
Příběh o běžné pražské rodině, jež si uvědomí, že dítě nemusí ve škole trpět. A také o tom, jak je prima mít dědu, který ze sebe stejně jako vnučka nenechal vytlouct zájem o poznávání světa.
Karel Hynie je známý především jako autor knižní předlohy seriálu Volha. V novém románu se vrací na počátek sedmdesátých let, do dob, kdy se neúspěšný student Vašek na rok stává průvodčím pražského dopravního podniku. Vtipné příhody z jeho služby poskytují čtenáři pohled na postupně normalizovanou společnost skrze nepříliš typické prostředí.
Nejnovější román Ludmily Svozilové balancuje na pomezí thrilleru a hororu. Hrůza přitom vyvěrá nejen ze střetu s bestiálním vrahem dětí, ale i z propracované psychologie hrdinky, která žije jen pro pomstu.
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet kulturu svého domorodého ostrovního národa.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
Sbírku El temblor lze přečíst za jeden večer. Čtenář se však nesmí nechat zmást skromnou délkou povídek; jsou sice krátké, ale velmi tklivé. Každá z nich jej přiměje na chvíli se zastavit a kritičtěji se zamyslet nad nelehkými situacemi, do nichž jej autorka nechává nahlédnout.
Ruský režisér dlouhodobě žijící v emigraci se pokusil postihnout zvrácenou povahu Josefa Mengeleho zejména v dobách po válce. Jako předloha mu posloužil román francouzského spisovatele Oliviera Gueze.
To, co se může zpočátku jevit jako kontroverzní zpověď homosexuálního vypravěče, se postupně proměňuje v mnohovrstevnatou sociologickou reflexi každodenní existence. Próza je oceňovaná pro svou výraznou autenticitu a bezprostřednost: přímo, bez příkras a s pozoruhodnou upřímností rekonstruuje realitu zobrazovaného světa.
Řadu informací autoři pochopitelně nemohli uvést napřímo, i tak je ale zřejmé, že Česko pomohlo a pomáhá napadené Ukrajině v míře, za kterou se rozhodně nemusí stydět.
Od té doby, co jsme se naposledy přestěhovali, návštěvy vodím nejraději do ložnice. Stojíme v uctivé vzdálenosti od našich postelí a hledíme na řezby květin v jejich čelech a nohách, na svislé korintské sloupky s hlavicemi obrostlými akantovými listy, na kanelury, volutové konzolky, rozviliny a zaviliny… Zatímco já předvádím, jak se řezbovaná čela dají pohodlně vysadit, muž zdůrazňuje, že v takových postelích můžeme rovnou pohodlně umřít – poslouží jako hrobka.
Básnická prvotina Darii Gordové přináší existenciálně laděnou poezii, která propojuje tělesnost, intimní výpověď a metafyzické přesahy. Jazykově vyzrálá sbírka pracuje s motivy osamění, paměti i identity a ukazuje, jak se osobní zkušenost může proměnit v soudržný a výrazný básnický celek.
Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.
Jak zní ticho pouště Gobi nebo úzkost ostrovů mizejících v oceánu? Spisovatel Terrazas mapuje nejodlehlejší kouty planety, kde hudba není pouhou zábavou, ale životně důležitým nástrojem. Od australských „písní cest“, které nahrazují GPS, až po tibetský exilový odboj, od mongolských pastevců po virtuální světy Tuvalu autor ukazuje, že zvuk dokáže uchovat identitu tam, kde selhává politika i paměť.
Když nám zemře matka, jako by skončilo naše dětství. Přesto, právě proto ji musíme na její nekonečnou pouť pustit.
Soubor téměř pěti desítek recenzí, portrétů a glos kulturního publicisty vypovídá nejen o předmětných dílech, ale jako celek především o samotném autorovi.
Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.
Sarkastický román o krizi středního věku, zkostnatělosti akademického prostředí a přebujelé politické korektnosti. Dánský autor s nadhledem i jízlivostí ukazuje, kam až může vést snaha uniknout vlastnímu i společenskému stereotypu.
V době komunistické diktatury sice psychiatrie neztratila svou pozici lékařského oboru, zároveň však nabízela nové možnosti represe – vždyť kdo odmítá cestu k beztřídní společnosti, nemůže přece být normální…
Už jméno toho města je zavádějící – jeden by čekal, že se tu ocitá na mělčině. U velké řeky by to dávalo smysl. Jenže chyba lávky – o mělčinu zde nejde. Naopak, historické centrum se zvedá na opukovém ostrohu nad soutokem, vysoko nad vodou, která ho po staletí pozvolna rozmělňuje.
Desetiletá Tonja má za nejlepšího kamaráda sedmdesátiletého Gunnvalda, jehož minulost začne nebezpečně ohrožovat poklidné dny v údolí Glimmerdal. Oceňovaná norská autorka opakovaně dokazuje, že i zdánlivě jednoduché příběhy o přátelství mají dětem stále co nabídnout.
Selské lesy chtějí básnicky uchopit vztah člověka a krajiny v době ekologické krize. Sbírka nabízí cit pro detail i silné obrazy, zároveň ale naráží na tezovitost a stylistickou rozvolněnost. Kde se její poetice daří – a kde se rozpadá?
Největší ostrov světa je zároveň extrémní laboratoří lidské adaptability. Nová kniha jednoho z nejuznávanějších českých novinářů sleduje tisícileté dějiny Grónska – od prvních pěších migrantů přes Vikingy až po současné obyvatele – a ukazuje, že v nehostinných podmínkách přežívají nikoli technicky nejvyspělejší ani ti nejsilnější, ale spíše ti nejpřizpůsobivější.
Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.
V nakladatelství Paseka vyšel jako dvacátý svazek souborného díla Vladimira Nabokova jeho román z berlínského období Pozvání na popravu. Vysoce básnický text, plný nástrah a falešných stop, vypráví příběh posledních pár dní Cincinnata C., odsouzeného za svoji neproniknutelnost a nepřizpůsobivost.
Hluboké, dobrodružné, fascinující a nezřídka dojemné nahlédnutí do základní stavební jednotky těla každého živého organismu. Kromě četných historických exkurzů, objasnění fungování buněk a seznámení s aktuálními objevy autor předjímá, jakým způsobem úplnější poznání buňky ovlivní medicínu i budoucnost člověka.
Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.
Peruánský valčík je nejskvělejší peruánský přínos světu. Kdo by to byl řekl, že se zrodil na těch nejchudších limských dvorech zamořených krysami. Kvůli svým erotickým účinkům byl dlouho nepřijatelný pro církev. Pochází ze španělského fandanga a má tajemnou moc: dokáže bojovat s veškerými předsudky lidstva a spojit přinejmenším celý peruánský národ.
