V nejnovější knize spisovatelky Silvie Moreno-Garcia se v prostředí Mexico City mísí tajemství nedokončeného prokletého filmu s nacistickou magií. Spíše než hororové momenty však Stříbrné přízraky nabídnou zajímavé postavy a množství odkazů, které potěší fanoušky kultovních hororových filmů.
Proč opustil úřednickou kariéru a jak se jeho životní zkušenosti promítají do literární tvorby? Bývalý námořník, spisovatel a ekolog Liao Chung-ťi hovoří o vztahu člověka a oceánu, duchovním rozměru moře i o tom, proč je důležité probouzet zájem o podmořský svět i v zemích daleko od pobřeží.
Originální název povídkového souboru Melancolia neodkazuje pouze ke smutku. Připomíná také renesanční pojetí tohoto stavu jako zdroje hlubšího vnímání světa, představivosti a kreativity. Takovou podobu má melancholie i u Cărtăresca, jehož dětští hrdinové se pohybují na pomezí skutečnosti a snu.
Jako příklad arabského komiksu leckoho nejspíš napadne úžasný dvoudílný Persepolis Marjane Satrapi a možná ještě reportážní Palestina a Gaza. Poznámky pod čarou dějin Joea Sacca. Jenže Satrapi byla Íránka a Sacco je Malťan… Můžou vůbec Arabové kreslit komiksy? A jestli ano, kreslí je? Dá se vlastně mluvit o autentickém arabském komiksu, nebo jde vždy jen o importované západní médium?
První původní česká monografie věnovaná Gustavu Mahlerovi nazvaná podle slavného obrazu švýcarského malíře Paula Kleea zaujme fenomenologickým výkladem a šíří mezioborových perspektiv. Je určena každému, kdo je stále schopen údivu nad světem.
Po úspěšném Oppenheimerovi sáhl slavný režisér po antické látce. Uchopuje ji jako velkolepou fantasy podívanou, ale naráží u toho na své limity.
Rodinná kronika, autobiografické pátrání i výpověď o polských dějinách 20. století. Polsko-švédský spisovatel a novinář rekonstruuje nejen osudy svých rodičů poznamenaných válkou a antisemitismem, ale také vlastní hledání místa v rodině i v zemi, která ho nikdy zcela nepřijala.
O ukrývaných dětech za druhé světové války ve Francii, ale především o udržení vlastní identity v krutých časech: hlavní hrdinka komiksu se vyrovnává s dospíváním v tu nejméně příhodnou historickou chvíli. Zároveň objevuje svou fotografickou vášeň, díky níž se komiks stává dokumentem v dokumentu.
Když se vás v probíhající krizi středního věku zeptá váš pětiletý potomek: „Táto, čím budeš, až budeš velkej?“, pravděpodobně vám příliš nepřidá. Dle nejnovější básnické sbírky Jana Sojky byla však tato otázka podnětem pro vznik veršů o pachtění se životním blátem člověka „s padesátkou na krku“.
Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.
Mezi portugalskou literaturou a portugalsky psanými africkými literaturami existuje do jisté míry specifická, různorodá a stále živá provázanost. Je tomu tak důsledkem vývoje, jímž se ubíraly dějiny, a s tím souvisejícím sdílením společného jazyka – portugalštiny. Tato provázanost je přítomná nejen v tématech literárních děl, ale i v osudech a životních trajektoriích jejich tvůrců.
Podle amerického odborníka představuje závislost na pomstě jeden z největších problémů současné společnosti. V nevšední knize pátrá po jejích neurobiologických příčinách, poukazuje na zvěrstva, k nimž vedla v dávné i nedávné minulosti, přináší srdceryvné příběhy o bažení po odplatě a radí, jak se s touhou po pomstě vypořádat.
Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.
Postavy románu Maartje Wortel se v kempu ukrývají před světem, samy před sebou, či nacházejí útočiště v objetí milenců. Letní pohoda se nekoná.
Želva stojí u růžové květiny rostoucí uprostřed ničeho a považuje to místo za nejlepší, kde může právě být. Když ale otočíte na další stránku, zjistíte, že z oblohy padá obrovský kámen. Jenže to je právě ono – kameny, které se na nás řítí, dost často nemáme šanci zahlédnout.
Na české básnické scéně se objevuje další sebejistý debut pracující se syrovou tělesností i křehkostí duše. Obrazy se na čtenáře valí jako balvan a dokážou překvapit svou rozvětveností. Podobných sbírek v poslední době vyšlo několik a kniha Eli Hondl se vedle nich může směle zařadit.
Nathan Ballingrud nepatří k bestsellerovým autorům, ale jen těžko v současném hororu najdeme někoho, jehož příběhy by měly hlubší emocionální dopad. Atlas Pekla je jeho druhou česky vydanou sbírkou povídek.
Povídkový soubor prozaika, dramatika a divadelníka Jordana Slavejkova je mozaikou příběhů variujících dávné téma bytostného propojení Lásky a Smrti nebo trýznivého přijetí ztráty milovaného – někdy až fetišisticky zbožňovaného – člověka. Na bulharské poměry nově se povídky navíc odehrávají v tabuizovaném prostředí queer komunity, konkrétně mezi gayi.
V čem vlastně spočívá role veřejnoprávních médií? Otázka, která v Česku v posledních týdnech rezonuje více než kdy jindy. Norská odpověď může naši debatu překvapivě obohatit.
Nová publikace z Filozofické fakulty Ostravské univerzity mapuje, jak moderní etnická literatura reflektuje ničení životního prostředí a útlak menšin. Od starých mýtů o Matce Zemi až po sci-fi vize budoucnosti ukazuje, že ekologická krize může být hluboce propojena s rasovou a genderovou diskriminací. Výsledkem je angažované čtení, které nenechá nikoho chladným.
Knižní rozhovor filmové novinářky s populárním režisérem jde trochu po srsti, nicméně je důkladný a otevřený. Režisér umí přiznat nezdary a přemýšlí o vztazích uvnitř štábu. Jen jeho bohatá – a zároveň nevyrovnaná – seriálová tvorba zůstala na okraji zájmu.
Život zredukovaný na leštění nádobí a výchovu k poslušnosti. Zapomenuté literární klenoty z dob portugalské diktatury odkrývají bezútěšný svět hrdinek, jejichž jedinou seberealizací měla být domácnost. Autorka však tíživé ticho a všudypřítomnou samotu prořezává břitkou ironií a demaskováním pokrytectví tehdejší měšťanské morálky, která raději klevetí, než by pomohla.
Čím detailnější znalost původních Foglarových příběhů čtenář má, tím více si druhý Hornův foglarovský počin užije. Příběh o zločinech rodících se z chudoby ale obstojí i samostatně.
Hudebnice Kateřina Marie Tichá vydává svou druhou básnickou sbírku. Nalezneme v ní množství intimních textů, které působí citlivě a minimalisticky, ale současně místy balancují na hraně patosu.
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři. Do světa Lampičky se po osmi letech vrátila knihou Cvrček.
Debutový román využívá antické inspirace a je zdařilým mixem fantasy a špionážního thrilleru. Pozornost si však zaslouží i díky nekompromisnímu přístupu k postavám.
Po více než dvaceti letech od prvního vydání vyšla česky Kaliban a čarodějnice, zásadní kniha marxistického feminismu. Její autorka, italsko-americká filozofka Silvia Federici, staví do centra svého výkladu figuru čarodějnice jako jednu z určujících postav zrodu moderního kapitalismu a polemizuje přitom s marxistickou tezí o původní akumulaci kapitálu.
Kritika společnosti nemusí být pouze sžíravá aneb laskavým tónem ke snížení polarizace.
Už delší dobu se ví, že Dan Černý kreslí komiksové příběhy Disneyho zvířecích hrdinů pro zahraniční vydavatelství. Nyní vychází česky soubor těchto jeho prací i s vysvětlením, jak to všechno vzniklo.
Svět venku hoří a my se uvnitř potichu rozpadáme. Čtvrtá básnická sbírka Přemysla Krejčíka nenabízí čtenáři bezpečný únik, ale naopak ho zamyká v klaustrofobní realitě jednoho běžného roku. Autor přináší syrovou inventuru každodenního života, ve kterém veškeré iluze odtékají kanalizací pryč spolu se vším ostatním.
