Meditativní román o životě v „totálně odepsaném městě“, o muži v paralýze, o přítomnosti, do níž se vpíjí minulost i budoucnost a rozmlžuje ostré kontury všeho – příběhu, vztahů, katarze. A o dětech.
Předmět aktuálního sborníku ze sympozia k problematice 19. století byl stanoven už před třemi lety. Téma „americké zkušenosti“ ale mezitím pro Evropany nečekaně nabylo na naléhavosti.
Obrazově výrazná kniha zpracovává téma identity vietnamsko-české dívky, která nikam zcela nezapadá. Zatímco vizuální stránka vyniká nápaditostí a citlivou prací se symboly, vyprávění naráží na schematičnost a nejasně vymezeného cílového čtenáře.
Jsou to necelé dva týdny, co mi přišel e-mail nabízející spolupráci ohledně propagace překladu mého románu v USA. Při jeho čtení jsem byla potěšená až nadšená.
Antologie povídek jednoho z největších moderních íránských spisovatelů a kanonické postavy světové literatury stojí za pozornost i šest desítek let po svém vydání.
Co vznikne, když se Nezvalova Manon srazí s popovým hitem a svatý Václav dostane tělo Ramba? Básník Ondřej Macl se jako kurátor vydává na cestu do národního podvědomí, aby z odrhovaček od táboráků, popových hitů a klasických děl skládal literární koláže.
Co se stane, když se klasický anglický duchařský příběh zasadí do neúprosné jihoamerické pustiny? Agronom Florián přijíždí na osamělou usedlost studovat škůdce, ale brzy se sám ocitá v pasti nehostinné přírody i vlastních pochybností. Oceňovaný román je moderní variací na Jamesovo Utažení šroubu, v níž tísnivou atmosféru panských sídel střídá bičující déšť a nekonečný obzor Patagonie.
Nový český překlad poezie básníků lianozovské školy dává možnost nahlédnout do prožívání bytí na okraji sovětské společnosti. Dělá to vtipně, hravě i existenciálně vypjatě.
Příběh českého podnikání jako boj s předsudky i opatrné našlapování mezi nacionalistickými tábory
Láska je láska a je jedno, jestli chodí holky s holkama nebo kluci s klukama. Abychom mohli skutečně milovat druhé, musíme ale nejprve najít cestu sami k sobě, říká úspěšný komiks japonské autorky.
S překladatelem a bohemistou Janem Rubešem o tom, jak s rodinou emigrovali a „trochu náhodou“ skončili v Belgii, kde nakonec v Bruselu vybudoval katedru bohemistiky a založil Archiv spisovatelů v exilu. Jak se překládal Vaculík nebo Vančura? Čeho si Jan Rubeš ve svém archivu nejvíce cení? A co vlastně dělají absolventi bruselské bohemistiky?
Intimní a provokativní text první tělesně postižené laureátky Akutagawovy ceny otevírá v japonské společnosti stále tabuizované téma sexuality lidí s hendikepem, jejich právo na touhu, tělesnost i vlastní hlas.
Kdyby seriál Etty, který je od minulého týdne k vidění na francouzsko-německém televizním kanálu Arte, nedokázal nic jiného než přivést pozornost ke svojí literární předloze, splnil by svůj účel. Kdy jindy se vrátit k deníkům Etty Hillesum než právě dnes, kdy se svět otřásá pod nápory nenávisti, srovnatelnými snad jen s dobou, kdy tato mladá nizozemská Židovka své zápisky psala?
Pokud chce vaše dítě vědět, proč Francii a Belgii zbrázdily kilometry zákopů kvůli výstřelům vypáleným v Sarajevu, je tato kniha právě pro něj.
Jak si lidstvo počíná ve snaze uchopit prchavou přítomnost a vtisknout jí smysl, zkoumá Daniel Hanšpach ve své útlé básnické sbírce Odlitek dnešního dne. Poezie se zde odehrává v prostoru vrstvených obrazů a významových „kotrmelců“, které čtenáře nutí setrvat v neustálém napětí.
Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.
S norským autorem Frodem Gryttenem o obyčejných lidech, tvrdé severské krajině i o odvrácené straně norského bohatství.
François Augiéras nepatří mezi nejznámější jména francouzské literatury 20. století. Důvodem jsou nejen jeho životní osudy, dobově kontroverzní témata tvorby, ale také svérázný způsob vyprávění. Čarodějnický učeň přináší příběh krutosti i přírodní mystiky zasazený do temného jihofrancouzského Périgordu.
Od osobních svědectví k analytickému a angažovanému hledání východisek. V době, kdy konflikt v Gaze probíhá paralelně s rostoucím napětím napříč Blízkým východem, funguje sborník věnovaný Palestině nejen jako zdroj informací, ale i jako výzva k přehodnocení vlastního postoje.
Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.
Žena je od nepaměti spojována s hříchem a pokušením. Čarodějnice si obvykle představujeme jako zlé ženské postavy, zatímco mužské protějšky vnímáme spíš jako moudré kouzelníky, jakým byl třeba bájný Merlin. Solà nás však vyzývá, abychom se na postavy čarodějnic podívali jinýma očima a vyslechli jejich příběh.
Podle kanadsko-britského bohemisty se dějiny často rozhodovaly v ložnicích či skrze erotické podvratnictví. Praha je pro něj místem, kde se surrealismus potkává s atmosférou gulagu a kde je krása spíše vražedná než pravdivá.
Román Poslední siréna finské spisovatelky Iidy Turpeinen vypráví strhující příběh vyhubení Stellerovy mořské krávy a zároveň zkoumá proměny lidského vztahu k přírodě. V rozhovoru autorka vypráví o práci s archivními prameny i o tom, jak mohou humanitní vědy pomoci proměnit naše uvažování o světě kolem nás.
Český rozhlas poskytuje tuzemské literatuře neocenitelné služby. Už to má i oficiálně stvrzené letošním udělením Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře stanici Vltava. Cenu by si však zasloužily i ostatní stanice, protože Český rozhlas je snad jediné tuzemské médium, které se velkoryse a osvíceně věnuje celému spektru současného písemnictví, nejen literatuře „vysoké“, ale i lehčím žánrům.
Příběh o běžné pražské rodině, jež si uvědomí, že dítě nemusí ve škole trpět. A také o tom, jak je prima mít dědu, který ze sebe stejně jako vnučka nenechal vytlouct zájem o poznávání světa.
Karel Hynie je známý především jako autor knižní předlohy seriálu Volha. V novém románu se vrací na počátek sedmdesátých let, do dob, kdy se neúspěšný student Vašek na rok stává průvodčím pražského dopravního podniku. Vtipné příhody z jeho služby poskytují čtenáři pohled na postupně normalizovanou společnost skrze nepříliš typické prostředí.
Nejnovější román Ludmily Svozilové balancuje na pomezí thrilleru a hororu. Hrůza přitom vyvěrá nejen ze střetu s bestiálním vrahem dětí, ale i z propracované psychologie hrdinky, která žije jen pro pomstu.
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet kulturu svého domorodého ostrovního národa.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
