Kasuár nelétá
Novela Večírek s kasuárem zachycuje zdánlivě bezstarostné studenty na narozeninovém večírku, ze kterého se jedním vzkazem či myšlenkovým experimentem stává pátrání po skutečných záměrech i pravých tvářích přátel.
Novela Večírek s kasuárem zachycuje zdánlivě bezstarostné studenty na narozeninovém večírku, ze kterého se jedním vzkazem či myšlenkovým experimentem stává pátrání po skutečných záměrech i pravých tvářích přátel.
Ioana Maria Stăncescu mluví o tom, zda má rumunská literatura nějaká tabu, o trpělivosti potřebné k napsání románu a hlavně o mateřství, které jí vstupuje i do snů: „Objevují se nové úhly pohledu. V literatuře je teď více obyčejných žen, píše se o strachu, frustraci i nenávisti.“
O tom, jak člověku komplikuje život úzkostná porucha a mámino přesvědčení, že mu pomůže, když ho bude všude vodit za ručičku a zavařovat s ním džemy.
Jako každé město i má rodná Olomouc se ráda pochlubí tím, které výjimečné osobnosti zde pobývaly či působily. Na tom není nic mimořádného. Zajímavější je, že ti, které si u nás prostřednictvím pamětních desek a oslavných brožur připomínáme, sotva mají důvod vzpomínat na město s láskou.
Maňák nás ve svých „sociologických reportážích“ provází po středoevropském prostoru nezvyklou trasou – místy spojenými s gay kulturou, od titulních saun přes ulice až po operu. Dění na těchto místech zasazuje do širokého kulturně-historického kontextu a ukazuje, že pohledy majoritní společnosti na tuto komunitu odhalují o současné situaci ve středu Evropy víc, než bychom si chtěli přiznat.
Fantasy román začínajícího českého autora sice není nijak zvlášť inovativní, zato je vyprávěn poutavě a inteligentně, s rozmyslem a se zajímavými postavami. A snad v případném pokračování autor také důkladněji promyslí principy svého fiktivního světa.
Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo v letošním roce už pět překladů sbírek současných ukrajinských básnířek, čímž jejich poezii otevírá cestu k českým čtenářům. Daryna Hladun patří k nejvýraznějším hlasům mladé generace ukrajinských autorek.
Boris Akunin napsal Dějiny ruského státu jako anatomii moci. V posledním svazku svého monumentálního projektu sleduje, jak se po revoluci roku 1917 zrodil systém, který spojil ideologii, byrokracii a státní násilí v mimořádně účinný a nebezpečný mechanismus. Kniha o Leninovi a Stalinovi tak není jen pohledem do minulosti, ale i varovným komentářem k Rusku současnosti.
Krátký komiksový román pro děti těží z kosmopolitní poetiky Star Wars, kde se potkávají různé vesmírné rasy a kde se chytří a odvážní piloti kosmických lodí můžou postavit mnohem mocnějším meziplanetárním silám. Prospěl by mu ale promyšlenější ústřední příběh.
Zranění, o nichž nemluvíme, předáváme dál. Román ze současné Bukurešti sleduje tři generace žen, jež si k sobě navzdory bolesti a studu snaží znovu najít cestu.
Jeden deštivý den, bláto a špatný prací cyklus. Nezbývá než se vypravit do města pro nový kabátek. Olga Černá rozehrává nenápadný příběh o věcech, které vlastníme, a jejich druhém životě.
Než Vilém dojde k baráku prádelny, je už skoro tma. Otevře plechové dveře a pomalu schází do podzemí. Cestou chodbami zavadí pohledem o své zablácené pantofle. Je si jistý, že v šeru chodby, kde je už týdny jedna ze dvou zářivek mimo provoz, si toho nikdo nevšimne. Na to, že se s nimi ještě před chvílí drápal do kopce a z kopce v lese za areálem, jsou vlastně pozoruhodně čisté.
Třetí básnická kniha Eleny Pecenové se oproti těm předchozím vydává poněkud odlišným směrem. Ústřední téma zkušenosti se smrtí blízkého člověka zprostředkovávají intimní promluvy, ve kterých se přirozeně šetří slovy. Působivost výpovědi naroste, budou-li čtenáři knihu číst jako kontinuální, promyšlený příběh o existenciálním pocitu, s nímž každý někdy přijde do styku.
Fantasy nebo hororových příběhů o tom, jak se skupinka nepravděpodobných hrdinů postaví nadpřirozenému zlu, už vzniklo dost. Obvykle to bývají děti nebo náctiletí outsideři. Tentokrát proti monstru bojují ženy v domácnosti.
O umělém oplodnění a vzpouzejícím se těhotenství, hlavně ale o pocitech, které by podle společenských konvencí neměla žena nikdy mít. Nesnesitelně upřímný, rozporuplný a lidský text.
Ze svobodného potulování po palestinské přírodě se postupně stává ohraničené a přesně plánované kličkování mezi rozrůstajícími se izraelskými osadami a silnicemi. Krajinu zalévá beton a Shehadeha, právníka i poutníka, opouští naděje.
Podle obálky vypadá francouzská série jako veselá pohádková fantasy pro nejmenší děti, avšak nabízí i temnější tóny. Rozhodně jde o poutavé a napínavé čtení pro školní děti, jakých v českých knihkupectvích není k dispozici mnoho.
Hledání příležitostí pro vývoz české literatury se rozhodně neomezuje na obchodní jednání. Zásadní je síť překladatelů, grantová podpora i chuť riskovat, říká Pavlína Juračková z Nakladatelství Paseka.
Výmarská republika, Magda Goebbelsová, společenské skandály, peníze, vyšší kruhy a sem tam nějaký ten bar pro homosexuály: Pokud by někdo chtěl upozornit na poslední knihu Nory Bossongové prostřednictvím klišé a chytlavosti, šlo by to velice snadno. Leč Náměstí Říšského kancléře nabízí více než jen pohled pod deku Goebbelsovy manželky.
V hlavní roli křehké i houževnaté rostliny, jež se snadno nevzdávají, a když to jen trochu jde, zapustí kořeny. Jejich život spoluutvářejí lidé, kteří je buď ochraňují, nebo jim kladou překážky.
Do Mikulova jsem jezdíval už koncem osmdesátých let s kroužkem ochránců přírody. Na Svatém kopečku jsme nábožně hledali kudlanky, tehdy vzácnost, za níž stálo za to vypravit se přes půl Moravy. Od té doby se tam vracím a čím dál víc si uvědomuji, že se tu dá nejen vystupovat na kopce, ale také sestupovat do hlubin. Do skulin vápence a času. Do hrobek a hrobů.
Druhá světová válka na Přerovsku a osudy dvou rodin. Román sledující především osobní linku zapadá do současného proudu historické beletrie, zároveň se ale jednak vybraným prostorem, jednak postavami od tohoto proudu odlišuje, i když jen mírně. Zběhlé čtenářky (a zběhlí čtenáři) historických dramat však kýženou porci pohnutí jistě dostanou.
Akčních pohádek o tom, jak se statečný muž úspěšně postaví mocnému gangu, jsou plné videotéky, obvykle to jsou takzvaně béčkové filmy. Jaroslav Částka se tento syžet pokusil přenést do českého prostředí a vlastně se mu to povedlo – byť z nižší kategorie nijak zvlášť nevyčnívá.
Válečná léta české vědě pochopitelně nepřála, nic však není zcela černobílé a ani uzavření českých vysokých škol nezasadilo zdejší vědecké obci smrtelnou ránu.
Přestávka skončila líčí životní peripetie čerstvého doktoranda Marcella, kterému jeho školitel přidělí jako téma disertace literární dílo a osudy italského levicového teroristy Tita Selly. V (sebe)ironickém odlehčeném vyprávění se odkrývá tragikomika akademického světa, ale i ideový vývoj italského politického směřování.
Polské nakladatelství Dowody, původně nazvané Dowody na Istnienie (česky Důkazy existence), po dvanácti letech končí s vydáváním nových knih.
Na tomto místě jsou naši pravidelní čtenáři zvyklí nacházet každý den nový článek. V následujících čtyřech týdnech to tak ale nebude. Na výrazné snížení předpokládaného financování projektu musíme reagovat výpadkem v naší publikační rutině.
Sbírka povídek Podvázané mašličkami / Podphandle mašľičkenca tematizuje nucené sterilizace romských žen a jejich následky, z osobních příběhů obětí pak skládá podobiznu společnosti, která takovou nespravedlnost opakovaně umožňuje.
Malawi, Nauru, Surinam – pokud jste si někdy kladli otázku, jak takové názvy mohly vzniknout, je toto kniha přesně pro vás. Jen bude potřeba překonat smutek nad tím, že Česko ani Slovensko se do autorova výběru nedostaly.
Tajuplný japonský autor ve svém thrilleru zajímavě využívá obrazový doprovod jako tajené či nezáměrné vzkazy pro pátrače. Samotná kriminální zápletka ovšem až příliš počítá s náhodami a příznivými shodami okolností.