Monografie významného tvůrce českého filmu šedesátých let, jehož následně normalizátoři cíleně drtili a zakazovali, je důkladná a zasvěcená. Jen by autor mohl být odvážnější ve vlastním hodnocení díla i osobnosti.
Co se dělo, než byla stvořena Tolkienova Arda? Finskými lesy si vykračoval vzteklý Kullervo s černým psem Mustim. Vyšel raný Tolkienův text přímo inspirovaný Kalevalou.
Sophia Marzolff má díky jazykovým znalostem němčiny, češtiny, francouzštiny a italštiny mnoho kontaktů v literárním světě a při překladatelské práci hodně čerpá i ze svých zkušeností redaktorských. Popisuje, jak překladatelé více hájí autory, zatímco redaktoři perspektivu čtenáře – a jak mezi tím sama jako překladatelka hledá ten správný balanc.
Jméno maršála Radeckého si obvykle spojujme s debatami o pomníku na Malostranském náměstí nebo se známou pochodovou melodií. Čím si pomník a skladbu vysloužil?
Humorné verše provádějí předškoláky běžným dnem a zpříjemňují nudné i nelibé okamžiky.
Nahlédnutím do etymologického slovníku shledáte, že pampeliška byla ve staročeštině popí pléška, tudíž mnišská pleš, a to vše podle holého okvětí poté, co vítr odnes pampeliščí chmýří. Ale já, ctitel liščího plemene, nepovažuju za náhodné to zvukomalebné spříznění pampe–liška.
Vítězná sbírka letošní Magnesie Litery za poezii s sebou nese velká očekávání. Radovan Jursa je naplňuje zdánlivě protichůdnými spojeními a netradiční kompozicí, v níž se lyrické básně střídají s básněmi v próze a svět kardiochirurgie se přirozeně prolíná s intimní výpovědí o ztrátě, pochybnostech i samotném psaní.
Na Frankfurtském knižním veletrhu se česká non fiction vracela k místům a lidem, kteří po generace propojovali českou a německou kulturu. Na příkladu Jablonce, multikulturní Prahy i německy píšících českých autorů ukazovala, že společná minulost není jen uzavřenou kapitolou dějin, ale i součástí dnešní evropské identity.
Němčina provází Michaelu Škultéty již od dětství. Překládání se začala profesně věnovat hned po studiu translatologie na FF UK, přeložila již více než dvě stě knih a získala řadu ocenění. Často si vybírá autory, jejichž mateřštinou není němčina. Ke knížkám, které překládá, chce přistupovat jako čtenář: baví ji postupně objevovat text, jeho příběh a skrytá překvapení.
Román o tiskovém magnátovi československého původu může posloužit jako oddechové čtivo i jako podnět k zamyšlení nad podobami pravdy v dnešním světě.
Obec překladatelů 13. 10. v podvečer udělila ocenění za nejzdařilejší umělecký překlad vydaný v roce 2025.
V novém románu se Haruki Murakami vrací k motivům, které jeho čtenáři dobře znají: knihovně, ztracené lásce, prolínání skutečného a fantaskního světa i hledání sebe sama. V důrazu na vnitřní uzdravení a smíření s minulostí přináší kniha zralejší a smířlivější podobu autorova psaní.
Místy náročná, ale především čtivá lekce kritického myšlení, postavená na humorných příkladech.
Česko se ve Frankfurtu představilo jako země na pobřeží, ačkoli k moři fakticky nemá přístup. Hravý koncept českého pavilonu navazuje na motiv, který se překvapivě často objevuje i v české i evropské literatuře. Od Čapkových Mloků přes Radku Denemarkovou až k Jaroslavu Rudišovi se moře stalo metaforou imaginace, historických traumat i nejisté budoucnosti. Dokáže však pozornost, kterou česká literatura na veletrhu získala, přetrvat i poté, co opadne příliv?
Na hodnocení úspěchu české prezentace na frankfurtském knižním veletrhu je bezprostředně po jeho skončení samozřejmě brzy, jeho efekt se projeví až za měsíce či roky. Ale několik prvních dojmů se již shrnout dá.
Černobílé dílo frankofonní kanadské výtvarnice je možná nejsmutnějším komiksem v českých knihkupectvích. Křehký příběh o ztrácení zraku používá silnou metaforu a drtivý závěr se snaží prodchnout alespoň malou útěchou.
Rusko blízké budoucnosti: mlha skrývá území rozdělené do klastrů podle politické loajality. V obrazně i reálně mrazivé atmosféře jsou lidé nuceni ke zradě a boji o holé přežití. Sfumato popisuje svět, kde nic není definitivní a vše se rozplývá v odstínech polopravd. Právo a bezpráví nedělí ostrá linie, ale pouze mlhavý přechod, který mocenským strukturám umožňuje manipulovat realitou dle potřeby.
Nejprestižnější polskou literární cenu Nike letos získal Szczepan Twardoch za román Null, odehrávající se na ukrajinské frontě. Spisovatel uspěl také v hlasování čtenářů, hlavní cenu poroty však obdržel vůbec poprvé.
Čas od času se mě nějaké děvčátko zeptá, proč nemám děti. Ptají se mě také muži, mnohdy po prvních třech konverzačních větách. Obvykle řeknu: „Všechny ženy nemusí mít děti.“ A záhadně se odmlčím. Cítím ale, že těm děvčátkům (těm mužům ne), která jednou budou stát před rozhodnutím mít, či nemít, odpověď ještě dlužím.
Akné jako ústřední téma young adult románu? Román otevírá i další citlivé problémy dospívání, o kterých se těžko mluví. Nebojí se jít do hloubky a ukazuje, jaké stopy dokáže zanechat šikana i boj s vlastním sebevědomím.
Letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“.
Měla ta zlá babička opravdu tak pokřivený charakter? Kůtová se snaží rekonstruovat život ženy, kterou vlastní potomci titulují přídomkem „zlá“, sleduje její dospívání v prostředí plném násilí a odmítání, její zatvrzování se vůči svým nejbližším. Autorka protagonistčiny skutky neomlouvá, ale dává jí i některým členům rodiny možnost nasvítit těžké momenty z jiné perspektivy.
Třiadvacetiletý Oliver Lovrenski zaujal norskou literární scénu románem Když nám bylo míň, v němž zachytil svět mladých lidí z okraje Osla plný drog, násilí a hledání vlastní identity. V rozhovoru mluví o jazyce své generace, o problémech mladých mužů, o osobní odpovědnosti a také o tom, proč dnes studuje teologii.
Jedna rodinná oslava, staré křivdy, nevyřčená tajemství i rozdíl mezi tím, jak sami sebe vnímáme a jak nás vidí druzí. Civilní jazyk románu a dobře odpozorované vztahy zachycují, co všechno se může skrývat za zdánlivě obyčejným setkáním.
Po pětileté přestávce vyšel v srpnu další, už šestý titul Marka Šindelky v nizozemštině. Během zářijového turné po dvou belgických a jedné nizozemské štaci se autor vrací do Gentu a do Utrechtu skoro jako domů. Jak vypadá pronikání české literatury do ciziny, když se zadaří?
Norské univerzity bojují proti klesající čtenářské gramotnosti originálním způsobem – studentům rozdávají tisíce výtisků jedné současné knihy zdarma. Tento inspirativní přístup ukazuje, že společné čtení papírových knih není jen zábavou, ale i klíčovým nástrojem pro obranu demokracie i pro lepší studijní výsledky.
Na prahu devadesátky vydal autor legendárního Posledního jednorožce nový fantasy román. Vyprávět umí stále skvěle, příběh má také své kouzlo, jen je místy dost předvídatelný.
Kolektivní monografie čtyř historiků potěší nejen železniční srdcaře, ale představuje i významný příspěvek k dějinám každodennosti.
Slovenská spisovatelka Barbora Hrínová navštívila v září 2026 Prahu a v rámci Noci literatury se zúčastnila čtení ze svého nového románu Plachý dům. Knihu také představila v rámci diskusního večera Literatura v parku, který pořádal Pražský literární dům. Při této příležitosti jsme si s ní popovídali o její tvorbě, ale také o tom, zda jí jsou bližší takzvaní mileniálové, nebo boomeři.
Autofikční komiksový román slavné americké kreslířky tematizuje její celoživotní posedlost sportováním a tělesnými aktivitami. Ale nakonec z toho vychází trochu repetitivní autobiografie tvůrkyně, která to v životě neměla jednoduché.
