Iva Jakimiv po dlouhých osmi letech publikuje básnickou skladbu Onde, která oslovila i porotu cen Magnesia Litera. V knížce objevujeme svět plný intimity lyrického subjektu v konfrontaci s jazykem, časem, přírodou – to vše dokresleno autorčinou technickou zručností. Nevěsta, stařec a pokušitel se v knize stávají průvodci po vlastních pochybách.
V českém prostředí zatím nemají takový zvuk, nicméně v tom anglosaském se sportovní romance jako svébytný žánr vyhraňují už několik let. Román americké spisovatelky je silný v důrazu na budování důvěry.
Svou prvotinou Malířovy dcery upoutala britská spisovatelka Emily Howesová pozornost kritiky a získala za ni literární ocenění. V příběhu dcer anglického malíře Thomase Gainsborougha zobrazila nadčasová témata sourozenecké lásky, ženské obětavosti a odvahy.
Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.
Bolest zřídkakdy zabíjí, o to víc však dokáže život ovládat. Renomovaný fyzioterapeut ve své nejnovější knize ukazuje, že ji lze dostat pod kontrolu nejen léky, ale i vlastním myšlením a mentálním nastavením.
V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.
Skvěle připravená monografie představuje významného, avšak trochu pozapomenutého tvůrce animovaných filmů. Doplněna je také stostránkovým rozhovorem s loni devadesátiletým režisérem a výtvarníkem.
Žijeme v době, kdy je minuta čekání věčností a algoritmus ví lépe než my, kam chceme jít. Christine Rosenová ve své analýze digitálního věku ukazuje, jak nás chytrá zařízení mění v pasivní diváky vlastních životů. Abychom zůstali svéráznými lidskými bytostmi, musíme do svých dnů vědomě vrátit napětí, nudu a interakci tváří v tvář – tedy vše, co se technologičtí giganti snaží v zájmu našeho pohodlí eliminovat.
Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Gaël Faye se narodil v Burundi francouzskému otci a rwandské matce, Afriku však kvůli občanské válce ve třinácti letech opustil a vyrůstal ve Francii. V autobiografické knize Zemička, kterou vydal v roce 2016, se ohlíží právě za touto dobou konce svého dětství.
Mír nebo válka je nekompromisní obžaloba ruského státu i vnitřního světa ruského člověka. Na poměrně malé ploše dokáže postihnout stěžejní momenty ve vývoji ruské mentality, schizofrenní vztah k Západu i selhání inteligence. Je to strhující text plný pronikavých postřehů, který zůstává přístupný i čtenáři bez hlubší znalosti historie Ruska.
Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
Mathias Voigt, ředitel německé PR agentury Literaturtest – zajišťující propagaci české literatury v německy mluvících zemích v rámci českého hostování na Frankfurtském knižním veletrhu a Roku české kultury – prozrazuje obrysy připravované kampaně.
Co mají společného shoegaze a Zdeněk Kalista? Nová kniha Miloše Hrocha naznačuje, že víc, než by se zdálo. V portrétu české hudební scény devadesátých let se zvukové experimenty potkávají s barokní spiritualitou i porevoluční euforií.
Kluk den co den zírá na osamělého vlka v zoologické zahradě. Vlk zase nehybně zírá na něj a snaží se přijít na to, proč mu ten malý člověk nedá pokoj. Filozoficko-poetický příběh o důvěře, toleranci a svobodě hraje všemi barvami, i když na povrchu (zdánlivě) převládá pochmurná šeď.
V gigantické vertikální ekofarmě Biotopia začíná docházet k výpadkům dodávek, záhadným explozím a úmrtím dělníků. Berlínská ex-auditorka Malu dostává za úkol podívat se supermodernímu podniku na zoubek.
Japonský restaurátor, hrdina mé dětské knihy Kiko a tajemství papírového motýla, se snaží přesvědčit svou malou dceru o tom, že ji čeká po příjezdu do České republiky skvělý život, slovy: „Budeme bydlet na zámku!“ „Už zase!“ Odfrkne si Kiko nevděčně a zeptá se: „Bude tam zase taková zima jako tenkrát v Anglii?“
Čekat, že to všechno nějak dopadne, nebo se vydat do boje? A není lepší nechat to všechno na zítra?
Americký historik maďarského původu se tentokrát tematicky obrátil k významné části moderních dějin vlasti svých rodičů. Jeho schopnost vidět kontext a identifikovat podstatné momenty může obohatit i české čtenáře.
Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.
Seveřané se v posledních letech snaží různými cestami, včetně celonárodních strategií, podporovat čtenářskou gramotnost. Zaznívá přitom opakovaně, že nabídka v doporučených školních seznamech i v knihovnách, zejména ta pro děti a teenagery, musí být co nejrozmanitější.
Věčně zhulená íránsko-německá vyhazovačka z berlínského queer baru pátrá po příčině smrti své mladší sestry, bez které se cítí ještě osamělejší než kdy předtím. Nový životní směr jí určí přidělené opatrovnictví pubertální neteře.
Australská literární teoretička zpochybňuje představu literární vědy jako čistě racionální až sterilní disciplíny. Ukazuje, že okouzlení, šok, identifikace i potěšení nejsou selháním interpretace, ale jedním z legitimních způsobů, jak literatura působí – a proč má stále smysl ji číst i zkoumat.
Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.
