Kluk den co den zírá na osamělého vlka v zoologické zahradě. Vlk zase nehybně zírá na něj a snaží se přijít na to, proč mu ten malý člověk nedá pokoj. Filozoficko-poetický příběh o důvěře, toleranci a svobodě hraje všemi barvami, i když na povrchu (zdánlivě) převládá pochmurná šeď.
V gigantické vertikální ekofarmě Biotopia začíná docházet k výpadkům dodávek, záhadným explozím a úmrtím dělníků. Berlínská ex-auditorka Malu dostává za úkol podívat se supermodernímu podniku na zoubek.
Japonský restaurátor, hrdina mé dětské knihy Kiko a tajemství papírového motýla, se snaží přesvědčit svou malou dceru o tom, že ji čeká po příjezdu do České republiky skvělý život, slovy: „Budeme bydlet na zámku!“ „Už zase!“ Odfrkne si Kiko nevděčně a zeptá se: „Bude tam zase taková zima jako tenkrát v Anglii?“
Čekat, že to všechno nějak dopadne, nebo se vydat do boje? A není lepší nechat to všechno na zítra?
Americký historik maďarského původu se tentokrát tematicky obrátil k významné části moderních dějin vlasti svých rodičů. Jeho schopnost vidět kontext a identifikovat podstatné momenty může obohatit i české čtenáře.
Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.
Seveřané se v posledních letech snaží různými cestami, včetně celonárodních strategií, podporovat čtenářskou gramotnost. Zaznívá přitom opakovaně, že nabídka v doporučených školních seznamech i v knihovnách, zejména ta pro děti a teenagery, musí být co nejrozmanitější.
Věčně zhulená íránsko-německá vyhazovačka z berlínského queer baru pátrá po příčině smrti své mladší sestry, bez které se cítí ještě osamělejší než kdy předtím. Nový životní směr jí určí přidělené opatrovnictví pubertální neteře.
Australská literární teoretička zpochybňuje představu literární vědy jako čistě racionální až sterilní disciplíny. Ukazuje, že okouzlení, šok, identifikace i potěšení nejsou selháním interpretace, ale jedním z legitimních způsobů, jak literatura působí – a proč má stále smysl ji číst i zkoumat.
Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.
S překladatelem z ruštiny a francouzštiny Janem Machoninem o pozapomenutém ruském klasikovi, současném stavu ruské literatury v Rusku i za jeho hranicemi a objevování překladatelského řemesla.
Prozaický debut slovenského básníka Michala Talla překvapuje experimenty, ale také nasvěcuje nelehké prožívání pocitu odpojení a neporozumění.
Jiří Levý (1926–1967) byl jednou z klíčových postav translatologie 20. století a autorem komplexní a inovativní teoretické koncepce, která předběhla svou dobu a předznamenala značnou část současných teoretických otázek. Gettina monografie je inspirativní, komplexní a ambiciózní práce: završuje předchozí výzkumy a díky pečlivému zacházení s dosud neznámými archiváliemi otevírá nové otázky.
Hodinu před koncem ordinační doby jsem se vypravila na preventivní prohlídku, na kterou mě můj praktický lékař zval zhruba před měsícem. V čekárně seděly dvě ženy dvou generací. Třicátnice a osmdesátnice. Jako jediná jsem respektovala prosbu lékaře na dveřích a nasadila jsem si roušku. Osmdesátnice se rozhovořila.
Při procházce kolem zámku v Panenských Břežanech by se vám mohlo stát, že zahlédnete dvě exotické opičky s obrovskýma očima. Ale pozor, raději se v jejich blízkosti nedopouštějte žádných nepravostí. Jsou to totiž rození detektivové.
Kriminálník pod vlivem drog chce osvobodit Cikány živořící v pracovním táboře na maďarském ostrově – a dovést je do indické pravlasti. Zsolt Kácsor kolem této zápletky vystavěl mytologické vyprávění o jediném anarchistickém národu na světě.
Je to tak trochu meditace a snaha o znovunalezení cesty k člověku a společenství, trochu vzpomínka, snad i nostalgie a povzdech nad současným i minulým světem. A možná že to má i něco z modlitby. A taky z juda…
Snad každá stránka textu prozrazuje, že známý literární historik zpracovává jedno ze svých srdečních témat, a to způsobem, který má šanci stvořit další podobné srdcaře.
Popularita nacistů coby ultimátních padouchů stále neopadá. Zvláště ve fantastice, kde je možné pořádně vytěžit obsesi Třetí říše okultismem. Dokazuje to i nový román Jakuba Maříka.
Babí léto je manifestem stárnoucí ženy, která se rozhodla přijmout svůj věk nikoliv jako prohru, ale jako nově nabytou formu svobody. Ačkoliv se autorčina pozornost přesouvá k podzimu života, energie textů neztrácí na intenzitě.
Baker zasazuje lidské dějiny do rámce veledlouhého kosmického vývoje. V duchu konceptu Big History sleduje vzestup komplexity od velkého třesku po digitálně propojenou civilizaci a tvrdí, že jsme „pralidé v módních botách“. Jeho optimistická vize lidstva jako sebeuvědomělé části vesmíru však vyvolává otázku, zda už nejde spíše o metafyziku než o dějiny.
V Zemičce nabízí francouzsko-rwandský rapper Gaël Faye výlet do Burundi, země oplývající mangovníky a ptačím zpěvem. U jezera Tanganika, v bezpečí slepé uličky a ve stínu rozkvetlých lián objevuje malý Gaby svět. Na obzoru se ale pomalu rýsuje rwandská genocida, jejíž důsledky zasáhnou i Burundi a jako tlaková vlna rozmetají zbytky nejen jeho dětství.
Britský autor bestsellerů pro děti změnil formu, svému stylu však zůstává věrný. A vesmír v jeho podání není zas tak pustý a nepřívětivý, jak by se dalo čekat.
V potřebné, poučné a uživatelsky vstřícné publikaci zpřístupňuje Jan Bažant řecké bájesloví pro čtenáře, jejichž zájem není přednostně badatelský. Antické báje předkládá v netradičním pojetí, poučeně a přitom zábavně.
Zima ne a ne skončit, jaro se stále nevrací. Vydejte se spolu s Eevi na cestu tajemným lesem a ještě dál. Komiksový příběh seznamuje dětské čtenáře s baltofinskými mýty.
Asi před čtrnácti lety začala Anna Bolavá publikovat básně. Bylo zapotřebí napsat její medailónek. Uvedla jsem v něm, že fotografuje zemědělské stroje a pěstuje červenou řepu. Zkopírovala to Wikipedie a od té doby se mě na to na autorských čteních pravidelně ptají.
Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“
Sbírka Jana Musila přináší pozoruhodné ztvárnění ohlasů dospívání, dojmů ze současnosti a představ o budoucnosti. Jak lze tyto dimenze skloubit? Co značí hranice mezi nimi? Jsou takové předěly vůbec potřeba?
První román trilogie o památných okamžicích stoleté války nabízí méně bojových scén, než by čtenář čekal, ale autor dokáže popsat i zdlouhavý přesun od města k městu natolik poutavě, že nedovolí knihu odložit.
Kniha o mládí Paula Verlaina není biografií, a není tak docela ani o Paulu Verlainovi. Mladý bolestín je román vyprávěný z perspektivy jeho alter ega Ubohého Leliana. Protože – řečeno slovy Arthura Rimbauda – „já je někdo jiný“.
