Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.
Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.
„Kdo neporozumí emocionálnímu šoku, který pro Izraelce představoval 7. říjen, nemůže porozumět tomu, co přišlo potom,“ napsal nedávno pro Die Zeit, v eseji nazvané Strachy, jež se zdály být minulostí, ožívají, Benjamin Balint, americko-izraelský spisovatel žijící v Jeruzalémě. Čím složitější se stává situace na Blízkém východě, tím více si uvědomuji, kolik je v tom pravdy.
„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.
O queer a homosexuální tematice ve vlastní tvorbě i v současné tchajwanské literatuře obecně. Tchajwanský spisovatel a vysokoškolský pedagog Chi Ta-wei vysvětluje, proč ho vedle žánru sci-fi zajímají i mangy a proč obdivuje českou překladovou tradici.
Patnáct povídek, patnáct nahlédnutí do nejrůznějších rodin a vztahů. Romské spisovatelky z klubu Paramisara mají co říct a pracují na tom, aby jejich hlasy byly slyšet.
Prizmatem životních osudů pěti hrdinů z různých dob moderní pražské historie zkoumá americký historik vztah aktuální většiny k příslušníku menšiny. Dobře se přitom ukazuje, že kdo je menšinou a kdo většinou, se v minulosti několikrát převrátilo.
V románu Tchyně, třetím, který vychází česky, se Moa Herngren vrací k otázce, jak může konflikt dvou blízkých lidí zajít tak daleko, že se jeden z nich rozhodne zcela přerušit vzájemné kontakty.
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.
Pátá do češtiny přeložená kniha italského teoretického fyzika a spisovatele bere čtenáře za horizont černých děr, jejichž budoucnost možná není tak temná, jak jsme si dosud mysleli.
„Používala takový jednoduchý průzračný jazyk, který byl ale jako na dřeň otesaný. To mám hrozně rád, když se takhle píše, je to velké umění neschovávat se za nějaké velké metafory, neztrácet se v textu. Měla klidný tón vyprávění, čisté, krásné, průzračné věty,“ komentuje autorský styl Lenky Reinerové Jaroslav Rudiš.
„Fear is in the air,“ píše Rui Zink ve své Instalaci strachu, když parafrázuje známou píseň o lásce. Jenže tentokrát není ve vzduchu opojení, ale systematicky šířená úzkost. Strach se může v duchu písně skrývat kdekoliv: v šepotu stromů, v hukotu moře, v očích kolemjdoucích. Mnohem jednodušší ale je, když ho stát nechá nainstalovat rovnou k lidem domů. Bez zbytečného odporu, „pro vaše dobro“.
Jako „hřiště zábavných spekulací“ pojímá ilustrátor Boardman ufologii pro dospělé i teprve dospívající čtenáře. Jemu samému kniha slouží jako prostředek, jak uchopit a snad i kategorizovat vizuální pestrost mimozemšťanů i jejich vesmírných lodí. Jen musí nechat stranou možnost, že jsou neviditelní nebo na sebe dokážou brát různé podoby včetně té nerozlišitelně lidské.
Chvíli jsem si doopravdy myslela, že umění je zásadní ingrediencí naší národní identity. A také to i řekla.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Pavel Novotný ve své prozaické prvotině s básnickým citem podrobuje nesmlouvavému zkoumání upachtěnou mezilidskou blízkost tvořenou společnými jídly, domácími pracemi a více či méně nenápadným terorem.
Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.
Postapokalyptický humoristický román vzdává poctu všem myslitelným klišé převzatým ze sci-fi blockbusterů, hororových videoher i divných francouzských filmů ve stylu Delikates. A především kočkám a všemu, co pro lidstvo znamenají.
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
„Každý z nás je hosťom v tomto živote, ale každý v ňom, ako vie a ako môže stavia svoj chrám...“ Sú to slová ukrajinského spisovateľa, literárneho vedca, historika a interpretátora ukrajinského literárneho baroka Valerija Ševčuka. V týchto dňoch k nám dorazila smutná správa z Kyjeva. Zomrel Valerij Ševčuk (1939–2025).
Norská novinářka ve své poslední knize dokazuje, že je mistryní reportážního románu a že i o těžkých tématech se dá psát neuvěřitelně lehkou rukou.
Antonin Artaud, významná postava francouzského moderního divadla, je v životopisné knize Leszka Kolankiewicze představen s důrazem na tvorbu divadelně-teoretickou, její vlivy a inspirace, a především se snahou odhalit motivace umělcova přesvědčení, že nová forma divadla může moderního člověka léčit. Součástí monografie je také galerie slavných geniálních šílenců, do jejichž čela Artauda staví.
Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.
Román Město masek čínského spisovatele Ning Kchena je mnohovrstevný příběh outsidera, který bloudí napříč fyzickými i vnitřními krajinami současné Číny. Cesta hlavního hrdiny Marka odhaluje nejen proměny společnosti, ale i těžko uchopitelnou lidskou identitu, skrývající se za množstvím masek, projekcí a představ.
V široké, transkontinentální perspektivě líčí malajsijsko-norská antropoložka Long Litt Woon své pronikání do mykologické disciplíny, historii lidského potýkání se s houbami a jejich zkoumání. A přidává i praktické kulinářské recepty a několik pravidel správného houbaře.
Lenka Reinerová svítí na mém nakladatelském nebi jako jedna z jasných hvězd. Takové hvězdy nás jako dobří andělé provázejí k dalším lidem a dovedou nám svítit na cestu, když sami nevíme kudy kam.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
