Žánr beletrie česká

Poslední články

90%

Havelka, Jan: Cesta na Praděd: Cestopis z konce 19. století

Matěj Matela - 17. 10. 2018

Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí

Olga Stehlíková - 14. 10. 2018

Zábranský, David: Za_raný turisti

David Zábranský - 12. 10. 2018

Nejčtenější články

Nejlepší knihy roku 2010

18. 12. 2010

Nejlepší knihy roku 2013

8. 12. 2013

Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky

Rita I. Kindlerová - 7. 11. 2009

Všechny články

• Balvín, Jaroslav: Lásko, teď! (in Host)
  Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
  recenze

  60%
  Druhá kniha mladého českého prozaika Jaroslava Balvína se objevuje více než rok po jeho debutu Mácha: Deníky. Román vychází s doprovodným textem, hrdě oznamujícím, že autor se svým dílem hlásí k tzv. severočeské literární škole. Autorovým průvodcem v literárním světě se stal Vladimír Páral. Je to projev hledání autority, nebo spíše Balvínovy záliby v bizarních postavičkách?
• Balvín, Jaroslav: Mácha: Deníky. Turistický průvodce (in Host)
  Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
  recenze

  60%
  Celý název Balvínovy prvotiny: Mácha: Deníky — Turistický průvodce nás vede k myšlence, zda snad nejde o novou edici Máchova šifrovaného deníku. Ve skutečnosti zde však jde nanejvýš o volnou inspiraci. Autor staví do Máchovy role sám sebe. Hlavní hrdina se silně autobiografickými rysy má být moderním „rozervancem“. Korektor a spisovatel v jedné osobě na sebe bere odvážný úkol — napsat průvodce po kraji Máchových toulek, tedy po Kokořínsku.
• Balvín, Jaroslav: Mácha: Deníky. Turistický průvodce (in Reflex)
  Autor článku: Petr Vaněk - 16. 8. 2010
  recenze

  50%
  Co se vám vybaví, když se řekne Máchovy deníky? Intimní zpověď rozervaného romantika? Srandokaps plný sprosťačinek?
• Baňková, Markéta: Maličkost
  Autor článku: Kristýna Vaňková - 21. 9. 2016
  recenze

  60%
  Hlavní hrdina Tomáš vidí svět očima vědce, což znamená hlavně to, že namísto celku vidí hlavně analyzovatelné detaily. DNA se v průběhu děje vymaňuje z pozice nositele genetické informace, stává se nejen dominantním aktérem děje, ale také vodítkem k tématu rodiny a polemikám o významu genetiky ve výchově.
• Barta, Rudolf; Horálek, Jan: Ručičky věžních hodin
  Autor článku: Zuzana Francová - 15. 3. 2017
  recenze

  70%
  Milé, upřímné, čtivé, poučné i zábavné – takové je autobiografické psaní Rudolfa Barty, dosud neznámého autora, jehož život emigranta ze socialistického Československa je protkán řadou neuvěřitelných událostí a shledání. Trochu jako chytřejší Forrest Gump nebo ne-vynálezce Jára Cimrman se Rudolf Barta setkává s lidmi mocnými, slavnými či jinak zajímavými, drobně ovlivňuje jejich životy a sám ovlivňován dál putuje vstříc novým dalším rokům.
• Básník Ticho: Neuroromance
  Autor článku: Marie Voslářová - 30. 9. 2015
  recenze
  Kniha nekniha, o které byste se možná nikdy nedozvěděli a do smrti toho litovali.
• Bažant, Jan: Knihovna
  Autor článku: Vojtěch Staněk - 24. 1. 2007
  recenze

  40%
  Její příběh začíná v nově budově městské knihovny na Letné vraždou Sebastiána Bergmanna, který se zde právě lopotí se svou dizertační prací. Není to ovšem vražda ledajaká, neboť na oběť je nastražena důmyslná léčka, a nebohý student tak končí na podlaze studovny s několika šípy v těle.
• Bednaříková, Jarmila: Podzimní čas mocné říše
  Autor článku: Lubor Kysučan - 16. 4. 2007
  recenze
  Pokornou věrností historickým faktům i reáliím a zároveň odvahou vstoupit do světa fikce autorka dokázala spojit umění a vědu a předložila tak dílo, které nás poučí a zároveň nám dopřeje umělecký zážitek.
• Bellová, Bianca
  Autor článku: Adam El Chaar - 10. 9. 2018
  rozhovor
  Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.
• Bellová, Bianca: Celý den se nic nestane
  Autor článku: Kamila Klímová - 15. 3. 2014
  recenze
  Česká autorka s bulharskými předky Bianca Bellová přichází po Sentimentálním románu (2009) a Mrtvém muži (2011) se stejně dynamickým textem, nesoucím název Celý den se nic nestane. Typickým proudem vyprávění, odvíjejícím se od myšlenkových pochodů a asociací hlavních postav, který je pravidelně ozvláštňován energickými a přirozeně plynoucími dialogy, ukazuje, jak se události nabitého dne mění v nic ve stínu nedosažitelného něčeho.
• Bellová, Bianca: Jezero
  Autor článku: Kateřina Středová - 7. 12. 2016
  recenze

  80%
  Kdo je Nami? Tato otázka by mohla být podtitulem celé knihy. Biance Bellové se podařilo napsat knihu, která se velmi blíží iniciačnímu románu.
• Bellová, Bianca: O inspiraci
  2. 2. 2018
  článek
  Otázka po inspiraci k psaní zcela nevyhnutelně zazní při každém rozhovoru pro média či autorském čtení, ať už v Praze, Třinci, nebo v Tokiu. A vždycky mě přivede do rozpaků.
• Beneš, Lukáš: Sokolov
  Autor článku: Anna-Ester Šotolová - 22. 2. 2017
  recenze

  50%
  Neprodejný debut, který nabízí pohled na město Sokolov, věčně zahalené v šedi, smogu a beznaději, z nichž není úniku. Do jaké míry mluví vypravěč o městě a nakolik líčí své vlastní vyhoření?
• Beran, Stanislav
  19. 5. 2008
  portrét
  Stanislav Beran se narodil v roce 1977 v Jindřichově Hradci. Vystudoval zdejší gymnázium, poté absolvoval obor český jazyk-dějepis na UJEP v Ústí nad Labem.
• Beran, Stanislav: Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na...
  Autor článku: Stanislav Beran - 19. 5. 2008
  ukázka
  Zamyšlený seděl na kamenném prahu branky, kouřil a zíral do štěrku silnice. Teplé jarní slunce ho pálilo do temene, až se mu dělaly mžitky před očima. Pohladil po hlavě psa, voříšek slastně přivřel oči a zavrněl, natáhl se na bok a ukázal břicho.
• Beran, Stanislav: Hliněné dny
  Autor článku: Markéta Kittlová - 2. 11. 2009
  recenze

  60%
  Téma zmarněného života, začínajícího naivním a šťastným dětstvím a končícího deziluzí, pocitem studu a ztroskotáním, je v próze celkem běžné, nicméně stále silné. Vylíčení lidského života jako celku má vždy svou naléhavost. Proto kniha Stanislava Berana čtenáře zcela jistě dojme.
• Beran, Stanislav: Hliněné dny 2
  Autor článku: Karel Kouba - 18. 12. 2009
  recenze
  Druhá autorova beletristická kniha nás opět zavádí do bezvýchodné každodennosti postav vláčených rozmoklou hlínou života, které ze své chandry dokážou načas uniknout pouze prostřednictvím piva a rumu.
• Beran, Stanislav: Vyšehradští jezdci
  Autor článku: Zuzana Francová - 17. 5. 2017
  recenze

  80%
  Stanislav Beran zpracovává dramatické téma počínajícího konce protinacistické odbojové skupiny Tři králové a nesmyslného terorizování okolí pražským gangem pásků, kteří si říkali Vyšehradští jezdci. Přesto je jeho dílo spíš próza všedního dne než historický či válečný román. Pojítkem událostí je miniaturní příběh mladého spisovatele, který žije v Praze kolem roku 2000. V české literatuře se jedná již o třetí knihu s názvem Vyšehradští jezdci.
• Beran, Stanislav: Žena lamželezo a polykač ohně
  Autor článku: Vladimíra Válková - 7. 11. 2013
  recenze

  50%
  Stanislav Beran se ve své třetí knize, povídkovém souboru Žena lamželezo a polykač ohně, představuje opět jako zcela „nepražský“ autor, který se zaměřuje na periferii a postihuje její specifika.
• Bergrová, Zdenka
  17. 5. 2003
  portrét
  Kdyby byl havran modrý/ jak pramen oblohy,/ dal by se klavír do hry/ a trojčil trojnohý...
• Berková, Alexandra: Banální příběh
  Autor článku: Marta Ljubková - 9. 2. 2004
  recenze

  60%
  Poslední román významné české prozaičky, která je představitelkou specifického proudu tzv. „ženské literatury“, nese podtitul Filmová povídka o prostém životním běhu.
• Berková, Alexandra: Knížka s červeným obalem
  Autor článku: Marta Ljubková - 20. 10. 2003
  recenze
  Berkové prvotina se dočkala třetího vydání – a konečně také obalu, který plně koresponduje s jejím názvem. Autorka na záložce píše, že první vydání „knížky“, roku 1986, zmizelo z pultů během dopoledne...
• Binar, Ivan: Jen šmouha po nebi
  Autor článku: Kamila Klímová - 9. 4. 2014
  recenze

  80%
  Novela upředená z rozjímání o současnosti, vzpomínání na minulost a snových sekvencí je více než co jiného obdivuhodná jazyková hra. Silně imaginativní vyprávění jako by všechny události i postavy jazykově ohledávalo a přetřásalo, aby poukázalo na výjimečnost či absurditu.
• Binar, Vladimír
  Autor článku: Kateřina Steinová - 17. 9. 2009
  portrét
  Vladimír Binar se narodil r. 1941 ve Velkém Meziříčí, z politických důvodů nebyl po maturitě přijat na vysokou školu, a tak pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Posléze vystudoval bohemistiku a filozofii na FF UK.
• Binar, Vladimír: Číňanova pěna
  Autor článku: Markéta Kittlová - 9. 2. 2012
  recenze

  70%
  Tři prózy, které spisovatel, překladatel a editor Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Všechny tři texty vycházejí takto pospolu poprvé, ale přesto se zdá, jako by k sobě odjakživa patřily, ačkoliv nevznikaly společně. Jsou totiž propojeny tématem – nebo spíš magickou silou – měsíce. Měsíc stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.
• Binar, Vladimír: Hlava žáru
  Autor článku: Kateřina Steinová - 17. 9. 2009
  recenze
  Pro označení Hlavy žáru tradiční kategorie žánrů nepostačují. Není však sporu, že je to dílo celistvé; nejlépe by asi bylo nazvat je koláží. Jejím rámem jsou léta 1958-68, jenže tento rám je jen stěží s to ukrotit dynamiku barev a tvarů, přelévají se přes něj všemi směry.
• Binar, Vladimír: Rty na sněhu
  Autor článku: Aleš Misař - 18. 2. 2015
  recenze
  Vladimír Binar proslul především jako znalec a editor díla Jakuba Demla. Ale jaký je Binar básník? Svou první samostatnou sbírku veršů vydal až v roce 2010, nesla titul Hlava žáru a zahrnovala tvorbu z období 1959–1968. Tedy celkem dlouhé ohlédnutí do minulosti. Podobný „moment zpoždění“ obsahuje i novinka s názvem Rty na sněhu, která soustředí verše z let 1969–1972. Oproti prvotině ji poznamenává sice drtivý, avšak tvůrčímu i osobnostnímu zrání příznivý tlak doby.
• Blekastadová, Milada
  Autor článku: Karolína Stehlíková - 11. 10. 2017
  portrét
  Milada Blekastadová (1917–2003) se narodila v Praze do nakladatelské rodiny Topičových. V šestnácti letech odjela na zkušenou do Norska, kde poté prožila celý zbytek života. Stala se uznávanou překladatelkou, komenioložkou, literární vědkyní a publicistkou.
• Blekastadová, Milada: Zlatá brána
  11. 10. 2017
  ukázka
  Ukázky z nepublikovaných pamětí Milady Blekastadové (1917–2003), nazvaných Zlatá brána, přibližují českému publiku ženu, která se narodila do nakladatelské rodiny Topičových, ale prožila většinu života v Norsku, kde se stala uznávanou překladatelkou, komenioložkou, literární vědkyní a publicistkou.
• Blumfeld: Peep show
  Autor článku: Bára Gregorová - 9. 4. 2003
  recenze
  Odporně růžová obálka a na ní slečna v jedné ruce s medvídkem, ve druhé s lahví šampónu, ze které se zavřenýma očima a zvednutým levým malíčkem smyslně usrkuje...