Reklama
Spisovatelé
Knihy
Literatury
Žánry
Žánr beletrie česká
Poslední články
Zábranský, David: Česká opozice
David Zábranský - 16. 4. 2021
70%
Motýl, Petr: Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky
Martin Liška - 14. 4. 2021
iLiGlosa: Zločinná brána jazyků otevřená
Martin Liška - 13. 4. 2021
Nejčtenější články
Nejlepší knihy roku 2020
iLiteratura - 29. 11. 2020
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Rita Kindlerová - 7. 11. 2009
Pilátová, Markéta: Ti, co se nevešli
Markéta Pilátová - 9. 4. 2021
Všechny články
Řadit:
Abecedně
Podle data
Zobrazení:
Balvín, Jaroslav
Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
portrét
Jaroslav Balvín se narodil roku 1981 v České Lípě. Studoval nejprve v Ústí nad Labem, v Praze na Fakultě humanitních studií pak absolvoval obor Elektronická média a sémiotika. Nyní žije v severočeských Litoměřicích. Po skončení studií se věnuje literatuře a souvisejícímu dění profesionálně jako editor bulletinu litoměřické knihovny, od roku 2009 je pak šéfredaktorem Portálu české literatury. Působí také jako publicista.
Balvín, Jaroslav
Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
rozhovor
„Má se člověk někdy zastavit a stát? Ještě jsem k tomu nedospěl,“ říká Jaroslav Balvín, autor dvou prozaických knih, Mácha: Deníků a aktuální Lásko, teď! V rozhovoru s Miroslavem Tomkem se kromě nich zastavuje u severočeské literární školy, spojitosti Vladimíra Párala s Michelem Houellebecquem nebo u své záliby v podivínech.
Balvín, Jaroslav: Lásko, teď! (in Host)
Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
recenze
60%
Druhá kniha mladého českého prozaika Jaroslava Balvína se objevuje více než rok po jeho debutu Mácha: Deníky. Román vychází s doprovodným textem, hrdě oznamujícím, že autor se svým dílem hlásí k tzv. severočeské literární škole. Autorovým průvodcem v literárním světě se stal Vladimír Páral. Je to projev hledání autority, nebo spíše Balvínovy záliby v bizarních postavičkách?
Balvín, Jaroslav: Mácha: Deníky. Turistický průvodce (in Host)
Autor článku: Miroslav Tomek - 22. 4. 2012
recenze
60%
Celý název Balvínovy prvotiny: Mácha: Deníky — Turistický průvodce nás vede k myšlence, zda snad nejde o novou edici Máchova šifrovaného deníku. Ve skutečnosti zde však jde nanejvýš o volnou inspiraci. Autor staví do Máchovy role sám sebe. Hlavní hrdina se silně autobiografickými rysy má být moderním „rozervancem“. Korektor a spisovatel v jedné osobě na sebe bere odvážný úkol — napsat průvodce po kraji Máchových toulek, tedy po Kokořínsku.
Balvín, Jaroslav: Mácha: Deníky. Turistický průvodce (in Reflex)
Autor článku: Petr Vaněk - 16. 8. 2010
recenze
50%
Co se vám vybaví, když se řekne Máchovy deníky? Intimní zpověď rozervaného romantika? Srandokaps plný sprosťačinek?
Baňková, Markéta: Maličkost
Autor článku: Kristýna Vaňková - 21. 9. 2016
recenze
60%
Hlavní hrdina Tomáš vidí svět očima vědce, což znamená hlavně to, že namísto celku vidí hlavně analyzovatelné detaily. DNA se v průběhu děje vymaňuje z pozice nositele genetické informace, stává se nejen dominantním aktérem děje, ale také vodítkem k tématu rodiny a polemikám o významu genetiky ve výchově.
Barta, Rudolf; Horálek, Jan: Ručičky věžních hodin
Autor článku: Zuzana Francová - 15. 3. 2017
recenze
70%
Milé, upřímné, čtivé, poučné i zábavné – takové je autobiografické psaní Rudolfa Barty, dosud neznámého autora, jehož život emigranta ze socialistického Československa je protkán řadou neuvěřitelných událostí a shledání. Trochu jako chytřejší Forrest Gump nebo ne-vynálezce Jára Cimrman se Rudolf Barta setkává s lidmi mocnými, slavnými či jinak zajímavými, drobně ovlivňuje jejich životy a sám ovlivňován dál putuje vstříc novým dalším rokům.
Básník Ticho: Neuroromance
Autor článku: Marie Voslářová - 30. 9. 2015
recenze
Kniha nekniha, o které byste se možná nikdy nedozvěděli a do smrti toho litovali.
Bažant, Jan: Knihovna
Autor článku: Vojtěch Staněk - 24. 1. 2007
recenze
40%
Její příběh začíná v nově budově městské knihovny na Letné vraždou Sebastiána Bergmanna, který se zde právě lopotí se svou dizertační prací. Není to ovšem vražda ledajaká, neboť na oběť je nastražena důmyslná léčka, a nebohý student tak končí na podlaze studovny s několika šípy v těle.
Bednaříková, Jarmila: Podzimní čas mocné říše
Autor článku: Lubor Kysučan - 16. 4. 2007
recenze
Pokornou věrností historickým faktům i reáliím a zároveň odvahou vstoupit do světa fikce autorka dokázala spojit umění a vědu a předložila tak dílo, které nás poučí a zároveň nám dopřeje umělecký zážitek.
Bellová, Bianca
Autor článku: El Chaar, Adam - 10. 9. 2018
rozhovor
Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.
Bellová, Bianca: Celý den se nic nestane
Autor článku: Kamila Klímová - 15. 3. 2014
recenze
Česká autorka s bulharskými předky Bianca Bellová přichází po Sentimentálním románu (2009) a Mrtvém muži (2011) se stejně dynamickým textem, nesoucím název Celý den se nic nestane. Typickým proudem vyprávění, odvíjejícím se od myšlenkových pochodů a asociací hlavních postav, který je pravidelně ozvláštňován energickými a přirozeně plynoucími dialogy, ukazuje, jak se události nabitého dne mění v nic ve stínu nedosažitelného něčeho.
Bellová, Bianca: Jezero
Autor článku: Kateřina Středová - 7. 12. 2016
recenze
80%
Kdo je Nami? Tato otázka by mohla být podtitulem celé knihy. Biance Bellové se podařilo napsat knihu, která se velmi blíží iniciačnímu románu.
Bellová, Bianca: Mona
Autor článku: Daniel Mukner - 23. 10. 2019
recenze
60%
Tři roky po úspěšném Jezeře vydala Bianca Bellová novou knihu. A Mona, jak se tato novela jmenuje, na autorčino nejslavnější dílo v lecčem navazuje.
Bellová, Bianca: O inspiraci
Autor článku: Bianca Bellová - 2. 2. 2018
článek
Otázka po inspiraci k psaní zcela nevyhnutelně zazní při každém rozhovoru pro média či autorském čtení, ať už v Praze, Třinci, nebo v Tokiu. A vždycky mě přivede do rozpaků.
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Autor článku: Bianca Bellová - 22. 3. 2019
článek
Nejsem feministka. Zní to divně? Mým známým ano. Když na to v debatě přijde řeč a někdo se mě přímo zeptá, nemívám prostor na dlouhé expozice, a proto odpovídám jednoduše – ne, necítím se být feministkou. Ale ty jsi přeci feministka par excellence! odpovídají oni. V čem tedy spočívá zmatení našich jazyků?
Bendová, Veronika: Vytěženej kraj
Autor článku: Jan M. Heller - 6. 11. 2019
recenze
Kraj, kterému se události nedávné historie vryly do tváře, a dvojice, jež si vzájemné křivdy nese naopak hluboko uvnitř. I tak by se dal zjednodušeně popsat děj novely Veroniky Bendové. Kniha však neproblematizuje jen partnerské vztahy, ale i mytologizaci „drsných lokalit“ a medvědí službu, jakou jim a jejich obyvatelům může umění vposledku prokázat.
Beneš, Lukáš: Sokolov
Autor článku: Anna-Ester Šotolová - 22. 2. 2017
recenze
50%
Neprodejný debut, který nabízí pohled na město Sokolov, věčně zahalené v šedi, smogu a beznaději, z nichž není úniku. Do jaké míry mluví vypravěč o městě a nakolik líčí své vlastní vyhoření?
Beran, Stanislav
Autor článku: Host - 19. 5. 2008
portrét
Stanislav Beran se narodil v roce 1977 v Jindřichově Hradci. Vystudoval zdejší gymnázium, poté absolvoval obor český jazyk-dějepis na UJEP v Ústí nad Labem.
Beran, Stanislav: Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na...
Autor článku: Stanislav Beran - 19. 5. 2008
ukázka
Zamyšlený seděl na kamenném prahu branky, kouřil a zíral do štěrku silnice. Teplé jarní slunce ho pálilo do temene, až se mu dělaly mžitky před očima. Pohladil po hlavě psa, voříšek slastně přivřel oči a zavrněl, natáhl se na bok a ukázal břicho.
Beran, Stanislav: Hliněné dny
Autor článku: Markéta Kittlová - 2. 11. 2009
recenze
60%
Téma zmarněného života, začínajícího naivním a šťastným dětstvím a končícího deziluzí, pocitem studu a ztroskotáním, je v próze celkem běžné, nicméně stále silné. Vylíčení lidského života jako celku má vždy svou naléhavost. Proto kniha Stanislava Berana čtenáře zcela jistě dojme.
Beran, Stanislav: Hliněné dny 2
Autor článku: Karel Kouba - 18. 12. 2009
recenze
Druhá autorova beletristická kniha nás opět zavádí do bezvýchodné každodennosti postav vláčených rozmoklou hlínou života, které ze své chandry dokážou načas uniknout pouze prostřednictvím piva a rumu.
Beran, Stanislav: Vyšehradští jezdci
Autor článku: Zuzana Francová - 17. 5. 2017
recenze
80%
Stanislav Beran zpracovává dramatické téma počínajícího konce protinacistické odbojové skupiny Tři králové a nesmyslného terorizování okolí pražským gangem pásků, kteří si říkali Vyšehradští jezdci. Přesto je jeho dílo spíš próza všedního dne než historický či válečný román. Pojítkem událostí je miniaturní příběh mladého spisovatele, který žije v Praze kolem roku 2000. V české literatuře se jedná již o třetí knihu s názvem Vyšehradští jezdci.
Beran, Stanislav: Žena lamželezo a polykač ohně
Autor článku: Vladimíra Válková - 7. 11. 2013
recenze
50%
Stanislav Beran se ve své třetí knize, povídkovém souboru Žena lamželezo a polykač ohně, představuje opět jako zcela „nepražský“ autor, který se zaměřuje na periferii a postihuje její specifika.
Bergrová, Zdenka
Autor článku: Zdenka Bergrová - 17. 5. 2003
portrét
Kdyby byl havran modrý/ jak pramen oblohy,/ dal by se klavír do hry/ a trojčil trojnohý...
Berková, Alexandra: Banální příběh
Autor článku: Marta Ljubková - 9. 2. 2004
recenze
60%
Poslední román významné české prozaičky, která je představitelkou specifického proudu tzv. „ženské literatury“, nese podtitul Filmová povídka o prostém životním běhu.
Berková, Alexandra: Knížka s červeným obalem
Autor článku: Marta Ljubková - 20. 10. 2003
recenze
Berkové prvotina se dočkala třetího vydání – a konečně také obalu, který plně koresponduje s jejím názvem. Autorka na záložce píše, že první vydání „knížky“, roku 1986, zmizelo z pultů během dopoledne...
Binar, Ivan: Jen šmouha po nebi
Autor článku: Kamila Klímová - 9. 4. 2014
recenze
80%
Novela upředená z rozjímání o současnosti, vzpomínání na minulost a snových sekvencí je více než co jiného obdivuhodná jazyková hra. Silně imaginativní vyprávění jako by všechny události i postavy jazykově ohledávalo a přetřásalo, aby poukázalo na výjimečnost či absurditu.
Binar, Vladimír
Autor článku: Kateřina Steinová - 17. 9. 2009
portrét
Vladimír Binar se narodil r. 1941 ve Velkém Meziříčí, z politických důvodů nebyl po maturitě přijat na vysokou školu, a tak pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Posléze vystudoval bohemistiku a filozofii na FF UK.
Binar, Vladimír: Číňanova pěna
Autor článku: Markéta Kittlová - 9. 2. 2012
recenze
70%
Tři prózy, které spisovatel, překladatel a editor Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Všechny tři texty vycházejí takto pospolu poprvé, ale přesto se zdá, jako by k sobě odjakživa patřily, ačkoliv nevznikaly společně. Jsou totiž propojeny tématem – nebo spíš magickou silou – měsíce. Měsíc stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.
předchozí strana
další strana
Strana 2 / 46:
1
2
3
4
5
6