Žánr beletrie česká

Poslední články

Zábranský, David: Jak se rozhodně nemá hlasovat

David Zábranský - 24. 9. 2021

70%

Krejčík, Přemysl: O auschwitzu psát nebudu

Ladislav Slezák - 22. 9. 2021

Pilátová, Markéta: Něco tak krásného

Markéta Pilátová - 17. 9. 2021

Nejčtenější články

Borkovec, Petr: Poznámky k Tereze

Petr Borkovec - 7. 9. 2021

90%

Leitgeb, Šimon: Betonová pláž

Ladislav Slezák - 1. 9. 2021

60%

Mornštajnová, Alena: Listopád

Alice Škrlantová - 8. 9. 2021

Všechny články

• Berková, Alexandra: Knížka s červeným obalem
  Autor článku: Marta Ljubková - 20. 10. 2003
  recenze
  Berkové prvotina se dočkala třetího vydání – a konečně také obalu, který plně koresponduje s jejím názvem. Autorka na záložce píše, že první vydání „knížky“, roku 1986, zmizelo z pultů během dopoledne...
• Binar, Ivan: Jen šmouha po nebi
  Autor článku: Kamila Klímová - 9. 4. 2014
  recenze

  80%
  Novela upředená z rozjímání o současnosti, vzpomínání na minulost a snových sekvencí je více než co jiného obdivuhodná jazyková hra. Silně imaginativní vyprávění jako by všechny události i postavy jazykově ohledávalo a přetřásalo, aby poukázalo na výjimečnost či absurditu.
• Binar, Vladimír
  Autor článku: Kateřina Steinová - 17. 9. 2009
  portrét
  Vladimír Binar se narodil r. 1941 ve Velkém Meziříčí, z politických důvodů nebyl po maturitě přijat na vysokou školu, a tak pracoval jako papírenský a betonářský dělník. Posléze vystudoval bohemistiku a filozofii na FF UK.
• Binar, Vladimír: Číňanova pěna
  Autor článku: Markéta Kittlová - 9. 2. 2012
  recenze

  70%
  Tři prózy, které spisovatel, překladatel a editor Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Všechny tři texty vycházejí takto pospolu poprvé, ale přesto se zdá, jako by k sobě odjakživa patřily, ačkoliv nevznikaly společně. Jsou totiž propojeny tématem – nebo spíš magickou silou – měsíce. Měsíc stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.
• Binar, Vladimír: Hlava žáru
  Autor článku: Kateřina Steinová - 17. 9. 2009
  recenze
  Pro označení Hlavy žáru tradiční kategorie žánrů nepostačují. Není však sporu, že je to dílo celistvé; nejlépe by asi bylo nazvat je koláží. Jejím rámem jsou léta 1958-68, jenže tento rám je jen stěží s to ukrotit dynamiku barev a tvarů, přelévají se přes něj všemi směry.
• Binar, Vladimír: Rty na sněhu
  Autor článku: Aleš Misař - 18. 2. 2015
  recenze
  Vladimír Binar proslul především jako znalec a editor díla Jakuba Demla. Ale jaký je Binar básník? Svou první samostatnou sbírku veršů vydal až v roce 2010, nesla titul Hlava žáru a zahrnovala tvorbu z období 1959–1968. Tedy celkem dlouhé ohlédnutí do minulosti. Podobný „moment zpoždění“ obsahuje i novinka s názvem Rty na sněhu, která soustředí verše z let 1969–1972. Oproti prvotině ji poznamenává sice drtivý, avšak tvůrčímu i osobnostnímu zrání příznivý tlak doby.
• Blekastadová, Milada
  Autor článku: Karolína Stehlíková - 11. 10. 2017
  portrét
  Milada Blekastadová (1917–2003) se narodila v Praze do nakladatelské rodiny Topičových. V šestnácti letech odjela na zkušenou do Norska, kde poté prožila celý zbytek života. Stala se uznávanou překladatelkou, komenioložkou, literární vědkyní a publicistkou.
• Blekastadová, Milada: Zlatá brána
  Autor článku: Milada Blekastadová - 11. 10. 2017
  ukázka
  Ukázky z nepublikovaných pamětí Milady Blekastadové (1917–2003), nazvaných Zlatá brána, přibližují českému publiku ženu, která se narodila do nakladatelské rodiny Topičových, ale prožila většinu života v Norsku, kde se stala uznávanou překladatelkou, komenioložkou, literární vědkyní a publicistkou.
• Blumfeld: Peep show
  Autor článku: Bára Gregorová - 9. 4. 2003
  recenze
  Odporně růžová obálka a na ní slečna v jedné ruce s medvídkem, ve druhé s lahví šampónu, ze které se zavřenýma očima a zvednutým levým malíčkem smyslně usrkuje...
• Bohatá, Simona: Všichni sou trapný
  Autor článku: Daniel Mukner - 20. 11. 2019
  recenze

  80%
  Ve své druhé knize zavádí Simona Bohatá čtenáře na pražský Žižkov osmdesátých let. Parta spolužáků se tu setkává s invalidy či drobnými kriminálníky a všechny přitom sleduje nemilosrdné oko normalizačního režimu. Knihu však nelze označit za další z řady titulů o normalizaci. A to je dobře.
• Bolavá, Anna: Astrální květen...
  Autor článku: Anna Bolavá - 7. 5. 2021
  sloupek
  Ležím na zádech, na koberci uprostřed obýváku. Slyším desítky hlasů. Vím o všem, co se v našem stopatrovém domě šustne. Hbitě se otáčím na břicho, dokážu se neslyšně plazit do kuchyně, na záchod, dokonce nahoru po schodech. Distanční výuka člověka naučí…
• Bolavá, Anna: Do tmy
  Autor článku: Petr Nagy - 15. 7. 2015
  recenze

  80%
  Nezvykle zdařilá prozaická prvotina. Sběračka léčivých bylin a příležitostná překladatelka Anna je pevně zakořeněna v krajině jihočeského venkova, ale její osud se vymyká životním zkušenostem většiny čtenářů. O to silnějším a přitažlivějším dojmem působí.
• Bolavá, Anna: Jsme doma
  Autor článku: Anna Bolavá - 11. 12. 2020
  sloupek
  Jsme doma. Já, čtyřnásobná distanční výuka a mých devětapadesát pokojových rostlin. Děti se učí na dálku, manžel na dálku vyučuje.
• Bolavá, Anna: Ke dnu
  Autor článku: Jaroslav Soukup - 5. 7. 2017
  recenze

  80%
  Anna Bolavá, autorka oceňovaného románu Do tmy, volně navazuje na svůj literární debut románem zasazeným do prostředí jihočeského maloměsta. Příběh odehrávající se v sychravém bezčasí v sobě skrývá kriminální motiv, řadu tragických lidských osudů i důmyslně vystavěnou zápletku.
• Bolavá, Anna: Messi v Praze
  Autor článku: Anna Bolavá - 8. 11. 2019
  sloupek
  Že fotbalová Barcelona přijede hrát do Prahy, jsem zaregistrovala někdy začátkem září. Prý se dokonce utká se Slavií, které moji kluci fandí.
• Bolavá, Anna: Novoroční burza ryb
  Autor článku: Anna Bolavá - 24. 1. 2020
  sloupek
  Burza je strašlivé slovo. Připomíná kožní nemoc nebo stupeň bolesti hlavy, může to být i šupinaté exotické zvíře, záludný počítačový virus nebo rostlina, která kvete jenom v lednu.
• Bolavá, Anna: Sloup nultý
  Autor článku: Anna Bolavá - 16. 2. 2018
  sloupek
  Kdyby mě někdo vyzval, abych psala sloupky, bylo by to o mrtvých lidech. O těch, kteří se přes svou obrovitou všednost nevejdou do žádné knihy. O nenápadných, nicotných stínech, jejichž zmizení téměř nikdo nezaregistruje.
• Bolavá, Anna: Ten, co mě operoval
  Autor článku: Anna Bolavá - 4. 5. 2018
  sloupek
  Ten, co mě operoval nařídil otočit moje tělo na břicho. Pak skalpelem vedl nedlouhý řez od konce lýtka k patě, nalevo od pohromy, kterou ten den dostal na starost.
• Bolavá, Anna: Ten, co odmítl trhat
  Autor článku: Anna Bolavá - 15. 2. 2019
  sloupek
  Plížím se podél zdí vinohradských domů do zubní ordinace, kde se chystám přejmenovat svého nového doktora. Minulý týden byl ještě andělem, ale bohužel i Tím, co odmítl trhat.
• Bolavá, Anna: Ten, co srážel kaštany v parku
  Autor článku: Anna Bolavá - 26. 10. 2018
  sloupek
  Ten, co srážel kaštany v parku poznamenal každý můj podzim. Nikoli ve zlém ani v dobrém, jen neutrální zářez navlhlé vzpomínky pokaždé, když uklouznu na spadaném listí rozježděném auty napadrť.
• Bolavá, Anna: Tetry nervózní
  Autor článku: Anna Bolavá - 4. 10. 2019
  sloupek
  Letošní podzim bude ve znamení moudré ryby. Je stará, samotářská a zná odpovědi na cokoliv. Bude bydlet s námi.
• Bolavá, Anna: To kolo z Prachatic
  Autor článku: Anna Bolavá - 23. 10. 2020
  sloupek
  Na patnáct členů naší rodiny vychází zhruba dvacet jízdních kol. Je letošní jaro, zákaz volného pohybu osob. Jsem na půdě. Mám několik týdnů na důkladný úklid. Nedá se tu hnout. Nedá se tu sušit.
• Bolavá, Anna: Vlaky, bezy a mrtvoly
  Autor článku: Anna Bolavá - 30. 5. 2019
  sloupek
  Sedím ve vlaku z Českého Těšína. Autorské čtení nebylo špatné, přestože se jednalo o besedu se studenty. U nich nikdy nevíte, jak to dopadne.
• Bolavá, Anna: Vršovický Morgan
  Autor článku: Anna Bolavá - 25. 6. 2021
  sloupek
  Sedím na lavičce v parku a přesvědčuju svou levou kyčel. Potichu samozřejmě, po tolika letech obě skvěle odezíráme. Musím to rozchodit, za čtvrt hodiny začínám uklízet.
• Bondy, Egon
  Autor článku: Martin Machovec - 12. 11. 2007
  portrét
  Vlastním jménem Zbyněk Fišer, syn legionáře a vysokého důstojníka prvorepublikánské československé armády Jana Fišera. Studium na reálném gymnáziu v Praze neukončil, v letech 1947-57 neměl stálé zaměstnání, žil na pomezí ilegality, v roce 1950 např. několikrát ilegálně přešel hranice do Rakouska a navštívil Vídeň, několikrát byl zatčen a krátkodobě zadržen, několikrát byl též hospitalizován v psychiatrických léčebnách, o čemž po letech podrobně napsal ve svých memoárech Prvních deset let.
• Bondy, Egon: My žijeme v Praze... DVD
  Autor článku: Petr Vaněk - 12. 11. 2007
  recenze
  Jedním z příspěvků do mozaiky jménem Egon Bondy, jinak poměrně homogenní, jakkoli bohaté, je i počin hudebního vydavatelství Guerilla Records, které nedávno vydalo dvojnosič CD + DVD My žijeme v Praze.... Na discích nenalezneme samotný básníkův portrét, ale básně a prózy předčítané samotným autorem, jakož i několik filmů, které představují básníkovu Prahu s jeho vlastním komentářem.
• Borecký, Felix: Makabrózní povídky
  Autor článku: Marek Jančík - 5. 8. 2020
  recenze

  50%
  Makabrózní povídky Felixe Boreckého tvoří soubor krátkých příběhů se záhrobní tematikou, jejímž opakujícím se motivem je nečekaný přechod mezi dvěma světy. Jde o zábavné čtivo spíš lehčího rázu, jehož pointy ovšem mohou působit poněkud repetitivně.
• Borkovec, Petr: Berlínský sešit / Zápisky ze Saint-Nazaire
  Autor článku: Bára Gregorová - 26. 1. 2009
  recenze
  Někteří spisovatelé se netají tím, že během stipendijních pobytů nemohou napsat ani řádku, neboť jsou duchem pořád ve své rodné zemi a spojeni s jejím instrumentářem (například Vladimir Sorokin a ruské běrjózky). To však není Borkovcův případ.
• Borkovec, Petr: Berlínský sešit / Zápisky ze Saint-Nazaire
  Autor článku: Petr Borkovec - 26. 1. 2009
  ukázka
  „Z berlínské ulice je vidět na měsíc, v berlínských ulicích dlouží se lidský stín,“ psal před osmdesáti lety ruský exilový neoklasicista Vladislav Chodasevič v básni o nočních tazích větrnými ulicemi „macechy ruských měst“. Bloudili tenkrát v trojici – Chodasevič, Nina Berberovová, Andrej Bělyj.
• Borkovec, Petr: Berlínský sešit / Zápisky ze Saint-Nazaire,...
  Autor článku: Josef Straka - 26. 1. 2009
  recenze
  Jako by si Petr Borkovec ve své nové knize (knize krátkých próz, prozaických a básnických sentencí a básní) vymezil jiný půdorys. Ptáme se, je to ten stejný Petr Borkovec, jak jej známe z předchozích knih? Je, jen nabízí jinou, novou polohu, rozkrývá jinak svou ustálenou poetiku právě na půdorysu jiného, přijatého města (měst), kde pobýval delší časový úsek.