Žánr beletrie česká

Poslední články

60%

Labudová, Ema: Lada u ledu

Daniel Mukner - 21. 4. 2021

Zábranský, David: Česká opozice

David Zábranský - 16. 4. 2021

70%

Motýl, Petr: Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky

Martin Liška - 14. 4. 2021

Nejčtenější články

Nejlepší knihy roku 2020

iLiteratura - 29. 11. 2020

Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky

Rita Kindlerová - 7. 11. 2009

Pilátová, Markéta: Ti, co se nevešli

Markéta Pilátová - 9. 4. 2021

Všechny články

• Borkovec, Petr: Lavička babičky Toničky
  Autor článku: Petr Borkovec - 16. 10. 2020
  sloupek
  Moje babička Tonička nebyla moje babička. Seděla před domem na lavičce, opřená o plot, za kterým se zelenal dvůr. Na hlavičce flanelový šátek. Na sobě soustavu flanelových košil, jupek a kazajek, které bez rozdílu nazývala slovem „kacabajka“ a které za celý život nesvlékla až k té úplně poslední. A v zimě v létě tlusté žebrované punčocháče. Seděla tam, sedí tam. A vypráví.
• Borkovec, Petr: Lido di Dante
  Autor článku: Markéta Kittlová - 1. 11. 2017
  recenze

  80%
  Soubor obsahuje dvanáct povídek, z nichž každá je nějakým způsobem spojená s Itálií – nejčastěji s letoviskem Lido di Dante, které se nachází několik kilometrů od Ravenny. Přestože se toho v povídkách vlastně moc neděje a autor se většinou namísto rozvíjení děje oddává pomalému, trpělivému pozorování, je jejich četba bezmála dobrodružství.
• Borkovec, Petr: Lido di Dante
  Autor článku: Petr Borkovec - 6. 12. 2017
  ukázka
  Dante je pohřbenej v Ravenně, má to pěkný, celý ve zlatě a ve stínu, po kterejch teče voda z kašniček, a kolem rostou černozelený bobkový keře a stříbrný olivovníky s kmenama, co vypadaj jak termitiště, akorát že mě nepustili až úplně dovnitř, protože mi Alice jenom tak, z rozpustilosti, kterou v ní „pokaždý nastartuje Itálie“, schovala tričko do květináče na piazza Catone, a bez trička se dovnitř nesmělo (nahý bezhlavý přeškrtnutý tělo na kryptě).
• Borkovec, Petr: Lido di Dante
  Autor článku: Adam El Chaar - 8. 8. 2018
  aktualita
  Luhačovice a Lido di Dante – dva místopisné názvy spojuje počet slabik, výletní charakter a poslední červnovou sobotu také Petr Borkovec. Do valašského lázeňského centra přijíždí číst z knížečky povídek z místa v severní Itálii, odkud pochází jeho žena. Zná je jako své boty, ale v Luhačovicích je poprvé. „Dobré, že?“ říkám. „Moc pěkné,“ přisvědčí, „vy jste odtud?“ „Ze Zlína.“ „Jak je to daleko?“ „Třicet.“
• Borkovec, Petr: Milostné básně
  Autor článku: Olga Stehlíková - 16. 4. 2013
  recenze
  Konečně je tu taky poezie, která je podivně, jedinečně vtipná a současně postrádá humorek. Vtipná tak, jak je to snad v poezii jedině snesitelné: bolestně, ironicky, úzkostně, těžce. Začal ji psát, mohlo by to být překvapení, Petr Borkovec. Jeho předchozí tvorba je nejnovější sbírkou Milostné básně vhozena do jiného nasvícení. Asi jsme to celé ty roky, co jednotlivé kousky z Milostných básní vycházely časopisecky, brali jen vážně.
• Borkovec, Petr: Můj jediný kamarád
  Autor článku: Petr Borkovec - 14. 6. 2019
  sloupek
  Moje žena ve vypjatějších manželských chvílích poznamenává, že jedináček vyrůstající s matkou zůstane jedináčkem vyrůstajícím s matkou.
• Borkovec, Petr: Na parapet
  Autor článku: Petr Borkovec - 6. 3. 2020
  sloupek
  „Tohle nevím… kdyžtak na parapet…“ Anebo: „A s tímhle asi rovnou na parapet, co říkáte?“ Vcházejí do krámu, vytahují knížky z prostorných tašek, říkají to samé v nekonečných obměnách. „Myslel jsem si, že to nebudete chtít, to nevadí. Nechte si to. Na parapet dobrý, ne?“
• Borkovec, Petr: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
  Autor článku: Petr Borkovec - 11. 5. 2018
  sloupek
  Po obědě jsme vyšli z jasně a prudce osvětlené gymnaziální jídelny na ulici a zůstali stát u zábradlí. Zavřela oči, přitiskla si na rozpálenou tvář ruku s dlaní vytočenou ven a řekla tři začátky tří vět: „Pane bože, já se červenám… To mezi námi je literatura, kterou nečtu… Konec, studente…“
• Borkovec, Petr: Pecka a borovice
  Autor článku: Petr Borkovec - 19. 3. 2021
  sloupek
  Měsíc a tři dny nevyšla z bytu. Nechodí ani s odpadky. Nechodí na balkon, protože na balkoně číhá aerosol. Na balkoně stojí pytle s nevynesenými odpadky, které tam spouští oknem, aby nemusela otevřít balkonové dveře.
• Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
  Autor článku: Daniel Mukner - 5. 2. 2020
  recenze

  90%
  Petr Borkovec byl vloni nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Nijak by nepřekvapilo, kdyby se mezi nominovanými objevil i letos – ačkoliv v jiné kategorii. Na konci loňského roku totiž vydal tento autor knihu fejetonů, sloupků a kratších próz nazvanou Petříček Sellier & Petříček Bellot. I kdyby to však nakonec s cenou Magnesia Litera nevyšlo, jedno ocenění už Borkovec získal – cenu Tvárnice časopisu Tvar, kterou mu udělil kritik roku Jan M. Heller.
• Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
  Autor článku: Petr Borkovec - 29. 6. 2018
  sloupek
  Na předměstí L’Aquily jsem vrátil vypůjčenou regatu, vylíčil majiteli autopůjčovny všechny útrapy, které mi „květ jeho stáje“ (majitelův týden starý výraz) způsobil, doplatil 200 tisíc lir (ten mluvka, který se jmenoval Foscolo, chtěl 300) a šel hledat bar. Trvalo mi to, byla siesta.
• Borkovec, Petr: Přespal v úlu
  Autor článku: Petr Borkovec - 17. 1. 2020
  sloupek
  Včera jsem už zas někomu vyprávěl o středoslovenských vesnických hospodách – furmanských krčmách, výhřevnách, pohostinstvích U Grófa, pivnicích Koliba a Kúria, gazdovských bistrech a športbarech s názvem Lysec, Turiec nebo Podhájka.
• Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
  Autor článku: Petr Borkovec - 24. 5. 2019
  sloupek
  Měl jsem štěstí a v jednom zastrčeném, trochu zanedbaném hotelu v Evropě potkal spisovatelku Bianku Bellovou. No, štěstí… víme, že Bianca má v posledních letech z českých autorů nejvíc zahraničních výjezdů, takže je na literárních cestách každý druhý den a v hotelové chodbě jsme ji – my, čeští autoři – už potkali všichni. Ale přesto.
• Borkovec, Petr: Scény z vyučovacích hodin psaní
  Autor článku: Petr Borkovec - 6. 9. 2019
  sloupek
  Vedle několika překrásných básní a toho, jaký je správný poměr ginu a vermutu v Martini (Flemingův Vesper poté zbledl a zůstal bledý), jsem si u anglického básníka Wystana Hugha Audena přečetl, co odpovědět, když se mě někdo zeptá, čím se v životě zabývám.
• Borkovec, Petr: Sebrat klacek
  Autor článku: Jan M. Heller - 17. 3. 2021
  recenze
  Soubor Sebrat klacek přináší prozaické texty, které ve většině ohledů navazují na předcházející obdobnou sbírku Petříček Sellier & Petříček Bellot. Počítají se čtenářem, který se hlavně dokáže naladit na poklidnou notu pozorování okolního světa. Přesto si autor občas neodpustí do čtenáře tak trochu šťouchnout.
• Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice...
  Autor článku: Petr Borkovec - 13. 4. 2018
  sloupek
  Spisovatelé do knihoven. Tenhle nápad dostal nevím přesně kdo a nevím, jestli ho odněkud neokopíroval. Ale to nevadí. Deset spisovatelů jezdí od loňského září číst a mluvit do knihoven v celé zemi. Každý měsíc jedna veřejná knihovna. Jezdím taky.
• Borkovec, Petr: Spokojené nářky
  Autor článku: Petr Borkovec - 23. 11. 2018
  sloupek
  Listopad rve, co může, rozednění trvá do setmění a kniha básní nepřitahuje – nežli přejdeš od jednoho rýmovaného čtyřverší ke druhému, čtyřikrát tě sevře širá chandra.
• Borkovec, Petr: Štědrý den pana kapitána
  Autor článku: Petr Borkovec - 18. 12. 2020
  sloupek
  Pět měsíců civilní vojenské služby v polovině devadesátých let (víc to nebylo, protože pak jsem onemocněl), které jsem prožil jako ošetřovatel v jednom pražském domově důchodců, jsem skoro beze zbytku vytěsnil z paměti.
• Borkovec, Petr: Točka
  Autor článku: Petr Borkovec - 5. 6. 2020
  sloupek
  Kousek mě svezl, tím to začalo. Přibrzdil autobus, odfoukl přední dveře, srovnal krok vozu s mým, vyklonil se od volantu, jako kdyby ho zdědil, a zlehka zavolal do deště: „Naskoč. Někam tě hodím.“
• Borkovec, Petr: Tržiště Sándora Máraiho
  Autor článku: Petr Borkovec - 18. 10. 2019
  sloupek
  Nedaleko katedrály svaté Alžběty, v Řeznické ulici v Košicích, stojí dům č. p. 35, kde prožil část dětství Sándor Márai – hvězda evropské literatury 20. století, která vyšla s velkým zpožděním. Novelu Svíce dohořívají jsme četli všichni a všichni jsme se těšili, že ji Miloš Forman zfilmuje. Sir Connery, co měl hrát hlavní roli, se taky nemohl dočkat. Nakonec se netočilo – a už nikdy nebude.
• Borkovec, Petr: Úvod do veřejného čtení
  Autor článku: Petr Borkovec - 1. 3. 2019
  sloupek
  „Je to trapný a fakt nekonečný. Co je to?“ Správná odpověď: autorské čtení. Hodinka utrpení s autorem, o níž Karl Kraus kdysi prohlásil (jako obvykle tak, aby holky koukaly), že „když spisovatel čte, je to, jako když kuchař jí“.
• Borkovec, Petr: V Největších malířích
  Autor článku: Petr Borkovec - 20. 11. 2020
  sloupek
  Jsem spisovatel na volné noze a kvůli wuchanské pandemii jsem se ocitl ve finančních potížích.
• Borkovec, Petr: Váza v rákosí
  Autor článku: Petr Borkovec - 19. 2. 2021
  sloupek
  Chtěl bych si důkladně prohlédnout ledňáčka. Jistěže volného, ne v zajetí. Několikrát v životě jsem zahlédl, jak přelétá potok nebo protíná druhý říční břeh. Ale byla to jenom modrá vteřina.
• Borkovec, Petr: Vdovy na jaře
  Autor článku: Petr Borkovec - 20. 3. 2020
  sloupek
  Zbídačený remíz, do něhož mrholí a který každou chvíli krátce zalije jarní šílené slunce. Pojďme si ten hlouček křovin, posvátný hájek mezi poli, rozebrat!
• Borkovec, Petr: Vesnický book club
  Autor článku: Petr Borkovec - 22. 11. 2019
  sloupek
  Na první setkání louňovického book clubu „v anglosaském stylu“, které se konalo pátého listopadu 2019, přišli do hostince U Šafratů tři čtenáři.
• Borkovec, Petr: Writer in Residence
  Autor článku: Petr Borkovec - 21. 9. 2018
  sloupek
  Lilo. Když konečně ve čtvrti Connewitz, kam zabloudil, natrefil na otevřené bistro, bez rozmýšlení se celou dlaní opřel do skleněných dveří. Přivítal ho barmanův kyselý obličej, za kterým se ukrývalo vyčítavé souvětí pojednávající o klice a její úloze v dějinách lidstva.
• Borkovec, Petr: Za Alicí Wierpichovou
  Autor článku: Petr Borkovec - 8. 5. 2020
  sloupek
  Ve středu 29. dubna zemřela po krátké nemoci v pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského zřejmě nejpozoruhodnější česká básnířka posledního dvacetiletí Alice Wierpichová. Na začátku prázdnin by jí bylo 73 let.
• Borzič, Adam: Orfické linie
  Autor článku: Markéta Kittlová - 6. 1. 2016
  recenze

  70%
  Sbírka vyniká výrazným básnickým gestem, charakterizovaným vášnivou touhou subjektu uchopit a vyslovit celý svět. To nezní příliš pokorně – ale intenzivní tázání a účast, která je přítomná v každém básníkově pohledu, svědčí o tom, že v základu Borzičových divoce imaginativních básní není pýcha, ale osobní zaujetí pro skutečnost, citlivá a upřímná starost o svět.
• Borzič, Adam: Rozevírání
  Autor článku: Michael Alexa - 22. 3. 2012
  recenze
  Básník a člen literární skupiny Fantasía Adam Borzič, který bývá označován za angažovaného básníka, je ve své nové sbírce aktuální, ale i intimní a citlivý.
• Borzič, Adam: Šišky za úsvitu se lstivě smějí
  Autor článku: Jan M. Heller - 10. 3. 2021
  recenze
  Ve své nejnovější sbírce nabízí Adam Borzič poctivou lyriku, tišší a civilnější než v předchozích sbírkách. Při četbě přicházejí na mysl představy celistvosti, inkluzivity a všeobjímajícího laskavého principu, který udržuje svět pohromadě.