Reklama
Spisovatelé
Knihy
Literatury
Žánry
Žánr beletrie česká
Poslední články
70%
Stöhr, Martin: Užitá lyrika
Vojtěch Kinter - 20. 1. 2021
Motýl, Petr: C-19ka, a co čtenář, čtenářka?...
Petr Motýl - 15. 1. 2021
60%
Csicsely, Lukáš: Nejkrásnější pohřeb Jana Huga
Daniel Mukner - 13. 1. 2021
Nejčtenější články
Nejlepší knihy roku 2020
iLiteratura - 29. 11. 2020
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Petr Borkovec - 8. 1. 2021
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Rita Kindlerová - 7. 11. 2009
Všechny články
Řadit:
Abecedně
Podle data
Zobrazení:
Borkovec, Petr: Lavička babičky Toničky
Autor článku: Petr Borkovec - 16. 10. 2020
sloupek
Moje babička Tonička nebyla moje babička. Seděla před domem na lavičce, opřená o plot, za kterým se zelenal dvůr. Na hlavičce flanelový šátek. Na sobě soustavu flanelových košil, jupek a kazajek, které bez rozdílu nazývala slovem „kacabajka“ a které za celý život nesvlékla až k té úplně poslední. A v zimě v létě tlusté žebrované punčocháče. Seděla tam, sedí tam. A vypráví.
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Autor článku: Markéta Kittlová - 1. 11. 2017
recenze
80%
Soubor obsahuje dvanáct povídek, z nichž každá je nějakým způsobem spojená s Itálií – nejčastěji s letoviskem Lido di Dante, které se nachází několik kilometrů od Ravenny. Přestože se toho v povídkách vlastně moc neděje a autor se většinou namísto rozvíjení děje oddává pomalému, trpělivému pozorování, je jejich četba bezmála dobrodružství.
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Autor článku: Petr Borkovec - 6. 12. 2017
ukázka
Dante je pohřbenej v Ravenně, má to pěkný, celý ve zlatě a ve stínu, po kterejch teče voda z kašniček, a kolem rostou černozelený bobkový keře a stříbrný olivovníky s kmenama, co vypadaj jak termitiště, akorát že mě nepustili až úplně dovnitř, protože mi Alice jenom tak, z rozpustilosti, kterou v ní „pokaždý nastartuje Itálie“, schovala tričko do květináče na piazza Catone, a bez trička se dovnitř nesmělo (nahý bezhlavý přeškrtnutý tělo na kryptě).
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Autor článku: Adam El Chaar - 8. 8. 2018
aktualita
Luhačovice a Lido di Dante – dva místopisné názvy spojuje počet slabik, výletní charakter a poslední červnovou sobotu také Petr Borkovec. Do valašského lázeňského centra přijíždí číst z knížečky povídek z místa v severní Itálii, odkud pochází jeho žena. Zná je jako své boty, ale v Luhačovicích je poprvé. „Dobré, že?“ říkám. „Moc pěkné,“ přisvědčí, „vy jste odtud?“ „Ze Zlína.“ „Jak je to daleko?“ „Třicet.“
Borkovec, Petr: Milostné básně
Autor článku: Olga Stehlíková - 16. 4. 2013
recenze
Konečně je tu taky poezie, která je podivně, jedinečně vtipná a současně postrádá humorek. Vtipná tak, jak je to snad v poezii jedině snesitelné: bolestně, ironicky, úzkostně, těžce. Začal ji psát, mohlo by to být překvapení, Petr Borkovec. Jeho předchozí tvorba je nejnovější sbírkou Milostné básně vhozena do jiného nasvícení. Asi jsme to celé ty roky, co jednotlivé kousky z Milostných básní vycházely časopisecky, brali jen vážně.
Borkovec, Petr: Můj jediný kamarád
Autor článku: Petr Borkovec - 14. 6. 2019
sloupek
Moje žena ve vypjatějších manželských chvílích poznamenává, že jedináček vyrůstající s matkou zůstane jedináčkem vyrůstajícím s matkou.
Borkovec, Petr: Na parapet
Autor článku: Petr Borkovec - 6. 3. 2020
sloupek
„Tohle nevím… kdyžtak na parapet…“ Anebo: „A s tímhle asi rovnou na parapet, co říkáte?“ Vcházejí do krámu, vytahují knížky z prostorných tašek, říkají to samé v nekonečných obměnách. „Myslel jsem si, že to nebudete chtít, to nevadí. Nechte si to. Na parapet dobrý, ne?“
Borkovec, Petr: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Autor článku: Petr Borkovec - 11. 5. 2018
sloupek
Po obědě jsme vyšli z jasně a prudce osvětlené gymnaziální jídelny na ulici a zůstali stát u zábradlí. Zavřela oči, přitiskla si na rozpálenou tvář ruku s dlaní vytočenou ven a řekla tři začátky tří vět: „Pane bože, já se červenám… To mezi námi je literatura, kterou nečtu… Konec, studente…“
Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
Autor článku: Daniel Mukner - 5. 2. 2020
recenze
90%
Petr Borkovec byl vloni nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Nijak by nepřekvapilo, kdyby se mezi nominovanými objevil i letos – ačkoliv v jiné kategorii. Na konci loňského roku totiž vydal tento autor knihu fejetonů, sloupků a kratších próz nazvanou Petříček Sellier & Petříček Bellot. I kdyby to však nakonec s cenou Magnesia Litera nevyšlo, jedno ocenění už Borkovec získal – cenu Tvárnice časopisu Tvar, kterou mu udělil kritik roku Jan M. Heller.
Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
Autor článku: Petr Borkovec - 29. 6. 2018
sloupek
Na předměstí L’Aquily jsem vrátil vypůjčenou regatu, vylíčil majiteli autopůjčovny všechny útrapy, které mi „květ jeho stáje“ (majitelův týden starý výraz) způsobil, doplatil 200 tisíc lir (ten mluvka, který se jmenoval Foscolo, chtěl 300) a šel hledat bar. Trvalo mi to, byla siesta.
Borkovec, Petr: Přespal v úlu
Autor článku: Petr Borkovec - 17. 1. 2020
sloupek
Včera jsem už zas někomu vyprávěl o středoslovenských vesnických hospodách – furmanských krčmách, výhřevnách, pohostinstvích U Grófa, pivnicích Koliba a Kúria, gazdovských bistrech a športbarech s názvem Lysec, Turiec nebo Podhájka.
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Autor článku: Petr Borkovec - 24. 5. 2019
sloupek
Měl jsem štěstí a v jednom zastrčeném, trochu zanedbaném hotelu v Evropě potkal spisovatelku Bianku Bellovou. No, štěstí… víme, že Bianca má v posledních letech z českých autorů nejvíc zahraničních výjezdů, takže je na literárních cestách každý druhý den a v hotelové chodbě jsme ji – my, čeští autoři – už potkali všichni. Ale přesto.
Borkovec, Petr: Scény z vyučovacích hodin psaní
Autor článku: Petr Borkovec - 6. 9. 2019
sloupek
Vedle několika překrásných básní a toho, jaký je správný poměr ginu a vermutu v Martini (Flemingův Vesper poté zbledl a zůstal bledý), jsem si u anglického básníka Wystana Hugha Audena přečetl, co odpovědět, když se mě někdo zeptá, čím se v životě zabývám.
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice...
Autor článku: Petr Borkovec - 13. 4. 2018
sloupek
Spisovatelé do knihoven. Tenhle nápad dostal nevím přesně kdo a nevím, jestli ho odněkud neokopíroval. Ale to nevadí. Deset spisovatelů jezdí od loňského září číst a mluvit do knihoven v celé zemi. Každý měsíc jedna veřejná knihovna. Jezdím taky.
Borkovec, Petr: Spokojené nářky
Autor článku: Petr Borkovec - 23. 11. 2018
sloupek
Listopad rve, co může, rozednění trvá do setmění a kniha básní nepřitahuje – nežli přejdeš od jednoho rýmovaného čtyřverší ke druhému, čtyřikrát tě sevře širá chandra.
Borkovec, Petr: Štědrý den pana kapitána
Autor článku: Petr Borkovec - 18. 12. 2020
sloupek
Pět měsíců civilní vojenské služby v polovině devadesátých let (víc to nebylo, protože pak jsem onemocněl), které jsem prožil jako ošetřovatel v jednom pražském domově důchodců, jsem skoro beze zbytku vytěsnil z paměti.
Borkovec, Petr: Točka
Autor článku: Petr Borkovec - 5. 6. 2020
sloupek
Kousek mě svezl, tím to začalo. Přibrzdil autobus, odfoukl přední dveře, srovnal krok vozu s mým, vyklonil se od volantu, jako kdyby ho zdědil, a zlehka zavolal do deště: „Naskoč. Někam tě hodím.“
Borkovec, Petr: Tržiště Sándora Máraiho
Autor článku: Petr Borkovec - 18. 10. 2019
sloupek
Nedaleko katedrály svaté Alžběty, v Řeznické ulici v Košicích, stojí dům č. p. 35, kde prožil část dětství Sándor Márai – hvězda evropské literatury 20. století, která vyšla s velkým zpožděním. Novelu Svíce dohořívají jsme četli všichni a všichni jsme se těšili, že ji Miloš Forman zfilmuje. Sir Connery, co měl hrát hlavní roli, se taky nemohl dočkat. Nakonec se netočilo – a už nikdy nebude.
Borkovec, Petr: Úvod do veřejného čtení
Autor článku: Petr Borkovec - 1. 3. 2019
sloupek
„Je to trapný a fakt nekonečný. Co je to?“ Správná odpověď: autorské čtení. Hodinka utrpení s autorem, o níž Karl Kraus kdysi prohlásil (jako obvykle tak, aby holky koukaly), že „když spisovatel čte, je to, jako když kuchař jí“.
Borkovec, Petr: V Největších malířích
Autor článku: Petr Borkovec - 20. 11. 2020
sloupek
Jsem spisovatel na volné noze a kvůli wuchanské pandemii jsem se ocitl ve finančních potížích.
Borkovec, Petr: Vdovy na jaře
Autor článku: Petr Borkovec - 20. 3. 2020
sloupek
Zbídačený remíz, do něhož mrholí a který každou chvíli krátce zalije jarní šílené slunce. Pojďme si ten hlouček křovin, posvátný hájek mezi poli, rozebrat!
Borkovec, Petr: Vesnický book club
Autor článku: Petr Borkovec - 22. 11. 2019
sloupek
Na první setkání louňovického book clubu „v anglosaském stylu“, které se konalo pátého listopadu 2019, přišli do hostince U Šafratů tři čtenáři.
Borkovec, Petr: Writer in Residence
Autor článku: Petr Borkovec - 21. 9. 2018
sloupek
Lilo. Když konečně ve čtvrti Connewitz, kam zabloudil, natrefil na otevřené bistro, bez rozmýšlení se celou dlaní opřel do skleněných dveří. Přivítal ho barmanův kyselý obličej, za kterým se ukrývalo vyčítavé souvětí pojednávající o klice a její úloze v dějinách lidstva.
Borkovec, Petr: Za Alicí Wierpichovou
Autor článku: Petr Borkovec - 8. 5. 2020
sloupek
Ve středu 29. dubna zemřela po krátké nemoci v pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského zřejmě nejpozoruhodnější česká básnířka posledního dvacetiletí Alice Wierpichová. Na začátku prázdnin by jí bylo 73 let.
Borzič, Adam: Orfické linie
Autor článku: Markéta Kittlová - 6. 1. 2016
recenze
70%
Sbírka vyniká výrazným básnickým gestem, charakterizovaným vášnivou touhou subjektu uchopit a vyslovit celý svět. To nezní příliš pokorně – ale intenzivní tázání a účast, která je přítomná v každém básníkově pohledu, svědčí o tom, že v základu Borzičových divoce imaginativních básní není pýcha, ale osobní zaujetí pro skutečnost, citlivá a upřímná starost o svět.
Borzič, Adam: Rozevírání
Autor článku: Michael Alexa - 22. 3. 2012
recenze
Básník a člen literární skupiny Fantasía Adam Borzič, který bývá označován za angažovaného básníka, je ve své nové sbírce aktuální, ale i intimní a citlivý.
Boučková, Tereza: Rok kohouta
Autor článku: Pavel Janoušek - 6. 6. 2008
recenze
Nejnovější kniha Terezy Boučkové – a řekněme hned na začátku kniha literárně pozoruhodná – tematicky navazuje na autorčiny starší práce, zejména na Indiánský běh a scénář k filmu Smradi.
Boučková, Tereza: Rok kohouta
Autor článku: Tereza Boučková - 6. 6. 2008
ukázka
Zazvonila pevná linka. Poplach. Volali z hygienické stanice. Přišlo jim hlášení z nemocnice, že má náš syn Patrik svrab. Jako nejbližší rodinní příslušníci se proto máme ihned všichni dostavit k lékaři, abychom se začali léčit a nešířili dál tuto nepříjemnou infekční nemoc.
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Autor článku: Pavel Mandys - 16. 11. 2016
recenze
60%
Nová próza Terezy Boučkové dlouho působí jako nevýrazný blog: procházky se psem, starost o matku, zvlčilí synové a komentáře k politice i přečteným knihám. Teprve závěr všednodenní zápisky výrazně přesahuje.
Bouška, Kamil: Hemisféry
Autor článku: Michaela Kašičková - 17. 2. 2016
recenze
80%
Autor se v nové sbírce soustřeďuje na co nejpřesnější popis jevů pod povrchem skutečného. K pointám zraje neprvoplánově, pomalu a zvolna, zpravidla za přítomnosti melancholické atmosféry v mnoha variantách, od jemně nostalgické po dusivou.
předchozí strana
další strana
Strana 4 / 46:
1
2
3
4
5
6
7
8