Žánr non fiction

Kniha slavného sociologa a litevského filozofa je napsána brilantní, esejisticko-dialogickou formou a obsahuje řadu podnětných postřehů. Některé její soudy jsou však možná příliš paušalizující či přehnaně alarmistické.

Ještě před pár desetiletími jsme byli přesvědčeni, že ptáci jsou se svými maličkatými mozky odsouzení k životu nepříliš inteligentních tvorů, jejichž chování je víceméně přesně naprogramováno a jež jakákoli výraznější změna podmínek snadno vyvede z míry. V posledních desetiletích se však stále jasněji ukazuje, že kognitivní dovednosti ptáků jsou i díky specifické stavbě mozku mnohdy daleko vyšší, než jsme se domnívali.

Jakou roli hraje geografie v politickém uspořádání světa? Podle autora publikace o soudobé geopolitické situaci se i výrazné osobnosti a velké myšlenky pohybují v mantinelech předurčených právě geografií. I za jasně daných zeměpisných podmínek nám ale zůstává možnost volby.

Může být člověk sám o sobě chápán jako znak? Kdy je nůž textem? Nakolik se dá lidská komunikace formalizovat a převést do vzorců? I na tyto otázky hledají odpovědi Sémiotické studie, průřezový výbor z díla slavného německého sémiotika českého původu Rolanda Posnera.

Idea komunismu byla mimořádně svůdná. Oslovovala prosté dělníky i vzdělané vrstvy, její stoupenci horovali pro rovnost všech lidí, chtěli odstranit vykořisťování člověka člověkem, hlásali, že nastolí sociální rovnost a zamezí válkám. Mnozí zahraniční intelektuálové a umělci ji svým věhlasem zaštiťovali a dodávali jí zdání hodnověrnosti. Jen někteří však ze svého poblouznění procitli, tak jako autor knihy François Furet.

Jak je to s kanibalismem u kudlanek, pavouků či žraloků? Co má globální změna klimatu společného s požíráním mláďat u ledních medvědů? Kam se vypravila Donnerova výprava a jak vědci vypátrali původce onemocnění známého jako kuru? Pokud vás někdy zajímalo, co všechno se pod pojmem kanibalismus skrývá, jaký je jeho biologický význam či co víme o lidojedství v nejrůznějších kulturách, neměli byste tuto pozoruhodnou studii v žádném případě minout.

Sérii článků věnovanou překladatelům současné české literatury do němčiny uzavírá rozhovor s Veronikou Siska: překladatelkou z Mnichova, která si nejvíce oblíbila Michala Ajvaze, ale německojazyčnému publiku už zpřístupnila i řadu dalších českých autorů. Ve své disertaci se věnuje národním mýtům v současné české kultuře.

Výpravná kniha o historii života Inuitů na přelomu 19. a 20. století představuje neobyčejný etnografický počin, který především díky bohatému obrazovému materiálu dokumentuje rituály, hry, slavnosti i vztahy v této svébytné společnosti. Kulturní vývoj popisovaný v knize je již v mnohém minulostí, o to je tato připomínka cennější.

Otázek kolem aktuální non fiction je bezpočet. V recenzované knize, která se místy až příliš utápí v nářcích na Ministerstvo kultury, kritiky a vůbec na současné poměry, ale mnoho relevantních odpovědí bohužel nenajdeme.

Zajímavá a v českém prostředí průlomová publikace ukazuje Hanse Christiana Andersena v jiném světle, než v jakém nás provází od dětských let. Dozvíme se, proč vlastně Andersenovy texty působí neklidně, proč se dočkaly tolika přepracování a proč se pro ně hodí spíš označení příběh než pohádka.

Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.

Paměti ve své době významného podnikatele v oboru stavebnictví, pohostinství i ve filmovém průmyslu představují ne-li jedinečnou, pak svým rozsahem rozhodně mimořádnou sondu do českého hospodářského a společenského života první poloviny 20. století.

Článek představuje vydařené číslo časopisu Dingir, kde jsou zvířata pojednána v transkulturní a transdisciplinární perspektivě.

Druhý český překlad díla japonského básníka a blogera Naokiho Higašidy zase o trochu víc odhaluje myšlení lidí, které společnost ještě donedávna považovala za mentálně retardované. Setkání s velmi pestrým a intelektuálně zajímavým světem autistů, a to i těch, kteří nejsou příliš schopni verbálně komunikovat, může i nám ostatním pomoci být lepšími lidmi.

Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.

Zodpovědné včelaření je piplačka. Superorganismus zvaný včelstvo je sám o sobě tak dokonalý a samoudržitelný, že do něj může člověk vstupovat jen velmi opatrně a doslova po špičkách, aby jej nepoškodil a zachoval v plném zdraví. To včely mají včelaře, nikoliv naopak, a dobrý hospodář si tento fakt s láskou a pokorou uvědomuje. Kniha Zázračný svět včel nahlíží do života v úlu právě z perspektivy včel, lidský vstup je tu zmíněn až na druhém místě.

Čím česká literatura oslovuje čtenáře v Německu a ve světě? A oslovuje je vůbec? Zamýšlí se nad tím překladatelka Doris Kouba u příležitosti Lipského knižního veletrhu 2019, jehož bude Česká republika hlavním hostem. Rozsudek je to nemilosrdný, ale o to upřímnější.

Ein empfindsamer Mensch Jáchyma Topola; Ein Beitrag zur Geschichte der Freude Radky Denemarkové. Za oběma aktuálními překlady významných českých autorů do němčiny stojí Eva Profousová, díky níž promlouvají k německým čtenářům i Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Petr Zelenka a řada dalších. Co ji na české literatuře zajímá a nakolik těžké je pro ni nadchnout německé nakladatele? A může na tom něco změnit letošní Lipský knižní veletrh?

Vzestup populisty Trumpova typu autoři zasazují do celosvětového kontextu. Téma soumraku demokracie střídají příklady zemí, které se dokázaly nástupu totalitních ideologií ubránit. I když kniha přináší mnoho přesvědčivých analýz, praktická upotřebitelnost jejích rad je alespoň v našem geopolitickém prostoru někdy problematická.

V posledním díle zdařilé trilogie znovu ožívá z nemalé části zaniklý svět středoevropských židovských spisovatelů a s ním i osudy nejslavnějšího literáta, který se kdy narodil na české půdě. Autor zůstává věrný faktům, přitom ale Kafkův příběh zprostředkovává uvěřitelně a takřka románově.

Nová kniha o ateliéru abstraktní sochy na Akademii výtvarných umění sleduje odkaz našeho kulturního dědictví, který formovali významní umělci Hugo Demartini a Jindřich Zeithamml.

Uvařit něco zdravého po vánočním a silvestrovském obžerství? Kuchařka The Green Kitchen k tomu vybízí. Hyzdí ji ovšem nepovedený překlad na pomezí strojového převodu a dětsky neobratného pokusu. Původní anglické formulace z češtiny trčí jak připálený česnek.

Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.

Dánsko není pro každého ideální místo k životu, jak ukazuje psycholožka Andrea Hejlskov, která se rozhodne spolu se svými čtyřmi dětmi odstěhovat mimo civilizaci. V otevřené zpovědi se svěřuje s mnoha bolestmi i malými vítězstvími, které jí nový začátek uprostřed lesů přinesl.

Diskriminace, ponižování, perzekuce, vyhánění, vyvražďování – to jsou jen některé z důsledků postupu vládní moci proti části obyvatel, která se v některém z momentů 20. století ocitla v její nelibosti. A důvody? Národnostní původ, náboženství, politické přesvědčení, sexuální orientace nebo jednoduše „nežádoucí“ způsob života. Bolestivou kapitolu našich moderních dějin promýšlejí autoři ve třinácti studiích.

Víte, jak funguje budík ve vašem mobilním telefonu? A platební karta? Co má společného tělesné teplo s čidly pro otvírání dveří? A proč se nás doktor ptá, jestli máme tetování, když nás posílá na vyšetření magnetickou rezonancí? Pakliže na tyto otázky nedokážete odpovědět, ale rádi byste to napravili, není lepší cesty než sáhnout po nejnovější knize amerického popularizátora vědy, který protentokrát nechal stranou své oblíbené superhrdiny a zaměřil se na každodenní život obyčejných smrtelníků.

Je paměť něco jednou provždy daného, nebo se jedná o proces spojený s mechanismy jako přepisování, hniloba a recyklace? Autorčina důkladná znalost kulturních dějin jí dodává uklidňující pocit jistoty, že žádná technologická revoluce ve fungování a ukládání našich paměťových dat není tak radikální, aby se k ní nedal najít starší precedens.

Po informacích o pohnutých podzimních týdnech roku 1938 mizí vývoj událostí v Sudetech z učebnic dějepisu a tím i z povědomí širší veřejnosti. Tuto málo známou kapitolu novodobých českých dějin přibližuje práce německého historika.

Jak se na evoluci moderních lidí podíleli neandrtálci? Čím se kdysi živili lovci a sběrači z různých oblastí Evropy? Kdy a kde vzniklo zemědělství? Známe původ indoevropských jazyků? Nejen na tyto otázky se snaží s využitím výsledků nejnovějších archeologických a evolučně-genetických výzkumů najít odpověď informačně nabitá kniha švédské novinářky, ověnčená prestižní Augustovou cenou.