Dvě dívky z Reflexu, Čermák a Gašparec, komiksové stripy... se čtenáři vybaví, když zaslechne název tohoto komiksu. Není to dlouho, co vyšla první sebraná knížka stripů dvou kreslených hrdinek. Tehdy měli autoři strach, jak se na trhu ujmou. V současné době je na pultech další díl s podtitulem Ty vogo.

Už podtitul nás opětovně uvádí do světa -náctiletých protagonistek autorských stripů pánů Čermáka a Gašparce. Ti se pokusili zachytit a přiblížit generaci současných středoškoláků, jejich každodenní radosti i starosti. Na první pohled poněkud povrchně, ale jen na ten první. Ještě v žádném komiksu nebyla povrchnost zaznamenána do takové hloubky. Starosti dnešních -náctiletých přijdou většině čtenářů absurdní, obdivují proto autory za nehoráznou nadsázku, kterou ve svých výtvorech týden co týden projevují. Zkušenost však nakonec potvrdí, že nadsázky Milošové moc neužívají. Příběhy Hany a Hany jsou tvrdá realita.

U Hany a Hany můžeme sledovat určité posuny. Není to vývoj charakterový, ale tvůrčí. Zatímco v první knize se jednalo doopravdy pouze o sebrané stripy, ve druhé knize se autoři pokusili přidělit Hanám nějaký rámec, spojovat jednotlivé mikropříběhy ve větší celky, zkrátka a dobře udělat z Hany a Hany opravdový komiks. Zatím jsou sice někde na půl cesty, ale posun je značný a rozhodně k lepšímu.

Miloš a Miloš (autoři) představují v této knížečce i další protagonisty, kteří se zapojují do děje. Tvůrci totiž správně vytušili, že pouhé Hany by se dříve či později okoukaly. V tomto ohledu je zde patrná velice příjemná sebeironie obou Milošů, kteří se do komiksu sami pouštějí, když to uznají oni i Hany za vhodné.

Hany jsou si dokonce vědomy i toho, že jsou pouhé komiksové postavy, a nebojí se to na stránkách několikrát (možná že až mockrát) explicitně říci, podobný narativní postup je vložen i do úst ostatních postav.

Hany se staly součástí české popkultury a nedalo jim to ani tolik práce, stačilo, aby to byly jednoduše kreslené hezké holky, které budou moct kluci milovat (jak se říká v komiksu). Něco na této myšlence bude. Hany o sobě sice tvrdí, že jsou chytré, ale daleko více jsou hezké a roztomile hloupoučké. Je jim sedmnáct a v tomto věku bývá lidem ještě odpouštěno. Proto i čtenáři odpouštějí autorům, že 30 % point v Reflexu je dělaných jako přes kopírák.

Naštěstí nová kniha dává větší prostor k vyjádření a rozvinutí myšlenek, a i když v závěrečné pasáži knihy, která tvoří nejkonzistentnější část, můžeme vytknout Milošům plýtvání prostorem, podařilo se jim posunout Hanu a Hanu za hranice týdeníkového stripu.

Hana a Hana jsou v zásadě jediný zcela svébytný komiks, který byl za posledních deset let na české scéně vytvořen a prosadil se. Ostatní česká tvorba, kterou můžeme spatřit na pultech knihkupectví, čerpá buď ze zahraničních stylů a autorů, nebo se jedná o pouhou politickou satiru. Hana a Hana jsou svébytným česko-slovenským projevem, a už proto si zaslouží ocenění. Pokud Milošové neusnou na vavřínech a budou Haničkám věnovat stejné úsilí jako v knize druhé, mohli bychom se ještě dočkat milých překvapení.