Jerzy Franczak
Franczak, Jerzy

Jerzy Franczak

Polský prozaik, básník, esejista a literární vědec (syn polského básníka Stanisława Franczaka). Získal ocenění v mnoha literárních soutěžích a obdržel několik státních stipendií. Jeho texty jsou přeloženy do italštiny, francouzštiny, němčiny, angličtiny a češtiny. Sám překládá z francouzštiny.

Narodil se v Krakově (1978), kde s rodinou stále žije. Polský prozaik, básník, esejista a literární vědec (syn polského básníka Stanisława Franczaka) vystudoval polský jazyk a literaturu na krakovské Jagellonské univerzitě. Studium uzavírá knihou Rzecz o nierzeczywistości. "Ferdydurke" Witolda Gombrowicza i "Mdłości" Jean-Paul Sartre’a ("Ferdydurke" Witolda Gombrowicze a "Nevolnost" Jean-Paul Sartra, 2003). V roce 2007 obhájil doktorskou práci, viz. Poszukiwanie realności. Światopogląd polskiej prozy modernistycznej (Hledání skutečnosti. Světonázor polské moderní prózy) na fakultě Antropologie literatury a kulturních studií UJ, kde nyní pracuje jako odborný asistent.

Získal ocenění v mnoha literárních soutěžích a obdržel několik státních stipendií. Jeho texty jsou přeloženy do italštiny, francouzštiny, němčiny, angličtiny a češtiny. Sám překládá z francouzštiny.

Pracoval jako rozhlasový a televizní redaktor, v současné době uvádí pořad polské veřejnoprávní televize (TVP Kultura) věnovaný knižním novinkám Čítárna (Czytelnia).

Od roku 1994 vydává své básně, prozaické a jiné texty v mnoha polských (Twórczość, Odra, FA-art, Kresy, Topos, Dekada Literacka, Rita Baum, Studium, HA!art, Lampa a další) a zahraničních kulturně-literárních časopisech (Babylon, Action Poetique, Semicerchio, Protimluv). V letech 1999-2006 redigoval časopis pro literaturu a umění „Nowy Wiek".

V roce 1997 mu vyšla první z řady jeho básnických sbírek nazvaná Samoobsługa (Samoobsluha). Psaní poezie se věnoval až do roku 2006 (básnické sbírky: Półmrok (Přítmí, 1998; Języki lodowca, (Jazyky ledovce, 2000); Król rdzy, (Král rzi, 2006). V současnosti o sobě tvrdí, že jako básník skončil.

 

Skutečným jádrem jeho dosavadní tvorby jsou prozaické texty. V roce 2001 se Franczak – prozaik představil nejprve knihou Trzy historye (Tři příbjehy) a poté drobnými texty pro sérii nezávislých nízkonákladových samizdatů, např. Apokryfy (1998), Bajka o człowieku, wilku i księżycu (Pohádka o člověku, vlku a měsíci, 2000), Podróże do wielu odległych bajek świata (Putování do mnoha vzdálených světových pohádek, 2001), Wyprawa do krajów Beneluksu (Výprava do zemí Beneluxu, 2001), Bajka o człowieku (Pohádka o člověku, přel. do němčiny Ein Märchen vom Menschen, 2004), Bajka o domu którego nie ma (Pohádka o neexistujícím domovu, 2005) a sbírku povídek Algi, kalki, zębatki (Řasy, kalky, ozubnice, 2004) vydaných v letech 2001-2006 občanským sdružením „Świat Przedstawiony”, jako výsledek kongeniální Franczakovy spolupráce s krakovským výtvarníkem (grafikem a fotografem) Piotrem Kalińskim (alias PIO), mj. hlavním hybatelem krakovského klubu LOKATOR.

 

V roce 2004 vychází Franczakovi kniha povídek Szmermele, kterou si autor definitivně vysloužil nálepku nepřehlédnutelného prozaika a v roce 2007 rozšiřuje svůj žánrový záběr o, v jistém smyslu velmi intimní, knihu esejů Grawitacje (Přitažlivosti). V roce 2008 jsme si mohli konečně přečíst román Przymierzalnia (č. Převlékárna, 2009), který si několik let poležel v autorově šuplíku a ve kterém se poprvé výrazněji objevuje inspirace Dantovou Božskou komedií. Na podzim roku 2009 vydal pod hlavičkou jednoho z nejprestižnějších polských nakladatelství (Wydawnictwo literackie) první knihu ze zamýšleného několikadílného románového cyklu, pro kterou je dantovské téma zásadním inspiračním zdrojem. Kniha má název Nieludzka komedia (Nelidská komedie).

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse