Mozaikovitý román nabízející vzrušení detektivky rekonstruuje příběh jedné židovské rodiny od dvacátých let minulého století až po současnost.

Čtenář se pomocí polyfonních vypravěčských hlasů, deníkových zápisků a dopisů postupně seznamuje s osudy rodin Löwyových a Lévaiových. Neustálý pohyb a prolínání časových rovin a vypravěčské perspektivy ho vtahuje stále hlouběji do labyrintu příběhu. V široce rozvětvené struktuře románu promlouvají i dva bezejmenní vypravěči – muž a žena –, členové historií rozdělené rodiny, kteří nemají ani potuchy o tom, že jsou příbuzní. Přestože se neznají, potkávají se v tramvaji a nezávisle na sobě se pouštějí do pátrání po kořenech téhož rodinného příběhu. Oba tak čelí historii rodiny, identifikují se s ní a skrze své pátrání nalézají sebe sama. V jednotlivých vypravěčských rovinách vyplouvají na povrch další a další detaily, protože jsou však hlasy obou narátorů odděleny, jejich zjištění zůstanou pouze fragmentárními úlomky celé pravdy a ani jeden z nich pátrání nezavrší. Nikdy nesloučí své poznatky o historii rodiny, a jelikož nad nimi nestojí žádný vševědoucí vypravěč, je jen na čtenáři, aby poskládal střípky jednotlivých vyprávění a složil je do smysluplného celku.