knihy - recenze

Attila Bartis
A Nyugalom

Attila Bartis: A Nyugalom (Klid), vydalo Magvető, 2001, 325 stran

Na letošním knižním veletrhu Svět knihy budeme mít jedinečnou příležitost setkat se se současným maďarským spisovatelem Attilou Bartisem, autorem, který je českému čtenáři zatím neznámý, ve světě však sklízí velké ohlasy. Jeho román A Nyugalom (Klid) z roku 2001 byl přeložen do jedenácti jazyků a zaznamenal velký úspěch zejména v Německu.

Román je komorním psychologickým dramatem, místy připomínajícím Pianistku Elfriede Jelinekové, a zároveň zdařilým portrétem éry uhasínajícího socialismu v Maďarsku.

Mladý, svobodný spisovatel Andor Weér žije v budapešťském bytě se svou matkou Rebekou, narcistickou divadelní herečkou, která pro svůj pocit sebeuznání těží výhradně ze slávy a obdivu druhých lidí a vnímá je pouze jako prostředky k uspokojení vlastních potřeb. Andor i jeho sestra Judita jsou jejím bezcitným, lhostejným a zcela neempatickým chováním frustrováni. Ze zoufalé touhy upoutat matčinu pozornost a získat její lásku předstírá Andor ve svých deseti letech, že oslepl, a později hledá útočiště v psaní. Judita se uchyluje ke hře na housle. Poté, co se dívka nevrátí z jednoho zahraničního výjezdu na Západ, je matka vytlačena z centra divadelního dění. Záhy na to se doslova nehne z bytu, různými způsoby syna tyranizuje a udržuje ho v závislém postavení. V ponuré, tísnivé atmosféře bytu si Andor, obklopený divadelními kulisami, zažívá společně s matkou jakousi smrt zaživa. Aby z této stísněné atmosféry, připomínající hrobku, unikl, obchází literární akce, hledá únik v barech a v lůně erotické lásky. Ani tělesné opojení, místy ústící v brutalitu a násilí, ho však nevysvobozuje ze spárů patologického vztahu s matkou, jenž se pro něho stává zdrojem bezbřehého zoufalství, z kterého není úniku.

Román eskaluje v momentě, kdy se hlavní protagonista setkává na mostě Svobody s Eszter, jež ho zachrání před skokem do Dunaje a ke které rázem vzplane. I dívka si prošla v životě řadou traumat a jejich vztah se po počátečním opojení mění v kaskádu dalších zranění. Potrat, ústav pro choromyslné, šokující odhalení, vzájemné ponižování, destrukce.

Andorova matka Eszter hluboce nesnáší za to, že od ní syna odtrhává, a snaží se jejich vztah permanentně ničit, Eszter naopak naléhá na Andora, aby se odpoutal od matky, a je z jejich semknutého vztahu zoufalá. Andor se ze závislosti k matce však není schopen vymanit, přestože Eszter miluje, a tak se postupně zamotává do sebezničující vztahové pasti. Jednoho dne se nakonec vzbouří a zůstane u Eszter přes noc. Když se vrátí druhý den domů, nalezne matku mrtvou…

Román je fascinujícím dílem, které má daleko k vykalkulovanému pokusu o šokující psychologizující román. Z příběhu je patrná autorova hluboká znalost psychoanalýzy a schopnost autentického ztvárnění prožitku bolesti, jenž sublimuje v jeho hutném jazykovém stylu. Dílo má rafinovanou narativní strukturu, v níž je hlavní dějová linie cyklicky přerušována retrospektivními pasážemi a reflexemi, a dominující, psychologická vrstva románu je paralelně podtrhována rovinou sociografickou, v které sledujeme postupné zhroucení režimu v Maďarsku, přezdívaného gulášový socialismus.

Doufejme, že se nám v budoucnu dostane do rukou český překlad.

© Kateřina Horváthová

Související články

diskuze

Vložit nový příspěvek