Ukrajinský novinář a spisovatel Jurij Makarov se narodil roku 1955 v bulharské Sofii v rodině ruských emigrantů. Jeden jeho děd byl kněz, kvůli kterému se rodina vrátila na Ukrajinu, když bylo Jurijovi sedm let. Děd poté působil v Luhansku. Druhý děda byl kapitánem gardy v Petrohradě. Matka byla komorní zpěvačka, sólistka kyjevské filharmonie. Otec vystudoval chemii, později byl politický vězeň, žije ve Francii.

Makarov se považuje za rodilého Kyjevana. Dům, který patřil jeho předkům, dosud stojí, nachází se v něm celní správa. Vystudoval románskou a germánskou filologii (1972–77), vyučoval francouzštinu, tlumočil filmy, pracoval jako reportér, psal scénáře pro reklamní spoty, podílel se na natáčení dokumentárních filmů. Od roku 1995 působil v televizní stanici 1+1 a stal se její nejznámější tváří, zvláště v období tzv. pomerančové revoluce. Mezi lety 2008 a 2009 pracoval pro TV 1. národní jako vedoucí projektu Kulturní fronta. Od roku 2009 je šéfredaktorem nezávislého týdeníku Ukrajinskyj tyždeň.

Byl čtyřikrát ženatý, hovoří anglicky, francouzsky a bulharsky.

Kniha Kulturnyj šar (2003) je jeho debutem v žánru masové literatury. V roce 2010 mu vyšel román Henij miscja (Génius místa), roku 2005 kniha esejí Lysty do neznajomky (Dopisy do neznámé).