Khalid Hussain byl jedním z hostů letošního veletrhu Svět knihy. Tento blok veletrhu obohatil tradiční pohled na severskou literaturu a ukázal ji v poněkud jiném, neseverském světle.

V severské literatuře se během posledních třiceti let objevilo nové téma, které pramení z kulturněpolitické situace nejen ve Skandinávii, ale v celé Evropě. Silná vlna přistěhovalectví s sebou přinesla generaci spisovatelů, kteří ve své tvorbě reflektují život v multikulturním světe. Je příznačné, že téma krize identity a života ve světe dvou odlišných kultur oslovuje především autory, jež mají neskandinávské kořeny.

Khalid Hussain (nar. 1970) se narodil v Pákistánu a v roce 1975 emigroval do Norska. Tento spisovatel je příslušníkem nejpočetnější minority žijící v Norsku, kterou jsou právě přistěhovalci z Pákistánu.

Autor na sebe upoutal pozornost již v 16 letech, kdy vyšel jeho román Pakkis (1986). Hussain byl prvním nenorským autorem, který vydal román v norštině. Hussainův román se navíc četl a vzbuzoval silné emoce.

Hlavní postavou knihy, jež se prodala ve více než 60 000 kusech, je patnáctiletý chlapec Sajjad. Sajjad, který žije v Norsku s celou svou rodinou již od čtyř let, reflektuje svůj každodenní život ve škole i doma. Sajjad se marně snaží zapadnout jak do norské společnosti svých vrstevníků, tak do vlastní rodiny. Téma knihy je zřetelně vidět z této krátké ukázky: „Ve škole se chovám jako ostatní norští kluci, a doma se chovám tak, jak se sluší na pakistánského kluka.“

V roce 1990 vydal Hussain román Ondt landskap (Zlá země). Khalid Hussain se v poslední době intenzivně věnuje především filmu, je autorem scénářů k několika kratším i celovečerním filmům. Jeho poslední scénaristický i režisérský počin nese název Import Eksport a pojednává o milostném vztahu norského chalpce a pakistánské dívky.

Mezi spisovatele-přistěhovalce, můžeme-li je tak nazvat, se v Norsku řadí i český spisovatel Michael Konůpek. Ingeborg Kongslien, která se na univerzitě v Oslo zabývá norskou imigrantskou literaturou, ve svých studiích jmenuje především Konůpkův román I sin tid (Ve své době), v němž je jasně vidět střet středoevropské a severské kultury.

Z dánské imigrantské literatury jmenujme alespoň Rubéna Palma, který pochází z Chile, ze švédské literatury potom např. Theodora Kallifatidese, jehož kořeny sahají do Řecka.

Domovská stránka autora