Státní cenu za překladatelské dílo uděluje Ministerstvo kultury ČR od roku 1996. Jejím historicky prvním nositelem se stal Josef Hiršal a za téměř dvacet let najdeme na seznamu laureátů největší jména českého překladu a spolu s nimi i pestrou paletu jazyků. Františka Fröhlicha oceněného v roce 2006 letos po zásluze doplnila další přední překladatelka ze severských jazyků Jarka Vrbová (nar. 1950).

Od devadesátých let představuje čelní osobnost české skandinavistiky. Do češtiny přeložila přes sedm desítek děl nejvýznamnějších současných severských autorů, a to zejména norských. Za všechny, jež pro český knižní trh objevila a jejichž překlady prosadila, jmenujme Josteina Gaardera a jeho slavný román o dějinách filozofie Sofiin svět, který se u nás dočkal nesčetně dotisků.

Pro své překlady si vybírá literárně výjimečné knihy, jež v sobě vždy nesou hlubší výpověď o člověku, přírodě či o Skandinávii samotné. Sama přiznává, že často sahá po autorech či autorkách jí samotné generačně blízkých. Díky jejím překladům poznáváme chudé rybářské Norsko v románech Roye Jacobsena, šedé poválečné Oslo v příbězích Larse Saabyho Christensena, ale také dnešní bohaté ropné Norsko, jehož autoři jako Morten A. Strøksnes volají po zachování divoké přírody a čistého moře. V textech Pera Pettersona, Ingvara Ambjørnsena či Tomase Espedala zase čteme o životě, smrti i složitosti mezilidských vztahů. V překladatelském portfoliu Jarky Vrbové však nechybějí ani klasici severské literatury jako Astrid Lindgrenová, Aksel Sandemose či Herbjørg Wassmo.

Jarka Vrbová se dokáže s autorem naladit na stejnou vlnu, rozumí jeho způsobu vyjadřování a smyslu, jenž se za ním skrývá, a věrně zobrazuje zádumčivost a málomluvnost severských spisovatelů. Ve svých překladech se vždy snaží vystihnout přesnou atmosféru výchozího textu, s originálem pracuje citlivě a do češtiny jej převádí zcela přirozeně.

Zásadní roli sehrála Jarka Vrbová jako pedagožka. V letech 1990–2005 působila v oddělení nordistiky na katedře germanistiky FF UK, kde vychovala několik generací českých skandinavistů. Opakovaně zde iniciovala vznik studentských povídkových antologií, na nichž se podílela jako redaktorka. Studenty vedla k lásce k překladu a jazyku a svým entuziasmem pro obor motivovala mnohé z nich k tomu se překladatelstvím a literaturou zabývat po celý život. Je také autorka několika učebnic norštiny a dvou slovníků. Propagaci severské literatury pomohla v mnoha směrech, a to i tím, že patřila k zakládajícím členům časopisu iLiteratura, který od svého počátku literaturu všech skandinávských zemí sleduje a recenzuje. 

Za překladatelské dílo již dříve získala cenu Magnesia Litera (2019) a opakovaně Zlatou stuhu. Za přínos v oblasti norsko-českých kulturních vztahů obdržela od norského krále Haralda V. roku 2009 Řád za zásluhy s titulem Rytíř první třídy.

Přehled ocenění, překladů, publikační činnosti i vedení studentských projektů Jarky Vrbové je k dispozici na Wikipedii.