Nesnáším, když se tvrdí, že španělskou prózu zachrání vyprávění dobrých příběhů. To přece nejde! Musí být rovnováha mezi radostí z vyprávění příběhů a experimentalismem. Nemůže se psát podle vzorů z 19. století, jako by neexistoval dadaismus, surrealismus, abstrakce, nový román nebo Celan. A není pravda, že já nic nevyprávím.