Rézi ještě jako dítě školou povinné v Labutím domě nejprve drhla schody, než se propracovala ke svému snu stát se kostýmní návrhářkou a pracovat v módním salonu, který měl sídlo na stejné adrese. Nebýt však její píle, pokory a upřímného nadšení, odvíjel by se její příběh úplně jinak.

Od devadesátých let se věnuje překladům ze severských jazyků, překládá nejen beletrii, ale i technické a právnické texty. Je však také úspěšnou spisovatelkou knih pro děti. V rozhovoru vypráví o tom, v čem tkví náročnost technických překladů a jak se tato práce liší od překládání beletrie. Prozrazuje také, čím je specifické psaní knih pro děti.

Nová knížka Daniely Krolupperové neporušuje kontinuitu s dosavadní autorčinou tvorbou. Spojení naučně poznatkové nebo formativní složky s příběhem je jádrem větší části jejích próz a obdobné propojení použila i nyní.

Ze začátku vám možná bude titul knihy připadat komický: o čem všem se dnes pro ty děti nepíše?! Když se však pustíte do první kapitoly, příjemně vás překvapí prostý vypravěčský styl i nevšední umělecké ilustrace Zákeřných keřů.