Mašek, Vojtěch a kol.
Návrat Krále Šumavy 2

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

„Tohle – a fejeton, pane? Toto – a kytka na klobouku internetového večerníku? Ani jako causerii to nevybojujete. Neruda se obrací v hrobě, Hálek už obrácen natrvalo!“

Petr Borkovec byl vloni nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Nijak by nepřekvapilo, kdyby se mezi nominovanými objevil i letos – ačkoliv v jiné kategorii. Na konci loňského roku totiž vydal tento autor knihu fejetonů, sloupků a kratších próz nazvanou Petříček Sellier & Petříček Bellot. I kdyby to však nakonec s cenou Magnesia Litera nevyšlo, jedno ocenění už Borkovec získal – cenu Tvárnice časopisu Tvar, kterou mu udělil kritik roku Jan M. Heller.

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Přivedla jsem si domů kočku. Stříbrnou mourku s černými tlapkami. Předcházelo tomu dlouhé váhání. Zvládnu mít někoho pořád u sebe, starat se o něj, naslouchat jeho mňoukání? Kočku jsem nikdy neměla, jen ptáčky. Byla jsem zvyklá, že to poletuje a švitoří, pitvoří se u rozhlasových zpráv a každou chvíli přistane na rameni. Ptáci někdy v nestřeženou chvíli uletěli jižním oknem. Kočku budeš mít i dvacet let, to ti bude… padesát šest! řekl zlomyslně můj přítel.

Prostor povídek Vratislava Kadlece zabydlují velmi obyčejní lidé. Autor je však staví před situace neobyčejné, absurdní až fantastické. Mnohdy tak nejen postavy, ale i čtenáře nutí opustit svět logiky, kterou jsme – slovy jedné z postav – „nemocní“.

Autorovy příznivce jistě nepřekvapí, že ani v této knize nechybí Ajvazovy oblíbené motivy: města, putování a pátrání po nějaké záhadě. Protagonista na své románové misi zavítá hned do několika metropolí, do kterých ho zavádí snaha odhalit tajemství nenápadného a zároveň velmi podivuhodného předmětu.

Klimatická krize a její dopady dnes už nejsou jen tématem vědeckých konferencí a ekologických organizací, nýbrž se jimi zabývají i umělci a kulturně činné osoby (teď už jen zbývá, aby se o ně opravdu začali zajímat i politici). Téma enviromentální poezie v poslední době rezonuje i českým literárním prostorem. Do tohoto kontextu vstupuje kniha Olgy Stehlíkové O čem mluví Matka, když mlčí.

Druhý díl komiksové dramatizace osudů slavného převaděče Josefa Hasila se zaměřuje na konfrontaci obezřetného chytrého hrdiny a Státní bezpečnosti, která na něj chystá léčky.

Labuť jako symbol svobody, ošklivé káčátko měnící se v elegantního dospělého ptáka, labuť jako něco nedotknutelného, nádherného. Slovenský autor rozehrává mnoho významů tohoto symbolu. Kniha pojednávající o životě žen ve stalinském gulagu se soustředí především na naději a svobodu – vždyť co může být pro vězeňkyně bez budoucnosti více ohromující než hejno labutí, které jim v oplocené zóně přelétá nad hlavou.

Umíte psát dopisy politickým vězňům? Já ne. A víte, jak chutná moře na Krymu? Já ano.

Být divný je v pořádku. Toto celkem jasné a jednoduché sdělení si cestu k těm, kteří ho skutečně potřebují slyšet, obvykle hledá těžko. Zároveň se z něj může snadno stát klišé. Petra Soukupová jej naštěstí zprostředkovává s odzbrojující vypravěčskou přímočarostí a díky komplexní povahokresbě.

Otevřenost a kritičnost, umění vylíčit i zhodnotit, osobní a bystré formulace – i to jsou charakteristiky téměř čtyřsetstránkového souboru recenzí a esejí teatroložky, kritičky a překladatelky Zuzany Augustové.

V době, kdy se v Česku vedou disputace o možnostech milostného románu, o tom, jak psát o lásce, pokud to vůbec ještě jde, vychází překlad milostné novely Marty Dzido, která místo množení metaliterárních triků jednu z takových možností nabízí. A je to možnost intenzivní, senzuální a jazykově nebanální.

Radost a uznalé pokyvování hlavou na straně jedné, vztek a zděšení na straně druhé. Loňské udělení Nobelovy ceny za literaturu rakouskému prozaikovi, dramatikovi a esejistovi Peteru Handkemu pořádně rozvířilo poklidnou hladinu evropských literárních vod. Vášnivá debata o rozhodnutí Švédské akademie uzavřela nebývale plodný rok rakouské literární scény.

Petr Luňák ve své nové knize podává devadesátá léta tak trochu jinak – očima podivínů z univerzit, jejichž pohledem vypadají některé události ještě absurdnější nebo grotesknější, než ve skutečnosti byly. Absolventům humanitních fakult (a nejen jim) přijdou mnohé postavičky jistě velmi povědomé.

Mary se po dvaceti letech vrací do rodné Argentiny, odkud kdysi uprchla. Co ji sem zavedlo, to dlouho netuší ani ona sama. V románu, který kritici charakterizují označením detektivní fikce, argentinská spisovatelka Claudia Piñeirová popisuje, co všechno najednou, po tak dlouhé době, prožívá žena, která kdysi přišla o to, co nejvíc milovala.

Debutový román australské spisovatelky Sam Hawkeové vyhrál cenu Ditmar i Aurealis a vysloužil si pochvalné zmínky od řady známých autorů fantasy. Bohužel žádná velká žánrová revoluce se nekoná.