Richterová, Hana
Hluchá místa

Čekala jsem, že na čtení poezie přijdou dva lidi. Možná s nakladatelem i tři. Jenže v Latinské Americe se říká, že obrátíš kámen a spolehlivě pod ním najdeš básníka.

Protagonistou románu je bývalý český novinář, který na rodičovské dovolené ve Francii píše román. Vypráví v něm o ženě, jejímž životním posláním (či prokletím?) je tvořit zázemí rodině stěhující se po celém světě podle toho, kam manžela zrovna vyslal nadnárodní zaměstnavatel. Koncept románu v románu zdůrazňuje akt psaní a zároveň, jak už je u Platzové zvykem, násobí, kombinuje a převrací řadu motivů a situací, z nichž opakovaně vyvstává hledání vlastního sebeurčení.

Finský lingvista Kai Donner neputoval na Sibiř za exotikou, ale za poznáním dávné minulosti svého národa. Na základě jeho dvou cest uskutečněných v letech 1912–14 a věnovaných výzkumu jazyků, tradiční kultury i každodenní reality původních obyvatel, tehdy vznikla kniha, již lze dnes považovat za nadčasovou.

Měl ve třicátých letech lepší život syn třídního nepřítele v Sovětském svazu, nebo uprchlík žijící v Československu? Z pohledu dvanáctiletého chlapce není odpověď zdaleka jednoznačná, na své životní odyseji ale hrdina zjišťuje, že v předvečer druhé světové války to měl jednoduché jen málokdo.

Paleček je lstivý, Malenka laskavá. Ale i ona zažívá dramatické chvíle. Staronová česká verze Andersenovy pohádky je laskavá a lstivá zároveň. Kombinuje šedesát let staré líbivé ilustrace Marie Fischerové-Kvěchové s dramatizujícími verši Radka Malého.

Legie, Mnichov, Terezín… V osudech armádního generála Ludvíka Krejčího se nápadně prolínají velké a malé dějiny: fragmenty generálovy korespondence a jeho nedokončené paměti provedou čtenáře od roku 1917 až do sedmdesátých let. Poučné a napínavé čtení ocení nejen laické publikum, ale i historici.

Románová prvotina autorky srbského původu, pocházející z území dnešního Chorvatska a žijící už delší dobu v Praze, ženský pohled na průniky občanské války a osobního života.

Letos potřetí se v předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien udělovala Rakouská knižní cena. Porota svým rozhodnutím možná leckoho překvapila. Z pětice nominovaných totiž nakonec prstem ukázala na Daniela Wissera, respektive jeho román s poeticky znějícím názvem Königin der Berge (Královna hor). Hlavní hrdina, vozíčkář Turin, se v něm potýká s roztroušenou sklerózou a bolestivá životní zklamání utápí v alkoholu.

Byl Karl May pouhý hochštapler a lhář? Ano i ne, říká autor životopisného románu, jehož název bychom mohli přeložit jako „Mihotání pravdy nad pouští“. Při rešerších se vydal po stopách jediné Mayovy výpravy do Orientu, zmapoval ale i spisovatelův osobní život včetně nezvyklého milostného trojúhelníku.

V prvotině Hany Richterové se čtenář hned v úvodní básni musí vyrovnat se zvláštním napětím, které plyne z autorčiny nerozhodnosti, zda důvěřovat, či naopak nedůvěřovat básnickému slovu. Tato tenze pak prochází celou knihou jako červená (v případě Richterové spíše bílá a na první pohled neviditelná) nit.

O tvrdém sporu tradiční africké a moderní evropské literatury, o generačních střetech mladých afrických intelektuálů a respektované rady starších – román konžského autora používá moderní literární postupy, ale prostupují ho i prvky typické pro africkou tvorbu. Kniha, kterou Georges Ngal napsal v 70. letech, i dnes působí jako silné svědectví a zajímavý literární experiment.

Příběh „nejneúspěšnější polární výpravy v dějinách“ ožívá v knize na pomezí reportáže a literatury faktu. Vyniká úžasným grafickým zpracováním a detailními rozbory pramenů přinášejícími několik zásadních objevů, textová část však lehce zaostává.

Cestopis má být především cesta k introspekci, etnografické pojednání má napomáhat uchopení hodnot vlastní kultury a civilizace. Donnerova kniha Na Sibiři mezi Samojedy obojí naplňuje. Navíc je po finském způsobu zároveň sarkastická i dojemná a přes poměrnou vnější nesoudržnost textu ji lze číst jako vzrušující příběh.

Vrbami porostlý ostrůvek vyčnívající uprostřed rozbouřeného Dunaje se stává útočištěm dvou cestovatelů, kteří poznenáhlu zjišťují, že co se jevilo jako záchrana, může přinést nevyhnutelnou zkázu.

Egyptský spisovatel Nadžíb Mahfúz, jediný arabský nositel Nobelovy ceny za literaturu, v próze vystavěné na půdorysu středověkých cestopisů, doufá, že objeví dokonalé státní zřízení. Škoda, že z díla této ikony moderního arabského románu si téměř nic nelze přečíst v českém překladu.

Třetí román Sarah Winmanové nabízí poutavý příběh o lásce, nemoci a smrti. Autorka v něm s poetickou lehkostí zpracovává sociální témata a především rozehrává vnitřní drama postav, které se potýkají s nekonvenční láskou a svou jinakostí, s níž se později ony i jejich okolí smíří.

Téma národa a vlastenectví se v posledních letech stalo hojně diskutovaným v odborné obci, v politice i v běžných hovorech občanů. Co národ a češství vlastně jsou a jak o jejich duchovních a kulturních tradicích smýšlet v roce 2018?

Komu letos patřil uznalý potlesk při udílení výročních literárních cen v Německu, Rakousku a Švýcarsku? Přinášíme stručný přehled oceněných knižních novinek.