Oleandr, prudce jedovatý, zato krásný a opojně vonící keř je symbol prolínající se tvorbou Federica Garcíi Lorky, na nějž odkazují překladatelky nové poetické sbírky tohoto básníka. Učaruje tento výbor čtenáři stejně tak jako vůně oleandru?
Tak nějak se to sešlo a tento měsíc dělám porotkyni ve dvou dětských literárních a jedné středoškolské esejistické soutěži. Soutěž dětských prací je plná princezen, zámků, neviditelných plášťů, draků… a taky strachu ze šikany, pocitů neviditelnosti a… a raději volám organizátorce soutěže, protože v jednom textu je té bolesti nějak příliš a kluk v textu skáče ze střechy zámku, protože to už nemůže vydržet.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní…
Oleandr, prudce jedovatý, zato krásný a opojně vonící keř je symbol prolínající se tvorbou Federica Garcíi Lorky, na nějž odkazují překladatelky nové poetické sbírky tohoto básníka. Učaruje tento výbor čtenáři stejně tak jako vůně oleandru?
Autor knihy Jak Island změnil svět přibližuje Island hromadně skupovaný cizími investory, zamýšlí se nad možným přínosem Islandu modernímu světu v oblasti ekologie a kulinářství a v neposlední řadě prozradil, čím popudil tehdejšího islandského prezidenta.
Nela Bártová na sebe strhla pozornost už svým básnickým debutem, který se v roce 2021 dočkal nominace na Magnesii Literu za debut roku. A nutno říct, že ve své druhé sbírce Házeliště granátů je ještě přesvědčivější.
Novinář Zbigniew Rokita pochází z dnes polských, dříve německých Hlivic, a má předky polské i německé. Ve své knize formou reportáží i rozhovorů s odborníky pozoruhodně zkoumá, jaká je identita této oblasti, nakolik tam nově příchozí po roce 1945 zakořenili a zda mají nějaký identitotvorný příběh.
Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.
Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.
Nela Bártová na sebe strhla pozornost už svým básnickým debutem, který se v roce 2021 dočkal nominace na Magnesii Literu za debut roku. A nutno říct, že ve své druhé sbírce Házeliště granátů je ještě přesvědčivější.
Novinář Zbigniew Rokita pochází z dnes polských, dříve německých Hlivic, a má předky polské i německé. Ve své knize formou reportáží i rozhovorů s odborníky pozoruhodně zkoumá, jaká je identita této oblasti, nakolik tam nově příchozí po roce 1945 zakořenili a zda mají nějaký identitotvorný příběh.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Téměř sto let po své smrti zůstává Rjúnosuke Akutagawa jedním z nejvýraznějších autorů japonské literatury. Sbírka Život jednoho blázna ukazuje tohoto povídkáře v celé šíři – jako citlivého pozorovatele moderní doby, neúnavného hledače krásy i člověka zápasícího se svými démony.
