Básnířka má těžkou práci / spojit fakta a legraci, říká Tereza Marianová v básni věnované rychlosti koňského kroku. Při pročítání jejího nejnovějšího počinu, kde se snoubí encyklopedický charakter, výtvarná invence a poetické hříčky, lze nicméně konstatovat, že konkrétně tahle práce se básnířce a ilustrátorce vydařila.
Obvykle to začne nějakou maličkostí, detailem, který mě přepadne ze zálohy, jako japonský tanečník Min Tanaka v případě mé právě rozepsané prózy, který se mi zjevil u laviček v zanedbaném koutu pražské Thomayerovy nemocnice. Tou dobou jsem přitom měla rozepsaného něco zcela jiného – text o muži, který v této nemocnici pracuje jako sanitář a v prostřizích mezi dopravou pacientů po vyšetřeních se ve vzpomínkách vrací do osmdesátých let, které prožil mezi máničkami, raziemi policajtů, svojí kapelou a chlastem.
Podzim roku 2024 představoval přelomové období nejen pro francouzsko-alžírské vztahy obecně, ale také pro dva významné a oceňované alžírské…
Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací…
Básnířka má těžkou práci / spojit fakta a legraci, říká Tereza Marianová v básni věnované rychlosti koňského kroku. Při pročítání jejího nejnovějšího počinu, kde se snoubí encyklopedický charakter, výtvarná invence a poetické hříčky, lze nicméně konstatovat, že konkrétně tahle práce se básnířce a ilustrátorce vydařila.
Těžko bychom ve 20. století hledali dvě osobnosti Británie, které by se jevily jako protikladnější. Přesto je ke konci života mnohé spojovalo, ale právě v tom jsou podle výborné knihy novináře Rickse inspirativní a aktuální.
Obvykle to začne nějakou maličkostí, detailem, který mě přepadne ze zálohy, jako japonský tanečník Min Tanaka v případě mé právě rozepsané prózy, který se mi zjevil u laviček v zanedbaném koutu pražské Thomayerovy nemocnice. Tou dobou jsem přitom měla rozepsaného něco zcela jiného – text o muži, který v této nemocnici pracuje jako sanitář a v prostřizích mezi dopravou pacientů po vyšetřeních se ve vzpomínkách vrací do osmdesátých let, které prožil mezi máničkami, raziemi policajtů, svojí kapelou a chlastem.
Koncem listopadu se v Helsinkách udělovaly Ceny Finlandia ve třech tradičních kategoriích. V té určené beletrii po dlouhých třinácti letech uspělo švédskojazyčné dílo.
Adam Borzič ve své sbírce otevírá snový atlas světa, v němž se ptačí okázalost střetává s přesností myšlení, Východ se dotýká Západu a imaginace se mění v mapu touhy. Sbírka plná barev, vůní i jemné absurdity však nabízí víc než poezii: zve k cestě, na níž se poznání rodí z obrazů, které nelze zapomenout.
Tak nějak se to sešlo a tento měsíc dělám porotkyni ve dvou dětských literárních a jedné středoškolské esejistické soutěži. Soutěž dětských prací je plná princezen, zámků, neviditelných plášťů, draků… a taky strachu ze šikany, pocitů neviditelnosti a… a raději volám organizátorce soutěže, protože v jednom textu je té bolesti nějak příliš a kluk v textu skáče ze střechy zámku, protože to už nemůže vydržet.
Adam Borzič ve své sbírce otevírá snový atlas světa, v němž se ptačí okázalost střetává s přesností myšlení, Východ se dotýká Západu a imaginace se mění v mapu touhy. Sbírka plná barev, vůní i jemné absurdity však nabízí víc než poezii: zve k cestě, na níž se poznání rodí z obrazů, které nelze zapomenout.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Nejnovější překlad ze staroseverštiny představuje ságu stylem i obsahem jedinečnou. Dramatický děj sleduje politické pletichy skandinávských vladařů, jednu z nejslavnějších námořních bitev ve Skandinávii, a především činy udatných bojovníků známých jako jómští vikingové, kteří údajně sídlili na slovanském území a interagovali s místními obyvateli.
Úroveň literární kritiky klesá, odborné polemiky vymírají – takové nářky se u nás ozývají z různých stran už léta. Jak vyplývá z článku nizozemské publicistky i z nedávné debaty německých literárních kritiků ve Frankfurtu, není to jen český problém.
