Montrealské vyprávění o Káhiře
Debut quebeckého autora zavede čtenáře do Káhiry na konci dvacátého století, konkrétně do komunity levantských křesťanů. Příběh zakázané lásky neosloví jen city, ale i smysly, a probudí zájem o egyptskou historii.
Debut quebeckého autora zavede čtenáře do Káhiry na konci dvacátého století, konkrétně do komunity levantských křesťanů. Příběh zakázané lásky neosloví jen city, ale i smysly, a probudí zájem o egyptskou historii.
Pavouky zároveň ctím a zároveň si je protivím. Když vidím mezi větvemi stromu tu nádhernou síť, zviditelněnou na zázračný okamžik slunečními paprsky, jsem si jist, že ta kreativní stavba má velice blízko třeba k „lyrické abstrakci“ Bena Nicholsona. Ale zároveň vím, že je to krutá, smrtelná past.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní…
Debut quebeckého autora zavede čtenáře do Káhiry na konci dvacátého století, konkrétně do komunity levantských křesťanů. Příběh zakázané lásky neosloví jen city, ale i smysly, a probudí zájem o egyptskou historii.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní „nakladatelství“, jak chápe poezii coby dialog, i proč se psaní dá naučit. Osobitý pohled na poezii jako stav mysli i způsob existence.
Leckdo by jistě mohl namítnout, že učit se jiný jazyk než angličtinu je ztrátou času, český lingvista a antropolog však jasně ukazuje, že úsilí udržet při životě či obnovit již mrtvé jazyky má význam – nejen etický, ale někdy i velmi praktický.
Ostravský básník Roman Polách je výraznou postavou současné české poezie. Autor tří sbírek, držitel Ceny Jantar a aktivní kulturní organizátor působí i jako pedagog a literární teoretik na Ostravské univerzitě.
Publikace psychologa i filmového publicisty nabízí cenný pohled na vnímání filmového média. Škoda jen, že se autor omezuje spíše na shrnutí poznatků zahraničních teoretiků.
Leckdo by jistě mohl namítnout, že učit se jiný jazyk než angličtinu je ztrátou času, český lingvista a antropolog však jasně ukazuje, že úsilí udržet při životě či obnovit již mrtvé jazyky má význam – nejen etický, ale někdy i velmi praktický.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní „nakladatelství“, jak chápe poezii coby dialog, i proč se psaní dá naučit. Osobitý pohled na poezii jako stav mysli i způsob existence.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Ostravský básník Roman Polách je výraznou postavou současné české poezie. Autor tří sbírek, držitel Ceny Jantar a aktivní kulturní organizátor působí i jako pedagog a literární teoretik na Ostravské univerzitě.
Jaké objekty se při filmování označují jako „MacGuffin“ nebo „rudý sleď“? Proč se průměrná délka filmového záběru historicky výrazně snižuje? Co vědci mohou říct ke vzniku husí kůže? Kniha vystudovaného psychologa a filmového kritika je informacemi nabitá, ale současně i čtivá.