Nejnovější básnická sbírka Vojtěcha Vacka představuje omamnou pozvánku do světa, kde se příroda prolíná s civilizací, jazyk se vlní jako živý organismus a spáry mezi věcmi odhalují křehkost i jednotu bytí. Nabízí poezii, v níž se zvěř, lidé i kontinenty zmítají v jednom rytmu eroze, proměny a tichého soucitu se světem.
Pavouky zároveň ctím a zároveň si je protivím. Když vidím mezi větvemi stromu tu nádhernou síť, zviditelněnou na zázračný okamžik slunečními paprsky, jsem si jist, že ta kreativní stavba má velice blízko třeba k „lyrické abstrakci“ Bena Nicholsona. Ale zároveň vím, že je to krutá, smrtelná past.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní…
Nejnovější básnická sbírka Vojtěcha Vacka představuje omamnou pozvánku do světa, kde se příroda prolíná s civilizací, jazyk se vlní jako živý organismus a spáry mezi věcmi odhalují křehkost i jednotu bytí. Nabízí poezii, v níž se zvěř, lidé i kontinenty zmítají v jednom rytmu eroze, proměny a tichého soucitu se světem.
Druhý díl středověké detektivky je snad ještě násilnější a krvavější než ten první. I samotný komplot sahá do ještě vyšších pater a hlavní hrdinové se musejí potýkat nejen s vrahem a zlodějem vzácné relikvie, ale i nepřízní vlastního panovníka.
Mezi téměř stovkou titulů o potřebě řádu a úklidu, která u nás zatím vyšla, nebyl žádný tak obsáhlý a neměl tak široký záběr jako Organizovaná mysl. Zabývá se tím, že si i zvířata organizují své prostředí, a zkoumá, jak to mají s (ne)pořádkem umělci.
Debut quebeckého autora zavede čtenáře do Káhiry na konci dvacátého století, konkrétně do komunity levantských křesťanů. Příběh zakázané lásky neosloví jen city, ale i smysly, a probudí zájem o egyptskou historii.
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní „nakladatelství“, jak chápe poezii coby dialog, i proč se psaní dá naučit. Osobitý pohled na poezii jako stav mysli i způsob existence.
Druhý díl středověké detektivky je snad ještě násilnější a krvavější než ten první. I samotný komplot sahá do ještě vyšších pater a hlavní hrdinové se musejí potýkat nejen s vrahem a zlodějem vzácné relikvie, ale i nepřízní vlastního panovníka.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Mezi téměř stovkou titulů o potřebě řádu a úklidu, která u nás zatím vyšla, nebyl žádný tak obsáhlý a neměl tak široký záběr jako Organizovaná mysl. Zabývá se tím, že si i zvířata organizují své prostředí, a zkoumá, jak to mají s (ne)pořádkem umělci.
Z ranní kávy i stínu za oknem vystupuje úzkost – tichá, ale neústupná. Klára Krásenská ve své nové sbírce zkoumá, co zůstává, když někdo odejde, a co všechno může znít mezi řádky. Jak se poezie stává dopisem, a dopis zrcadlem ztráty?
Platónovo Symposion je dílo, které přitahuje pozornost čtenářů, ať už z řad filologů, filozofů nebo širší veřejnosti, prakticky od svého vzniku. Zajímavá je i platónské inspirace v pozdní římské literatuře...
