Andonovski, Venko: Papokot na svetot

Andonovski, Venko
Papokot na svetot

recenze beletrie zahraniční

Pupek světa, stejně jako předchozí Andonovského díla, si získal velmi širokou čtenářskou základnu, přestože se jedná o poměrně složitou četbu vyžadující znalost historie, literatury, filozofie. Román a jeho podivuhodný úspěch bývá srovnáván s první beletristickou knihou Umberta Eca, Jméno růže.

Balkanika 2001

atele Venka Andonovského byl odměněn významnou literární cenou Balkanika za rok 2001.
Venko Andonovski (1964) si získal makedonské čtenáře hned svou první sbírkou povídek Čtvrť lyriků (Kvartot na liričarite, Skopje 1989). Následující povídková sbírka Fresky a grotesky (Freski i groteski, Skopje 1993) může po formální stránce vypadat jako literární hříčka. Neznámý restaurátor předkládá čtenáři fresky, jež "objevil v jeskyních svého vědomí". Některé z nich jsou poškozené, místy temné a špatně čitelné, je tedy nutno přistoupit k jejich opravě... Venko Andonovski se věnuje také literární kritice a je uznávaným literárním vědcem. Již několik let pravidelně přispívá do deníku Utrinski vesnik, jeho sloupky jsou velmi oblíbené a dočkaly se také souborného knižního vydání. Je autorem románu Abeceda pro neposlušné (Azbuka za neposlušnite, Skopje 1994) a několika divadelních her. Slovanská truhla (Slovenskiot kovčeg, 1998), hra o "slovanství" ukrytém ve staré truhle, která u jedněch vyvolává hrdost a u jiných stud, slavila na přelomu tisíciletí úspěchy nejen na makedonských, ale také na západoevropských scénách.
Největšího úspěchu dosáhl Venko Andonovski svým (zatím) posledním románem Pupek světa (Papokot na svetot, Skopje 2000). Román se stal v Makedonii bestsellerem a nyní získal po řadě domácích ocenění také velmi významnou literární cenu Balkanika. Díky finanční dotaci stejnojmenného literárního fondu bude román přeložen do srbštiny, albánštiny, bulharštiny, rumunštiny, turečtiny a řečtiny, tedy do jazyků zemí, které se v tomto fondu sdružují. Jejich zástupci každoročně vybírají nejlepší díla vydaná v těchto sedmi balkánských státech.

Pupek světa, stejně jako předchozí Andonovského díla, si získal velmi širokou čtenářskou základnu, přestože se jedná o poměrně složitou četbu vyžadující znalost historie, literatury, filozofie. Román a jeho podivuhodný úspěch bývá srovnáván s první beletristickou knihou Umberta Eca, Jméno růže. Ta také zřejmě inspirovala první část románu Pupek světa, detektivku ze středověku: Skaznik, mladý mnich cařihradského chrámu Hagia Sofia, se stane pomocníkem slavného Konstantina Filozofa a zúčastní se s ním výpravy za tajemstvím Šalamounova poháru a hledání pupku světa. Zároveň se dvojice snaží rozluštit záhadu smrti byzantské princezny. Řešení je v obou případech překvapivé a otřese byzantským trůnem i nejslavnějším cařihradským chrámem.
Vypravěčem druhé části románu je jistý Jan Ludvík, nadaný mladík, jehož život převrátí naruby nešťastná láska ke spolužačce Lucii Zemánkové. Dívka dává přednost primitivnímu tělocvikáři, který s pomocí Janova spolužáka Pavla Zemánka dosáhne Janova vyloučení ze studií. Jan zmizí z rodného města a stane se cirkusovým artistou. Důvodem snad není vyloučení z gymnázia, ale spíše fakt, že stejně jako Konstantin Filozof a Skaznik před jedenácti sty lety, také Jan Ludvík rozluštil záhadu pupku světa.
Závěrečná část románu přináší soudní výpověď Lucie Zemánkové. Hledá se viník tragické smrti Jana Ludvíka.
Redaktorem celého románu je Janův bratr. Zdědil totiž kufr, v němž našel pár zcela bezvýznamných knih, např. Panonské legendy od neznámého autora, Abecedu pro neposlušné od Venka Andonovského, Píseň písní, Žert Milana Kundery a další. Dále kufr obsahoval vizitky neznámých lidí, např. jistého Predraga Matvejeviće, Gorana Stefanovského, Jordana Plevneše a dalších, pár osobních věcí a nakonec, pod dvojitým dnem, rukopis románu Pupek světa, Janův deník a jeho korespondenci s Lucií Zemánkovou. K románu a deníku redaktor připojil soudní výpověď osudové dívky a vydal tyto tři části pod názvem Pupek světa.
Příběh první části románu se odehrává v devátém století v Cařihradu. Mnich Skaznik, který jej zapisuje, proto mluví zvláštním jazykem. Venko Andonovski vytvořil jedinečnou románovou řeč, připomíná staroslověnštinu, ale není to staroslověnština. Je to makedonština proložená neexistujícími slovy vytvořenými na základě staroslověnštiny a srozumitelnými bez nesnází i čtenářům - neslavistům. Také tato invence a pečlivost (první část románu, v níž se důsledně hovoří tímto jazykem, má více než 120 stran) jistě přispěla k mezinárodnímu ocenění knihy.

Věřím, že si Venko Andonovski svým humorem, moudrostí a velmi jasným a čitelným rukopisem podmaní čtenáře, kteří budou mít to štěstí a jejich nakladatelé jim dopřejí překlad jeho knih. Český čtenář se musí prozatím spokojit s jedinou ukázkou, s povídkou Komnata pro duši, která je součástí sbírky Fresky a grotesky. Česky vyšla v antologii moderní makedonské povídky Tajemná komnata (Brno 2002). Snad se dočkáme dalších překladů tohoto sympatického autora, i když je třeba dodat, že jeho iniciativou to bude jen těžko. Venko se nesnaží o prosazení svých knih a her, říká: "Marnivost je jako žena a stín. Když se na ní ženeš, stále ti uniká. Když se k ní obrátíš zády, přijde za tebou sáma."
Ola Čtvrtníčková, Brno, únor 2003


Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 78 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

56%čtenáři

zhlédnuto 3732x

Inzerce
Inzerce