Americká žid. lit. - Otázky a odpovědi 2. Východoevropská minulost amerických Židů

přehled beletrie zahraniční

Východoevropská minulost amerických Židů.

Téma 2:
Východoevropská minulost amerických Židů

Otázky:
1. Z jakých sociálních kruhů a z jakého zeměpisného prostoru pochází rodina vypravěče v povídce A co bylo dál? Gilberta Rogina?
2. Jak bere matka Shirley Abramowitzové z povídky Nejsilnější hlas křesťanství a jeho projevy?
3. Jakou úlohu hrají v Roginově povídce peníze?

 

Hrdinové obou povídek pocházejí ze stejného kulturního prostředí: ačkoli žijí v New Yorku, pocházejí původně z východní Evropy. Tito Židé se přistěhovali do USA bez jakýchkoli finančních prostředků a začínali většinou na ulici, třeba jako pouliční prodavači zeleniny, kteří se později zmohli na svůj vlastní krám, tak jako majitel koloniálu, k němuž chodí nakupovat matka Shirley Abramowitzové v povídce Nejsilnější hlas. Právě takovou minulost mají i Židé v povídkách Grace Paleyové a Gilberta Rogina.

1. Z jakých sociálních kruhů a z jakého zeměpisného prostoru pochází rodina vypravěče v povídce A co bylo dál? Gilberta Rogina?
Otec vypravěče se narodil ve východní Evropě, konkrétně v Lotyšsku, společně s Polskem a Ukrajinou domově chasidských Židů. Chasidé byli bez výjimky velmi chudí a byli zvyklí tvrdě pracovat. Jedním ze zaměstnání typických pro tuto skupinu obyvatel byl švec (to je i povolání vypravěčova děda), jenž je dobře zdokumentován i v americké židovské literatuře, například ve Správkaři Bernarda Malamuda.
"Narodil jsem se v Lutsinu, v Lotyšsku," začne. "Dneska se už to městečko jmenuje jinak, a mám na ně čtyři vzpomínky. V té první se s kýmsi procházím podél plotu, za kterým roste angrešt. Pár bobulí si utrhnu a pak je jím, a ony chutnají jako nektar. Potom si pamatuju na velice chladný zimní den. Něco jsem asi provedl. Nesmím jít ven. Je to za trest? A vybavuju si, že přichází maminka, zabalená v šále. Ve třetí vzpomínce jsem u dědečka. Za jeho lavicí - je švec - je veliké okno. Projdu jím do zahrady, v níž rostou vysoké slunečnice, a z těch si vydlabávám semínka."

2. Jak bere matka Shirley Abramowitzové z povídky Nejsilnější hlas křesťanství a jeho projevy?
Matka Shirley považuje křesťanství a jeho projevy v podobě církevních svátků za cosi výsostně nepřátelského tradici židovství. Doslova nazývá Vánoce a dětskou vánoční hru "plíživým pogromem". Jiné pogromy, daleko méně plíživé a mnohem násilnější, vyhnaly celou rodinu Abramowitzových z jejich původní vlasti, z východní Evropy. Z tohoto se dá soudit, že Abramowitzovi původně pocházeli z chasidského prostředí.
"To vůbec není legrace, Mišo. Kam to s tebou spěje? Když jsme tehdy dávno přišli do nové země, utíkali jsme před tyrany, a místo nich nás tu čeká takový plíživý pogrom - naše dcera se naučí snůšku lží, a tomu ty říkáš vtip? Ach, Mišo, opustil tě všecek idealismus."

3. Jakou úlohu hrají v Roginově povídce peníze?
Peníze jsou samozřejmě důležité v celé západní společnosti, pro Židy, především potom pro ty východoevropské, však mají obzvlášť veliký význam. Značí totiž úspěch a posun na společenském žebříčku, tedy něco, co Židé ve východní Evropě nikdy neměli. Vzhledem k tomu, že jim politická ani kulturní situace v Evropě nikdy v historii nijak nepřála, byli Židé vždy zvyklí tvrdě pracovat. V USA, zemi, v níž všichni přistěhovalci snili svůj americký sen o úspěchu, se tato pilnost musela zákonitě zúročit.
"Vím, že jsem v zastupování lidí odváděl prvotřídní práci. V poslední době se mi nicméně nechce pracovat tak tvrdě jako dosud. Cítím, že bych měl polevit. ... Právě jsem chtěl říct, že můj život opisoval graf úspěchu. Nikdy jsem netrpěl nedostatkem. Ani mamince nebylo odepřeno nic, na co by kdo pomyslel."

© Richard Olehla

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.