Echenoz, Jean

Jean Echenoz
(*1947) se již v osmdesátých letech zařadil mezi přední francouzské autory, mluví se o něm a píše, přestože, anebo díky tomu, že jeho poetika stojí na principu systematického matení, vykořeňování starých osvědčených postupů románové tvorby. Echenoz píše literaturu pro vnější efekt, pro radost z psaní, tedy i čtení. Jeho rané dílo jako by neobsahovalo žádné viditelné poselství, žádnou závažnou myšlenku. Něco ale pro Echenoze svatým přece zůstává, a to je jazyk. Všechen ten zamotaný děj se tak stává jen záminkou k rozvinutí slovního koncertu, jenž jemně osciluje mezi "klasikou" a "popem". Americká kritika nachází v jeho dílech jistou parabolu s filmovými sděleními Davida Lynche.

Jean Echenoz vydal dosud romány: Le Méridien de Greenwich (Greenwichský poledník, 1979), Cherokee (1983, česky E.W.A., 1996), L’Equipée malaise (Malajská výprava, 1986), Le Lac (Jezero, 1989), Nous trois (My tři, 1992), Les Grandes Blondes (Velké blondýny, 1995), Un an (Jeden rok, 1997), Je m’en vais (1999, česky Jdu, Jitro, 2003), Au piano (2003, česky jako U piána, Jitro, 2006), Ravel (2006, česky Mladá fronta, 2009), Courir (2008, česky jako Běhat, Mladá fronta, 2009), Des éclairs (2010), 14 (2012) a také kratší text L’Occupation des sols (Zabírání půdy, 1988) a povídky J’arrive (Přijdu, 1988) a Ayez des amis (Mějte přátele, 1991).

Za knihu Cherokee získal Echenoz roku 1983 literární cenu Médicis, za Je m’en vais (česky vyšlo s názvem Jdu) roku 1999 Goncourtovu cenu.

© Jovanka Šotolová