Todorov, Tzvetan
Paměť dobra, pokušení zla

recenze beletrie zahraniční

Před pouhými dvaceti lety by byla takováto kniha téměř nepředstavitelná. Před čtyřiceti lety se Tzvetan Todorov, původem Bulhar a jako takový velmi dobře předurčen k tomu pamatovat si zvrácenost komunistického režimu,...

Přelet nad zlem
Tzvetan Todorov: Paměť dobra, pokušení zla - zamyšlení nad uplynulým stoletím, vyd. Laffont 2001

Před pouhými dvaceti lety by byla takováto kniha téměř nepředstavitelná. Před čtyřiceti lety se Tzvetan Todorov, původem Bulhar a jako takový velmi dobře předurčen k tomu pamatovat si zvrácenost komunistického režimu, nacházel v táboře chlípných zmijí a protitotalitních úřednických hyen vyparáděném potupnou liberálně humanistickou, maloměšťáckou etiketou. Cožpak Simone de Beauvoir, kterou autor s potěšením cituje, neříkala: "Pravda je jedna, omylů je mnoho. Není riskantní, když pravice hlásá pluralitu?" Ale doba minula, svědectví jsou nashromážděna, oči se otevřely a nadešel čas ohlédnout se za uplynulým stoletím a ptát se po kořenech zla. Tzvetan Todorov se tohoto úkolu zhošťuje se zápalem, který provází celou studii o hrůze totality podobnou spíše symfonické skladbě: objasňujícím a hlubokým úvahám o oné podivné nemoci, která dala sestoupit na zem nároku na absolutno, jenž byl až doposavad vyhrazen onomu světu, odpovídají v kontrapunktu jednotlivé portréty, osudy mužů a žen, kteří se dopustili neodpustitelné chyby: totiž jasnozřivého úsudku a odmítnutí hotové pravdy, to jest lži, navzdory všem svým slabostem,  pochybnostem, někdy omylům, navzdory společnému odmítnutí stát se vzory a moralisty: Vassili Grossmann, autor knihy Život a osud, Margarete Buberová-Neumannová, David Rousset, Primo Levi, Romain Gary a Germaine Tillionová jsou těmi jednotlivci, kteří nám "mohou být průvodci v tomto exkurzu po zlu".

Todorov spatřuje zlo století rozdělené rovným dílem mezi nacismus a komunismus a částečně se tak připojuje k rozborům dalších filosofů a historiků, Revela a Nolta, kteří nedávno postulovali (...) totožnost kořenů obou velkých totalitních systémů, které naplnily dvacáté století smutkem. Ovšem pouze částečně. Jestliže "nacistický program hlásá také pravdu komunistického režimu," není od věci posoudit i rozdíly: "Komunismus si přeje naplnění idejí propagovaných křesťanstvím, nacismus touto tradicí opovrhuje a vydává se za dědice pohanského myšlení." Následně bude možno říci, že ve výsledku není rozdíl a že oběti lágrů nepochybně neocenily tu drobnou odlišnost spočívající v tom, že pro Sověty jsou otroky, zatímco pro nacisty podlidmi.

Jedním z klíčů k dějinám, tedy k představě pokroku, je diskontinuita. Todorovovi, jenž s nikým nebojuje o zbytky válečné kořisti hrůz, jde v jeho úvahách především o etická tvrzení, která předkládá čtenáři když ne proto, aby zužitkoval absurdní totalitní zkušenost, tedy proto, aby vynesl na světlo proměny dobra a zla: "Jedním z ponaučení pro příští století by mohlo být: nezačínat bojem proti zlu ve jménu dobra, ale proti jistotě těch, kteří předstírají, že vždycky vědí, kde je dobro a kde zlo; nebojovat proti ďáblu, ale proti tomu, co jej umožňuje: proti zmanipulovanému myšlení jako takovému." Todorovova kniha obsahuje esenciální úvahy nad slabými stránkami moralizujících nebo humanistických postojů, které dělají ze zla neštěstí a z principů útrpný soucit, o "pokušení dobrem": "Kázat jiným o morálce nebylo nikdy morálním činem." Jeho analýze nedávného konfliktu v Jugoslávii se nedá nic vytknout. Klade rovněž otázky, které jsou více než na místě a jdou přímo ke kořenům věci, totiž o strašlivé nejasnosti pojmu "povinnost paměti", jímž nás trochu lehkomyslně zahlcují krasoduchové a který by mohl vést až k sakralizaci zla: "Vyčleňovat zločiny proti lidskosti do jakési zvláštní kategorie nás vybízí k jejich vydělování z ostatního lidského chování a činí je ještě nepochopitelnějšími." Neboť nelidskost se nachází v samém jádru lidskosti. A my dobře víme, že každý z nás se může stát katem.
z článku Bernarda Fauconniera, Magazine littéraire, leden 2001
Matej Turek, 11/2/01

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 99 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

61%čtenáři

zhlédnuto 7121x

Inzerce
Inzerce