Literatura psaná jidiš
Americká židovská literatura (4)

Literatura psaná jidiš

Jazyk, jímž se mluví v románech a povídkách amerických židovských autorů mluví.

V projektu "american jewish books" pokračujeme v rozebírání fenoménů, jež přinášejí díla amerických židovských autorů. Poslední sada otázek se bude věnovat jazyku, jímž se v takových románech a povídkách mluví. Jako obvykle budou odpovědi následovat s krátkou odmlkou; společně s nimi přineseme úryvek z přednášky Hany Ulmanové, rozebírající právě rozlišovací rysy angličtiny amerických Židů.

Otázky:
1. Jaké problémy měli Židé s ovládnutím angličtiny?
2. Jaké typické rysy má mluva Mishy Abramowitze, otce Shirley v povídce Grace Paleyové?

 

1. Jaké problémy měli Židé s ovládnutím angličtiny?
Původní jazyk, jímž se Židé v Evropě dorozumívali, jidiš, se od angličtiny podstatně liší, především gramaticky. Tempo řeči i slovní zásoba jidiš ovlivnily způsob, jakým židovští přistěhovalci v USA mluvili a jakým promlouvají i postavy jejich literárních děl. Ideálem amerických Židů byla bezchybná angličtina, kterou však mluvila hlavně druhá generace, pro niž už byla řečí takřka rodnou. U těch, kteří se narodili v Evropě, byly výborné řečové schopnosti v angličtině spíše výjimkou. Jednou z nich je i otec vypravěče v povídce Gilberta Rogina, pro nějž bezchybnost v angličtině symbolizuje příslušnost k vyšším sociálním vrstvám:

„Neznáš mě v mimorodičovském převleku,“ povídá. „Jsem vtipný a pohotový. Jsem tím pověstný. Umím zacházet s jazykem. V angličtině jsem si vypěstoval řečové dovednosti, jakým se v mých kruzích jen tak někdo nevyrovná – bohatší slovník, rychlejší spád. Při několika příležitostech se mě kolegové advokáti ptali, zda jsem studoval na Harvardu. ..."

2. Jaké typické rysy má mluva Mishy Abramowitze, otce Shirley v povídce Grace Paleyové?
Otec malé Shirley mluví samozřejmě anglicky, když však hovoří s někým z židovské komunity, získá jeho řeč rysy charakteristické pro mluvu Židů přistěhovavších se z Evropy, jejichž rodným jazykem byla jidiš. Ta se vyznačuje překotností a neuspořádaností syntaxe a oplývá vtipem s ironickým nábojem:

Večer k nám do kuchyně zaskočila na šálek čaje paní Kornbluhová. "Tak jak se daří milostivé panně?" zeptal se otec s výrazem nepředstíraného zájmu. "Na to, že máte dceru, vám pusa jede pěkně, pane Abramowitz." "No," opáčil otec laskavě, "poslužte si, prosím, vemte si citrón, osladí vám život." Chvíli diskutovali v jidiš a pak přešli do míchaniny ruštiny a polštiny.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse