Fosse, Jon

Fosse, Jon

portrét beletrie zahraniční

Jon Fosse (*29.9.1959 v Haugesundu) studoval sociologii, filosofii a literární vědu v Bergenu. V mládí byl rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. Přednášel na Akademii tvůrčího psaní v Hordalandu.

Jon Fosse (*29.9.1959 v Haugesundu) studoval sociologii, filosofii a literární vědu v Bergenu. V mládí byl rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. Přednášel na Akademii tvůrčího psaní v Hordalandu. Většinu svého života se živí jako profesionální spisovatel. Píše jazykem nynorsk - druhým oficiálním norským jazykem. Debutoval v roce 1983 románem Červeně, černě (Raudt, svart) a od té doby napsal na třicet knih. Věnuje se románu, povídce, krátké próze, lyrice, dramatu, esejistice i dětské literatuře. Obdržel několik literárních cen a jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. V roce 2005 byl ve své rodné zemi vyznamenán řádem Svatého Olava. Za dvojromán Melancholie I a II (Melancholia I. - II.) byl v roce 2001 nominován na prestižní Cenu Severské rady. Jeho hry byly postupně uvedeny na scénách po celé Evropě. Pracuje také jako překladatel. Spolu se spisovatelem Janem Kjærstadem  vydával literární časopis BØK.

Jako dramatik debutoval Fosse roku 1994 hrou A nikdy se nerozejdeme (Og aldri skal vi skiljast), kterou napsal v rámci Bergenského projektu pro Národní scénu v Bergenu. Následovaly hry Jméno (Namnet, 1995), Někdo přijde (Nokon kjem til å komme, 1996), Dítě (Barnet, 1996), Syn (Sonen, 1997), Matka a dítě (Mor og barn, 1997), Noc zpívá své písně (Natta syng sine songar, 1997) Jednoho letního dne (Ein sommars dag, 1997), Kytarista (Gitarmannen, 1997) a Sen o podzimu (Draum om hausten, 1998). O rok později vznikly hry Zatímco se stmívá a všechno černá (Medan lyset går ned og alt blir svart), Návštěva (Besøk) a Spinkej můj maličký (Sov du vesle barnet mitt). Z roku 2000 pocházejí hry Zima (Vinter) a Odpoledne (Ettermiddag). Mezi jeho nejnovější dramata patří Krásně (Vakkert, 2001), Variace na smrt (Dødsvariasjonar, 2001), Dívka na pohovce (Jenta i sofaen 2002) a Lilla (Lilla, 2003).

Témata svých her nachází Fosse převážně v rodinných vztazích, což je patrné již ze samotných názvů. Pro jeho texty je charakteristický úzký okruh jednajících osob nazývaných většinou pouze křestními jmény, osobními zájmeny nebo dokonce jen rodinným označením. Fosseho zajímá především problém komunikace uvnitř rodiny. Jeho postavy spolu neustále hovoří, mnohdy však jde jen o prázdná klišé. Jejich repliky se navíc míjejí a často se zdá, že na sebe vzájemně nereagují. Fosseho základní výrazovou formou je lyrika, která se promítá i do jeho dramat. Jeho hry jsou komponovány jako básně. Příznačný je pro ně volný verš vyznačující se absencí jakékoli interpunkce. Strukturálně připomínají Fosseho texty také hudební skladbu. Charakteristickým rysem je tu opakování replik nebo celých částí textu, které vytváří rezonanční efekt podobně jako repetice v písni. Jon Fosse je považován za jednoho z předních norských spisovatelů. Po Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských scénách. Například hru Jméno uvedlo v sezóně 2001/2002 22 divadel v Německu, v Rakousku, ve Francii, v Nizozemí, Estonsku, Finsku, Polsku a Portugalsku. V současné době žije Jon Fosse v Bergenu.

Do češtiny byly přeloženy hry Někdo přijde, Jméno, Noc zpívá své písně, Syn, Podzimní sen, Variace na smrt, novely Ráno a večer, Mámení a dvoudílný román Melancholie.

Dosavadní tvorba Jona Fosseho
1983 Raudt, svart
1985 Stengd gitar
1986 Engel med vatn i augene
1987 Blod. Steinen er
1989 Naustet
1989 Frå telling via showing til writing
1989 Uendelig seint
1990 Hundens bevegelsar
1990 Kant
1991 Flaskesamlaren
1992 Bly og vatn
1992 Hund og engel
1993 To forteljingar
1993 Og aldri skal vi skiljast
1993 Dyrehagen
1994 Vått og svart
1994 Prosa frå ein oppvekst
1995 Nei å nei. Hundemanuskripta 1
1995 Dikt 1986-1992
1995 Jméno (Namnet)
1995 Melancholie I (Melancholia I)
1996 Melancholie II (Melancholia II)
1996 Někdo přijde (Nokon kjem til å komme)
1996 Du å du. Hundemanuskripta 2
1997 Barnet. Mor og barn. Syn (Sonen)
1997 Gitarmannen
1997 Nye dikt
1997 Fy å fy. Hundemanuskripta 3
1998 Noc zpívá své písně (Natta syng sine songar). Ein sommars dag
1998 Eldre kortare prosa
1999 Teaterstykke 1
1999 Podzimní sen (Draum om hausten)
1999 Gnostiske essay
2000 Besøk. Zima (Vinter). Ettermiddag
2000 Ráno a večer (Morgon og kveld)
2000 Søster
2001 Teaterstykke 2
2001 Vakkert
2001 Dikt 1986-2000
2002 Variace na smrt (Dødsvariasjonar)
2003 Jenta i sofaen
2003 Auge i vind
2004 Lilla. Suzannah
2004 Det er Ales
2005 Dei døde hundane. Sa ka la
2005 Teaterstykke 3
2006 Svevn. Varmt
2007 Rambuku. Skuggar
2007 Mámení (Andvake)
2008 Eg er vinden
2009 Desse auga
2009 Teaterstykke 4
2009 Dikt i samling
2009 Songar
2009 Spelejenta
2010 Jente i gul regnjakke

 

Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jon_Fosse (česky)
http://no.wikipedia.org/wiki/Jon_Fosse (norsky)
katalog Národní knihovny
http://www.snl.no/Jon_Fosse (norsky)

© Karolína Stehlíková
Článek aktualizovala Jitka Jindřišková dne 24.8.2010

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4837x

Inzerce
Inzerce