Márai, Sándor
Svíce dohořívají 1

Cherchez la femme
Sándor Márai: Svíce dohořívají, Academia, 2003, překlad Anna Valentová, 168 s.

„Tak vidíš, přijel jsem ještě jednou,“ řekl tiše host. „Nikdy jsem o tom nepochyboval,“ odpověděl generál stejně tiše a usmál se. Velice zdvořile si stiskli ruce.

Třetinu knihy tvoří úvod příběhu, který zachycuje generála, pětasedmdesátiletého starce, jak dostane krátký dopis od přítele z dětství a jisté etapy pozdějšího života. Píše v něm, že ho – po více než čtyřiceti letech – navštíví. Generálovo odpoledne probíhá v přípravách na večeři, jež má proběhnout v dokonalé nápodobě prostředí a atmosféry poslední z kdysi každodenních návštěv, a útržkovitém pochodu myšlenek na děství, dospělost i dožívání, v neměnných kulisách tohoto domu, kde jediné osobě bylo dopřáno vydržet po boku generála dodnes – jeho chůvě Nini. Ostatní – matka, otec, žena, byli jen dočasnými postavami.

Dalších sto stran pak kniha popisuje zmíněné setkání dvou starců, které přes někdejší neuvěřitelně důvěrné přátelství dnes dělí propast nedorozumění – možná zrady –, mají proto mnoho co si říci a vysvětlit.

Přátelství, nazvané kdesi v textu dokonalou symbiózou, se začalo ve vojenském ústavu. Od začátku nerovný vztah, protože sociální původ mají chlapci odlišný, posléze narušuje i rozdílnost charakterů. Konrádovi je totiž vojenský svět vlastně zcela cizí, ačkoli v něm dlouho setrvává. Nakonec je to ale láska k jedné ženě – Konrád se stává milencem Henrikovy ženy Kristiny, co vede k trhlině zdánlivě nerozlučného přátelství, proto také se Konrád rozhodne odjet do Malajsie. A tak se společně s generálem až na konci příběhu dozvídáme všechny souvisloti a okolnosti oné dávné zrady, která kromě nevěry obsahoval i pokus o vraždu. Ani generálovi, ani nám však Konrád neodpoví na dvě stěžejní otázky.

„Člověk se na něco připravuje po celý život. Nejdříve se urazí. Potom prahne po pomstě. Pak čeká. Čeká už dlouho. Nevěděl už, kdy se uraženost a pomstychtivost přetvořily v čekání.“ (str. 14).

A tak ten krásný text o životě, o stáří, o neuvěřitelně detailní, až pedantské paměti a shovívavém nadhledu nad jednou životní etapou, schopným a toužícím pochopit, ale nehodlajícím odpouštět, zůstává poutavý tím, že dává více možností vysvětlení, rozhřešení. Dokládá starou pravdu o tom, že „Na dně každé lásky, každého lidského vztahu je ukryt Eros…“

Maďarský spisovatel Sándor Márai je mistr drobnokresby charakterové, mistr výstavby příběhu, mistr scénograf v líčení atmosféry, prostředí jednotlivých výjevů. Jeho novela Svíce dohořívají měla velký úspěch i v německém a italském jazykovém – je to výlet do Rakousko-Uherska, ačkoli ve Vídni strávíme pár stránek a jinak se děj odehrává převážně jen na zámku na samotě uprostřed lesů. Kniha nabízí příjemný zážitek zejména i dík výbornému překladu.

Zbývá jen počkat, jak téma zpracuje v chystaném filmu Miloš Forman.

© Jovanka Šotolová