Dis, Adriaan van

Dis, Adriaan van

portrét beletrie zahraniční

Adriaan van Dis, „džentlmen nizozemské literatury“, je ve své zemi známý nejen jako spisovatel, ale i jako televizní tvůrce. Barvitý původ – po otci z rodu dávných kolonistů Nizozemské Indie (nyní Indonésie), po matce z brabantského selského rodu – i pestré zážitky z dalekých cest či z dlouholetého pobytu v Paříži mu poskytují bohatou látku k literárnímu zpracování. V roce 2015 byl za dosavadní dílo odměněn cenou Constantijna Huygense.

Adriaan van Dis

Adriaan van Dis (Bergen 16. 12. 1946) je nizozemský spisovatel, publicista, televizní tvůrce. Narodil se v rodině repatriantů z Nizozemské Indie (nyní Indonésie). Dětství prožil v přímořském Bergenu (v provincii Severní Holandsko). Po otcově předčasné smrti strávil středoškolská léta s matkou v Hilversumu, ve „zbohatlickém“ kraji Gooi. Získal aprobaci učitele nizozemštiny, pak studoval nederlandistiku na Amsterodamské univerzitě a rok na univerzitě ve Stellenboschu (Jihoafrická republika). Znalost afrikánštiny (jazyk jihoafrických potomků nizozemských kolonistů) později využil při překládání tvorby jihoafrického spisovatele a básníka Breytena Breytenbacha, s nímž byl v osobním styku v rámci odbojového hnutí proti apartheidu.

Už za studií začal pracovat jako redaktor deníku NRC Handelsblad, do roku 1982 byl šéfredaktorem sobotní přílohy. V letech 1987–1992 působil jako šéfredaktor literárního časopisu De Gids. Od roku 1983 spolupracuje s televizí: nejprve (do roku 1992) v legendárním literárním pořadu Hier is... Adriaan van Dis (Zde je... A. v. D.), kde uváděl nizozemské i zahraniční spisovatele – s využitím svých výborných jazykových znalostí (angličtina, němčina, francouzština, afrikánština). Pořad měl přímý vliv na počet prodaných výtisků uváděných titulů a v roce 1986 za něj van Dis získal nizozemskou televizní cenu Zilveren Nipkowschijf (Nipkovův stříbrný kotouč). V letech 1999–2002 uplatnil svůj kultivovaný projev a schopnost vést zasvěcené interview v pořadu Zomergasten (Letní hosté, celovečerní rozhovor s určitou osobností prokládaný výběrem ukázek z televizního a filmového archivu podle hostova výběru). Zmíněný Nipkowschijf získal také za sedmidílný seriál Van Dis in Afrika (Van Dis v Africe) z roku 2008. V roce 2012 následoval seriál Van Dis in Indonesië o okružní cestě po Indonésii, po stopách rodičů.

Literárně debutoval v roce 1983, tedy souběžně se vstupem na televizní obrazovku, útlou knížkou Nathan Sid, založenou na novinových sloupcích věnovaných kulinárním vzpomínkám. Autobiograficky laděné příběhy psané z perspektivy desetiletého kluka z reptriantské rodiny, v nichž se krajina dun na pobřeží Severního moře prolíná s exotickými vůněmi, chutěmi i malajskými výrazy z bývalé kolonie (přičemž každou kapitolku shrnuje báseň v próze), se stala nejprodávanějším debutem roku. Přímá inspirace vlastním životem od té doby z van Disova díla nemizí: z pozice syna narozeného po válce v Nizozemsku, který s rodiči a staršími sestrami nesdílí jejich traumatické zážitky z japonské okupace ani nostalgii po tropickém ráji, účtuje ve svých knihách s prchlivým otcem poznamenaným válkou, vyrovnává se s pocitem vetřelce ve vlastní rodině, ale i v obecnější rovině s problémem hledání identity v etnicky a kulturně smíšeném prostředí. Do dětství v dunách a k pozdějším osudům tří starších „snědých“ sester (indo-evropských míšenek) se vrací v románu Indische duinen (Indické duny, 1994) a v knize složené ze střípků vzpomínek Familieziek (Rodinné zatížení, 2002). Rodinnou sérii završuje románem Já se vrátím (Ik kom terug, 2014, č. 2016) věnovaným matce. Hledání sexuální identity zpracoval v románu Dubbelliefde: geschiedenis van een jongeman (Dvojí láska: historie jednoho mladíka, 1999). Zkušenosti Nizozemce, který se v mládí angažoval v hnutí proti apartheidu a po letech přijíždí do současné Jihoafrické republiky, kde je konfrontován nejen s novými společenskými problémy, ale i s otázkou, zda dokáže účinně pomoct mladistvému narkomanovi, van Dis řeší v románu Tikkop (2010, afrikánské slovo pro narkomana užívajícího metamfetamin). Vlastní zážitky z cest a zájem o společenský kontext se promítají například v „cestovatelském románu“ In Afrika (V Africe, 1991, o situaci v Mosambiku) či v záznamu z návštěvy literárního festivalu v Tokiu – z hlediska autorovy rodiny poznamenané japonskou okupací tedy v „jámě lvové“ – Op oorlogspad in Japan (Na válečné stezce v Japonsku, 2000). V roce 1996 byl požádán o napsání prémie ke každoročnímu březnovému Týdnu knihy: vzešla z toho novela Palmwijn (Palmové víno), příběh z fiktivního ostrova u západoafrického pobřeží. Dlouholetý pobyt v Paříži (2004–2012) zúročil v knize De Wandelaar (Chodec, 2007). Píše také básně a divadelní hry (mj. scénické zpracování románu Já se vrátím, v němž vystupuje osobně s herečkou Olgou Zuiderhoekovou v roli matky). Jako představitel „druhé generace“ repatriantů z bývalé Nizozemské Indie bývá řazen k „indické“ větvi nizozemské literatury, která se vyrovnává s koloniální minulostí. Žije ve venkovském domě v kraji Achterhoek (poblíž německých hranic).

Poutavé osobní příběhy zasazené v širším společenském a historickém rámci vzdálených zemí, zdánlivě lehký, (sebe)ironický styl i kultivovaný jazyk (mimochodem v roce 2007 autorovi vynesl Groenmanovu cenu pro vytříbený jazykový projev a tvůrčí přístup k nizozemštině a v roce 2009 cenu Zlatého husího brku – Gouden Ganzenveer – za zásluhy o úroveň nizozemského psaného slova) zaručují van Disovi oblibu u čtenářů. V roce 2015 dostal za své dosavadní dílo Cenu Constantijna Huygense.

Česky:
Adriaan van Dis: Já se vrátím. Z nizozemského orig. Ik kom terug přel. Martina Limburg Loučková, Host, Brno, 2016, 279 s.
Ukázka: http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/ja-se-vratim-1178

Literární ceny:
1984 Gouden Ezelsoor (Zlaté oslí ucho) – pro nejprodávanější debut (Nathan Sid)
1995 Gouden Uil (Zlatá sova) – vlámská knihkupecká cena (Indische duinen)
1995 Trouw Publieksprijs – čtenářská cena deníku Trouw (později NS Publieksprijs) (Indische duinen)
2015 Libris Literatuurprijs – nizozemská knihkupecká cena (Ik kom terug)
2015 Constantijn Huygensprijs – za dosavadní dílo, v hodnotě 10 tisíc eur

Internetové odkazy:
stránky autora (v niz.) http://www.adriaanvandis.nl/
portrét na Wikipedii (také v angl., něm., fr.) https://nl.wikipedia.org/wiki/Adriaan_van_Dis
trailer k románu Já se vrátím, úryvek v podání autora (se záběry autora z jeho zahrady) https://www.youtube.com/watch?v=Ps14nKwLzlY
rozhovor literárního kritika Hanse Goedkoopa s autorem o románu Já se vrátím (v niz.) https://www.youtube.com/watch?v=r40yzZx78B4
rozhovor, fiktivní „in memoriam“ (Adriaan van Dis imituje „indický“ přízvuk svého otce) https://vimeo.com/53360419
rozhovor v časopise Indische letteren, 2003, foto rodičů a sester http://www.dbnl.org/tekst/_ind004200301_01/_ind004200301_01_0027.php
rozhovor o autorově jazyku a problémech s pravopisem (René Appel, Onze taal 2007/č. 7–8) http://www.adriaanvandis.nl/rene-appel-in-gesprek-met-adriaan-van-dis-over-zijn-taal/

Bibliografie (výběr):
1983 Nathan Sid (novela, cena Gouden Ezelsoor 1984)
1986 Casablanca (povídky)
1987 Een barbaar in China: een reis door centraal Azië (román)
1988 Zilver of Het verlies van onschuld (román)
1990 Het beloofde land: een reis door de Karoo (román)
1991 In Afrika (román)
1994 Indische duinen (román)
1996 Palmwijn (novela, prémie k Týdnu knihy)
1998 Totok (verše)
1999 Dubbelliefde: geschiedenis van een jongeman (román)
2002 Familieziek (román)
2007 De wandelaar (román)
2010 Tikkop (román)
2014 Ik kom terug (román), č. Já se vrátím (2016)
2015 scénická verze románu Ik kom terug

 

© Magda de Bruin Hüblová
 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4610x

Inzerce
Inzerce
Inzerce