Rosario Villari (vyd.), Barokní člověk a jeho svět, Vyšehrad, Praha 2004, str. 87-89.

Salvatore S. Nigro: Sekretář  (přeložila Jitka Špačková)

Vladařovo žebro “Velkolepý palác”, neřkuli “město ve formě paláce”, poskytl scénu vzoru dokonalého dvořana z Urbina (“bez jakékoli vady a plného všech ctností”), jak jej vykreslil hrabě Castiglione ve svém Dvořanovi z roku 1528. Tiskárna založená v Benátkách a vedená profesionálními tiskaři byla naopak skrytou scénou zrození prototypu nových naučných textů pro dokonalého sekretáře, jenž byl odborníkem na psaní dopisů. Od ideálních vzorů výchovy k elegantnímu “dvořanství” se přešlo k odbornému vzdělávání a k praktickým schopnostem ideálních úředníků “sekretariátu”. K tomu došlo v roce 1561, kdy bylo v Benátkách vydáno dílo Il Principe Giovan Battisty Nicolucciho zvaného Pigna (podle borové šišky na tabuli umístěné na bylinářství jeho otce), který byl sekretářem vévody Alfonsa d’Este.

Pignova kniha již byla uzavřena kolofónem, když se vydavatel-tiskař Francesco Sansovino rozhodl ještě do ní zasáhnout a doplnit ji o “Tabulku pozoruhodných věcí”. Jednalo se o podrobný rejstřík hesel; o jakýsi depozitář, v němž byl pojednávaný materiál uspořádán pomocí logické konstrukce v podobě abecedního uspořádání. A bylo to samozřejmě funkční opatření, byl to způsob, jak provést čtenáře objemným a zhuštěným pojednáním, které nepočítalo (kromě rozdělení do tří knih) ani s dělením do kapitol, ani s vysvětlivkami na okrajích. Inventář a také synopse a schéma však měly sloužit především tiskaři, aby z Pignova textu mohl vybírat a libovolně si přivlastňovat (na hranici s plagiátorstvím) části určené k přepracování jako samostatné svazky. Je pravda, že Sansovino uvnitř Pignova díla o výchově dokonalého panovníka, napsaného k vzdělávání “hrdinného” vladaře (tedy “láskyplného” a “zcela protikladného tyranovi”), prostřednictvím “Tabulky” vyčlenil analytický a typologický průřez úředníka sekretariátu: "Sekretariát je velice ctěným úřadem. Sekretariát se podílí na všech ostatních úřadech. Sekretáři v Anglii. Důvěrní sekretáři jako andělé nejbližší Bohu. Sekretáři jsou ceněni více knížaty než republikami a proč. Sekretáři musejí být opravdu věrní." Index dával tvar vlastnímu textu. Podrobně popisoval hesla a činil je energickými a slibnými: připravenými přesunout se kamkoli a stát se větami a argumenty specifičtější příručky. Ta pod názvem Sekretář byla připravena a podepsána přímo tiskařem (a také plagiátorem a šiřitelem) Sansovinem a v roce 1564 dána do tisku ve čtyřech svazcích, znovu vydána v sedmi svazcích v roce 1579 a až do roku 1608 se dočkala čtrnácti úspěšných vydání.

Na významném postavení sekretáře (hrdého na vlastní aristokratičnost spočívající ve vzdělání a stojící v protikladu ke kastovnické šlechtě) trval i sekretář Pigna, který měl výrazné autobiografické sklony a špatně skrýval úmysl propagovat vlastní osobu. Z úředníka udělal vladařova rádce: “filosofa” schopného spojit “aktivní život s životem rozjímavým” a “počestné občanské skutky” se “záležitostmi cti”. Sekretář byl prezentován (a prezentoval se) jako služebná, pomoc poskytující inteligence ve světě, kde společenský řád – odpovídající řádu vesmírnému – byl založen na vzájemném vztahu mezi vysokým a nízkým: počínaje vladařem, který musel řídit svět “spíše proto, aby mu dodával dokonalosti, než aby ji dostával”, neboť měl “v sobě něco božského, co s láskou šířil mezi své občany” a “že je k sobě přitahoval, a tím se podobal Bohu, jenž skrze anděly dosahuje k lidem”. Podle tohoto teologického a “andělského” modelu byla poměřována sekretářova služba: jednat se muselo podle jeho rady coby učitele a nikoliv na základě “vědy” o vládnutí, avšak pouze ve “věcech nenadálých”, kde bylo potřeba úřednických schopností a zkušeností. Sekretář byl paprskem velkoleposti vladaře, do jehož služeb dával své specializované vědomosti:

…takoví bývají obvykle důvěrní sekretáři, že teology bývají srovnáváni s anděly, kteří jsou nejblíže Bohu. Tito jsou blízcí vladaři, neboť mu slouží nikoliv tělem a schopnostmi, nýbrž duchem, jenž všechny věci určuje a ovládá a jenž tuto službu činí velice ctihodnou, protože vykonává nejvznešenější část lidských prací, vždyť státní záležitosti jsou nejdůležitější na tomto světě; a kdo má bližší vztah a je více spojen s vladařem, lépe tyto záležitosti ovládá, a kdo je lépe ovládá, je k jejich vyřizování způsobilejší, a kdo je způsobilejší, snadněji a lépe o nich hovoří; a jelikož tento úřad má podíl na všech ostatních, ačkoli žádné jiné nemají podíl na něm, je sekretáři třeba ovládat všechny způsoby jednání.

koupit knihu: www.kosmas.cz