Interview s Robertem Fulghumem

Robert Fulghum (67) navštívil Českou republiku, první a zatím jedinou zemi, kde vyšla jeho nová kniha Třetí přání. Americký spisovatel, světově proslulý především díky knížkám Všechno, co doopravdy potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole nebo Už hořela, když jsem si do ní lehal, nechal své čtenáře čekat na nový titul celých pět let. Výsledkem je rozsáhlý román, prokládaný deníkovými zápisy, rukopisy, obrázky a dokonce notovými party, velmi odlišný od krátkých a hluboce lidských zamyšlení, kterými se proslavil.

U příležitosti uvedení na český trh se Robert Fulghum účastnil řady akcí. Já jsem jej zastihl v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí, kde se 25. listopadu konala autogramiáda jeho nového románu. Téměř tři hodiny tu podepisoval knížky a i přes zdánlivě nekonečnou řadu obdivovatelů bavil všechny přítomné svými příhodami. Během podepisování našel dokonce čas na krátký rozhovor:

- Chtěl jste se stát spisovatelem?
- (smích) Ne, ne. To byla všechno souhra náhod.

- A jaké to teď je?
- Je to legrace. Ale někdy to bývá i dřina.

- Jak se Vám líbí v Praze? Zaujala Vás některá místa?
- Rád chodím po ulicích a sleduji lidi. Češi jsou moc zajímaví, jsem s nimi rád. Líbí se jim myšlenky z mých knih.

- Vaše poslední kniha "Třetí přání" je úplně odlišná od všeho, co jste napsal předtím. Myslíte si, že jste ze změnil?
- Dříve jsem vyprávěl krátké příběhy a teď chci vyprávět dlouhé. Každý by se měl myslím snažit o jakýsi růst, zkoušet nové věci. Pro mě je to cesta, jak se učit a rozvíjet se, a líbí se mi to. Další taková kniha vyjde příští rok.

- Proč jste vydal "Třetí přání" pouze v ČR?
- V Americe vyjde také, ale český nakladatel (Argo) mě požádal, aby byla kniha publikována nejprve zde, a já řekl, proč ne?

- Myslíte si, že jsou Vaše knihy v České republice oblíbenější než jinde ve světě?
- Ne, v Japonsku, Koreji a Číně jsou také velmi populární. Ani nevím proč. Ale co se týče Evropy, jsou nejoblíbenější tady.

- V Číně? Jak mohou jít Vaše knihy na odbyt v nedemokratické zemi?
- Víte, je to obchod, a obchod je vždycky demokratický.

- Kniha Třetí přání je plná obrázků, ilustrací, rukopisů, not...
- Dalo to hodně práce...

- Tvořil jste je sám?
- V angličtině ano, ale na českých jsem se nepodílel, veškeré překlady vytvářeli Češi.

- Když jste žil na Krétě, mluvil jste místním jazykem?
- Ano. Ne příliš dobře, ale ten jazyk ovládám.

- Jaký je Váš oblíbený vtip?
- Můj oblíbený vtip? Nedávno jsem požádal jednoho Poláka, aby mi pověděl polský vtip, on řekl: "Dva polští policisté vycházejí ven z baru." A to je ten vtip! Vycházejí VEN z baru...

- A jaký je Váš oblíbený citát?
- Na své ledničce mám napsáno: "Když vždycky děláš, co jsi vždycky dělal, pak vždycky dostaneš, co jsi vždycky dostal. Udělej něco jiného!"

- Proč nemáte elektronickou adresu?
- Činí to život příliš uspěchaným. Míval jsem e-mail a dostával jsem 900 mailů týdně. Mám ale tajnou adresu, korespondenci za mě vyřizují jiní. E-mail Váš život nezjednoduší.

- Jaká je Vaše oblíbená kniha? Kde nacházíte inspiraci?
- Moje nápady pocházejí z mého procházení se tady ve světě. Všechno umění je vlastně plagiát spojený se znalostí lidí a jejich skutečného života, jejich myšlenek. Právě teď čtu Márqueze. Studuji jeho autobiografii a porovnávám ji s jeho novelami.

- Zajímavá byla myšlenka Vaší knížky Opravdová láska, plánujete pokračování? (Fulghum zde představuje desítky příběhů jejich osudové lásky, vyprávěné obyčejnými lidmi - pozn.autora)
- Ne... po nějaké době jsou všechny zamilované příběhy podobné, je těžké objevit něco nového.

- Plánujete jinou knížku, složenou rovněž z vyprávění lidí?
- To sice ne, ale mám připravenou další knihu esejí, krátkých povídek, a to bude skutečná kniha mého srdce.

- A co Vaše kniha Slova, která jsem si přál napsat sám?
- To je jedna z mých oblíbených...

- Chystáte další díl?
- Ano, to ano. Ne brzy, ale časem, protože se vždy rád vracím k věcem, které mě baví.

Pavel Kasík
pavel.kasik@seznam.cz
neoLUXOR 25. 11. 2004