Varma, Nirmal

Varma, Nirmal

portrét beletrie zahraniční

Úmrtím Nirmala Varmy utrpěl svět hindské literatury velkou ztrátu. Všestranný a velmi plodný hindský spisovatel zemřel ve věku 76 let. Více než šest desetiletí svojí tvorbou trvale ovlivňoval moderní hindskou prózu. Do hindštiny také překládal českou literaturu.

 

Odešel Nirmal Varma

Nirmal Varma (1929-2005), jedinečný „hlas moderní Indie“, navždy ztichl 25. října 2005. Úmrtím Nirmala Varmy utrpěl svět hindské literatury velkou ztrátu. Všestranný a velmi plodný hindský spisovatel zemřel ve věku 76 let v nemocnici All India Institute of Medical Sciences v Dillí. Více než šest desetiletí svojí tvorbou trvale ovlivňoval moderní hindskou prózu.

Nirmal Varma se narodil 3. dubna 1929 v Simle (stát Himáčalpradéš) v překrásné krajině himálajského podhůří, kde se také odehrávají některé z jeho slavných povídek. Přibyl jako páté dítě z osmi do rodiny úředníka ministerstva obrany tehdejší britské koloniální vlády v Indii. Působivá příroda indických hor měla pravděpodobně nemalý vliv na zvláštní poetičnost a zvýšenou citlivosti jeho tvůrčího ducha. Varma vystudoval historii na St Stephens College v Novém Dillí, z níž vzešli mnozí významní indičtí intelektuálové, spisovatelé a umělci vůbec.

Proslul především jako autor povídek. První povídku uveřejnil ve studentském časopise na samém počátku 50. let, aniž by tehdy tušil, že psaní se stane jeho celoživotním posláním. Po promoci působil krátce jako učitel a zároveň psal pro různé literární časopisy. Většinu své životní energie věnoval literatuře, ať už vlastní tvorbě, psaní o literatuře nebo překládání. Vedle mnoha sbírek povídek, z nichž první Ptáci vyšla v roce 1958, je též autorem několika románů -  Kousek stěstí (1979), Noční reportér (1989), Poslední les (2000).

Tvorba spisovatele Nirmala Varmy má také zvláštní význam pro naši zemi a literaturu. V roce 1959 přijel do Prahy a strávil zde jako stipendista deset let studiem a překládáním české literatury do hindštiny. Překládal Čapka, Otčenáška, Kunderu, Škvoreckého, Hrabala a další. S českými spisovateli se také scházel a přátelil. Velký ohlas u indických čtenářů měla zejména Otčenáškova novela Romeo, Julie a tma. Z jeho zdejšího pobytu vzešlo množství cestopisných črt a esejistických pojednání. Některé z jeho povídek se jednoznačně odehrávají u nás a z mnohých lze Prahu vycítit, i když není explicitně zmíněna. Také novela Ty dny (1967) se odehrává v Československu.

Často pobýval v Anglii, navštěvoval další země a k nám se po roce 1989 rád vracel. Jeho poslední návštěvy Evropy patřily Francii, Polsku a Velké Británii. Varmovo jméno bývá spojováno s literárním hnutím „Nové povídky“ (50. a 60. léta minulého století), on sám se ale tomuto zařazení a veškerému škatulkování bránil. Vždy šel vlastní cestou. Pravdou ovšem zůstává, že patřil ke generaci spisovatelů, která v padesátých a šedesátých letech vstoupila do literatury s novým programem v opozici vůči starším autorům, zejména jejich idealismu. S hlavními protagonisty „Nové povídky“ Rákéšem, Jádavem, Kamléšvarem ho pojí nejen generační zkušenost autorů začínajících literární tvorbu v nových podmínkách svobodné Indie, ale též styl psaní s důrazem na maximální autentičnost tvorby. O svém přiřazování k těmto autorům nicméně říká: „Rákéš, Jádav a ostatní jsou dobří spisovatelé, ale já jsem nikdy nepatřil k tomuto hnutí, vždy se na mě dívali jako na outsidera.“

Žánr povídky byl a zůstává dominantním žánrem v současné hindské próze. Stálým námětem Varmových povídek jsou strach, sklíčenost a muka způsobená propastí stojící mezi jedincem a ostatními lidmi. Toto téma je v jeho povídkách zpracovávané s velikou citlivostí a jemností v mnoha různých situacích a obměnách. Týká se jak rodinného života, tak života veřejného, ale spisovatel je vždy nechápe jako sociální problém nebo jako problém určitého stádia vývoje indické společnosti, nýbrž jako téma univerzální. Vedle toho se vyskytují témata konkrétnější, v popředí pozornosti stojí změny ve vývoji indické rodiny, její přerod z velkorodiny v rodinu nukleární, narušené vztahy mezi lidmi, rozpad manželství, nové nezávislé postavení ženy, ztráta dětství a též tabuizovaná témata jako manželská nevěra nebo homosexuální vztah.

Pro Nirmala Varmu je příznačný nestranný liberální pohled na svět. Ke svým postavám je citlivý, nestraní a nesoudí. Vycházel z názoru, že každý člověk je účastníkem nějakého dramatu, za které každý účastník nese svoji zodpovědnost.

Českého čtenáře bychom rádi upozornili na povídku Dva domovy v knížce překladů Moderní hindské povídky (Dar Ibn Rushd, Praha 1999) a cestopisnou vzpomínku Praha na podzim (Bulletin Sdružení přátel Indie, 2002/1). Mnohé z Varmovy tvorby je též dostupné v anglických překladech: Maya Darpan and Other Stories (Oxford University Press, Delhi 1986), The World Elsewhere and Other Stories (Readers international, Columbia 1988) nebo francouzštině Un Bonheur en Lambeaux (Actes du Sud, Marseille 2000).

 

© Renata Svobodová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2442x

Inzerce
Inzerce