Gürsel, Nedim

Gürsel, Nedim

portrét beletrie zahraniční

Profil tureckého spisovatele a literárního vědce Nedima Gürsela (narozen 1951) a krátký přehled jeho literárních prací.

Nedim Gürsel

Nedim Gürsel (narozen 1951 v jihotureckém Gaziantepu) začal své první literární texty publikovat od roku 1969, ještě jako gymnazista, v různých literárních časopisech. Vystudoval francouzskou literaturu na pařížské Sorbonně (1974), kde také později získal doktorát ze srovnávací literatury prací o Louisi Aragonovi a tureckém básníkovi Nazımu Hikmetovi (1979). V současné době žije trvale v Paříži, kde přednáší na Sorbonně tureckou literaturu. Jeho literární činnost zahrnuje četné eseje, cestopisné črty, povídky, romány i vědecké publikace.

První literární prací Nedima Gürsela je sbírka povídek Uzun Sürmüş Bir Yaz (Příliš dlouhé léto, 1975), která získala nejvyšší turecké literární ocenění, cenu Ústavu pro turecký jazyk (Türk Dil Kurumu Ödülü, 1976). Po vojenském převratu v roce 1981 se ovšem kniha potýkala s obviněním, že uráží tureckou armádu, a byla zakázána. Podobně bylo v roce 1983 za údajnou pornografii odsouzeno a na několik let zakázáno druhé Gürselovo literární dílo, sbírka povídek Kniha žen (Kadınlar Kitabı, 1983).

Gürselovou nejoceňovanější knihou se stal román Boğazkesen. Fatih'in Romanı (Úžina Boğazkesen. Fatihův román, 1995), který popisuje události kolem dobývání Konstantinopole Turky v roce 1453. Historie, kterou Gürsel v románu předkládá, není ovšem oslavným popisem hrdinských činů, ale alternativní historií, kterou zajímá pohled poražených, nikoliv vítězů, pohled těch, jejichž hlas se do oficiální historiografie nedostal. Současně výstavba románu na dvou časových rovinách, rovině vlastního děje (Malá Asie v 15. století) a rovině vypravěče - spisovatele Fatiha Haznedara (Istanbul 80. let, těsně před vojenským převratem) umožňuje Gürselovi hlubokou reflexi vlastního procesu literárního psaní a vytváření historie. Boğazkesen se stal jedním ze stěžejních děl turecké postmoderny.

Román Resimli Dünya („Ilustrovaný svět“, 2000), navazuje ve zpracování historické tématiky na Boğazkesen v mnoha ohledech, ovšem rovina přítomnosti vystupuje v Resimli Dünya daleko více než v Boğazkesenu do popředí, až rovinu minulosti redukuje na jakousi nedokončenou fresku a historie se zde odráží jen v „ozvěnách“. Resimli Dünya je pestrým světem, sestaveným z mnoha drobných, víceméně samostatných („orámovaných“) obrazů a vizuálních vjemů, které propojuje ústřední postava Kâmila Uzmana, istanbulského profesora dějin umění, jenž přijíždí do Benátek, aby zde bádal o osmanském vlivu na italskou renesanci a napsal pojednání o malířské rodině Belliniovců. Děj se střídavě pohybuje mezi Benátkami a Istanbulem, jejichž obrazy se hlavnímu hrdinovi míhají před očima a prolínají se s popisy soch, maleb, staveb, s citáty z literárních i historických děl atp., což autorovi umožňuje zabývat se vztahem mezi vizuálním uměním a psaným textem.

Nedim Gürsel získal kromě četných domácích literárních cen i Prix de la Liberté francouzského PEN klubu (1986). Jeho knihy byly přeloženy do více než deseti jazyků.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3324x

Inzerce