Sponde, Jean de: O smrti

Sponde, Jean de
O smrti

ukázka beletrie zahraniční

Je třeba zemříti! Žití, jež pýchy plno/ chce smrti vzdorovat, jí musí podlehnout;/ žár sluncí obrátí ty denní květy v troud,/ čas záhy rozkotá bublinu povětrnou.

O smrti
Jean de Sponde: O smrti. Přeložil a doslov napsal Jiří Pelán. Opus, 2005. 44 stran

 

 

Sonety na tentýž námět
II
Je třeba zemříti! Žití, jež pýchy plno
chce smrti vzdorovat, jí musí podlehnout;
žár sluncí obrátí ty denní květy v troud,
čas záhy rozkotá bublinu povětrnou.

Z té svíce nádherné, plápolající v čoudu,
zbude jen temný vosk, v němž zajde její žár,
na tomto obrazu pomatní barva, tvar,
z v pěně pobřeží se zlomí vlny proudu.

Já uzřel blesků zář po paměť očí svých
a hřmění nasloucahl, jež duní v nebesích.
Jde bouře z oněch stran a bude bez milosti.

Viděl jsem táti sníh a břehy žízniti;
lvy druhdy řvoucí zřel jsem prosty zuřivosti.
Žij, člověče, svůj čas, leč musíš zemříti.

Sonnets sur le mesme subject
II

Mais si faut-il mourir, et la vie orgueilleuse,
Qui brave de la mort, sentira ses fureurs,
Les Soleils haleront ces journalieres fleurs,
Et le temps crevera ceste ampoulle venteuse,

Ce beau flambeau, qui lance une flamme fumeuse,
Sur le verd de la cire esteindra ses ardeurs,
L´huyle de ce Tableau ternira ses couleurs
Et ces flots se rompront à la rive escumeuse.

J´ay veu ces clairs esclairs passer devant mes yeux,
Et le tonnerre encor qui gronde dans les Cieux,
Où d´une, ou d´autre part, esclattera l´orage.

J´ay veu fondre la neige, et ses torrents tarir,
Ces lyons rugissans je les ay veus sans rage,
Vivez, hommes, vivez, mais si faut-il mourir.

Sonety na tentýž námět
V
Ach, sečtěte své dny: dny, které pominuly,
jsou pro vás mrtvy již; ty, které vám jdou vstříc,
mřou ve svém rozbřesku a obrací se v nic,
neboť je způli smrt, co životem je způli.

Ta pyšná toužení, vršená v myslích bloudů,
to srdce naduté, jež paži lichotí,
tu paži nezkrotnou, již vaše srdce ctí,
smrt vhání do úzkých a podrobuje soudu.

Tisíce vln a skla čekají na té pouti!
Byť chrabře plujete, bude vám upadnouti
za kořist úskalím a vlnám, zbloudilí!

Hodina čeká vás, okamžik po vás slídí,
ti zvrhlí katané vašeho mdlého žití,
jež žije v úzkosti a hyne ve chvíli.

Sonnets sur le mesme subject
V

Helas! contez vos jours: les jours qui sont passez
Sont desja morts pour vous, ceux qui viennent encore
Mourront tous sur le point de leur naissante Aurore,
Et moytié de la vie est moytié du deces.

Ces desirs orgueilleux pesle mesle entassez,
Ce cœur outrecuidé que vostre bras implore,
Cest indomptable bras que vostre cœur adore,
La Mort les met en geine, et leur fait le procez.

Mille flots, mille escueils font teste à vostre route,
Vous rompes à travers, mais à la fin sans doubte
Vous serez le butin des escueils, et des flots.

Une heure vous attend, un moment vous espie,
Bourreaux desnaturez de vostre propre vie,
Qui vit avec peine, et meurt sans le repos.

 

koupit knihu: www.kosmas.cz

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1421x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce