Moor, Margriet de: Utonulá

Moor, Margriet de
Utonulá

kritika překladu překlad

V přístupu k překládání se zásadně lišíme...

Reakce na recenzi M. Loučkové
Margriet de Moorová
: Utonulá. Z nizozemského orig. De verdronkene přel. Magda de Bruin-Hüblová. Paseka, Praha/Litomyšl 2007, 280 stran

Milá Martino,
jen pár týdnů předtím, než jste svou recenzi publikovala v LtN, jsme spolu vedly diskuse na překladatelské dílně v Utrechtu – já jako moderátor, vy jako jeden z účastníků. Vyplynulo z nich, že se v přístupu k překládání zásadně lišíme. Vám jde o to, aby překlad byl „hezký“ (váš termín), v podstatě propůjčujete autorovi svůj vlastní hlas i za cenu toho, že se tím ztratí některé jeho zvláštnosti: hovorové prvky – protože ty se vám nelíbí; určité jadrné výrazy – protože byste je sama nepoužila. Úryvek v autorově přednesu vás rozhořčí, protože nepředčítá dost „hezky“ a narušuje vám dojem, jaký jste si o textu utvořila na základě četby.

Já se naopak snažím pro každého autora najít svébytný český „hlas“ (a ten se nepřekrývá s mým osobním stylem). V mém pojetí má překládání i herecký aspekt. A je v tom taky pokora, služebná role překladatele – kdo chce uplatnit vlastní hlas, ať napíše svou knihu. Proto například poznámku „ten překlad je lepší než originál“ nepovažuji za poklonu.

Hledání tohoto „hlasu“ pro mě v případě de Moorové znamená, že jsem přečetla skoro všechno, co napsala – beletrii i esejistiku, dále celou řadu rozhovorů a recenzí (zde bych chtěla připomenout i českou recenzi Petra Matouška o hudebních stránkách její prózy na příkladu novely Kreutzerova sonáta – autorka byla ostatně Matouškovou vnímavostí k jejím textům, které tedy četl v mém překladu, tak nadšená, že recenzi citovala i při různých vystoupeních). Svou roli hraje i osobní kontakt, konzultace různých drobných odstínů (zejména ve stádiu redigování, což mimochodem v nakladatelství Paseka bývá několik týdnů intenzivního korespondování mezi redaktorem, mnou a autorkou) a v neposlední řadě její skutečný hlas – způsob, jak předčítá své texty. Kdybyste si přečetla všechny tři mé překlady Margriet de Moorové (jmenuje se ostatně opravdu Margriet, nikoliv Margariet, jak se několikrát vyskytuje ve vašem textu), zjistila byste možná, že i v češtině se pozná, že je psala stejná autorka, že je psala Margriet de Moorová. Grunbergovi či Palmenové jsem ovšem dala „hlas“ zcela odlišný.

Můj přístup k překládání ovlivnil výrok Pavla Kohouta v jakémsi dávném interview, když se ho ptali, co říká německým překladům české literatury: měl z nich samozřejmě radost, ale poznamenal, že v češtině stačí pár vět, aby čtenář rozlišil text jeho, Vaculíkův či Klímův, „kdežto v němčině smrdíme všichni stejně“. Rovnováha mezi zachováváním autorova stylu a duchem jazyka je přitom vratká – i během naší dílny na to přišla řeč. Překladatel se samozřejmě opírá o původní českou literaturu, současně ale platí, že si nemůže dovolit tolik, co spisovatel. Neocenitelnou roli tu hraje redaktor. O mimořádné péči nakladatelství Paseka jsem se už zmínila, mou zkušenost potvrzuje i odborník na slovo vzatý – Olga Krijtová – ve své recenzi na Utonulou v Lidových novinách (2. 6. 2007), kde redakční práci nakladatelství Paseka zvlášť vyzdvihuje.

Co vy přičítáte mému dlouhodobému životu „mimo svou vlast“, je tedy ve skutečnosti moje subjektivní, ale nikoliv nepodložená představa, jak by de Moorová psala, kdyby byla Češka. Nepopírám přitom, že v cizině hrozí nebezpečí ztráty kontaktu s jazykovým prostředím – i to jsme během překladatelské dílny probírali (také s ohledem na další účastnice žijící v Nizozemsku). Nicméně právě jedna z nich, co se tvůrčího přístupu a objevných řešení týče, strčila účastníky „z vlasti“ s přehledem do kapsy.

Ale zpět k vaší recenzi. Ani z příkladů, které uvádíte, nedokážu při nejlepší vůli odvodit souvislost se svým bydlištěm: „balkónový pokoj“ najdete ve SSJČ (vzpomínám si teď ostatně, že mi před lety jedna známá tvrdila, že místo „kuchyňské dveře“ – také k nalezení ve SSJČ – mám používat „dveře do kuchyně“; byla jako vy z Moravy, že by to tedy naopak souviselo s vaším bydlištěm?), u slova „nakrčený“ se ve slovníku uvádí význam „poněkud stažený“, jako příklady „nakrčený staroch", „stál zkroucený a nakrčený“ – co je tedy nesprávného na spojení s rameny?; u „hnízdivého pudu“ a „zdrceného pocitu“ nechápu příliš, co vám vadí (jednak proto, že je uvádíte bez kontextu, jednak proto, že nenavrhujete jiné řešení). U dalších dvou vět sama uvádíte, že vycházejí z příznakovosti originálu (takže jsme opět u toho rozdílu v překladatelském stylu – vy byste z toho nejspíš udělala „hezkou“ větu, a já ne). Co se týče té věty o Lidyině domě, zmínila bych tu postřeh Terezy Brdečkové v recenzi na Utonulou (Respekt 2007/34): „Stal se ten příběh opravdu, nebo se postupně utvořil v Armandině hlavě? Nejsou náhodou obě sestry jedna a táž osoba?“ De Moorová prostě nepíše realistické romány - z vašeho návrhu (a konečně i ze závěru vaší recenze) se zdá, že vám to zcela uniklo.

Předpokládám, že jste text pročítala a porovnávala důkladně – velmi by mě zajímal váš podrobnější komentář (třeba k těm „celým matoucím pasážím“, „nečeské syntaxi“, „místům, která zcela brání porozumění“ – tak závažné výtky, a neuvádíte jediný příklad!). Ohromilo mě vaše tvrzení, že knihy de Moorové nejsou na překlad „přespříliš“ obtížné. „Fascinuje mě u ní, že s každou knihou vynalézá novou gramatiku,“ prohlásil nedávno o de Moorové pracovník nizozemského literárního fondu NLPVF – a mluvil mi z duše. Zkusila jste si aspoň kousek přeložit? Ráda bych ten úryvek viděla, případně bychom ho mohly umístit na iliteraturu. Taková konfrontace by jistě byla zajímavá a dokreslila by možná ještě lépe rozdíl v překladatelském stylu, který jsem se tu pokusila nastínit.

 

 

© Magda de Bruin-Hüblová

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 09.03.2010 12:27
Moor, Margriet de: Utonulá
Lisa F.: Když už se po třech letech vracet k uzavřené kapitole (a po ještě delší době k překladu této knihy) - v čem přesně je moje reakce ostrá? To byste měla blíž vysvětlit. Snažila jsem se tehdy ve vší zdvořilosti rozpoutat širší diskusi, Martina Loučková na mou výzvu bohužel nikdy nereagovala, i... když jsme od té doby byly ve styku kvůli jiným překladům. Ze všech výtek, které jsem vyvrátila, uvádíte jediný příklad. Pasáž v originále zní: "Wat is dit anders dan háár nieuwe huis, haar zeven kamers, zolder, tuin op het zuidoosten, schuur, kijk niet zo stom, met gloednieuwe meubels helemaal naar haar smaak?" "Jediný možný" nebo "ideální" překlad neexistuje - jistě by se ta pasáž dala přeložit i tak, jak navrhujete vy nebo Martina Loučková. Přesto se ani zpětně nedomnívám, že je moje řešení nesprávné nebo nepřijatelné. Zapadá do určitého celku. Tak jako by jiné řešení zapadalo do celku překladu v interpretaci jiného překladatele. Odsuzovat na základě toho celý překlad (byl ostatně nominován na Jungmannovu cenu) mi ale zachází trochu daleko...
Vložil: Lisa F., 08.03.2010 15:52
Moor, Margriet de: Utonulá
Tak ostrá reakce na recenzi snad není potřeba a ani s Vaší obhajobou překladu nelze vždy souhlasit. Píšete "Co se týče té věty o Lidyině domě, zmínila bych tu postřeh Terezy Brdečkové v recenzi na Utonulou (Respekt 2007/34): „Stal se ten příběh opravdu, nebo se postupně utvořil v Armandině hlavě? Nejsou... náhodou obě sestry jedna a táž osoba?“ De Moorová prostě nepíše realistické romány - z vašeho návrhu (a konečně i ze závěru vaší recenze) se zdá, že vám to zcela uniklo." Já naopak zcela souhlasím s překladem, který navrhuje paní Loučková: Ve chvíli, kdy se rozhořčená Armanda snaží Sjoerdovi vysvětlit, že nežije svůj, ale Lidyin život, ukazuje na jejich nový, pohodlně zařízený amsterdamský dům se slovy: „V čem se to tu liší od jejího (Lidyina – pozn. M. L.) nového domu, jejích sedmi pokojů, půdy, zahrady na jihovýchod, kůlny, nekoukej tak hloupě, se zbrusu novým nábytkem přesně podle jejího vkusu?“ Roky mrtvá Lidy samozřejmě nemá žádný nový dům, se kterým by Armanda mohla srovnávat. Odpovídající překlad by zněl asi takto: „Co je tohle jiného než její nový dům…“.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4592x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce