V tomto roce si připomínáme sté výročí od proklamace manifestu futurismu v pařížském deníku „Le Figaro“ (20. února 1909). K novému směru se přihlásili především italští tvůrci, jednou z mála výjimek je česká malířka Rougena Zátková, která měla primát i jako žena, neboť kromě Marinettiho dcery byla jedinou výraznější představitelkou tohoto směru. Chceme-li futurismus pochopit, nesmíme se zaměřit jen na jeho umělecký projev, ale musíme hlavně vzít v potaz jeho ideové a literární pozadí. Na základě tohoto klíče v těchto dnech v Milánu probíhají dvě paralelní výstavy věnované futurismu: „Futurismo 1909/2009 – Velocità+Arte+Azione“ v Palazzo Reale (od 6. února do 7. června 2009) a „F. T. Marinetti = Futurismo“ v Palazzo Stelline (od 12. února do 7. června 2009).

 

První ze jmenovaných výstav takřka v padesáti sálech postihuje tvorbu futurismu od počátku, přičemž je dán akcent i na předfuturistickou tvorbu jeho hlavních představitelů a tvorbu v Miláně na přelomu 19. a 20. století. Výstava je dovedena až do následovníků futuristů v šedesátých letech. Můžeme zhlédnout malířskou tvorbu, architektonické návrhy A. Sant’Elii, blikající divadelní scénu s futuristickou hudbou, plastiku drobných i větších rozměrů, fotografie, koláže, knihy a dokumenty či bytové doplňky. Jedná se o nejkompletnější výstavu o futurismu jaká kdy byla uspořádána, cennou pro svou komplexnost a množstvím zapůjčeného materiálu ze soukromých sbírek.

 

Výstava F. T. Marinetti = Futurismo je věnována převážně osobě Filippa Tommasa Marinettiho, jeho až absolutnímu vlivu na vývoj tohoto směru, jeho ideovým předpokladům a inspiracím, z kterých tvůrci futurismu vycházeli. Kromě obrazů a výtvarných exponátů, které jsou na této výstavě v mírné menšině, je prezentována řada unikátních literárních památek. Kromě originálního výtisku deníku „Le Figaro“ z 20. února 1909 jsou zde hlavně představeny unikátní Marinettiho dopisy, které jsou výtvarným dílem samy o sobě. Po jejich zhlédnutí divák mnohem lépe pochopí Matinettiho inovace a jeho drtivý dopad na výtvarnou scénu své doby. Nebylo snad futuristického autora, který neudělal alespoň jeden portrét otce zakladatele, tedy F. T. Marinettiho. Mnohé z těchto portrétů jsou na výstavě k vidění. Klíčové k pochopení celého hnutí jsou již zmiňované dopisy či Marinettiho kresby, k dispozici jsou takřka všechny významné autorovy dopisy a črty, dále nechybí např. autografy básní-kreseb (Marinettiho revoluční technika osvobozených slov, tzv. „tavole parolibere“) „Bombardování Hadrianopole“, „Válka na devět poschodí“, „Zang Tumb-Tumb“ apod. Z ostatních autorů zde můžeme nalézt obrazy od R. Zátkové, G. Bally, U. Boccioniho a dalších. Rovněž jsou přítomny obrazy futuristů, na kterých se Marinetti přímo podílel. Nutno dodat, že pro správné pochopení Marinettiho, futuristů a výstavy jako takové, je výhodou znalost italštiny. Pro literárního i výtvarného znalce je výstava nedocenitelná.

 

Na obou výstavách je cenné i to, že při jejich zhlédnutí lze mnohem lépe pochopit odvrácenou stranu futurismu, a tou je fašismus a diktátorské tendence, ke kterým většina jeho tvůrců směřovala. Výborně je to patrné v Marinettiho sebeprezentaci a jeho až mnohdy kultovního zobrazování ostatními futuristy.

 

Při návštěvě Milána bych doporučil nejprve navštívit výstavu „F. T. Marinetti = Futurismo“, a pak „Futurismo 1909/ 2009 – Velocità+Arte+Azione“. Divák tak bude vtažen mnohem lépe do situace a umělecká díla futurismu v Palazzo Reale bude vnímat mnohem komplexněji. Výhodou výstavy v Palazzo Reale je to, že doprovodné texty jsou psané i v angličtině. K obou výstavám lze zakoupit katalog, k prvně jmenovné za 35 euro, ke druhé za 39 euro (ten obsahuje i CD a je výtvarně mnohem bohatší).