Už nejde jen o jazyk

Už nejde jen o jazyk

aktualita beletrie zahraniční

Ukrajinští spisovatelé se obrátili v Mezinárodní den mateřského jazyka (21. 2.) ke svým spoluobčanům, které vybízejí k tomu, aby nebyli lhostejní k zákrokům současné vlády. Ta se pokouší všemožným způsobem marginalizovat a omezovat ukrajinskou kulturu a jazyk.

Už nejde jen o jazyk

V roce 1999 byl 21. únor organizací UNESCO vyhlášen za Mezinárodní den mateřského jazyka. Má být věnován jazykové a kulturní rozmanitosti každé země na světě. Na Ukrajině tento den dostal letos téměř doslovný rozměr. Započal v ukrajinském Lvově Celoukrajinským spisovatelským maratonem, během něhož zněla próza i poezie, zpěv, hudba. Hlavními organizátory lvovského maratonu byly spisovatelky Marjana Savka a Marianna Kijanovska a literární badatelka Uljana Hnidec.

K iniciativě Lvova se okamžitě přidala další města jako Kryvyj Rih, Ternopil, Dnipropetrovsk, Užhorod, Doněck či Luhansk. V Rivněnské oblasti v městečku Radyvyliv proběhl vlastní maraton: lidé přicházeli se svými oblíbenými knihami a četli z nich ostatním ukázky. Na maratonu ve Lvově vystoupil ukrajinský spisovatel Roman Ivanyčuk, který se nechal slyšet, že „okupační“ vláda používá v humanitní sféře taktiku „mučení“: „Pro nás je mateřským jazykem ukrajinština. Musíme svůj jazyk bránit. Denně dochází k omezování práva na užívání rodného jazyka. Ministerstvo školství Ukrajiny, které vede ukrajinofob Tabačnyk, dovoluje, aby se disertace obhajovaly v jiném než ukrajinském jazyce. Rodiče žáků v Doněcku prohlásili, že se upálí, pokud dojde k likvidaci ukrajinské školy v jejich městě,“ poznamenal Ivanyčuk, autor známých historických románů (jeho historický román Čerlene vyno (Krvavé víno) vyšel roku 1981 ve slovenském překladu). Lvovští učitelé jsou pobouřeni novou koncepcí literárního vzdělávání na středních školách, kterou letos v lednu schválilo ukrajinské ministerstvo školství. Dle této koncepce se má na školách například vyučovat ruská literatura zvlášť a nemá být zařazována jako všechny ostatní cizí literatury do předmětu zahraniční literatura.

21. března byla publikována Výzva ukrajinských spisovatelů spoluobčanům, kterou podepsalo bezmála 200 osob zabývajících se literaturou. Mezi nimi nechyběly tak významné osobnosti současné ukrajinské literatury jako Oksana Zabužko, Marija Matios, Vasyl Herasymjuk, Ihor Kalynec, Halyna Pahuťak, Jurij Vynnyčuk, Mykola Rjabčuk, Pavlo Volvač, bratři Kapranovi a mnoho dalších. Ve výzvě (anglicky a v dalších jazycích: http://wdowychenko.com/) se lze dočíst, že zemi nerozděluje jazyk, ukrajinský či ruský, ale provokační, agresivní a ukrajinofobní politika současné vlády, která se i tímto způsobem snaží odlákat pozornost občanů od vlastních ekonomických a diplomatických porážek. Kromě toho se na Ukrajině objevují nové druhy cenzury. Ze školních vyučovacích programů mizí někteří autoři a jejich díla, která „se nehodí“ současné ukrajinské vládě. Jak již bylo na těchto stránkách uvedeno v článku o perzekuci spisovatelky Mariji Matios, je to poprvé od vyhlášení ukrajinské nezávislosti po rozpadu SSSR, kdy se vláda vměšuje do obsahu vzdělávání, kultury a jazyka.

U příležitosti prvního výročí prezidentování Viktora Janukovyče se spisovatel Jurij Andruchovyč hlavy státu na www.glavred.info ptá: „Občane Janukovyči, nepřemýšlíte někdy o tom, že budete muset utéct z Ukrajiny?“ Dalšího ukrajinského spisovatele Serhije Žadana zajímá, jestli se Janukovyč nebojí „intelektuálního bojkotu“. Spisovatel Stepan Procjuk by zase rád věděl, zda si prezident doopravdy myslí, že mentalita Ukrajinců je natolik shodná s ruskou. To, že se ukrajinský jazyk na Ukrajině ocitl v ohrožení, už nevypadá jako paradox, ale jako hanba. Hanba pro současnou „ukrajinskou“ vládu, která ztrácí tvář, a i ti, kteří chovali jisté naděje spojené se sociálními sliby Strany regionů Viktora Janukovyče, začínají propadat beznaději ohledně vzdělání svých dětí a již tak mizerného stavu kultury ve své vlasti.

V souvislosti s hrozícím zavedením 20 % DPH na knihy u nás upozorňujeme, že na Ukrajině je situace již léta téměř katastrofální. Ukrajinští nakladatelé jsou vystavováni neustálému tlaku, vysokým daním, neexistenci grantových programů, přílivu levné a nekvalitní literatury (tzv. popsy) z Ruska. Spisovatelé a překladatelé mají vysoký společenský status, ale dodnes patří k jakémusi subkulturnímu jevu, který úřady neberou vážně – považují kulturní osobnosti za marginální skupinku, již lze mávnutím ruky smést. Spisovatelé právem bijí na poplach, protože je ohrožena integrita Ukrajiny.

Ukrajina bývá často rozdělována na ruský východ a prozápadní západ. Ale uvědomme si, že knihy v ukrajinštině jsou žádány po celé Ukrajině. Nedávno proběhlo turné klasičky ukrajinské literatury Liny Kostenko, jejíž vystoupení na východě Ukrajiny měla neobyčejně silný ohlas, takže o „neukrajinskosti“ východu Ukrajiny lze s úspěchem pochybovat.

© Ivan Jackanin, Rita Kindlerová
na fotografii: Marianna Kijanovska, foto poskytla spisovatelka za svého archivu

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 3083x

Inzerce
Inzerce
Inzerce