Houellebecq, Michel
Mapa a území

Michel Houellebecq: Mapa a území. Přel. Alan Beguivin, Euromedia Group-Odeon, Praha, 2011, 288 s.

Na to, kdy začal kreslit, si už Jed nevzpomínal. Všechny děti přece více či méně kreslí, ale žádné dítě neznal, tak si nebyl jistý. Jedinou jeho jistotou v tuto chvíli bylo, že jako první kreslil květiny – pastelkami do malých sešitků. Většinou o středách odpoledne a někdy o nedělích sám v prosluněné zahradě zažíval chvilkové extáze, zatímco jeho chůva telefonovala momentálnímu příteli. Vanesse bylo osmnáct, studovala prvním rokem ekonomii na univerzitě Saint-Denis/Villetaneuse a po dlouhou dobu byla jediným svědkem jeho uměleckých pokusů. Jeho obrázky se jí líbily, říkala mu to a myslela to upřímně, ale občas na něj koukala trochu s rozpaky. Malí kluci kreslí krvelačné příšery, nacistické symboly a stíhačky (ti nejpokročilejší pak pičky a penisy), ale květiny jen málokdy.

Jed ani Vanessa to tehdy netušili, ale květiny nejsou ničím jiným než pohlavními orgány, pestrými vaginami zdobícími zemský povrch, vydanými chlípnosti hmyzu. Hmyz i muži, a další zvířata, jako by šli za určitým cílem, pohybují se rychle a orientovaně, zatímco květiny zůstávají ve světle, oslnivě a na místě. Krása květin je smutná, neboť jsou křehké a odsouzené k smrti, samozřejmě jako všechno na Zemi, ony však obzvlášť, a jako u zvířat jsou jejich ostatky jen pitvornou parodií na předchozí život, a jako u zvířat jejich ostatky páchnou – to vše pochopíme, když aspoň jednou zažijeme střídání ročních období, kdy hnijí květiny. Jed to poznal už v pěti letech či možná dřív, neboť v parku kolem domu v Raincy byla květin i stromů spousta, a větve stromů pohupované větrem byly možná to první, co kromě mraků a nebe vnímal, když ho jistá dospělá žena, zřejmě jeho matka, vozila v kočárku. Vůle k životu se u živočichů projevuje rychlými změnami – zvlhčením pohlavního otvoru, ztuhnutím pyje a následně vypuštěním semenné kapaliny –, to však zjistil až později na jednom balkonu v Port Grimaud s pomocí Marthy Tailleferové.

překlad ©  Alan Beguivin
ukázka z knihy Mapa a území
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství