Houellebecq, Michel: Mapa a území

Houellebecq, Michel
Mapa a území

ukázka beletrie zahraniční

Na to, kdy začal kreslit, si už Jed nevzpomínal. Všechny děti přece více či méně kreslí, ale žádné dítě neznal, tak si nebyl jistý. Jedinou jeho jistotou v tuto chvíli bylo, že jako první kreslil květiny – pastelkami do malých sešitků.

Michel Houellebecq: Mapa a území. Přel. Alan Beguivin, Euromedia Group-Odeon, Praha, 2011, 288 s.

Na to, kdy začal kreslit, si už Jed nevzpomínal. Všechny děti přece více či méně kreslí, ale žádné dítě neznal, tak si nebyl jistý. Jedinou jeho jistotou v tuto chvíli bylo, že jako první kreslil květiny – pastelkami do malých sešitků. Většinou o středách odpoledne a někdy o nedělích sám v prosluněné zahradě zažíval chvilkové extáze, zatímco jeho chůva telefonovala momentálnímu příteli. Vanesse bylo osmnáct, studovala prvním rokem ekonomii na univerzitě Saint-Denis/Villetaneuse a po dlouhou dobu byla jediným svědkem jeho uměleckých pokusů. Jeho obrázky se jí líbily, říkala mu to a myslela to upřímně, ale občas na něj koukala trochu s rozpaky. Malí kluci kreslí krvelačné příšery, nacistické symboly a stíhačky (ti nejpokročilejší pak pičky a penisy), ale květiny jen málokdy.

Jed ani Vanessa to tehdy netušili, ale květiny nejsou ničím jiným než pohlavními orgány, pestrými vaginami zdobícími zemský povrch, vydanými chlípnosti hmyzu. Hmyz i muži, a další zvířata, jako by šli za určitým cílem, pohybují se rychle a orientovaně, zatímco květiny zůstávají ve světle, oslnivě a na místě. Krása květin je smutná, neboť jsou křehké a odsouzené k smrti, samozřejmě jako všechno na Zemi, ony však obzvlášť, a jako u zvířat jsou jejich ostatky jen pitvornou parodií na předchozí život, a jako u zvířat jejich ostatky páchnou – to vše pochopíme, když aspoň jednou zažijeme střídání ročních období, kdy hnijí květiny. Jed to poznal už v pěti letech či možná dřív, neboť v parku kolem domu v Raincy byla květin i stromů spousta, a větve stromů pohupované větrem byly možná to první, co kromě mraků a nebe vnímal, když ho jistá dospělá žena, zřejmě jeho matka, vozila v kočárku. Vůle k životu se u živočichů projevuje rychlými změnami – zvlhčením pohlavního otvoru, ztuhnutím pyje a následně vypuštěním semenné kapaliny –, to však zjistil až později na jednom balkonu v Port Grimaud s pomocí Marthy Tailleferové.

překlad ©  Alan Beguivin
ukázka z knihy Mapa a území
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3552x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce