Fløgstad, Kjartan

Fløgstad, Kjartan

rozhovor beletrie zahraniční

Na letošní ročník veletrhu Svět knihy zavítal norský spisovatel Kjartan Fløgstad. Přestože v Norsku je vnímán jako jeden z největších současných domácích autorů, česky mu nyní vychází teprve jeho první kniha – esej o opuštěném sovětském hornickém městě Pyramida na souostroví Špicberky.

Na letošní ročník veletrhu Svět knihy zavítal norský spisovatel Kjartan Fløgstad. Přestože v Norsku je vnímán jako jeden z největších současných domácích autorů, česky mu nyní vychází teprve jeho první kniha – esej o opuštěném sovětském hornickém městě Pyramida na souostroví Špicberky.

iLiteratura: Na začátek se nemůžu zeptat jinak. Byl jste už někdy v Praze?
Kjartan Fløgstad: Ano, jednou. Navštívil jsem Prahu spolu se svým islandským kolegou Einarem Márem Guðmundssonem a norským dramatikem Jonem Fossem. Byli jsme na knižním veletrhu, na univerzitě a pak jsme jeli do Brna.

iLiteratura: Jaký máte vztah k České republice, obzvlášť k české kultuře (literatuře, filmu apod.)?
Kjartan Fløgstad: Mám vztah především k filmu. Film přece jen víc promlouvá mezinárodním jazykem. Předtím, než Miloš Forman emigroval, proudily z Česka zajímavé filmy. Jeden český film ze 70. let nesmí v Norsku chybět při žádném slavení Vánoc.

iLiteratura: Tři oříšky pro Popelku?
Kjartan Fløgstad: Ano. Všechny norské děti tenhle film viděly už mnohokrát. Četl jsem také Milana Kunderu, i když toho už nyní lze jen stěží považovat za českého spisovatele, setkal jsem se také s Ivanem Klímou, četl jsem Jáchyma TopolaŠvejka od Jaroslava Haška.

iLiteratura: Nedávno vám vyšla první kniha v češtině s názvem Pyramida. Jak kniha vznikla?
Kjartan Fløgstad: Může za to fotografka Siri Hermansenová, která navštívila Špicberky a pořídila tam snímky opuštěného ruského hornického města Pyramida. Chtěla fotografie vydat knižně, a tak kontaktovala nakladatelství, které zase kontaktovalo mě. Vydali jsme se spolu na Špicberky a Pyramidu jsme navštívili. Poté jsem se tam ještě asi pětkrát nebo šestkrát vrátil, jak na turistické lodi, tak v helikoptéře. Díky těmto návštěvám a cestě do Moskvy, kde jsem měl možnost mluvit s vedením ruské hornické společnosti, tato kniha vznikla.

iLiteratura: Jaký jste měl z vaší první návštěvy Pyramidy pocit?
Kjartan Fløgstad: Nejprve jsem byl uchvácen přírodou, která je tam vskutku kolosální. Uprostřed této obrovské krajiny, jež se nachází takřka na severním pólu, se najednou vynoří vzorové město, hornické město, kde je vše na svém místě: hlavní třída, palác kultury, hotel, školka atd. Velmi na mě zapůsobila zejména izolovanost toho místa.

iLiteratura: Navštívil jste také ostatní ruská města na Špicberkách?
Kjartan Fløgstad: Jsou jen dvě. Pyramida už je zavřená, ale Barentsburg ještě pořád existuje. I tam už se schyluje k zavření dolů. Během svých cest na Špicberky jsem navštívil i Barentsburg. Kromě toho jsou na souostroví už jen dvě norská městečka – hlavní město Longyearbyen a malá vědecká stanice v Ny-Ålesundu. Všechna čtyři místa jsou od sebe značně vzdálená.

iLiteratura: Esejistická kniha Pyramida byla krátce po svém norském vydání přeložena do ruštiny. Víte, jaký ohlas v Rusku zaznamenala?
Kjartan Fløgstad: Představil jsem knihu v několika ruských městech, na knižním veletrhu v Moskvě, Murmansku a Norilsku na Sibiři. Tam mi to přišlo velmi exotické. Byl jsem tam v prosinci, teplota se pohybovala kolem -42 stupňů. Konal se tam seminář o arktických podmínkách a diskutovalo se tam i o mé knize. Někteří z těch, co se k ní vyjadřovali, se domnívali, že se na ruskou činnost v Pyramidě dívám příliš kriticky. To mě překvapilo.

iLiteratura: Mluvil jste s některými očitými svědky, kteří v Pyramidě žili?
Kjartan Fløgstad: Ano, jednoho zmiňuji i přímo v knize, jmenuje se Ilja Iljasov. Seznámil jsem se také s dalšími, kteří v Pyramidě působili jako lékaři. Vyprávěli mi o tamním životě. Bydlet v Pyramidě pro ně znamenalo určitou svobodu, protože tajná policie (KGB) se zdržovala převážně v Barentsburgu, ruském administrativním centru. V Pyramidě se jim líbilo. Po dvou letech se museli vrátit zpátky do Ruska, ale raději by zůstali v Pyramidě. I po materiální stránce se tam měli dobře. Poté, co byla Pyramida uzavřena, mi jeden lékař řekl: „Pyramida je můj smutek.“

iLiteratura: Vaše knihy obecně často pojednávají o nerostném bohatství, průmyslu, industrializaci a podobně. Co vás na těchto tématech tolik zajímá?
Kjartan Fløgstad: Vyrůstal jsem v malém průmyslovém městečku (Sauda v Rogalandu, pozn. JJ) a spisovatelé obvykle čerpají ze svých vlastních zkušeností. Mé zážitky pocházejí z industriálního prostředí a myslím si, že toto téma se týká celého světa. Přivedlo mě k podobným tématům v mnoha jiných zemích, například jsem psal o hornictví v Jižní Americe. Je to téma, které má určitým způsobem historickou hodnotu, ale pro mě je důležité zejména jeho bohatý metaforický obsah, který umělci všemožně využili, norskou tradici nevyjímaje.

iLiteratura: Myslíte například Johana Falkbergeta?
Kjartan Fløgstad: Ano, a Henrika Ibsena a síň horského krále z jeho hry Peer Gynt nebo Arneho Garborga a Haugtussu, norskou mytologickou bytost, která žije pod zemí a láká k sobě muže.

iLiteratura: Existují nějací současní norští spisovatelé, kteří se ve svém díle věnují průmyslu a hornictví?
Kjartan Fløgstad: Ne, ale ne tak dávno žil Tor Ulven, jenž napsal knihu Gravgaver (Pohřební dary, 1988), která se tomu velmi blíží. Od té doby se společnost změnila a člověk obvykle nemá zkušenost s fyzickou prací v průmyslu a s návštěvou dolů. Myslím si, že toto téma není pro mnoho současných spisovatelů už dostupné.

iLiteratura: Vaše knihy kombinují realistické líčení a prvky magického realismu. V Pyramidě se to projevuje zejména v epilogu, který se odehrává v roce 2017. Kteří spisovatelé magického realismu vás ovlivnili?
Kjartan Fløgstad: Když jsem se učil španělsky, četl jsem knihu Sto roků samoty od Kolumbijce Gabriela Garcíi Márqueze. Vypisoval jsem si neznámá slovíčka, což byla skoro půlka knihy, takže jsem ji přečetl opravdu důkladně. To bylo pro mě důležité. Pak jsem se seznámil s dílem několika argentinských spisovatelů. Argentina má úplně odlišnou krajinu i kulturu než Kolumbie. Argentinští spisovatelé, kteří pro mě také mají velký význam, jsou Julio Cortázar a Jorge Luis Borges. Pokud člověk umí používat jazyk tak jako oni, může průmyslové městečko v Norsku, ulici v Praze nebo kdekoliv jinde změnit v magické místo.

iLiteratura: Co stálo na začátku vašeho láskyplného vztahu k Jižní Americe? Četl jste nejdříve spisovatele, které jste jmenoval, nebo jste se nejprve seznámil s tamní zemí, její přírodou a kulturou?
Kjartan Fløgstad: Když jsem vyrůstal, bylo běžné vydat se na zkušenou na moře. Pracoval jsem na několika norských lodích a v Buenos Aires jsem dostal povolení podívat se na břeh. Takže jsem Jižní Ameriku nejprve navštívil a až později jsem pochopil, že jihoamerická literatura představuje nejvyvinutější vypravěčské umění na světě. Když jsem se vrátil do Norska, začal jsem své prostředí popisovat skrze dojmy, které jsem získal v Latinské Americe.

iLiteratura: Co konkrétně vám na Jižní Americe tak učarovalo? Není úplně jiná než Norsko?
Kjartan Fløgstad: Ano, ale totéž lze říct i v rámci Evropy – například mezi Norskem a Sicílií je také velký rozdíl. Pokud člověk umí španělsky, může se dorozumět skoro se všemi, a to na všech kontinentech. To je velká věc, kontinenty se najednou otevřou. Norsko a možná také Česká republika jsou takové postkoloniální společnosti – Československo kontrolovali Habsburkové a později Rusové, v Norsku dlouho panoval dánský a pak švédský vliv, zatímco Latinská Amerika podléhala Španělům. Tudíž máme všichni společnou zkušenost být ovládán někým jiným, díky čemuž dochází k míšení kultur. Já se v Jižní Americe cítím jako doma, zejména v Río de la Plata.

iLiteratura: Pokud byste mohl vybrat jednu svou knihu pro překlad do češtiny, kterou byste doporučil?
Kjartan Fløgstad: Přemýšlím, jestli odpovědět pragmaticky a takticky. Napadla mě jedna kniha, jmenuje se Fyr og flamme (Oheň a plameny, 1980), která je v Norsku velmi uznávaná, ale překladů se dočkala jen pár. Možná je pro překlad příliš obtížná. Jeden z mých románů z posledních deseti let, který by mohl být pro překlad vhodný, se jmenuje Grand Manila (2006). Nebo také kniha pojednávající o válce s názvem Grense Jakobselv (2009), jedná se o román o nacismu, o německé okupaci Norska a snaze obsadit Murmansk ze severonorského městečka Kirkenes. Tak asi jednu z těchto dvou.

iLiteratura: Co vaše nejnovější kniha Nordaustpassasjen (Severovýchodní průjezd, 2012)? Tu byste nechtěl vidět v českém překladu?
Kjartan Fløgstad: Ale ano, rád. Jenže ta je těžší a komplikovanější. Když vyšla v Norsku, hojně se o ní diskutovalo. Je to kontroverzní kniha.

iLiteratura: Četla jsem na tuto knihu několik recenzí. Jeden z recenzentů napsal, že je typicky fløgstadovská. Souhlasíte? Co tím podle vás vůbec myslel?
Kjartan Fløgstad: Asi hru se slovy a humor, který někdo má rád a někdo z duše nenávidí. Je to pro mě celkem typická kniha. Věnuje se příběhu, který dovádí až do přítomnosti. Vychází z osudů dvou dětí, které jsou evakuovány ze Španělska v době občanské války, jeden chlapec se dostane do Sovětského svazu, druhý do Mexika. Kniha jejich osudy sleduje. Důvod, proč recenzent nazval knihu fløgstadovskou, je nejspíš ten, že způsob vyprávění se velmi podobá jiným mým knihám.

iLiteratura: Na závěr bych se ještě ráda vrátila k Pyramidě. Jak to v městečku Pyramida vypadá teď?
Kjartan Fløgstad: Už jsem tam dva roky nebyl. Ale vím, že se tam vydalo několik Rusů z ruské hornické společnosti, která se snaží udržet budovy v dobrém stavu. Existují plány na další využití Pyramidy, ale nejspíš se nikdy nerealizují. Nabízí se turismus nebo zřízení vědecké stanice, ale vzdálenosti jsou tam velké a dostupnost velmi obtížná. Tak snad se dočkáme, jak píšu ve své knize, alespoň rockového koncertu v Pyramidě v roce 2017.

iLiteratura: Takže si myslíte, že v roce 2017 zahraje na Špicberkách norská kapela Kaizers Orchestra?
Kjartan Fløgstad: Ano a přijede i Mick Jagger s chodítkem. Sejdeme se tam!

iLiteratura: Domluveno. Děkuji za rozhovor.

 Flogstad Flögstad Floegstad

© Jitka Jindřišková

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2256x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce