Kalina, Pavel: Umění a mystika

Kalina, Pavel
Umění a mystika

ukázka kultura

Osmnácté století bývá obvykle označováno za věk osvícenství, věk rozumu, přičemž se s velkou dávkou zjednodušení předpokládá, že tento rozum měl stát v protikladu k tradičnímu náboženství. Je zřejmé, že se zde – tak jako i v jiných případech – francouzské či přinejmenším západoevropské dějiny tak trochu zaměňují za dějiny Evropy, případně celého světa.

 Pavel Kalina: Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu. Academia, Praha, 2013, 348 s.

8. William Blake a syndrom „moderního“ umělce
Vize ve věku revoluce

Osmnácté století bývá obvykle označováno za věk osvícenství, věk rozumu, přičemž se s velkou dávkou zjednodušení předpokládá, že tento rozum měl stát v protikladu k tradičnímu náboženství. Je zřejmé, že se zde – tak jako i v jiných případech – francouzské či přinejmenším západoevropské dějiny tak trochu zaměňují za dějiny Evropy, případně celého světa. Rovněž je zřejmé, že široké vrstvy nejen venkovského obyvatelstva zůstávají stranou tohoto pojetí dějin. Přesto není pochyb o tom, že v této době začínají změny, které měly zásadně proměnit tvář evropské civilizace. V 18. století se v Anglii rozvíjí konglomerát procesů, který dnes označujeme jako průmyslovou revoluci. Tato skutečná revoluce lidských dějin zahajuje nesmírně ambivalentní období, které na jedné straně velkému množství lidí umožní mnohem důstojnější život než dřív, na druhé straně je oddělí od produktů jejich práce a vloží mezi ně a materiální svět sílu a možnosti stroje, poháněného energetickými zdroji nesouměřitelnými se silou lidských paží či silou zvířecí.

Souběžně s tím pak politické revoluce v Americe a ve Francii uvedly do života zcela nový model vztahu jedince a společnosti. Osvobození od feudální závislosti na tradičních institucích na druhou stranu paradoxně vystavovalo člověka konfrontaci se státem, s jehož nadosobní a v nároku totální mocí nemohl jedinec soupeřit. Politické revoluce také nově definovaly postavení církve. I tato změna byla ambivalentní. Církev se na jedné straně osvobozovala z konstantinovského zajetí, z bezprostřední závislosti na královské moci. Na druhé straně ovšem ztratila své výsadní postavení a náboženství se nyní stávalo soukromou věcí jedince. Dnes jsme si všichni na takovéto pojetí náboženství zvykli a bereme ho automaticky jako jedině správné. Ve skutečnosti je silně problematické tvrdit, že něco tak zásadního jako náboženský postoj je skutečně jenom privátní záležitostí.

Celý text ukázky v pdf

 

© Pavel Kalina
ukázka z knihy Umění a mystika
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Academia

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1844x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce