Olga Krijtová o nizozemštině

Olga Krijtová o nizozemštině

aktualita beletrie zahraniční

Je Nizozemí totéž co Nizozemsko? Píší Vlámové vlámsky? Na tyto a podobné, stále aktuální otázky odpovídá Olga Krijtová v článku z května 1999, psaném k prvnímu vystoupení nizozemských autorů v Divadle Archa.

Olga Krijtová o nizozemštině

Je Nizozemí totéž co Nizozemsko? Píší Vlámové vlámsky? Na tyto a podobné, stále aktuální otázky odpovídá Olga Krijtová (1931–2013) v článku z května 1999, psaném k prvnímu vystoupení nizozemských autorů v Divadle Archa. Její slova si připomínáme při příležitosti pražské návštěvy nizozemských a vlámských spisovatelů plánované na leden 2015.

(...)
Nizozemí je z historického hlediska název pro území při ústí řek Šeldy, Maasy a Rýna, zformované ve 14. a 15. století burgundskými vévody ve státní jednotku. Tradičně se jmenovala Nízké země u moře: De Lage landen bij de zee. V dnešní době zastřešující název Nizozemí zahrnuje Nizozemsko, Nederland, oficiálně: Království nizozemské, Het koninkrijk der Nederlanden, a severní část Belgie, dnes nazývanou Vlámsko, dříve Flandry, Vlaanderen. Na název Vlámsko si zvykáme stejně těžko jako na naše Česko, ale všechno chce čas. Důležité je, že v obou těchto oblastech, ať už leží v Nizozemsku, nebo v Belgii, se skutečně užívá jednoho spisovného jazyka, hovoří se zde nizozemsky, třebaže jsme nizozemštině v dnešní Belgii dříve říkali vlámština a někdy flámština, té druhé pak holandština. Zdálo se to logické, hovořilo se jí přece v Holandsku. I to je pravda, jenomže ne celá. Království nizozemské je rozděleno na dvanáct provincií, ale jen pouhé dvě z nich nesou ve svém názvu Holandsko, Severní Holandsko a Jižní Holandsko. Jestliže říkáme Nizozemsku Holandsko, nazýváme celou zem podle jedné její části, jako když Velké Británii říkáme Anglie. Všechny dosud napsané řádky působí asi dost školometsky jako nemístné poučování čtenáře. Jenže podobné osvětářské snahy a nutkání zas a znovu vysvětlovat, jak to vlastně s nizozemštinou a nizozemským kulturním dědictvím bylo a je, pocházejí pochopitelně z Nizozemí. Ne nadarmo je zde v posledních desetiletích velmi aktivní Nizozemská jazyková unie (Nederlandse Taalunie), usídlená v Nizozemsku, která důsledně propaguje jednotnou nizozemštinu z obou břehů, a nadace Náš dědičný úděl (Ons Erfdeel), sídlící v Belgii, která kromě stejnojmenného časopisu vydává i pravidelně obměňovanou brožuru: Nizozemština, jazyk dvaceti milionů Nizozemců a Vlámů. Obdobně aktivní je i Mezinárodní sdružení pro nederlandistiku (Internationale vereniging voor neerlandistiek). Podpora nizozemského jazyka je tedy soustředěna pod jednou dvojdomou střechou a vede k ní jen jedna brána, naše kulturní instituce a nakladatelství však dobře vědí, že při žádostech o dotace na šíření nizozemské kultury mají zaklepat na dvoje dveře, na ambasády Nizozemska i Belgie a na literární fondy obou zemí.
(...)

 

© Johana Labanczová
citace Olgy Krijtové: Literární noviny, 19. května 1999, č. 20.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1717x

Inzerce