Galbraith, Robert: Ve službách zla

Galbraith, Robert
Ve službách zla

recenze krimi

Třetí detektivní román, který Joanne Rowlingová napsala pod jménem Robert Galbraith, má být temný thriller. Mnohem výraznější je ovšem linka romantická. Jinak je to čtení zdlouhavé a s dírou v zápletce.

Příliš růžový thriller
Robert Galbraith (Joanne K. Rowlingová): Ve službách zla. Přel. Ladislav Šenkyřík, Plus, Praha, 2016, 576 s.

Joanne K. Rowlingová se pod svou druhou identitou Robert Galbraith pustila do psaní detektivek a to, co se zpočátku snad zdálo být nečekanou odbočkou, se změnilo v hlavní činnost. Po vydání Volání Kukačky v roce 2013 publikovala každý další rok nový případ svého detektiva Cormorana Strika a jeho asistentky (která usiluje o více pravomocí v rámci pátrání) Robin. Přičemž počet popsaných stran u každé další knihy vzrostl, podobně jako se tomu dělo u série o Harrym Potterovi: Volání Kukačky mělo 480 stran, Hedvábník 512 a román Ve službách zla, který česky vyšel se zhruba půlročním zpožděním oproti originálu, čítá hned 556 stan, když od nich odečteme poděkování, poznámky překladatele a kredity autorů písňových textů pozapomenuté rockové skupiny Blue Öyster Cult, jimiž Rowlingová uvádí každou kapitolu. Rostoucí počet stran přitom neskýtá žádný důvod k optimismu – spíše budí dojem, že autorka si od editorů příliš nenechá mluvit do řemesla. Takže jestliže už Hedvábník mohl být výrazně zkrácen, aniž by to ublížilo jeho jinak celkem podařené zápletce, v aktuálním románu už Rowlingová občas zdržuje nesnesitelně.

Rozvleklost románu je o to patrnější, že tentokrát se nejedná o klasickou anglickou školu (whodunitku), text má spíše formu thrilleru. Jistěže ne moc akčního, spíše si čtenář vzpomene na Vraždy podle abecedy od Agathy Christie, jen zde je zápletka přímočařejší a triviálnější a od začátku je na scéně čtveřice podezřelých, mezi nimiž Strike s Robin hledají pachatele. Rowlingová nepravidelně střídá perspektivy, převážně sleduje události prostřednictvím Cormorana a Robin, ale občas se mezi ně vklíní perspektiva vyšinutého sériového vraha žen a dívek, který má spadeno i na Robin. To, že je pátračka sama sledována, je sympaticky neobvyklý (i když ne úplně výjimečný) prvek. Ovšem Rowlingová tak chce vytvářet napětí a pocit ohrožení, což jí jen málokterý čtenář uvěří. Sice v sérii o Harrym Potterovi odpravila několik důležitých postav, ale nikdy žádnou z hlavních; George R. R. Martin to přece jen není. Celá tato linie tak někdy na začátku poslední třetiny začíná ochabovat a nakonec vyšumí do prázdna, a když pak Strike na vraha nastraží léčku, ten se nezmůže ani na překvapivý protitah, jak velí pravidla žánru přinejmenším v podání lepších autorů.

Reklamní výkřik na záložce upozorňuje, že se jedná o „nejtemnější“ případ Strikovy kariéry. Počtem mrtvých a způsobem zabíjení snad, nicméně přiléhavější by byl výraz „nejosobnější“. Protože hned od začátku jde o souboj Cormorana s vrahem a vraha s Cormoranem. Vše začne tím, že detektiv dostane poštou lidskou nohu uříznutou zhruba v místech, kde si Strike nasazuje protézu (pro ty, kdo se s detektivem setkávají poprvé – veterán z Afghánistánu Strike o nohu přišel při jedné vojenské misi). Autorka prostřednictvím vrahovy perspektivy rychle vysvětlí, že cílem je pomstít se Strikovi za dávné ponížení. A Strike pátrá ve své barvité minulosti, kdo by mohl mít mozek i žaludek na něco takového.

To jsou mimochodem asi nejzajímavější pasáže knihy. Rowlingová umí napsat postavy, umí jim vyrobit minulost, která je patřičně odpudivá a děsivá. Ať je to pedofilní násilník, nebo neúspěšný rocker, který však má talent pobláznit kdekterou ženu a dívku včetně kdysi Strikovy matky, vesměs to jsou figury barvité, a přitom uvěřitelné. Kupodivu podstatně naivněji si autorka počíná při rozkreslování povah Strika a Robin: například skutečnost, že Robin absolvovala kurz sebeobrany, se čtenář i Strike dozvědí až ve chvíli, kdy se na ni násilník vrhne.

Možná napínavější než linka kriminální je linka romantická. Rowlingová opět posouvá Robin blíž do Cormoranovy náruče, neuspokojivost aktuálních vztahů obou hlavních hrdinů je tentokrát obzvláště akcentována. Čtenáře detektivky (ba dokonce thrilleru) však náznakové kroužení a občasné citové výlevy budou spíše iritovat – jakkoliv mají svůj náboj, jejich hlavním účelem, jak se v závěru ukáže, bylo natahovat děj a dodávat mu napětí tam, kde nestačí psychopatický zabiják. Možná, že příhodněji by knize slušela škatulka „romance s kriminální zápletkou“.

Rowlingová se navíc dopustila jedné chyby, jakkoliv se tomu při pohledu na seznam osob, které jí s přípravou knihy pomáhaly, nechce věřit. Při zpětném čtení lze totiž snadno objevit, že jedna postava výrazně (a nelogicky) změnila svou vizáž, aby se k ní později nepravděpodobně rychle vrátila.

Rowlingová je natolik dobrá spisovatelka, že čtenáře vyloženě nenudí. Pátrání, jakkoliv zdlouhavé, oživuje romantickým dusnem i výlety do minulosti nejen Strika, ale i Robin (také v jejím případě vykouzlí jedno temné trauma), dialogy odsýpají a přes občasné podezření z product placementu (kavárna Starbucks, pivo McEwan’s a podobně) má jisté kouzlo i cestování do Skotska a na anglický venkov. Teprve při rekapitulování přečteného se vnucuje pocit, že většina z toho byla jen vata a že Strikovi k identifikování pachatele vlastně postačilo správně „přečíst“ jednu jedinou fotografii. Vata ovšemže růžová.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 40 čtenářů.

Diskuse

Vložil: pepe, 10.01.2017 20:38
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Mně se na té knize nelíbí logika celé zápletky. Strike a Robin horečně celou knihu pátrají po ničem jiném, než kde tři podezřelí bydlí, toť vše. Něco, co si policie může zjistit obratem ruky. A když to zjistí, pak tímto samotným faktem je záhada kdo je vrahem vyřešena. Přitom Strike policii ty podezřelé... nahlásil, takže bych očekával, že policie podezřelé navštíví, udělá u nich domovní prohlídku a pátrání je u konce. Je to tedy spíše konverzační thriller, než detektivka. V jádru knihy je hlavně to, zda se Robin vdá, nebo ne. Za sebe bych spíše nedoporučil.
Vložil: Antonín Kudláč, 03.05.2016 19:40
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ano, na Moravě jsem to slyšel, ale myslím, že to na věci příliš nemění. Mezi mluvenou řečí a řekněme publicistickým stylem je přece stále ještě nějaký rozdíl.
Vložil: Vojta, 03.05.2016 12:05
Galbraith, Robert: Ve službách zla
"Odsýpání" versus "odsejpání" je do značné míry záležitost regionu. Na Moravě se běžně v hovoru používá "odsýpat" i "výška", rozhodně častěji než varianty s "ej", které by tam nikdo nepovažoval za přirozenější nebo snad "šmrncovnější".
Vložil: honza, 03.05.2016 08:57
Galbraith, Robert: Ve službách zla
To máte jako s rejpáním. Do někoho rýpat – to je poloviční.
Vložil: Antonín Kudláč, 02.05.2016 22:19
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Práce možná (někde) odsýpá, ale dialog nebo děj - zní to opravdu komicky. Nic proti dotyčném jazykovému ústavu, ale kodifikace je věc jedna a určitý jazykový cit věc druhá. Je mi to prostě proti srsti, podobně jako když slyším, jak někdo líčí, že studoval na "výšce". Brr. Nemůžu si pomoct, to odsýpání... považuju spíše za módní výstřelek, ještě před pár lety nikdo neodsýpal. Ale když Vás to baví... Konec starcova skuhrání :-)
Vložil: Pavel Mandys, 02.05.2016 21:07
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ad Antonín Kudláč: Nedalo mi to a zabrousil jsem na Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český a výraz odsejpat tam - zřejmě jako hovorový a tudíž nepřípustný - neznají. Naopak odsýpat tam je a to i ve zde použitém smyslu, s příkladem "Práce nám odsýpala."
Vložil: Antonín Kudláč, 02.05.2016 16:50
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Že se vměšuji do debaty o pozoruhodných dějových zákrutech díla poznámkou povýtce lingvistickou: stalo se nějak módním používat podivné sloveso "odsýpat". Připadá mi to jako ta anekdota, v níž kdosi chtěl pejska zespisovnit na "píska". Proč, bohové, ta absurdní snaha měnit krásné hovorové "odsejpat"... v takovou obludu? Je to nutné, pane redaktore? Kdybyste tu Vaši větu četl nahlas, budou dialogy v té detektivce trpět těžkým astmatem...
Vložil: Pavel Mandys, 02.05.2016 14:57
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ono je to s těmi kurzy sebeobrany dost zmatené. Na začátku Strike přizná, že Robin sám zaplatil skvělý kurz, ale později je najednou překvapený, že nějaké kurzy absolvovala a navíc z toho vyplývá, že ne ty, které jí objednal on, ale už nějaké dávno předtím.
Vložil: Wopi, 02.05.2016 13:50
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Když někdo míní psát recenzi, neměl by přeskakovat odstavce. O tom, že Robin skvěle absolvovala kurs sebeobrany se píše už na začátku, kdy ji Strike varuje. :( Ach jo, ještě jsem nepřečetl víc než dvě kapitoly, ale bojím se, že to není recenze, nýbrž dojmologie.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

50%autor článku   54%čtenáři

zhlédnuto 22620x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce