Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016

Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016

přehled sci-fi

Nejlepší fantastickou knihou v českých knihkupectvích se stal rozsáhlý román z blízké budoucnosti Existence od Davida Brina. Nejlepší českou knihou je horor Vězněná od Pavla Renčína.

Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016

Loni to chvíli vypadalo, že jubilejní dvacáté předávání cen Akademie science fiction, fantasy a hororu bude poslední. Avšak nakonec se vše v dobré obrátilo, chmury fanoušků a milovníků dobré fantastiky byly zažehnány a my si opět můžeme podebatovat nad dalšími soudy odborné veřejnosti, která zcela jistě nepodléhá žádným předsudkům a už vůbec ne reklamě.

Nejlepší dílo (domácího) výtvarníka
Kateřina Bažantová: Řeky Londýna (Argo)
Michal Ivan: Lovci přízraků (Brokilon)
Michal Ivan: Rok Havrana (Brokilon)
Lubomír Kupčík: Amélie a duchové (Albatros)
Lubomír Kupčík: Pán země (Albatros)

Letos se v kategorii nejlepší výtvarné dílo sešli hned dva pánové s dvojicí nominací a jedna dáma. A dáma pány porazila. Naprosto zaslouženě. Ačkoliv mám Kupčíkovu práci na sérii příběhů o Amélii ze srdce rád (fakt dělá bezvadné kočky!), vlastně jen zopakoval to co minule a na obálce Pána země nevidím nic speciálního. A nic speciálního nevidím ani v nominovaných pracích Michala Ivana – energie, kterou učarovaly před lety jeho kresby, se v loňském roce jaksi nedostavila a výsledkem jsou obálky, o kterých si v krámě řeknete: „fajn“. A s „fajn“ se ceny nevyhrávají, zvláště u člověka, který vás uměl dostat do kolen.

Ale aby nedošlo k mýlce, Kateřina Bažantová nevyhrála proto, že by její konkurenti měli slabý rok. Ona vyhrála, protože opravdu stvořila něco speciálního, co člověka do kolen dostane. Do časopisu Pevnost jsme loni sháněli vyjádření Bena Aaronovitche, který se nad českou mutací svých knih oprávněně rozplýval – Bažantová si střihla dílko hravé, naprosto své, mírně bláznivé a hlavně zcela vystihující text, který doprovází. Velké bravo.

Nejlepší internetové médium
XB-1 (www.casopisxb1.cz)
Legie – databáze F&SF (www.legie.info)
Sarden (www.sarden.cz)

Minule jsem tu napsal, že klobouk dolů před Martinem Šustem, který je duší nejen tištěné XB-1, ale i její internetové mutace. A je to třeba zopakovat – stejně jako prohlášení, že v rámci všech českých webů o fantastice právě u XB-1 nejvíc cítíte, že ji někdo skutečně řídí, ne jen zadává články a nahazuje je, ale opravdu se snaží o nějaký výraz. To se vždycky cení.

Nadějný nováček/ počin roku/ zvláštní cena
Linda Zeman Spaleny a Ludmila Zemanová za monografii Karel Zeman a jeho kouzelný svět
Divadelní soubor při T. J. Sokol Lázně Toušeň za nastudování Morta Terryho Pratchetta
Nakladatelství Triton za založení dětského komiksového časopisu Bublifuk
Tereza Dědinová za teoretickou práci o fantastické literatuře Po divné krajině
Vydavatelství audioknih OneHotBook za zprostředkovávání české a světové fantastiky i lidem s vadou zraku

Vzhledem k tomu, jak dlouhodobě žehrám nad nedostatkem sekundární literatury k čemukoliv fantastickému, jsem pochopitelně nadšený. Jakkoliv je třeba Bublifuk skvělý projekt, je to hlavně komiksová záležitost; nastudování Pratchettova Morta je důkazem, že autor Zeměplochy táhne v jakékoliv podobě, ale prostě je to tentokrát lokální záležitost (a těžko se zbavit dojmu, že podtržená jeho loňským úmrtím, protože jsem si nevšiml, že by kdokoliv dlouhodobě nominoval nastudování jakékoliv jiné hry s fantastickými motivy či prvky). A proč si to nepřiznat, divadlo je mrtvé. OneHotBook si bude muset na konkurenceschopnou nominaci ještě počkat, protože zatím je u nich fantastika ne chudý příbuzný vedle jejich detektivkářské produkce, ale spíš chudý přítel chudého příbuzného… A práci Terezy Dědinové bohužel nejsem s to posoudit – a myslím, že to platí o 99 % Akademie, nic ve zlém, to je prostě fakt. Takže ano, monografie o Karlu Zemanovi mi vychází jako logický a jasný vítěz.

Cena za dlouholetou práci pro SF
Richard Podaný a Karel Zeman i. m.
Martin Fajkus
Tomáš Jirkovský

Dosud jsem chválil a vysvětloval, že lépe to dopadnout nemohlo. Tentokrát trochu přitvrdíme. Richard Podaný – jasně a gratulace, měl to dostat už dávno (a uvidíme, jestli za rok konečně přijde na řadu Martin Fajkus; jeho práce není tolik echtovní, ale upřímně, málokdo má takový vliv na běžné čtenáře fantastiky, ať už si to uvědomují, nebo ne). Ale prosím pěkně, cena Karlu Zemanovi? Už je sice zvykem, že dostaneme vítěze i mimo nominované, ale letos to prostě zavání zjištěním ve stylu „páni, o Zemanovi máme film a monografii, to by bylo dobrý mu dát cenu!“ A tak mu ji dali. Prostě ocenění, které koresponduje s tím, co ve společnosti zrovna letí a co by mohlo ocenění zviditelnit, nikoliv s tím, o čem dlouhodobě lidé přemýšlí. Možná se pletu, ale… nevěřím tomu. Což pochopitelně nic nemění na tom, že Karel Zeman měl mít tu cenu stejně jako Richard Podaný už xkrát. Jen se mi to zdá být honěním na poslední chvíli.

Nejlepší překlad
Petr Kotrle: Anihilace (Argo)
Viktor Janiš: Spáčka a vřeteno (Albatros)
Michal Prokop: Marťan (Knižní klub)
Jana Rečková: O poklad Ciboly (Triton)
Hana Šimečková: Magie ničivá (FANTOM Print)

Nu, letos jsem neměl žádného favorita mezi nominovanými – jen si opět povzdechnu, že nebyla věnována pozornost Milanu Žáčkovi. Petr Kotrle patří k matadorům řemesla a loni mu to prostě sedlo s knihou, o které bylo hodně slyšet. A která byla navíc i hodně vidět.

Nejlepší povídka
Petr Heteša: Psí oči (Stavy nestavy, bytosti nebytosti)
Božena Čechalová: Počítání rukou (XB-1 2015/06)
Miloš Janoušek: Dlhá, horúca obedňajšia siesta (Testament)
Petra Machová: Strážci Hvězd (Rozmarná fantastika)
Václava Molcarová: Křik ptáků mandoro (Rozmarná fantastika)

Vida, sice nevyhrála, ale máme zde nominaci za časopiseckou povídku – a to jsem si minule žehral, že časopisecká povídka upadá… A i jinak se mi zdá, že loni a letos česká povídka trochu vykročila ze stínu velkých antologií – i když je otázka, nakolik za to může fakt, že někteří tradiční sestavovatelé antologií si vybrali oddechový rok. Každopádně mě také těší nominace pro Václavu Molcarovou, už známou autorku například ze sborníků Žoldnéři fantazie. Vítězný Petr Heteša mi osobně nevyhovuje, ale je to zavedený autor a dost dobře chápu, proč ho mají lidé rádi.

Nejlepší povídková kniha
S. T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu 2 (Laser-books)
George R. R. Martin a Gardner Dozois (ed.): Nebezpečné ženy (Motto)
Julie Nováková (ed.): Terra nullius (Brokilon)
Robert Pilch (ed.): Capricorn 70 (Brokilon)
Zdeněk Rampas (ed.): 12 nesmrtelných (Argo)

Mohli bychom napsat, že Černá křídla Cthulhu 2 tak trochu pomstila svou starší sestřičku… ale ona byla opravdu nejlepší. Tři české antologie nebyly zaštítěny tak výraznými jmény jako Jireš či Bronec a největší favorit? To byl jistě projekt Nebezpečné ženy. Avšak tato kniha podle mého doplatila na nedůslednou přípravu. Především v medailoncích zúčastněných autorů a autorek řádila jako černá ruka… lenost? Jinak si zmatek v názvech citovaných děl a některé obraty neumím vysvětlit. A fakt, že autory, kteří u nás mají zavedené překladatele, měl tentokrát na starost někdo jiný, také hrál svou roli – což není nic proti překladatelce Nebezpečných žen, to je jen upozornění, že čeští čtenáři mají rádi své jistoty. Joshiho lovecraftovská paráda naopak žádnou takovou slabinu neměla a podle ohlasů v zahraničí – a faktu, do kolikátého svazku už řada dospěla – zde vzniká v rámci hororu skutečně něco mimořádného.

Nejlepší původní čes. nebo slov. kniha
Pavel Renčín: Vězněná (Argo)
Pavel Fritz: Přístav u řeky Styx (Straky na vrbě)
Julie Nováková (ed.): Terra nullius (Brokilon)
Vladimír Šlechta: Lovci přízraků (Brokilon)
Vladimír Šlechta: Rok Havrana (Brokilon)

Nu, takže loni dvakrát Vladimír Šlechta – jednou s velmi zajímavým a zábavným románem, který zaujme hlavně módním tématem multikulti peklíčka a té strááášlivé hrozby imigrantů (poměrně překvapivě u autora, který vystavěl svůj nejpopulárnější cyklus na westernu zmixovaném s tolkienovskou fantasy a na pocitu viny bílého kolonizátora…), a podruhé s příjemnou jednohubkou, která je snad jen výplní před pořádným románem z některého z Šlechtových cyklů. Pak se připomněl Pavel Fritz, byť tentokrát ne tak výrazně jako u svého debutového románu, a Julia Nováková, která si svědomitě a cílevědomě buduje pozici první dámy české fantastiky – jejím směrem největší palec nahoru a také největší zvědavost, s čím přijde dál (od cen ji zatím dělí jen poněkud sušší styl psaní, řekl bych).

Vítězem se ale stal Pavel Renčín – jakkoliv má jeho Vězněná slabší místa, v těch nejlepších pasážích je to skvěle děsivé čtení, navíc se opírající o mytologii Šumavy a její temnou historii. Skoro bych řekl, že současný horor mu sedí víc než městská fantasy, která mu získala většinu čtenářů. Uvidíme, jestli ho v této poloze budeme vídat i nadále.

Nejlepší SF
Jeff VanderMeer: Anihilace (Argo)
David Brin: Existence (Triton)
Petr Heteša: Stavy nestavy, bytosti nebytosti (Brokilon)
Kim Stanley Robinson: Icehenge (Laser-books)
Ben H. Winters: Poslední policajt (Triton)

Pokud jsem loni napsal, že opět sílí science fiction, především ta neakční, tady máte důkaz. Máme zde přehlídku hned několika hodně hard sci-fi, kdy nakonec vyhrála Anihilace, překvapivý hit od překvapivého autora (alespoň u nás, kde nemá VanderMeer takovou pověst jako v zahraničí). Osobně mi z nominovaných ani jeden titul vyloženě nesedl čtenářsky, ale Anihilace měla asi nejživější tvář – kupříkladu Brin nebo Robinson měli skvělé nápady i velké ambice, ale jaksi jim nevyšly postavy, Winters mohl být prostě lepší a Heteša je Heteša. V dobrém i zlém.

Nejlepší fantasy a horor
Ben Aaronovitch: Řeky Londýna (Argo)
Daniel Abraham: Dračí cesta (Laser-books)
Robert Jackson Bennett: Město schodů (Host)
Brandon Sanderson: Slova paprsků (Talpress)
Ian Tregillis: Hořká setba (Argo)

Poměrně zajímavá sestava ukázala, že zajímavější projekty, jako Hudba ticha, nebo depresivnější, jako Stvoření temnoty, nemají moc úspěch. Ano, třeba Hořká setba není žádná selanka, ale upřímně – jsou tam démoni a nacisti a mystická technologie využívající elektřinu… to si prostě volá o pozornost a až později člověku dojde, že to nejlepší vypálí Tregillis na začátku a pak už jen zpomaluje a zpomaluje… No, přece si nenecháme kazit představu, že je fantasy lehký oddechový žánr bez schopnosti umělecky zaujmout nebo nedejbože skutečně vypovídat o lidské duši…

Takže nakonec tu máme především konzervativní fantasy – Brandon Sanderson coby nejzajímavější autor moderní epické fantasy, Daniel Abraham coby žák George R. R. Martina, tak trochu u nás stále populární new weird ve Městě schodů a nakonec odlehčená městská fantasy Bena Aaronovitche, která… to vyhrála. A to je fakt šok, protože jakkoliv je Aaronovitch zábavný a čtivý, není nic víc. Že by byli lidé opravdu natolik unavení temnějšími či realistickými příběhy, že prostě dají hlas tomu nejpříjemnějšímu v nabídce? A také tomu, co bylo loni nejvíc vidět v žebříčcích prodejů a reklamě (což částečně platí i o Anihilaci ve sci-fi)? Jakkoliv jsem s většinou vítězů i nominací v pohodě, právě u fantasy mám pocit, že tady si většina z hlasujících prostě ulehčila práci – a to ještě kulantně řečeno.

Nejlepší nakladatelství
Argo
Brokilon
Host
Laser-books
Triton

Předpokládaný vítěz. V nominacích najdete celou řadu jejich titulů, silnější nabídku prostě neměl nikdo jiný. A i mimo nominované knihy se v Argu urodily velké věci (znovu vzpomenu Hudbu ticha). Navíc Argo opravdu chápe, že vydat knihy je jen část úkolu nakladatele – v péči, jakou věnuje svým titulům „po vydání“, mu může konkurovat jen Host – tam ovšem ještě není tak silná skupina kmenových autorů (byť třeba Anthony Ryan je velmi zajímavé jméno).

Kniha roku
David Brin: Existence (Triton)

Stává se z mého pohledu nepěknou tradicí, že vyhraje kniha, na kterou se jinde nedostalo. Tentokrát tedy Existence Davida Brina. Zrovna toto vítězství mi opravdu nic neříká a v podstatě o něm pět minut po přečtení výsledkové listiny nebudu vědět. Což by u teoreticky zlatého hřebu programu neměl být cíl...

Letošní výsledky jsou prostě mix ocenění, která mají svou logiku, a těch, která jsou z mého pohledu úplně mimo. Odráží to skutečnost, že Akademie funguje jen tři dny ročně – při zasílání děl k nominacím, při zasílání nominací ke druhému kolu hlasování a pak při vyhlášení. Schválně se mrkněte na facebookové stránky… nebo prostě stránky internetové. A to je ten největší problém – ne to, že můj vkus je jiný, ale to, že nemám pocit, že by tady probíhala nějaká diskuse a kultivace, po které bych onen svůj vkus měl nutkání změnit, nebo se za něj dokonce stydět. Škoda. Fantastika dobrou cenu potřebuje jako sůl. Tak snad příště.

© Boris Hokr

Diskuse

Vložil: mk, 19.05.2016 08:53
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
Mě by zase zajímalo, jaká jsou kritéria předvýběru kandidátů a výběru vítězů. Tyhle subžánry se obvykle definují na základě ontologického statutu jedné ze složek fikčního světa jako znaku, což se mi zdá málo. Čisté žánrové naplnění je pak schematické, snese se právě jen u zakládajících děl, ale dál... už, myslím, ne, pokud další díla nečteme jen jako oddychovku nebo jako děti, u nichž je opakování schémat i témat důležité.
Vložil: Antonin Kudláč, 19.05.2016 06:28
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
Ceny Akademie SFFH jsou cenami ryze subkulturními, tedy do značné míry uzavřeného společenství, jehož limity jsou dosti úzké a nastavené už tak dlouho, že se prostě příliš měnit nebudou. Nemá tedy smysl od nich čekat víc, než čeho je tato komunita schopna.
Vložil: Jitka J., 18.05.2016 18:09
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
Já taky vyrůstala v Roklince s elfy, ale to neznamená, že o tom chci číst stále stejně dokola (to raději sáhnu znovu po Tolkienovi). Možná by stačilo, kdyby Akademici zabrousili na iLiteraturu, kde se všechny zmíněné severské tituly objevily, a to v kategorii sci-fi a fantasy. :) Takové Jádro slunce... by se dalo zařadit mezi typické dystopie po boku Aldouse Huxleyho a dalších. Pokud dystopie nepatří mezi sféru knih, kterou Akademie posuzuje, pak už nevím, co by do ní mělo patřit. Přijde mi škoda, že Akademie dokolečka věnuje pozornost podobným knihám, které vycházejí ve stejných (ano, skvělých, ale copak tu nejsou další?) nakladatelstvích. Podle mého názoru jsou to právě knihy a nakladatelství, která stojí na hranici žánrů, co mají pro budoucnost fantasy a sci-fi největší význam.
Vložil: Boris Hokr, 16.05.2016 22:05
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
Jitka J.: To souvisí s tím, co píšu o té aktivitě Akademie v průběhu roku. Na rovinu - myslím, že většina hlasujících ty zmíněné knihy zná (nebo alespoň registruje), ale bez nějakého hlubšího usouvztažnění, že to je přece taky fantastika - protože všichni jsme více či méně deformovaní tím, jak jsme... vyrůstali na vesmírných lodích a v Roklince s elfy. Právě proto by ale měla Akademie nějak šířit osvětu v průběhu roku - ať si pak klidně vyhrají ty echtovní žánrovky, to už bude na lidech a jejich vkusu, ale ať prostě všichni víme, že tady je i nějaká alternatvivní fantastika a diskuse k ní... Samozřejmě to naráží na dvě věci: čas a peníze.
Vložil: Jan Křeček, 16.05.2016 13:56
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
S Akademií je to těžké - vidíme jen výsledky. Ani hlasující (třeba já) nevědí, kolik hlasů má vítěz nebo o kolik hlasů se do výběru nedostala třeba zmíněná Johanna Sinisalo. Ale každá cena (i Magnesia Litera, Cena Jiřího Ortena, Hugo, Nebula nebo Man Booker Prize) je, jak píše Boris Hokr, "mix ocenění,... která mají svou logiku, a těch, která jsou z mého pohledu úplně mimo". Což ovšem nemění nic na tom, že Akademie opravdu funguje na bázi tří dnů a že diskuze není. To, co se povedlo jakž takž vybudovat (stránky, FB, ankety s nakladateli...), se tento rok nějak vypařilo. Věřme, že to je jenom tím, že za Cenami stojí nové tváře - a třeba se to příští rok posune dál... Abych si trochu přihřál polívčičku - Literárního spolku Laury Sněžné si všimla třeba v Cenách zmíněná Tereza Dědinová v Knize roku Sardenu (více zde: sarden.cz a zde: sarden.cz). A podle mého mínění, jakkoliv si cením monografie o Karlu Zemanovi, je Po divné krajině jasný počin roku, ta kniha naprosto mění náhled na fantastiku - a konečně ukazuje to, jakým způsobem se o fantastice přemýšlí v zahraničí.
Vložil: Jitka J., 16.05.2016 12:27
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2016
Mě by zajímalo, jestli si Akademie všimla, že kromě české existuje i jiná neanglosaská sci-fi a fantasy. Kde je třeba Jádro slunce? A co skvěle přeložený Literární spolek Laury Sněžné? A v minulých letech Strážkyně pramene? A takové tituly se jistě najdou i mimo severské vody...
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 6003x

Inzerce
Inzerce