Baeken, Serge: Sugar: Můj kočičí život

Baeken, Serge
Sugar: Můj kočičí život

recenze komiks

Sugar – Můj kočičí život je komiks o kocourovi, který žil dlouhých osmnáct let v rodině vlámského kreslíře Serge Baekena. Spíš než příběhem a postavami však zaujme originálním výtvarným pojetím: někdy se dění odvíjí klasicky zleva doprava a shora dolů, jindy se šíří ze středu stránky k okrajům a někdy se komiksová políčka slévají do větších celků a soupeří spolu o prostor na papíře.

O kočkách a lidech
Baeken, Serge: Sugar – Můj kočičí život. Přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Meander, Praha, 2015, 80 s.

Suske, tak se jmenoval černý kocourek se špičatýma netopýříma ušima, ostrými drápy a divokým pohledem, který jednoho letního dne přibyl do rodiny vlámského kreslíře Serge Baekena. Strávil v ní dlouhých osmnáct let, tedy nějakých sto dvacet šest let kočičích, a za to kočičí století stihl ulovit holuba, vychovat lidské dítě, nejmíň tisíckrát přinést hozený míček, skákat po střechách nad Antverpami, zápolit s vysavačem a potrhat všechny záclony v bytě. Když Serge Baeken kreslil komiks o svých přátelích a rodině, na kocoura zapomněl a ani jednou ho na papíře nezachytil. A tak z něj ve svém dalším díle udělal rovnou hlavní postavu a s ohledem na čtenáře ve světě změnil jeho jméno na Sugar.

V Česku knihu Sugar – Leven als kat, tedy česky Sugar – Můj kočičí život, vydalo nakladatelství Meander na den dětí. Dětem však primárně určena není, jak přiznává i sám autor. Daleko víc si ji užijí milovníci koček a komiksoví fajnšmekři nezávisle na věku. První můžou žasnout nad věrným zachycením kočičích nálad, pohybů a mimiky, ty druhé zaujme unikátní výtvarné zpracování. Všech osmdesát černobílých stránek je totiž rozděleno silnými černými linkami na dvacet čtyři stejně velkých políček, do kterých autor zachytil momentky z kočičího života. Každou stránku však pojal jinak: někdy se dění odvíjí klasicky zleva doprava a shora dolů, někdy autor pomocí mřížky vytváří iluzi podivně lomeného prostoru, jindy se zase políčka slévají do větších celků a výsledné obrázky se všelijak proplétají a soupeří spolu o místo na papíře.

Výsledek bohužel působí dost nepřehledně a není těžké se v něm ztratit. Serge Baeken nevypráví příběh a Sugar nemá žádnou ústřední zápletku. Důraz je kladen na originální pojetí, na zachycení nálady a atmosféry a celkové vyznění situace. Není to právě napínavé čtení, naopak. Čtenář musí každé políčko chvíli zkoumat samostatně, chvíli v kontextu celé stránky, aby zjistil, na co se vlastně dívá. To vyžaduje jistou trpělivost a schopnost domyslet celek z chaoticky rozmístěných detailů, což méně odhodlaného čtenáře odradí. Děti nejspíš ocení hezkého kocourka, recenzent se však obává, že výtvarné zpracování na ně bude příliš obtížné a nesrozumitelné.

Kočičí život zachycuje Serge Baeken realisticky, nevyhýbá se ani bolesti a umírání. Kromě Sugara sledujeme život dalších několika koček, které se v rodině kreslíře postupně vystřídaly a jejichž život nebyl zdaleka tak dlouhý a růžový jako život titulního Sugara. Kočky v komiksu nevystupují jako idealizovaná, roztomilá zvířátka, ale jako hrdé, nezávislé šelmy. Nečekejte garfieldovský černý humor a vlastně ani žádný jiný humor, tyhle kočky jsou vážná, divoká stvoření, která vnímají lidskou přítomnost, ale rozhodně nepovažují lidi za své pány a vládce a jejich svět se s tím lidským spíše míjí.

Použitá výtvarná technika, originální a vizuálně úchvatná, bohužel funguje i jako nezáměrný zcizující prostředek. Brání čtenáři ponořit se do zobrazovaného světa a dostat se blíž k postavám, lidským i těm kočičím. Smutné i radostné události pak vyznívají vzdáleně a ploše, protože si čtenář nemůže vytvořit k postavám dostatečně silné pouto. Dohromady tak působí Sugar jako nádherný drahokam, mistrovsky vybroušený, ale uvnitř chladný a vzbuzující jen málo emocí. Výtvarná hodnota díla tak mnohonásobně převyšuje tu literární.

Přestože knihu Sugar – Můj kočičí život vydává nakladatelství s tradičně dětskou produkcí, potěší spíše zkušenějšího, dospělého čtenáře, který ocení nevšední formální zpracování a dokáže se v něm zorientovat.

 

© Vojtěch Matocha

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 15 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   42%čtenáři

zhlédnuto 1879x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce